Princ Mamánek
Réžia:
Jan BudařScenár:
Jan BudařKamera:
Jan MalířHudba:
Jan BudařHrajú:
Jan Budař, Ondřej Vetchý, Martin Huba, Jana Nagyová Pulm, Veronika Khek Kubařová, René Krupanský, Vladimír Javorský, Bolek Polívka, Adam Halaš, Jan Rak (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Princ Ludvík Otomar Karel XII., zrodený Vznešený, má veľmi blízko k svojej milujúcej mamičke, kráľovnej Ľudmile. Lenže Ludvík je už tak trochu „prerastený“ princ, má 39 rokov. Bojí sa skoro všetkého, do ženenia sa veľmi nehrnie a väčšinu života trávi pofľakovaním sa po prepychovom zámku a priľahlých zverniciach. Múdry kráľ Radomil mu preto na narodeniny pripraví nečakaný darček – princ sa jedného rána prebudí v lese v obyčajných šatách a v sprievode drsného rytiera Hudrovala sa má vydať do sveta, aby zistil, o čom je život a možno konečne aj dospel. Na jeho veľkej dobrodružnej ceste ho čakajú zážitky, o ktorých doteraz čítal len v knihách. Stretne sa s mocným čarodejníkom, zlými čarodejnicami, duchom i samotnou pani Smrťou. A možno nájde aj lásku svojho života... Čo na to všetko povie milovaná mamička? A bude kráľovský otec s jeho „výkonom“ spokojný? (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (329)
Pohádka, která srší nápady, jejichž realizace je bohužel na půl plynu. Velká škoda, potenciál to mělo obrovský. 5/10 ()
Knižní předlohu, vydanou v r. 2017, jsem si kdysi koupila, přečetla a zase prodala přes Trhknih. Nestála mi za ponechání, protože mi přišla taková nijaká. Dnes jsem viděla premiérově film a dočkala se překvapení. Natočili to moc hezky, krásné vizuály mě dostaly, A i ten upřímný dialog tváří v tvář smrti měl něco do sebe. ,,Život je řeka, která plyne bez konce. Přesto všechno v životě má svůj začátek a konec..." ()
Originální pohádka se velmi dobře rozběhla. Rozmazlený princ, starý mládenec, je odnesen ze zámku, aby se životem otrkal. Získá průvodce a je jasné, že se s ním bude muset vydat na nějakou cestu. Už v polovině pohádky se ztrácí humor, děj se šmodrchá a zasekává v epizodách, které mají rádoby filozofický přesah, ale ve výsledku je to jen snůška nesouvislostí. Tak jak se příběh postupně rozpadá, tak se naopak po vizuální i hudební stránce daří. Ten jakoby přeexponovaný obraz spolu s Toscou a Čtvero ročními obdobími má svůj emoční účinek. Z herců oceňuji Vetchého. Myslím, že si Budař kumulací židlí, nedokázal sednout ani na jednu tak, aby se pod ním nekývala. ()
Patláma paprťála. Je hezké, když si někdo plní své vlhké umělecké sny, ale všeho s mírou a hlavně stylově. Film se tváří chvilku jako přiblblá pohádka, chvilku jako bláznivá komedie a chvilku jako surrealistické psychologicko-filozofické drama. Přesně ve stylu umění za každou cenu. Zajímavé byly snově děsivé pasáže se smrtí, kde bylo hezké provázání se skutečným světem, ale celkové pojetí nepojetí tj. až nahodilé přeskakování mezi různými styly působilo spíš rušivě. Snad chápu, co tím chtěl "mistr" říct, snad ne, ale vlastně je mi to jedno. Až na pár jakžtakž povedených vtípků a výkony většiny herců bylo ubíjející sledovat to. Čarodějnice byly příšerné a jak už někdo podobně napsal, těžce nevtipně parodické. Tohle nechci. už nikdy vidět ()
Idea slibná, začátek slibný, čím dále v ději, tím slabší. Konec prakticky žádný. Princ, plešatý po kdovíkom (tatínek král má slušnou hřívu), působí jako by nevěděl, že má hrát. Nedoporučuji. ()
