Réžia:
Theodore MelfiKamera:
Mandy WalkerHrajú:
Taraji P. Henson, Octavia Spencer, Janelle Monáe, Kevin Costner, Kirsten Dunst, Jim Parsons, Mahershala Ali, Aldis Hodge, Glen Powell, Kimberly Quinn (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Príbeh Katherine G. Johnsonovej (Taraji P. Hensonová), Dorothy Vaughanovej (Octavia Spencerová) a Mary Jacksonovej (Janelle Monáeová), troch geniálnych Afroameričaniek, ktoré pracovali v NASA a svojimi matematickými výpočtami pomohli vyslať astronauta Johna Glenna na obežnú dráhu. Výrazne tak pomohli zamiešať poradím americko-sovietskeho súboja v dobývaní vesmíru. Trojica vizionárok nedbala na rasové či rodové predsudky, viedla boj za rovnaké práva a príležitosti a stala sa veľkou inšpiráciou pre ďalšie generácie. Misiu Apollo pozná každý. Okamžite sa nám vybaví zoznam odvážnych astronautov, ktorí vykonali prvé obrovské kroky pre ľudstvo vo vesmíre - John Glenn, Alan Shepard a Neil Armstrong. Katherine G. Johnsonová, Dorothy Vaughanová a Mary Jacksonová sú však mená, ktoré sa nevyučujú v školách a väčšina ľudí o nich dokonca nikdy nepočula - hoci ich odvážne a nenahraditeľné úlohy takzvaných "ľudských počítačov" v NASA významne pomohli k vyslaniu prvého amerického kozmonauta na obežnú dráhu. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (364)
Po delší době opět vynikající snímek. Je to zřejmě ten typ filmu, který by mohla vysílat Česká televize. Téměř vůbec mě děj nepustil ze sevření a téměř vůbec jsem se nenudil, navzdory své délce. Zajímavý pohled na přístup k (černošským) ženám v NASA, člověk se opravdu diví, jak to tam ještě nedávno fungovalo. Tento film mohu bez obav doporučit téměř každému. ()
Filmy s rasovou tématikou ve mně většinou probouzejí depku. Ale tady ji potlačovalo vědomí, že se všichni pokoušejí o něco úžasného a překrásného, co prostě musí zbořit barikády a prolomit ledy. Ať ti puritáni chtějí nebo ne. A většinou nechtěli. Ale museli, protože by sympaťák John Glenn shořel jak papírový drak. Skvěle pojatý snímek, žádná hluchá místa, plné emocí a podprahového napětí. Za mě 80%. ()
Reálné zobrazení segregace, asertivní inteligence a nesmyslného chování jako standard. Možná je to příliš jemné, ale mě to bavilo, poučilo a také potěšilo, zvlášť hlavní herečky a Costner s Parsonsem. ()
Pěkně natočené, lehce nadprůměrné, ale čekal jsem trochu více. 75% ()
Bez takého dobrého obsadenia a výkonov u všetkých hercov a herečiek a výbornej pozitívne naladenej hudbe by ten film bol o dosť horší, i keď má pár fajn nápadov ohľadom rasovej diskriminácie a ukazuje svetu (ďaľší) dôležitý príbeh 6.8/10 ()
Príbeh o americkom vesmírnom programe, o zdaroch, problémoch a nezdaroch je vcelku zaujímavý, žiaľ je pretkaný nudným černošským rasizmom a tri hlavné ženské postavy nie sú až také zaujímavé aby diváka mali trápiť ich súkromné problémy. ()
Je dovoleno se s veškerou politickou korektností od srdce pozvracet ? ()
Pokud točí amíci o svém rasismu, tak vždy tleskám. Zde navíc zabaleno do zajímavého hávu historie dobývání vesmíru. Škoda, že místy rozvleklé rodinné historky. ()
Film příliš "tlačí na pilu". Ta doba byla pro "colored" asi opravdu těžká (dnes až nepochopitelná co se týká rasismu). Na druhou stranu ale film až příliš klišoidně naznačuje genialitu především tmavých žen, ber kde ber - žen od nikud, "téměř" bez vzdělání, minulosti, atd. Tak trošku výplach mozku... Zvlášť pokud víte něco elektronice - a to myslím např. od jediného tranzistoru až po nynější procesory a obvody, taky o softwaru a vůbec historii těchto oborů... Pak ve filmu uvidíte pár slušných nesmyslů :) Jo, jsem inženýr :) Nicméně i tak smekám klobouk obecně před všemi teoretickými počtáři o kterých tento film je především. ()
