Môj sused Totoro

Krásný a příjemný příběh, precizní animace, jak se již od Miyazakiho dá očekávat. Děti nadchne, dospělé pohladí po duši. K Miyazakiho tvorbě ani není třeba mnoho slov. 5* a basta :p (06.06.2013)

Opravdu velmi kouzelne a lyricke anime. Je videt, ze Miyazaki si umi poradit jak se sci-fi ekologickymi tematy typu "Nausika z Vetrneho udoli" (1984), tak i s vylozene detskou hravosti, jakou ukazuje "Totoro". I kdyz je film diky dvema hlavnim divcim postavam idealni pro (pred)skolni deti, zhruba do 10ti let, i dospeli si zde prijdou na sve. Je to vyprava do detstvi, plneho her, tajemstvi, strasidel, sneni. A osobne se mi libila vic nez opevovana "Cesta do fantazie" (2001). V prostredi nadherne vykresleneho japonskeho venkova bez vydobytku "moderni" civilizace clovek prozije detske fantazie znova. Chundelate magicke bytosti, krasna priroda, prijemna hudba a dokonale poklidna atmosfera, diky ktere se i dospely v uspechanem svete zastavi a zasni. Uplne bych si pral byt behem filmu petiletym prckem, kdy by mi i ovladac od televize nebo kreslo prisli zivi, mozna i mluvici...kdy vsechno bylo velke, carovne a pritom pro detskou dusi tak skutecne. "Totoro" vam to aspon trochu opet pripomene. Na fantazii neni pozde nikdy. (09.01.2014)

Krásný, kouzelný, zábavný. (09.02.2020)

Konečne som sa dostal aj k tejto anime klasike, ktorá spomedzi celej Mijazakiho tvorby a všetkých filmov od štúdia Ghibli rozhodne patrí k tým najviac príznačným a ikonickým. My Neighbor Totoro je filmom o detskej prostoduchosti, naivite a zvedavosti. Je to v podstate nadprirodzené Fantasy, a tak "trochu" (s veľkou rezervou) i Slice of Life, ktoré sa odohráva na japonskom vidieku... táto relatívne tichá a izolovaná oblasť leží v tesnej blízkosti nedotknutej prírody, ktorá v sebe skrýva nejedno tajomstvo a prekvapenie... áno, najmä z tohoto pramení tá vrodená detská zvedavosť. Tieto zhustené lesné porasty i vetrom ošľahané lúky a polia sú pretkané mystickosťou a záhadnosťou a po vzoru Youkai oplývajú kadejakými magickými stvoreniami, démonmi, či duchmi - odkazujúc predovšetkým na bohatú a pestrú japonskú mytológiu a folklór. My Neighbor Totoro je v princípe taký pohodový, nežný, milý a veselý kreslený filmíček, ktorý na diváka naozaj nič neskúša a nič mu ani nasilu nenúti, iba ho už keď tak opantá svojou pozitívne nabitou, hrejivou a ničím nerušenou atmosférou, a takisto spríjemni náladu i v ťažkých chvíľach (hovorím sám za seba) svojimi kawaii potvorkami. Ten naakumulovaný optimizmus by sa normálne dal podávať v dózach a do značnej miery má aj upokojujúce až liečivé účinky na myseľ, podobne ako tomu býva napríklad u podžánru Iyashikei. Každopádne, tento film si skutočne na nič nehraje, je to skrátka prostučká, nevinná, rodinná záležitosť, ktorá hoci svojou základnou premisou môže vyznieť veľmi jednoducho, až detinsky... a celý príbeh pravdepodobne veľmi rýchlo vyšumí do prázdna, za to však ten príjemný pocit určite len tak rýchlo nevymizne, na určitý čas vo vás zotrvá a bude vami ešte pekných pár chvíľ naviac rezonovať. A aj navzdory skromnejšej obsahovej stránke, dej v poslednom akte si dá i celkom (v rámci možnosti) záležať na dramaturgii a na povrch vypláva i tá skutočnosť, že rozprávková škrupinka v sebe ukrýva aj vážnejšie témy. Okrem iného sa My Neighbor Totoro môže ešte pýšiť svojimi nevšednými nápadmi vychádzajúc z bezbrehej imaginácie Hajaoa Mijazakiho. Ako už býva uňho zvykom, tak aj v prípade Totora sa potýkame s bezodnou priepasťou originality, či už vďaka najrozličnejším roztodivným tvorom (znova máme možnosť vidieť tie čierne chumáče zo Spirited Away) alebo iným bizarným, až prestreleným nápadom, čoby Mačací autobus. Mijazakiho rukopis je skrátka nezameniteľný a z hľadiska vizualizácie rozpoznáte filmy od štúdia Ghibli na prvý pohľad. Hudba takisto perfektne ladí k prostrediu a je veľmi relaxačná. (04.05.2022)

