Krátký film o lásce
Krótki film o miłości
A Short Film About Love
A Short Film About Love
A Short Film About Love
Réžia:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Witold AdamekHudba:
Zbigniew PreisnerHrajú:
Grażyna Szapołowska, Olaf Lubaszenko, Stefania Iwińska, Piotr Machalica, Artur Barciś, Jan Piechociński, Hanna Chojnacka, Stanisław Gawlik (viac)Obsahy(1)
Dielo je upravenou verziou jednej časti Kieœlowského mimoriadneho televízneho cyklu Dekalóg (ktorého samostatné a predsa zvláštne spojené príbehy sú o. i. o tušení vyšších princípov, o tom, že človek nemusí byť veriacim na to, aby v sebe niesol túžbu po Zákone, Poriadku, Absolútne, Bohu, lebo bez vedomia akéhosi metafyzického kontextu, pocitu zodpovednosti za vlastný osud aj za osud sveta, sa stáva ľudský život tragickým nedorozumením). Film je konfrontáciou dvoch koncepcií lásky: zmyselnej a sebaobetujúcej. 19-ročná sirota Tomek pozoruje ďalekohľadom z okna svojej izby 35-ročnú Magdu, do ktorej je zamilovaný. Žena, redukujúca lásku na sex, ho hlboko raní, takže sa pokúsi o samovraždu. Prebudená Magda začne vnímať svet inými očami. Jemne a diskrétne stvárnená téma má príchuť horkosti, prameniacej z nemožnosti naplniť lásky, ktoré si želáme, a ktoré sa míňajú. Film vyzýva nespôsobovať bolesť či dokonca tragédiu nešetrnosťou k druhým. Intímne interiéry sú pozoruhodne nasvietené, hudba vynikajúco podfarbuje atmosféru, všetky sekvencie sú dokonale prepracované. Rafinovane vyrozprávaný dej vytvára z jemného pradiva chvejivú skutočnosť, blízku sneniu v bdelom stave. Pozorovateľ si tu z neúplných informácií zostavuje vlastnú skutočnosť, ktorá ho uspokojuje (v záverečnej scéne sa Magda pozerá do svojej izby Tomkovým ďalekohľadom a v zvoľnenom tempe sa opakuje pohľad na jej zúfalý osamelý plač doslova nad rozliatym mliekom, zrazu sa však objavuje Tomek, aby ju pohladil...). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (171)
Autorský film Krzysztofa Kieslowskeho má veľmi pokojné tempo, rozprávačský talent je zrejmý z každej minúty snímku. Sonda do nevšednej lásky na pozadí socialistickej šedi. ()
(Lumiere - 9.5.2014) ()
For ME 90% ()
Vďaka týmto osemdesiatim šiestim minútam som sa zamiloval do Grazyny S., obdivujem Olafa L. a s pokorou mi opakovane došlo, že Kryzstof K. rozumel rovnako ženám i mužom. Nie je nič jednoduchšie a zložitejšie ako láska, nič krajšie a bolestnejšie ako láska, nič prchavejšie a zásadnejšie ako láska. Nie je nič ako LÁSKA. ()
Připojuju se k všeobecné chvále. Tři herci, kousek sídliště -> a překvapivě silný a čistý zážitek... 9/10 ()
"Když ten autobus chytíme, půjdeš ke mně !! Když ne, půjdeš domů !! Platí ?!" Přemýšlím, kdy naposled mi bylo tak úzko, kdy jsem byl tak dojatý, a tak by mě zřejmě jen těžko napadlo, že se tak stane právě u Kieslowskiho nesmírně upřímně a lidsky poetického snímku, který úžasně parafrázuje a velmi osobitým způsobem odkazuje jak na šesté přikázání, ačkoliv bych spíš mluvil o lásce k bližnímu, tak i na Hitchcockovo Okno do dvora !! Ten střet rozdílných vnímání lásky samotné i zcela odlišně smýšlejících postav dokonale vystihuje, jak člověka přes veškerou snahu a chuť jí jít naproti často láska naprosto míjí a jak city zůstávají nenaplněny !! Witold Adamek kreslí svojí kamerou jednu bezútěšnou a hořkou scénu za druhou, mezi nimiž naprosto ční jedna zcela symbolická, která divákovi omlátí o hlavu frázi o pláči na rozlitým mlékem.. Vše účinně doplňuje a pozdvihá z kaluže slz velmi vhodně zvolená hudební složka Zbigniewa Preisnera !! ()
Nejpravdivější film o lásce. ()
Láska má mnoho podob a já si netroufám posuzovat, co je či není normální. Pro introvertního Tomka mám pochopení, jeho platonická láska je tak čistá, upřímná, dojemná, že mě úplně odzbrojil/a. A Magda? Té jsem celou dobu držela palce, aby pochopila... Jeden z nejkrásnějších a nejněžnějších filmů o lásce, plný emocí, osamělosti, smutku a utrpení, prostě o všem, co život a hluboký cit může někdy přinést. ()
Náznak šedého komunistického (zde nepodstatné) sídliště s mnoha intimními okny a pošta, jediná v té době jakžtakž fungující instituce, vždy nabitá k prasknutí polepenými lidskými osudy a magickou možností různé životní cesty sbližovat, určovat, rozdělovat. Ještě větší moc než má pošta, mají jedno okno a druhé okno naproti, dva zvlášť vybudované průzory, spolu však pár očí patřících a hledících k sobě. A v nich téměř komorní příběh čistého citu lásky, (živený však pouze sám sebou a pouhým vědomím existence sledované milované osoby, které neměl co nabídnout kromě sebe sama) neschopný se v reálném světě projevit, a pokud ano, tak zoufale neprakticky a osudově dlouho nepochopeně. ()