Film prekvapil. Po očakávanom patose s černošškou segregáciou som videla svieži film o odvahe a odhodlaní. Odporúčam. 😊 ()
Silně idealizovaný snímek o chytrých hlavičkách v programu vesmírných letů americké NASA v letech 1957 (kolem země začíná kroužit Sputnik) do roku 1962 (zeměkouli obkroužil první američan John Glenn). Hlavičky byly tři a patřily extrémně chytrým černoškám s neobyčejně vyvinutým intelektem a citem pro matematiku, fyziku a tehdejší počítače. ** Ačkoliv je to tedy zejména trendy pojatá americká životopisná agitka, zatížená aktuálním protirasistickým hnutím, je to taky film, na který se docela dobře kouká. Pokud vám už tedy nové hollywoodské black&white dělení světa zobrazovaného americkou filmovou produkcí v posledních cca 10 letech neleze ušima. Jima Parsonse (Sheldon z Big Bang Theory) v roli zlého bělocha, diskriminující geniální černošskou matematičku jsem si v příběhu docela užil, dal to pěkně. Jen nezměnil účes, což je vzhledem k natáčení filmu v letech, kdy se točila BBT pochopitelné…) Zmíněné geniální vědkyně, na které může být americká afroamerická komunita právem hrdá a které čas odsoudil do dějinných rolí Hidden Figures (v tomto kontextu zapomenutých postav) Katherine Johnson, Dorothy Vaughan a Mary Jackson jsem si vyhledal a jsou to skutečně unikátní lidské osudy. Filmu dávám pěkných 70%, kdyby byl natočen trochu více „lidsky“, jako třeba Kód Enigmy o Alanu Turingovi, neváhal bych s vyšším hodnocením. ()
Film skvělý, ukazuje ne úplně známou historii amerického kosmického programu na pozadí studené války. Jen opět chyba dabingu, kdy podplukovníka Johnsona oslovují ,,plukovníku". Stejná chyba se dělala v jinak geniálním seriálu MASH. Plukovník US Army má stříbrného orla, podplukovník má stříbrný list. Navíc Gagarin dostal ocenění od Chruščova, nikoliv Brežněva.... ()
Fíha, dnes mně vůbec nevadilo, že ten film byl tendenční. Ono je rozdíl, když se vychvaluje člověk, který se postaral o úspěch v nějakém odvětví, než klekání před kdejakým člověkem jen, kvůli tomu, že je černý. ()
Nejraději mám pravdivé příběhy, to je také jeden z důvodů mého hodnocení, ale především je to skvěle udělaný film, protože udržuje napětí (i trochu toho dojetí bez patosu) po celou dobu. Herci (milovaný Kevin Costner a pak tři hlavní ženské hrdinky) také prvotřídní. Ovšem nezanedbatelná je rovněž vynikající hudba Hanse Zimmera, kterou každý jeho fanoušek jistě přesně rozpozná, kdy ve filmu zazní. Za mě tedy stoprocentní filmový zážitek. ()
Výborne natočený životopisný film a pocta niekoľkým ženám. Vykreslenie segregácie a boja za slobodu, patriotizmus a nadšenie ale všetko v správnej miere. Dojímavé vzťahy a láska. ()
Zajímavé bylo nejvíce NASA a vesmírné závody, než barva pleti a pohlaví. Po loňské kritice se najednou objevilo tolik barevných filmů. ()
Hezky zpracovane, dle skutecnosti. Diky hudbe ( zimmer, ph. Williams) 4* ( Sheldon je hajzlík i tady) :) ()
No a čo, že to bolo klišé, vychádzali zo skutočností a nemohlo to dopadnúť inak. Kvalitná filmárčina a ženy to herecky ťahali veľmi solídne (Octavia Sencer je stávka na istotu). Môj názor, je to lepší počin ako Moonlight. ()
par prehnanych emocionalnych vylevov. ale celkovo zaujimave. ()
Film co ukazuje atmosféru šedesátých let v Americe takovou trochu zábavnou a trochu vážnou formou. Nakolik se to zakládá na realitě a nakolik jsou některé věci přehnané (oddělené záchody, místa v autobuse apod.), to nedovedu posoudit. Líbila se mi tam i linka s nasazováním prvního počítače do NASA, z dnešního pohledu docela úsměvná historie. ()
Reklama