Môj sused Totoro

Ciste pragmaticky komentar k tomuto filmu : I believe in ToooTooRoouoo ! - Proste verim v Totoro ! Strejda Hayao me zase 100% presvedcil. Nadhera. Esencialni Kawai zalezitost. (16.03.2008)

Kdybych byla dítkem předškolního věku, asi bych byla nadšená. Ale na tento animák jsem věru příliš dospělá. (17.05.2019)

Kouzelný Miyazaki vytvořil opět příjemný animák, krásně se na něj kouká a i když nemá excelentní příběh, jeho vyprávění a sympatický lesní démon Totoro se svým kočičím kámošem v podobě autobusu mě skutečně dostal. (12.12.2009)

Jedním slovem: nádhera. Krásný film, který mě naplnil optimismem a vírou v dobro jako už se to dlouho žádnému jinému filmu nepovedlo .Miyazaki je mistr svého řemesla a každý jeho snímek je nádherný zážitek, zanechávající na duši diváka vždy nesmazatelnou stopu . (19.04.2007)

Mei a Totoro sú moji najväčší obľúbenci z tejto rozprávky. I keď Totoro na obrazovke vždy dlho nepobudol nemohla som sa dočkať kedy ho znova ukážu. Scéna na zastávke je moja najobľúbenejšia vždy sa pri nej škerím ako malé decko a pištím, že aj ja chcem Totora :) No a malá rozkošná upišťaná Mei, ktorá všade padá, behá, skúma, zdúva sa... a tam som sa proste našla. Super, že to nebolo dáko prehnané dlhé, toto si určite ešte tak 100x pustím. (12.04.2012)

Bez kontextu miestnych kultúrnych tradícií som zostal trochu stratený v preklade. Popravde tie "väčšie" Mijazakiho príbehy ma oslovujú viac než tie, kde decká spoznávajú nejaké nestrašidelné strašidlo, ako napríklad ešte v Ponyovi. Je to ale milé, avšak stále viac pre deti než pre dospelých, čo nie je nutne výčitka. Každopádne tu máme riešenie pre bratislavskú MHD, nikto tam ale za tých vyše 30 rokov od vzniku tento film evidentne nevidel. Po oboznámení sa s kontextom sa k filmu vrátim. (04.03.2021)

Tahle japonská pohádka je moc pěkně ohudebněna. Tohle je druhá pohádka od Hayao Miyazakiho, kterou jsem viděl v orginální japonštině a opět to nebyl zážitek špatný. Všechny ostatní, které jsem viděl v češtině mě neskutečně sraly. Možná na tom tedy něco bude. V prvních 20 minutách jsem měl velký problém určit pohlaví jedné ze dvou hlavních hrdinek. Docela dlouho jsem si zvykal na zvýšenou uječenost dvou hlavních hrdinek. Zvykl jsem si. Můj soused Totoro je skutečně pohádka pro ty nejméně malé a trošku se stydím přiznat, že se mi docela líbila. Párkrát jsem se dokonce i usmál, protože ta menší z malých hrdinek nahazovala neuvěřitelně vtipné ksichty. Rozhodně bych však uvítal o něco propracovanější děj a hlavně alespoň SPOILER jednoho mrtvého rodiče na konci KONEC SPOILERU, který by zapříčinil alespoň malou hrátku s city. Nic z toho nepřišlo, takže se divák musí spokojit s příběhem, ve kterém 2 velmi upištěné děti ženského pohlaví jdou osídlit jeden starý dům, poblíž kterého řádí nějaký přerostlý medvěd se svojí bandou, která umí kouzlit. O děti se v našem příběhu stará pouze otec a jedna bába, jejíž vizáž je převzata z jiného díla Miyazakiho. Matku v současnosti nemají. Má totiž rýmu, a proto je dlouhodobě v NEMOCNICI. Asi jsem zrovna v nějaké super dobré náladě, protože s tímhle bych většinou autora poslal s odpadem do míst, která slunce často nespatřují, jelikož jsou často zakryta 1 až 2 vrstvami oblečení. Dnes to ale budou takové pěknější 2*. (13.06.2012)

70% Nebýt Totora, nevím, nevím... Tenhle chlupáč mi přirostl k srdci, škoda, že s ním nebylo víc scén. (19.09.2008)

Hayao Miyazaki nám opět připravil exkurzi do světa starých japonských bájí a pověstí, které pod jeho taktovkou ožívají a dávají jeho snímkům tak příjemný nádech. Totoro je prostě mazel, kterého by každý z nás chtěl mít doma.. nebo aspoň za domem v lese. :) (27.07.2010)

Zo slušnosti som si pozrel už štvrtý Mijazakiho film, ktorý sa neviem prečo umiestnil v trojstovke najlepších filmov histórie. Musím sa priznať, že som ho nedopozeral. Nenašiel som na to v sebe dosť trpezlivosti. Aj tak som po celú dobu uvažoval pre koho sa nakrúcajú tieto filmy. Tie tri hviezdičky sú v podstate za to, že film vo mne nevyvolal odpor iba nezáujem v tej najrýdzejšej podobe. (17.06.2018)