Budař je mi celkem sympatický, sehnal si kvalitní herecké kolegy, Malíře za kameru, a tak mě trochu mrzí, že to nedopadlo. Mamánek příjemně vyčnívá z homogenní řady moderních českých pohádek originálním (nebo lépe řečeno bizarním) pojetím, a skutečně divák těžko odhadne, co se v příští chvíli stane. Jenže tím ta zajímavost bohužel končí, film neobstojí jako komedie (žbleptající polodementní čarodějnice byly možná kdysi poprvé Trošku vtipné, jejich derivát zde však už nikoliv), nefuguje romatická linka, akce, ani magie a kouzla. Navíc to vypadá, jakoby celé natáčení sfoukli během jednoho dne kdesi v lese Českého ráje, a zakončili to pak v krčmě v Dětenicích. Příběh je velmi nelogický a chatrný, dopadne to přesně, jak čekáte, rozhodně nebude bavit děti, ale vlastně ani dospělé. Hvězdu navíc přidávám čistě ze soucitu. ()
Já nevim, takové... jako pěkné, zajímavé, zvláštní a netradiční, ale divné divné - divné vyznění to mělo. /// Při dalším shlédnutí jsem přidala jednu *. Ale neříkala bych o tom pohádka, spíš psychologický film s pohádkovými motivy. ()
Rozhodně nechci být na Budaře zlej, mám ho vcelku rád. Ale asi to neměla být pohádka, protože pro děti to není. Herecký obsazení pěkný, ale tak nějak to neplynulo hladce. A děj? No taky drhnul. Dávám 50%, ať nejsem moc přísnej. ()
Námět poskytoval mnoho možností, jak ho zpracovat, já bych přivítal, kdyby z toho Budař udělal veselou pohádku. Ten ale místo toho zplodil dost dusnou depku, na což má samozřejmě právo, určitě natočil to, co natočit chtěl, mě ale tohle zpracování nezaujalo, spíš hodně zklamalo. A vsadím se, že dětem se to líbit nebude, možná to ani nepochopí. Je příjemné po čase vidět Janu Nagyovou, ale ta - stejně jako třeba Ondřej Vetchý - je ve výsledku dost nevyužitá. ()
No nevím, nevím je to takové... nijaké a docela i nudné. Začne to být jak si lehne do rakve, ale zase to rychle upadne a vlastně ani nevíte jak prošel nebo neprošel - bylo to jakési zmatené, ale určitě dospěl o tom žádná. Sorry Honzo, ale mě to vůbec nesedlo. Hodnocení: 35/100. ()
Rozprávka pre náročného (a skôr dospelého) diváka. Výborné obsadenie, hudba a vizuálne nápady. Skôr také domáce fantasy s psychologickým a filozofickým posolstvom. Nečakane pozitívne prekvapenie. ()
Po letech se Jan Budař vrátil k psaní scénářů a natočil svůj první film. Já si pamatuju, jak o něm poprvé mluvil v pořadu Všechnopárty. Z jeho vyprávění se nejen Karlu Šípovi a přítomným, ale i mě zdálo, že půjde o hodně veselou pohádku s parodickými sklony vzhledem k pohádkám jiným. Bohužel se film zvrhl v melodrama s tragikomickými prvky. Humor se ztratil někde v nenávratnu, čemuž se ale divit nelze, neboť já si pod pojmem mamánek představuji něco trochu jiného. Ludvík Otomar Karel XII. je totiž především vzdělaný a i když nevytáhl paty z domu, spíše to jen svědčí o tom, že je nezkušený. Že se nechává obskakovat, na tom nic až tak zvláštního nevidím, to dělá většina aristokratů. Hlavní problém tak otec vidí v tom, že princ zrozený Vznešený nemá ambice vládnout a nechystá se ženit. Po jeho tzv. vhození do vody, aby se naučil plavat tak poznává svět, ale především zlo, kterého je v jeho království dost. A on se s ním neumí zrovna vypořádat. A když se následně potkává i se smrtí, padá pohádka někam k hororu. Budař tak nejspíše vycházel z posledních statistik, které říkají o mladých Češích, že se od maminek zrovna nehrnou a i ve středním věku s nimi zůstávají v jedné domácnosti, o nechuti plodit děti a ženit se nemluvě. Jenže princ sice nakonec prozře a alespoň částečně mění své chování, což je ve filmu zobrazeno pouze závěrečnou krátkou scénou opět u stolu, ale jinak se toho zase tolik nezmění a přitom by mělo. Ludvík se nevypořádá