Další Mijazaki a opět parádní návštěva jeho světa fantastického světa. Z pohledu dospělého diváka může jít zdánlivě o slabší příběh, kdy se vlastně nic pořádného neděje. Rodina se přestěhuje z města na venkov a … to je vše. Nicméně v rámci světa dětské fantazie je to nekončící dobrodružství. Jen obyčejná cesta na autobus se stává úžasným dobrodružstvím a co teprve prozkoumávání okolí a lesa. Na filmu Můj soused Totoro je výjimečné především to, že si Hajao Mijazaki nepotřeboval k animovanému dobrodružství pro děti stvořit vlastní svět. Jejich dobrodružství zasadil do našeho běžného světa dospělých a „jen“ vhodně dokořenil právě dětskou fantazií. Ta je prakticky neomezená. Pro mě je vždycky velký zážitek si to připomenout a na chvíli si to třeba prostřednictvím Mijazakiho filmů znovu zkusit. Film všem rád doporučuji, ostatně jako všechny jeho další filmy. (10.09.2022)

Jednoduchy ale moc hezky pribeh (19.10.2023)

Pohádka pěkná, ale bohužel atmosféru filmu výrazně kazí příšerný originálnální dabing, který je v podání obou sester (a zvláště té mladší) tak agresivně uřvaný, že je to až k nevydržení. Posledních 20 minut už mě dost intezivně s...o a zcela vážně sem zauvažoval o tom, jestli film nedokoukám bez zvuku. (22.04.2008)

Krásný výlet na venkov ve společnosti lesních strašidel, které svou roztomilostí musí vykouzlit úsměv na tváři snad každému. Snímek je sice určen pro nejmladší publikum, ale není natočen tak infantilně, aby si ho nemohli vychutnat i dospělí. Já se na chvíli zase vrátil do svých dětských let, a ke konci se mi nechtělo zpět. (25.09.2011)

Bohužel se mi Totoro zas až tak nelíbil jako jiné Miyazakiho filmy a to hlavně proto, že zde na rozdíl od cesty do fantazie nebo princezny Mononoke je tento film hlavně zaměřen na dětské publikum a díky tomu ztrácí pro mě pátou hvězdu. Ale jinak příběhově i dějově prostě paráda animace je nádherná postavy sympatické doporučuji každému kdo se chce vrátit do dětství. (08.11.2011)

Verim tomu ze na tomto museli deti v Japonsku koncom 80-tych rokov ficat. Ale mne tam chybal nejako trochu lepsi pribeh ako len blbnut s Totorom :) 5/10 (20.11.2012)

Psát komentáře k Miyazakiho filmům je jednoduchý, protože se člověk víceméně pořád opakuje. Opět se musí vyzdvihnout nápaditost při tvorbě lesních tvorů, ať už jde o kočkobus nebo samotnýho Totora. Totora jako takovýho si snad nejde nezamilovat, v každý scéně (bohužel v méně než by se čekalo) jsem se jen usmíval a sledoval ho i když vlastně jen stál a kulil očima. Což je opět kouzlo Miyazakiho filmů, kde je vše tak obyčejně neobyčejné. (23.01.2013)

Nevím, co Totoro a kočkobus kouřej, ale chci to taky! Ale ne, teď vážně… Můj soused Totoro je pohádka primárně pro děti, ale je podaná tím nejúžasnějším způsobem. Mijazaki ve ní sice nejde tak do hloubky jako v případě Princezny Mononoke nebo Cesty do fantazie, ale díky příjemné délce to ani nevadí. Není to film, kde byste se smíchy popadali za břicho ani film, kde byste obdivovali a sympatizovali s jednotlivými postavami. Je to "jenom" hezká a roztomilá historka o životě na japonském venkově, kde se tu a tam objeví nějaká ta nadpřirozená bytost. :-) (16.08.2013)

