Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (543)

plagát

Necromania: A Tale of Weird Love (1971) 

Nejhorší film nejhoršího režiséra všech dob vám nadobro zničí všechno, co jste si o Edu Woodovi po shlédnutí Burtonova snímku vysnili. Bez přeskakování jazykových scén bych se věru neobešla, aspoň jednu hvězdičku mu ale dát musím, a to hlavně za hudbu, která vás jistě donutí ke smíchu - byť jde většinou o ten zoufalý, kdy na vás naplno dolehne ta do očí bijící tíha trapnosti...

plagát

Eyes Wide Shut - Spaľujúca vášeň (1999) 

Zdá se, že Kubrick na sklonku života objevil jeho pravý smysl. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit (jako třeba já), ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Ani závěrečná pointa, se kterou se nedokážu úplně ztotožnit, mě nedonutí odebrat byť jen cípek hvězdičky, jelikož jinak to byla brutální jízda!

plagát

Obi-Wan Kenobi - Časť VI (2022) (epizóda) 

Hvězdičky dávám hlavně za epic fight, cokoliv kolem Třetí sestry tuhle epizodu totálně shazuje.

plagát

Obi-Wan Kenobi - Časť I (2022) (epizóda) 

Ewan McGregor je tradičně skvělý, Tatooine mě bavil! Bohužel mi ale nejvíc uvízla v hlavě scéna, kterak se Pat a Mat pokouší ulovit přechytralou princeznu.

plagát

Joker (2019) 

Vůbec nevím, jak začít. Joker mi vyrazil dech! Joaquin Phoenix ho zahrál naprosto bravurně, věřila jsem mu úplně všechno a užívala jsem si jeho psychopatické pohledy i nekontrolovatelný smích. Zrození tohoto záporáka je nakonec mnohem promyšlenější, než by mě kdy napadlo. Film je v podstatě psychologickým profilem blázna, v němž se mísí genetické předpoklady a nešťastné dětství, to vše vystupňované zlým světem, který totálně zničil jednoho nemocného člověka. Soucítila jsem s ním a jeho myšlenky mi dávaly smysl. V mnoha věcech měl pravdu, čímž k sobě připoutal davy ve filmu i před obrazovkou. Jde o perfektně promyšlený charakter, scénář a hlavně skvěle zahranou hlavní roli. Kdy jindy už by měl Joaquin dostat Oscara, když ne tentokrát?!

plagát

Dievča (2018) 

Velmi silný film založený hlavně na psychologii a prožívání hlavní hrdinky, což naprosto stačí. Není potřeba žádná velká akce a líbivé pozlátko, jen úžasný Victor Polster a jeho bravurně zvládnutá role trans dívky procházející postupnou změnou pohlaví. Když se mi zrovna nesvíralo hrdlo nad Lařinými těžkostmi, žasla jsem nad hereckým výkonem hlavního protagonisty a jeho perfektním převtělením do tak náročné role. Lepší film zabývající se touto tematikou jsem neviděla.

plagát

Vyhladovaní (2017) 

Trochu mě překvapuje zdejší hodnocení. Už jen za tu atmosféru si film zaslouží trochu víc procent, ta byla fakt skvělá. Pravdou je, že diváka napadne spousta otázek, na které nedostane odpověď. Někomu by to mohlo překážet, mně to ale nevadilo, protože mě to tak nějak vtáhlo do děje. Nevěděla jsem nic o nákaze ani o důvodech, proč se nakažení chovali tak, jak se chovali, ale to nakonec nevěděli ani přeživší. Bylo to tajemné a bylo to fajn. Postavy se chovaly lidsky, nebyli to žádní Rambové a jednali mnohdy zkratkovitě, občas bohužel i lehce nelogicky. Ze závěru jsem nadšená, i když tu poslední scénu bych nejradši vystřihla, aby mi v žaludku zůstal ten pocit totální bezmoci a bezvýchodnosti. Jinak ale super, užila jsem si to, a při jedné střelecké scéně jsem se od srdce zasmála!

plagát

Divotvůrkyně (1962) 

Once I knew only darkness and stillness... my life was without past or future... but a little word from the fingers of another fell into my hand that clutched at emptiness, and my heart leaped to the rapture of living. (H. Keller) Život Helen Kellerové je pro mě fascinující ve všech ohledech. Obdivuji ji za to, jak se se svým hendikepem dokázala vypořádat a čeho všeho v životě dosáhla. V případě filmového zpracování jsem se trochu bála ztvárnění právě hluchoslepé mladé slečny, ale Patty Duke mi vyrazila dech. Chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že tohle děvče všechno vidí a slyší. Klobouk dolů! Hltala jsem snad každou scénu, vyzdvihnout ale určitě můžu "souboj" v jídelně, při kterém jsem ani nedýchala, a závěrečnou scénu s pumpou, jež mi vehnala slzy do očí. Ještě aby ne, bylo to perfektní vyústění celého zdánlivě marného snažení Annie Sullivan. Má očekávání byla velká, tomuto snímku se ale povedlo je předčit.

plagát

Hledání Aljašky (2019) (seriál) 

Looking for Alaska se od první chvíle jeví jako takový klasický seriál o zamilovaných puberťácích, u kterého každý tuší, jak to skončí. Nakonec to ale bylo trochu jinak. Divák od začátku ví, že se něco stane, ale tím, co přesně to bude, si do poslední chvíle není úplně jistý, a to mě na tom bavilo. Líbilo se mi i to filosofování nad smyslem života, na které má Green zjevně talent. Herecké výkony byly uvěřitelné a snad všechny postavy mi nějak přirostly k srdci, dokonce i Lara a Eagle. Mrzí mě jen jedna věc - nezjistila jsem, co napsala Aljaška ve své eseji. Je to aspoň v knize? Přečtu si ji a budu doufat, že se tam dozvím vše, co potřebuji. :)

plagát

Terminátor (1984) 

Trvalo docela dlouho, než jsem se ke shlédnutí tohoto kultovního snímku dostala a jsem moc ráda, že jsem ho nenechala čekat ještě déle. Nejsem velkým fanouškem akčních filmů, ale Terminátor mě dostal do kolen. Námět a scénář jsou perfektní, stejně jako Arnold, který se pro tuhle roli určitě narodil. Nejvíc mě ale bavila ta atmosféra, která s každou další scénou houstla a ke konci, kdy už by se dala krájet, se vystupňovala do dechberoucí podívané. Románek mezi Sarah a Kylem byl příjemným zpestřením, i když moc prostoru nedostal.