se zlem, které řádí v jeho zemi - tím jsou myšleny minimálně čarodějnice. A děvečka z hospody se do něj zamiluje proč? Asi jen proto, že najednou umírá. Možná jde o sondu do duše prince středního věku, který žil podstatnou část svého života povrchně, jinak je ale ve všech ostatních aspektech film nedotažený. Jana Budaře mám jako herce rád, ale při vší úctě k němu si myslím, že tentokrát si měl ponechat čistě režisérskou stoličku a hlavní roli předat někomu jinému. Naopak Jana Nagyovou jsem po téměř třiceti letech ve filmu prakticky nepoznal. Naopak Ondřej Vetchý, Boleslav Polívka nebo Veronika Khek Kubařová či Vladimír Javorský byli tradičně výborní. ()
Po dlouhém odolávání všemožné reklamní masáže, kterou tvůrce Jan Budař téhle svojí skoro oneman-show věnoval, jsem byl docela rád, že si na jeho pohádku mohu udělat jeden večer čas.. Celovečerní režijní debut jednoho z nejlepších současných českých herců, který často přípravy na role tráví tak, že se na nějaký čas nechá i třeba zaměstnat do profese, jakou bude v nadcházejícím filmu hrát.. Budař svého Mamánka chystal několik let, i proto mu nevyšlo jeho ideální obsazení českého hereckého dua Abrhám a Šafránková jako krále a královny, které nakonec nahradil solidní Huba a po letech k filmu navrátivší se Jana Nagyová.. Leč oceňuji odlišný přístup k pohádkovému žánru, stejně se obávám, že na to není nikdo úplně zvědavý. Samotný námět o fixaci prince na rodiče a nechuť do vdávání tu přitom u pohádek není poprvé, jen nebyla tak očividná, kdy tady rozbíhá všechny další kratochvíle a rozhodně nedělá z postavy prince někoho, kdo by měl sám bavit po celou dobu. Samotný Budař, nechť nepochybuji, že trávil roky chůzí po lese v oné rezavé paruce, je ve své roli až komicky otravný.. Tohle není pro děti a dospělí u toho nejspíše taky usnou. A že bylo kdy se nudit.. Ale alespoň duo Ondřej Vetchý a Veronika Khek Kubařová zachraňují, co se dá.. Prosím takové pohádky už ne, anebo ten žánrový dekonstrukt vzít pořádně! Tohle je málo.. 35% ()
Tohle vlastně nebyla vůbec pohádka, spíš takový temný až hororový příběh s dobrým koncem a ponaučením. A asi právě proto, v kombinaci s tím, že hlavní hrdina je rozmazlený princ, se to považuje za pohádku. Ale na druhou stranu se filmu nedá upřít originalita. Jako vlastně celkově takový milý průměr, neurazí, nenadchne. ()
Zajímavý koncept, který ale vyšel tak napůl. Humor opouští Mamánek dost brzy, o to víc zamrzí třeskuté přehrávání obou čarodějnic, které do už poněkud snové a surrealistické fáze pohádky, v které se také odehrává, imho nezapadá. Královský rodičovský pár hraje moc fajn, Mamánek je prostě Budař, ten hraje všude stejně, a Vetchý a Veronika KK tomu dodávají přirozenost, prostotu (nemyslím pejorativně) a vřelost. Vlastně to mohl být dost dobrý film, kdyby to nebyla pohádka. Děti to moc nedaly a nedivím se jim. Že bychom si to pustili někdy znovu nepředpokládám. Ale teď mi píše dvanáctiletá dcera, které jsem se ptal, že mám dát 79 %. Tak teda dám. Syn a menší dcera se ještě nevyjádřili. ()
Tak to bylo překvapení. Pozitivní. Nečekaně. O to víc. Žijem v zemi a kultuře, která běžně moc nedává filmy o smrti ani pro dospělý. Natož pro děti. Resp. rodiny, rodiče s dětmi. Zároveň však žijem v době mamánků. Bohu žel, často bez toho otce, co sice někdy pozdě, leč přece vzpomenul na Freuda a synovi ukážal, kde jeho místo. A úděl. A cesta... A jde udělat pěkná pohádka bez přehnaného CGI, ve které se vytváří syrová atmosféra jen poctivou starou filmařinou, střihem, prolínačkama, zvuky. A hudbou! To zapojení klasické hudby bylo fenomenální! ()