Prečo toto nemohli vysielať komančovia keď som bol ešte dieťa? Prišiel som o veľa. Najroztomilejšia a najdetskejšia rozpravka aku som videl. Najroztomilejšia rozpravka aku kedy maestro Mijazaki svetu dal a aka vôbec existuje. A absolutne nevadi že to nema žiaden vymakany pribeh ako ine jeho počiny. Na moje ohromenie stači, že len tak pomaly plynie. (08.11.2013)

Je to opět velmi jemný film ze studia Ghibli a od režiséra Hayao Miyazakiho. Sestry Satsuki a Mei se stěhují s otcem na venkov. Dům je už starý, ale všem se líbí. Děvčata zkoumají pokoj za pokojem a táta hraje s nimi hry, dává jim úkoly a vysvětluje jim, jaké obyvatele doteď prázdného domu mohly vidět. Satsuki a Mei se snaží být samostatné, být dobře naladěné a pomáhat tátovy, ale když dostanou dopis, že maminka opět nepřijede domů, jak to bylo plánované, prolomí se krusta jejich dobrého chování a na povrch se dostane zoufalství. Ještěže mají přítele Totora, horského ducha, který jim vždy v pravý čas pomůže. Příběh citlivě vypráví o tom, jak děti prožívají rodinná dramata, i když se rodiče snaží o tom nemluvit a být dobře naladěni. Tatínek, univerzitní profesor Tatsuo Kusakabe, je obdivuhodný, jak se snaží dělat dobře svoji práci, ale všechen volný čas věnuje dcerám procházkami po lese a vysvětlováním jim toho, co zažili. Nikdy je neodbije rychlou odpovědí, že to je blbost, ale hraje s nimi a snaží se přijít na vysvětlení. Tím jim také vysvěluje národní historii a kulturní zvyky a pověry, kterých mají Japonci hodně. Vytvořili si svůj dobrodružný svět, ve kterém čekají na maminku. Miyazaki opět své fantasii hranice neklade a skutečný svět se plynule prolíná s tím fantaskním. (08.04.2015)

Jelikož jsem na Mijazakiho filmy začal koukat stylem, od těch nejlepších a nejvíc opěvovaných, k Totorovi jsem došel až teď ... asi jsem čekal trochu něco jiného (teda určitě). Film fajn tak pro 3 - 6 roční dítě. Ale milý to bylo :-) (28.09.2015)

Totora ukuli pre najmenších a v tomto prípade ma to môže veľmi mrzieť, že už nebrázdim ulice s tatrovkou. Ako človek vzdelaný hľadám vyšší zmysel s väčším prierezom do sveta fantázie. Priveľké očakávania tak trochu umocnili vlnu sklamania na konci. Totoro očaril, nadchol, vlial do duše dobro, ale... je ho málo. Maloletému divákovi viac netreba a dostane svoju dávku epickej rozprávkovosti. Za to dospeláci nájdu stav blaženosti skôr v iných Mijazakiho veličinách. (24.03.2017)

Zklamání. Téměř žádný příběh a protivná uječená sestra.Totoro a Kočkobus jsou fajn, ale dohromady jsou ve filmu snad 10 minut. Nejslabší Mijazakiho film. (10.11.2020)

Po prvních 65ti minutách sem zjistil, že mám neustále úsměv ve tváři a to proto, že i když je tento příběh orientován spíše na dětského diváka má svou kouzelnou poetičností co říci i dospělému člověku. Posledních 20 minut je naopak poměrně slušně dramaticky laděných a i já otrlá povaha sem si moc přál aby vše dopadlo tak jak má. Jinak rozhodně nejkrásnější a nejzajímavější scéna je autobusová zastávka v dešti zakončená perfektním kočkobusem. Shlédnutí vřele doporučuji... stoprocentně budete mít po skončení filmu příjemnou náladu ...90% (24.10.2006)

Děj je trochu chudičký, ale za kočkobus, "sazičky" a Totora musím dát pět hvězdiček. (28.03.2007)

Roztomilý příběh plný pozitiv. Co víc dodat... Ze všech stran je cítit už tradiční kouzelná atmosféra a Miyazakiho smysl pro detail. Pro děti dokonalý film a dospělým to taky rozhodně neuškodí. 8.5/10 (12.05.2010)