Stroszek
Stroszek
Stroszek
Stroszek
Réžia:
Werner HerzogScenár:
Werner HerzogKamera:
Thomas MauchHudba:
Chet AtkinsHrajú:
Bruno S., Eva Mattes, Wilhelm von Homburg, Clemens Scheitz, Michael Gahr, Alfred Edel, Burkhard Driest, Václav Vojta, Yüksel TopkugürlerObsahy(1)
Existuje něco pochmurnějšího než ošuntělé chudinské čtvrti Berlína? Ano, tvrdí režisér Werner Herzog v tomto snímku, zkuste někdy navštívit Wisconsin. Bruno Stroszek je bývalý pacient psychiatrické léčebny, který touží uskutečnit svůj "americký sen". Sblíží se s podobně smýšlející prostitutkou Evou a postarším, napůl senilním Scheitzem. Trojice ztracených existencí po svém příjezdu do Wisconsinu zjistí, že jsou v této zemi zaslíbené stejně ztracení jako v Německu – ne-li víc. Trpký a hořký film se dočkal kritického i komerčního úspěchu na celém světě. (Cinemax)
(viac)Recenzie (52)
Zakomplexovaný pouličný hudobník hrajúci sám seba, dedo a kurva idú z nejakej prdele Nemecka do ešte väčšej prdele Ameriky za lepším životom a nech si ich celý svet nepraje ak urýchlene nezbohatnú. Ale to až takmer v polovici filmu, predtým najprv vzdorujú miestnym pasákom. A ja väčšinu času rozmýšľam, prečo je to taká nuda. A prečo sú tie postavy stále viac naivné. A prečo sú všetci takí nesympatickí. A nezachráni to ani fakt, že Bruno S. hrá v podstate sám seba. A ani ten, že Ian Curtis sa po jeho zhliadnutí obesil, ak je pravda čo píše Faye. A nechcem si ani len predstaviť čo by si pomyslel hypotetický Američan, ktorý nevie nič o Nemcoch a má si urobiť mienku na základe tohto filmu. Niečo ako pre nás Hostel. ()
Předtím, než se zpěvák Joy Division Ian Cutris rozhodl pověsit svůj život na prádelní šňůru, shlédnul právě tento film. Tento film je smutný, absurdní ale Herzogovi podle mě tentokrát nevyšla jeho obvyklá sázka na herce-neherce Bruna S. a hlavně mi z toho nakonec nevypadl nějaký celistvější pocit nebo myšlenka. Pro mě zatím nejslabší Herzogův film (neviděl jsem zdaleka všechny) - přesto hodnotím kladně, jde o smysluplný počin, jen ne zcela dotažený... 7/10 PS: s jednodenním odstupem uznávám, že jsem byl zřejmě příliš přísný, film podle všeho Herzog napsal na tělo Bruna S. za čtyři dny a tento spěch se na něm podepsal, přesto za bezprostřednost a uvěřitelnost snimku a za skvělé herecké výkony Evy Mattes a Clemense Scheitze musím dát víc - 8/10 ()
Nekonvenčný pohľad na túžby životných loserov. Niekde na americkom zapadákove, je možno lepšie žiť ak ste amík a máte od malička nastrúhané skúsenosti zo života. Či už Deutschland, alebo Américá, všade dostanete do huby a ako vraví hrdina Bruno, v USA je to duši po papuli. Skvelý herecký výkon ( ono zrejme ani hrať nehral ) hlavného predstaviteľa, ktorý ochotnícke číslo doviedol až ku dokonalosti. ()
Tohodle Herzoga jsem dlouho odkládal, protože je oblepen spoustou depkoidních a chmurných komentářů- říkal jsem si, jestli na to mám vlastně náladu(?)... Ale ono je to všechno trochu jinak.. Jasně, úplně oslava chuti do života to není, ale zároveň to není ani žádná vykonstruovaná nátlakovka patheticky ždímající z diváka nějákou tu těžkou a závažnou emoci. Klasický Herzog styl =Syrové, pravdivé, lehce cynické, slídivé, přemýšlivé, atmosférické a v neposlední řadě vtipné. V rámci Herzoga-spíše takový nadprůměr(4), v rámci filmů obecně-špička(5). ()