Mám rozporuplné pocity. Začátek rozehrál hezkou pohádku s velkým potenciálem a ono to pak nabralo nějak jiný směr. Ne že bych lpěla na tom, jak má správná pohádka vypadat. Já dám jen nato, jak to na mě působilo. Takže já na 1. shlédnutí prostě úplně nepochopila, proč dostal zrovna tento úkol, aby se mohl stát králem nebo dobrým králem. A co mu to splnění zrovna tohoto úkolu vlastně osobně přineslo? A hlavně tento úkol, tak úplně v běžném životě neexistuje, není běžný, reálný, normální. Ale zase rozhodně nutno dodat, že v některých momentech je toto dílko nadprůměrné, některé herecké výkony skvělé (Vetchý, Nagyová, Polívka) a ráda se na tuto pohádku znovu podívám. Hudba také super. Moc bych chtěla hodnotit výš. ()
Řekla bych jediné. Smích a mírné mrazení se prolínaly. A to je pohádka ne pro dětičky, ale větší děti a nás dospělé s duší větších dětí. Tak pojaté čarodějnice, oběšenec, smrt a věštba dubu ...to bylo moc příjemné mrazeníčko. A vtipné přestřelky mezi Hudrovalem a Ludvíkem či mezi královnou a králem...se mi neskutečně líbily. Za mne nádherná hudba, kostýmy, triky... Trošku mi vadily ty ušišlanice, ale pak ten přerod v to, že se jim nejdřív směješ a pak z nich jde fakt strach... nebo strach z oběšence a pak vlastně nesměle odchází za smrtí...to bylo fajn. A těch 7 bytostí? Rytíř? Běta? Růženka? Zlatovláska? Oběšenec? Hrobař? Smrt? Jááá děkuji. Konečně pohádka kde je světlo i tma, smích i strach, život i smrt. :-) ()
Velice dobré triky. M.Etzler a P.Lněnička v malých roličkách loupežníků v Krčmě U dvou čarodějnic byli k nepoznání. Koproducentem byla Česká televize. Hudbu nahrála Filharmonie Brno. Zámek Dětenice (kde se také natáčelo) leží východně od Kokořínska. Celkově dávám 3,5 - 4 * . ***P.S.: v Zajímavostech je chyba. Princi je krátce po začátku příběhu 39 let, ne 38 ... . Chtělo by to nekoukat do mobilu, případně si pořídit lepší brejle .... :-) . ()
Příběh jsme měli se synem načtený jako pohádku "na dobrou noc" a na film jsme se strašně těšili. Jan Budař mi navíc udělal velkou radost, že mi premiéru nadělil přesně k narozeninám, takže jsem koupila lístky pro tři generace (9,já a 73 let) a vyrazili jsme. Předem jsem varovala účastníky zájezdu, že Budař je divnej. Sice geniální, ale fakt divnej. A čekat, že můžou cokoliv. Přeci jen, mladší generace sjíždí Scoobyho a SpongeBoba, starší vyrostla na Hrátkách s čertem. No, trnulo mi. Ale překvapení obrovské - všichni se vraceli z kina nadšeni. Každý si našel svoje. Synek zábavný pohádkový příběh, já dospělý film a můj otec možná trochu zpracování toho, co sám v půlročním komatu nedávno prožíval. Bavila mě hudba, skvělí herci i příběh sám. Extrémně mě bavila netradičnost a nezaškatulkovatelnost. Tohle musí dožrat každého kritika - kam s tím? A Budař byl fakt divnej - tedy úžasně divnej. Abych jen nechválila, trochu mi přišel, oproti svým jiným rolím, svázaný. Ono režírovat sám sebe ve svém vlastním příběhu asi nemůže být vůbec snadné. Ale je dobře, že se do toho pustil. A ještě čarodějnice - těm bylo přes to jejich fiflání dost špatně rozumět, což bylo škoda, vzhledem k důležitosti každého slova v textu. Na druhé straně krásná Veronika, které roli prostě věřím a stejně tak Ondřej Vetchý v roli rytíře, to byla radost. A ten hororový Javorský, nádhera. Ráda skouknu někdy v klidu domova, bez popkornšustičů znova. Jo a poprvé od dětství jsem zažila, že celé kino plné dětí na konci.................................tak byl ten konec dlouhý.......všichni tleskali. ()