Rojkovia

Todle je bohužel ten druh umění, kterej tak úplně nechápu. Relativně nepropracované postavy na plátně debatují stále o tom samém, snaží se rozvíjet jakési vztahy, které ale (navzdory solidním výkonům herců) zůstávají nepochopeny, nerozpracovány a nedotaženy. Erotické scény (navzdory přítomnosti neuvěřitelně sexy Evy Green) postrádají veškeré dusno a příběh jenom zdržují a notabene i zabíjejí, byť to byl paradoxně asi největší tahák celého filmu. A když máme film, jehož postavy nám nejsou sympatické, jehož děj neexistu a ještě postrádá skutečný konec, a jehož, na první pohled jediná, zajímavá složka se dokonale míjí účinkem, co nám zbyde? Pár zajímavých odkazů na staré filmy, příjemná atmosféra 60. let, krásné skladby, oku lahodící pohled na do detailu vyvedené iinteriéry a několik zajímavých režisérských nápadů a vtípků (mě se líbilo přehození medvídků na Lisině posteli). . Jenže na víc, jak čístý průměr to nestačí. 50% (29.10.2006)

Niekoľko pamätihodných scén nezachráni celý film aneb ako sa točí miestami príjemne úsmevná a zábavná nuda. Na The Dreamers neskonalo oceňujem otvorenú láska ku kinematografii, mladistvú nerozvážnosť hlavnej dvojky-trojky a sexuálnu nekonvenčnosť. Mimo toho ale snímok vlastní nezaujímavý dej, zopár zbytočných kecov a natiahnuté, pomalé odsýpanie strednej pasáže. No bez ohľadu na vymenované zápory Bertolucciho počin za zhliadnutie rozhodne stojí - v neposlednom v rade aj vďaka krásnej Eve Green. (18.02.2012)

Podle knihy Gilberta Adaira natočil Bertolucci zábavný příběh, který je atraktivní nadto pro znalce a milovníky filmů - pocta Godardovým filmům, ať už U konce s dechem, Bandě pro sebe, které jsou tu zmíněny a krátce zakomponovány, nebo starším němým a jiným slavným, Marlene Dietrichové, a celkové scéně šedesátých let, je dobrým měřítkem filmové vzdělanosti pro ty, kdo co nejvíce titulů znají a nebo podle krátkých záběrů poznají. Zajímavý je taky spor o Chaplina a Keatona. Nejvýraznějším plakátem v opuštěném letním bytě, kam se dvě siamské dvojčata a náhlý americký společník před všeobecnými studentskými bouřemi stupňujícími v tomto roce 1968, je z Godardova filmu Číňanka, a na ten právě Snílci nejvíce odkazují. V politické eseji z roku 1967 je natěsnáno vše, co vypovídá o období, ve kterém se odehrává i tento film, a Snílci jsou i podobně komplexní jako byla Číňanka, a navíc obsahují i všechny prvky vlastního Bertolucciho díla, odvážnost, lyriku, jako slavné tituly Poslední tango v Paříži, sloužící jako cíl variace. Navíc Michael Pitt v hlavní roli ukázal talent a odvahu a stal se stále obsazovanějším jménem, Eva Green získala nominaci za tuto roli na evropských cenách a Louis Garrel vypadá, a tímto na něj odkazuje, jako Jean-Pierre Léaud, který se zde jen krátce mihne, ale musíte ho najít. (14.07.2009)

Mistr Bertolucci se musel na starý kolena fakt zbláznit. Co to mělo být? A proč? Metafora, tak lišácky zamaskovaná, že jsem ji neodhalila? Protože, kromě z filmů a nudy zblblé trojice, která vede akademické hovory o ničem, jsem z toho nic nevykutala. Sestra podstupuje deflorační rituál v kuchyni na podlaze, zatímco bratr si o dva kroky dál smaží znuděně vajíčka - a to má být jako umění? Fakt nechápu, co tim chtěl básník říci. "Ať žije revoluce", 2* jen z úcty k předešlé mistrově práci. (19.05.2005)

Věřím, že je to dobře natočená adaptace - knížka se mi z hlavy vypařila po pár dnech, s filmem to bude asi stejné. To, že někde choděj nahý lidi a spěj spolu, ještě neznamená, že je to film, o kterém by se mělo mluvit. Zdá se mi, že dějová linka o osmašedesátém šla poněkud do ústraní a já mám před očima jen penis Louise Garrela (pas mal). Herecky je to dobré, ale Beertolucci je voyer, který poselství svých filmů ukrývá pod povrch. Narážky na ostatní filmy jsou skvěle udělané - film se přehrává přímo v obraze. Francouzská mládež 60. let nebyla jen plná ideálů, ale byli mezi nimi i zkaženci. Ostatně dnes je to stejné. Jestli bych film chtěla vidět znovu? Možná ano, kdyby byl kratší. (20.11.2011)