Už jsem pár Herzogů viděl a nemůžu mu pořád přijít na chuť - možná, jak tu zmiňuje uživatel StaryMech, je to v absenci "citové naléhavosti, otevřenosti a důslednosti" oproti Fassbinderovi a Schroeterovi a Wendersovi. Tedy: důslednost bych vynechal, není vlastní ani jednomu z nich. U Herzoga opakovaně shledávám akcent na opravdovost, na hraniční prožitek, na nehledanost, ale s nimi mi o to víc nesedí jeho stylizovanost - ať už je žánrová anebo dramaturgická. Je to jako kdyby skrz cinema verité zachycoval divadlo. Často se to šine od scény ke scéně. A k tomu to divadlo zachycuje stylově i řemeslně nepřesně. Fassbinder tohle jednoduše řeší manýrismem obecně, Schroeter taky. Nejblíž vidím Stroszka Wendersovi a základní zápletka Paříž-Texas je ostatně Stroszkovi hodně podobná. Co je na Herzogovi sympatické je jeho soucitnost. Zas mi ale nehraje ve všech aspektech - když nejde o dokumentární záběry, je hodně stylizovaná a tím zjednodušovaná: zlí jsou příliš zlí a hodní příliš hodní. Dovedu si představit, že je Herzog cosi jako gnostik, který zachycuje přímé dojmy z transcendence způsobem, který je mu vlastní, beze strachu o styl, bez snahy o čistotu - v tom by se asi Fassbinderovi blížil nejvíc. Některé scény ve Stroszkovi evokují až jakousi videoinstalaci - třeba zrovna závěrečná. Blíží se i Lynchovi. Jinak ale pořád váhám - není tu pohyb, je tu jen rámec... Silné tři hvězdy. ()
Ten film rozhodně dovede zapůsobit, ale pro mě byl přece jen trochu moc nepřístupný na to, co by mi měl sdělit. On tu myšlenku "amerického snu" a jeho skutečné podoby sděluje, ale s těmi postavami jsem se prostě nebyl schopen jakkoli ztotožnit a držel jsem si pod nich odstup. On je to možná i trochu záměr, protože se tím zdůrazní idea, ale mě to prostě nesedělo. ()
Stroszek je živoucím důkazem toho, že nejzajímavější pohled na Ameriku přinášejí pravidelně hlavně neameričtí filmaři (Lee - Ice Storm, Wenders - Paris, Texas, Mendes - American Beauty). Werner Herzog se v čele skupiny s Brunem S, prostitukou Evou a snícím dědou vydává na bohabojnou pouť z prázdného a prostopášného Berlína do ještě prázdnějšího a prostopášnějšího Wisconsinu s cílem naplnit svůj americký sen, jehož realita, na níž hrdinové postupně narazí, je však zcela pomíjivá. Herzog, jak je u něj tradičně zvykem, téma zkoumá tzv. až na dřeň, ironizuje ho a ve finále koncipuje pesimistickou pointu. Sílu bláznivě poetické tragikomedii lomeno roadmovie dodává stylová Atkinsova hudba, ale především působivý klid hlavního představitele Bruna S. ()
Síla..... po tomhle vám bude fakt blbě, to mně věřte:( ()
Snáď odo mňa nie je príliš trúfalé povedať, že obsadzovanie repliky-recitujúceho Bruna S do hlavných rolí mi príde skôr ako zaujímavý experiment a výrazový prostriedok, než dobrá režijná voľba. ()
Vlastně se Curtisovi ani tolik nedivím. Ještě smutnější než Sling Blade. ()
Stroszek je silný v jednotlivých záběrech (Bruno brečící v nemocnici, scény jízdy autem,zabavení domu...), ale ne jako celek. Na to mi chyběla psychologie postav, nějaké větší tempo (a zbavení se samoúčelných záběrů, kterých naštěstí není moc, ale i tak...) a poetičtější kameru. Kvůli tomu z toho ve finále nemám žádný větší dojem, byť ten bizarní závěr vyjadřující bezvýchodnost situace je naprosto geniální. Líbily se mi herecké výkony (ačkoli Bruno S. spíš "hraje" charizmatem, než aby skutečně hrál), kamera, vhodný výběr lokací a některé silné scény, jenže i když má Stroszek něco do sebe, i tak z něj nemohu být nadšený. Bohužel mu totiž chybí něco, co je třeba v Herz aus Glas či Každý pro sebe a bůh proti všem (a asi to bude ta poetika, protože oba tyhle filmy jsou dost poetické). Herzog má i lepší filmy, nicméně ani Stroszek sám o sobě špatný není. Slabé 4* ()