Jak jednoduché a jak pěkné. 9/10 ()
Znáte ten pocit ,když si takhle v létě přivstanete a vyrazíte ven do přírody.Všude je klid, slunce právě vychází, nad rybníkem se snáší opar mlhy a v trávě se třpití kapky rosy. Vy chodíte v té rose bosí a přestože zem je studená, nohy vás vůbec nezebou. A v duši máte něco tak krásného, až by jste nad tím plakali. Tak takhle nějak jsem to měla při setkání s tímto filmem.…..a děkuji za ten závěr....a děkuji za ten hudební doprovod….a ……prostě děkuji. ()
Osudová láska se nemusí odehrávat jenom na sluncem zalitých plážích. Může se zjevit i na jednom zaprášeném socialistickém sídláku. Film, který si žádné velké emoce prvoplánově nevynucuje, ale o to větší má dopad. Kieslowski měl na takové příběhy talent. Je to tak akorát na hranici mezi mistrovskou nenuceností a nudou, přičemž většinu filmu platí to první. Doporučuju pustit si Krátké filmy v pořadí 1. o zabíjení, 2. o lásce, protože film o zabíjení končí pláčem, kdežto o lásce úsměvem. ()
Víš že dole nic nemám co? - Když chce žena muže, uprostřed... vlhne. - Já jsem právě teď vlhká. - Máš jemné ruce. - Neboj se. - ... - Už? - Vidíš, to je všechno, celá láska. Pure art. ()
Ač mě to trochu překvapuje, emocí se na mě z tohoto filmu vyvalila hromada a ještě víc jich to ve mě zanechalo. Rozjezd je pozvolný a druhá polovina filmu je tak nabitá příběhem, že jsem se ani na vteřinku nenudila. Na tenhle snímek bych se ráda podívala i s delší stopáží, protože by jistě měl co nabídnout, i kdyby k němu autor přidal dalších třicet minut. Ani zdaleka nevyčerpal všechno, co mu tohle téma nabídlo, což je trochu škoda. I přesto se ale Kieślowskimu tenhle počin povedl a já hltala každou sekundu a čekala, co se stane. Krása! ()
9/10 Moje první setkání s tímto režisérem a dopadlo nad očekávání. Nadmíru jednoduchý, nadmíru upřímný, nadmíru reálný. Já jsem nadmíru spokojen a těším se na další snímky. ()
Citlivý film o jednom nesmělém mladém samotáři a jeho zálibě, která by se mohla zdát být úchylkou, a za níž je potrestán - tedy: potrestá se sám. Protagonisté se možná chovají poněkud vyhraněně, ale ostuda, zklamání a pocit zneužití si mnohokrát žádají vyhraněné jednání. Jen ten konec mi přišel useknutý...škoda...ale možná to tak mělo být. ()
Další filmové zpracování jedné z částí televizní série Dekalog je tentokrát inspirováno příkazem „nesesmilníš“. Na první pohled hodně připomíná Hitchcockovo geniální Okno do dvora, ale je mnohem více oddramatizované a intimní. Příběh o mladíkovi, který se zamiluje do starší ženy a pozoruje ji proto dalekohledem přes panelové sídliště, byl velice dojemný. Princip pozorování je v závěru komplikován, když se dalekohledem dívá také matka hlavního hrdiny a poté hlavní hrdinka, která v okně svého bytu uvidí sebe samu v parafrázi na jednu z předchozích scén. //SPOILERY// Tentokrát ale k ženě přijde mladík a vstřícně si s ní začne povídat. Pousmání ženy od dalekohledu tak přináší divákovi jakousi naději na dobrý konec i přes předchozí události týkající se pokusu o sebevraždu. U obou „krátkých filmů“ mě zaujala hudba, která v tomto konkrétním snímku nebyla tíživá, ale naopak velice melodramatická a dodávala mnoha scénám na atmosféře. ()
O chlup lepší než Krátký film o zabíjení, hlavně díky velmi emotivnímu záběru a dvojici bezchybných herců v hlavní roli. ()
S citem natočený příběh o neopětované lásce. Film na mě zapůsobil o něco méně než předešlý Krátký film o zabíjení. Problémem pro mě byla změna optiky vyprávění, která se v poslední třetině filmu přesouvá z titulní mužské role na tu ženskou, která už však nemá dostatek času (vzhledem ke své stopáži) nás nějak výrazněji citově zasáhnout. Až na tuhle maličkost se mi film líbil___S odstupem času musím udělit maximum. Kieslowskeho variace na "Rear Window" si vystačí s minimem dialogů a sází na čistou filmovou řeč a jemnou poetiku. 10/10 ()
O lásce možná, ale taky trochu o stalkingu. Podle mě může být ten klučina rád, že si neodseděl pár let v chládku, a on místo toho ještě brečí, že si ho ta ženská pozve domu a nechá ho na sebe sahat... Čili, nelíbí se mi, že z někoho, kdo rozvíjí takovou aktivitu se tu dělá oběť, byť se jedná o ťunťu, který není až tak moc nebezpečný (ve smyslu, že by sledovanou ženu napadl fyzicky). ()