Minimalistický příběh téměř o ničem. Ovšem s nádhernou animací, a tak nabitý emocemi a magickou atmosférou, že jsem mu propadl během několika minut, to okouzlení ze mě nespadlo až do závěrečných titulků, a mé podvědomí spokojeně přede ještě teď, o dva dny později. Scéna z autobusové zastávky je geniální a kočkobus, taky neměl chybu. Pozvolna plynoucí, bez dramatických konstrukcí, neuvěřitelně roztomilé, pozitivní, magické, přitom ani na okamžik lacině kýčovité nebo vlezlé. Zkrátka jeden z těch filmů, který dělá svět krásnější a nutí vás do úsměvu při každé vzpomínce. Mistr Mijazaki to zase dokázal. (26.02.2014)

Člověk je tvor společenský, takže vždy má nějaké sousedy. Jak se s nimi vyrovnat, když jsou úplně z jiného těsta? Tatínek má hodně práce, maminka je v nemocnici a tak dítě zůstává samo. Kdo by neznal velké množství rodičů, co pro své potěšení posílají děti na svět, sami jsou přitom mentálně dětmi, ale dítě je na světě a nezbývá mu než se něčím zabavit. Každý nemá to štěstí, aby kolem něho bydleli strašidla a dokázal s nimi navázat pěkný vztah. TOTORA to dokázala, ale MATHILDA je mi bližší! Protože ji napsal DAHL, protože lépe psal než tenhle chlapík, co to napsal. Animace málo vkusná, jsou lepší. (21.08.2010)

Rodinná pohádka je možná více než jiné Mijazakiho filmy cílena na dětské publikum, ale rozhodně není horší než jeho dospělejší filmy. Nehledě na spoustu drobných detailů a propracovaný příběh. Sice jsem se Mijazakiho tvorbou propracovával od nejnovějších filmů zpět do historie, ale to mi nebrání smeknout ani před jeho staršími snímky. (19.10.2014)

Konečně jsem dost starej na to, abych pochopil Miyzakiho. Jako menší jsem na jeho filmy jen nevěřícně zíral, ale teď přišlo setkání s Totorem a já z fleku říkám, že nevím, kdy jsem naposledy viděl tak úžasný film. Ohromná dávka energie a optimismu. (12.03.2013)

Obyčajno-neobyčajné, smutno-veselé, určite dobrodružné a nádherne nakreslené. Hudba príjemná a malá Mei zábavne uvrieskaná. Páčilo sa mi. (10.01.2022)

Milá pohádka, první pohádka, kterou jsem viděl s dcerou, myslím, že to bylo intelektuálně na její úrovni. Snažil jsem se užívat si tu milou část toho všeho. Tu rodinnost. Bydlení na venkově. Rodinný domek. Saze. Duch lesa. Totoro. A tak no. Děj tu nečekejte a stejně je tu tak nějak vše napříč generacemi. (02.10.2023)

Snímek je sice určený pro nejmenší diváky, ale já se bavil královsky. Trošku jsem ve snímku postrádal nějaký děj nebo zvrat. I tak Tonari no Totoro krásně plyne a moc pěkně se na to vše dívá. A jak už bývá u filmů od Miyazakiho zvykem hudební doprovod to je balzám na duši. (12.06.2011)

To, že Miyazakiho filmy překypují neuvěřitelnou fantazií není nic překvapivého a nejinak je tomu i u jednoho z jeho nejznámějších filmů. Takřka komorní příběh vypráví o dvou malých sestřičkách, které se se svým otcem přestěhují do nového domu, který obklopuje tajuplný les. A nebyl by to Miyazaki, kdyby ten les neobývala neobvyklá stvoření v čele s lesním duchem Totorem, kterého objeví mladší sestra Mei. Neuvěřitelná animace vypadá skvěle i dnes, film je krátký a nenudí a konec s kočičím autobusem jen tak nezapomenu. Skvělá fantasy pro malé i velké. (09.04.2009)

Miyazakiho filmy se nedají seřadit do stupnice top. Záleží na vkusu. Všechny jsou na 100%. Totoro byl pohodový, s úžasnou animací, pěknou hudbou. Příjemná sonda do života japonské rodiny. Nejen pro děti, ale pro všechny, kdo mají děti a pamatují si, jak to vypadalo, když byly malé (moje žena se usmívala třeba ve scéně, kdy Mei spí poodkrytá a nakřivo - prohlásila, že si Miyazaki výborně prostudoval chování a pohyby malého dítěte). ■ P.S. Po varování z této diskuse jsem si pustil angličtinu. Hej, v japonštině je ta holčička trochu víc uřvaná :). ■ P.P.S. Moje jedenáctiletá dcera chce kočičí autobus (a s ženou jsme chvíli diskutovali, kolik má ta kočka vlastně nohou). ■ Doplnění 19. 8. 2009: Naše šestnáctiměsíční prťata tento film doslova milují (už asi měsíc a půl). Jsou schopná třičtvrtěhodiny sedět a koukat! Vyžadují ho 3x denně!!!!!! ■ Doplnění 28. 9. 2009: Aktuálně stačí už jen jednou denně, v pruběhu některých scén odbíhají. (21.05.2009)

Návrat do ranných dětských let a ukázka toho, že dětská fantazie a naivita nemá vrchní okraj v každém z nás. Úsměv a všudypřítomný optimismus přebíjí obyčejný příběh, který je snad ztělesněním podstaty pohádky jako takové. Scéna na zastávce rulez ;) (17.08.2009)