...a nezůstalo po něm nic jiného než hořící auto a tancující slepice. S lehkostí a formální úsporností natočený hluboce smutný film zpracovávající klasické téma duševně zaostalého prosťáčka, který to se všemi a vším myslí dobře, ale okolní svět mu zkrátka není nakloněn - právě naopak. Pozoruhodné neherectví Bruna S. odzbrojuje svou znepokojivou autentičností a trefně umocňuje všudypřítomný střet bezostyšné chlípnosti a pokrytectví s Brunovou cudností, upřímností a duševní čistotou. Odcizené vztahy prostoupené vzájemným absolutním neporozuměním mezi emigranty a američany jsou ilustrovány nepřekonatelnou a nepřekonávanou jazykovou bariérou mezi nimi. Stroszek je filmem značně nedějovým, jeho začátek i závěr jsou nesmírně strhující, ale jeho prostředek líčící idylický život v Americe byl na můj vkus nepřirozeně roztažený na příliš velkém prostoru, přičemž nezahrnoval dostatek výraznějších a určujících momentů - bez něj by to pochopitelně nešlo - jen si myslím, že v něm obsažené mohlo být vyjádřeno o poznání vhodněji a výstižněji. Za jednoznačně nejsilnější moment filmu považuji dlouhý detailní záběr na tvář již k sebevraždě rozhodnutého, s koncem života smířeného Bruna a jeho následnou smrt. Až mne zamrazilo. ()
No umím si to představit s českým herci,pak bych to možní dosledoval.Takhle sem to nedokoukal. ()
Deprese. Nepochopení. Zoufalství. Opakujte, dokud sami nepropadnete depresi. ()
Je okamžitě vidět, že byl scénář napsán na tělo specificky Schleinsteinovi, ten je totiž tak nepřirozeně přirozený v hlavní úloze až to skoro děsí. Vizuálně je film velmi střídmý a hodně mi připomínal novou vlnu, která nastoupila v Hollywoodu přibližně o deset let dříve. Pro mě rozhodně velmi zajímavá zastávka u národní kinematografie, o níž mám jenom kusé znalosti. Přiznám se, že jsem se chvílemi u triviálního příběhu nudil, ale o pár dní později ve mě snímek vlastně asi vyrostl. Takže jednoznačně doporučuji pokud máte touhu objevovat hipsterské větve evropské kinematografie, tenhle Herzog je pro vás. 70 % ()
Hodně depresivní a výborně napsaný snímek, který zároveň těží a doplácí na neherectví hlavního hrdiny. Bruno je totiž v některých okamžicích velmi charismatický, ale pak bohužel promluví a je poznat jeho topornost. Ale po čase si na to divák zvykne a dostane se mu pořádné dávky chmur. Co film táhne výš, je několik opravdu skvělých scén, z nichž bych jmenoval hlavně dražbu pojízdného domku a pak samozřejmě slepice... ()
Film končí a já se matně rozpomínám na to, jak začínal. Jako by se člověk díval na dva různé filmy a přeci ne. Vynikající uhrančivé herecké výkony. Je to film hypnoticky smutný. Obrazově velmi zajímavý. Ale tančící slepice mě fakt dostala :-D ()
"I thought that in America everything would get better and that we would finally reach our goal. But no." Tragikomický príbeh troch životných stroskotancoch (blázon, šľapka a senilný dedo), ktorí prežívajú svoj americký sen obrátený na ruby. V túžbe po slobode a lepšom živote spoločne opúšťajú svoj domov v bezútešnom berlínskom prostredí, aby skončili v akejsi pustej diere niekde vo Wisconsine. Oba tieto svety (a ten americký obzvlášť) pôsobia až absurdným dojmom a sú plné bizarných postáv (ten chlapík z banky nemal chybu). Vrcholmi v tomto ohľade sú scéna aukcie a záverečná scéna v turistickom rezorte s množstvom "atrakcií". Nadmieru podivné a vôbec nie príjemne dielo, zaradené do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "We have a 10-80 out here, a truck on fire, we have a man on the lift. We are unable to find the switch to turn the lift off, can't stop the dancing chickens. Send an electrician, we're standing by." ()
Eva Mattes je tu skvelá. Bruno slabý, scenár ešte slabší. ()