Môj sused Totoro

Další skvělá pohádka z dílny pana Myiazakiho. Kde jen na ty nápady chodí... (21.12.2006)

Ach jo, a já o sobě se zálibou prohlašoval, jaký to nejsem cynik. A odzbrojí mě pohádka pro malé děti o obřím plyšovém medvědovi, který háže žaludy po dvou malých, upištěných holkách. Ach jo. Nevím, jak to Miyazaki dělá, ale i filmem, který postrádá téměř jakýkoliv děj, mě dokáže maximálně zaujmout a pobavit - i když je to možná zapřičiněno jednoduše tím, že jsem byl zrovna ve správné náladě a nechtělo se mi moc přemýšlet nebo soucítit s nešťastným osudem hlavních postav. Jednoduchý, úsměvný a kouzelný, to je Totoro. Seznamte se, nebudete litovat. (31.10.2011)

Jednoduchoučký příběh o dětském strachu, radostech a naději... a o pár hodných lesních bytostech. Výtvarná stránka je absolutně dechberoucí, film je vyprávěný s obrovským citem, invencí a takovou pozitivní energií. Jo a jedna hvězda navíc za úžasný kočkobus... (08.01.2012)

Vizual hezky, ale nema to zadny dej ani spad . (26.05.2018)

Mijazakimu nemožno uprieť obrovskú fantáziu pri tvorbe podivuhodných postavičiek, magických svetov, ktoré obývajú a spôsobov, ktorými tieto prvky prepája so všednými životmi jeho ľudských hrdinov. Rovnako mu však v prípade tohto filmu nedokážem odpustiť to, že okrem akýchsi náznakov (matka) sa nepúšťa do žiadneho hlbšieho príbehu, ktorým by prejavil výraznejšiu snahu zavďačiť sa i dospelému divákovi. Takto mi Môj sused Totoro nepripadá ako nič iné, než iba bezcieľne šantenie dvoch malých sestier v očarujúcich kulisách. (55%) (28.05.2019)

Krásná animace, ale příběh přece jenom trochu moc dětský - přijde mi málo dramatický či chcete-li málo dějový. Úžasný Totoro se snaží snímek pozdvihnout o třídu výše a daří se mu - to on je hlavním tahounem (Totoro v dešti, Totoro kdykoliv a kdekoliv :-) ), ale jen jeho přítomnost prostě nemá na to ponechat diváka v napětí a žádostivém očekávání nadcházející scény.__________ Po několika dalších shlédnutích zvedám hodnocení - Totoro je ve své podstatě krásnou sondou do dětské duše a jako takového jej musíme brát - jako příběh pro děti. Pochopitelně, že žádné nečekané zvraty, ani dramatická akce tu nemají místo - a pokud víte, do čeho jdete, nebudete zklamáni. (09.08.2008)

Kdo se na tohle dílo nepodívá, tak je ochuzen o překrásný zážitek. Pohádka, která opět potvrzuje Miyazakiho geniálnost. (08.02.2009)

Totoro byl doslova chlupatej až ke mně do pokoje. Animátoři odvedli skvělou práci, což dokazuje třeba scéna, když Totorovi padají kapky na deštník a on se postupně naježí...dokonalé. Je to film pro nejmenší, a tak to i vypadá: nikdo nikoho neseřere, nechytí, ba ani nepotrestá. Všichni si jen užívají život. Pro staršího diváka je to příjemná oddychovka. (21.11.2010)

Další z řady japonské anime studia Ghibli v(jak jinak)Miyazakiho režii.Tentokrát sledujeme příběh dvou sester,které objevují po nastěhování do nového domu úplně nový svět,samozřejmě plný fantazie a kouzel.Další z řady filmů,který v režisérových rukách vizuálně uchvátí a divák se stává ihned malým,hravým dítětem,které si připadá jako ve snu.Příběh tu vlastně není žádný(ani tu není potřeba) a je to vlastně poskládání jednotlivých scén za sebou,v jakémsi dětském rytmu a nadšení.Totoro působí tak odzbrojujícím dojmem,až jsem se divil sám sobě,jak to funguje nejen na malé děti,ale i na mě.Větší radost tu budou mít určitě děti,ale dospělý,který má alespoň trochu fantazie,bude velmi spokojen a možná i nadšen,protože Miyazakiho svět je tady prostě okouzlující,zajímavý,nápaditý a velmi optimistický(rušilo mě jen to nezbytné,pro mě ovšem zbytečné,ekologické poselství se sázením stromů).Vše doplňuje nádherná Hisaishiho hudba a nebýt opravdu"uječeného"japonského dabingu dvou hlavních hrdinek,ani bych nemohl filmu nic vytknout(to dětské řvaní mě chvílemi opravdu rušilo,protože bylo skoro nepřetržité).Celý film je opravdu hravý a pohodový,jen poslední část je vážnější a film tak dostává dospělejší rozměr.U mě se řadí hned za "Princeznu Mononoke"a"Cestu do fantazie".Totorovi dávám jasných 90%(plnou nádrž odmítám dát kvůli tomu ječení) a Miyazakiho fantazie je opravdu bez hranic. (05.09.2011)

Kouzelný film. Strašně dlouho jsem se nepodíval na žádný ručně kreslený snímek a vybral jsem si právě Totora, abych tenhle trend prolomil. U Miyazakiho filmů není možné šlápnout vedle. Totoro má úžasnou optimistickou atmosféru a je to pravá oddychovka. Dost mi ovšem vadila absence nějakého většího děje. Ať už jsou Totorové roztomilí, jak můžou děj to filmu nepřinese. Tenhle "detail" bohužel znemožnil Totorovi získat u mě i ultimátní pátou hvězdu. Škoda, Miyazakovské je to hodně...:-) (29.11.2011)

Samozřejmě nejskvělejší ve filmu byla ta matrjoška po japonsku - velký huňáč a jeho syn a vnuk (nebo dcera, vnučka, příbuzní? Nebo to měl být výsměch našemu trojjedinému bohu?). Zvláštní byl ten kontrast divokého řvaní a jeho neškodnosti, ba dokonce hodnosti... (16.03.2012)

Ak máte deti, ste deti alebo boli ste deti, musíte tento animák vidieť! (14.12.2012)

Nádhera! Takovej cit pro postavy a vřelost běžnýho života se jen tak nevidí! (14.02.2013)

Těšil jsem se na Totora jako děcko. Ostatně, pokud jste někdy v životě viděli film od Miyazakiho cílený částečně na dětského diváka a při jeho sledování si aspoň v duchu nekopali nožkama jak osmiletej při výletě do Legolandu, pak jste absolutně citově mrtvej člověk a pravděpodobně ani ne člověk, spíš cynickej tvor z planety Zmrd. Možná jsem ale měl tu dětskou natěšenost zapnout na maximum, protože dívat se na film očima dítěte, asi by mi ta „absence“ zápletky vůbec nevadila. Ale aby mě film, který nemá žádný pořádný začátek ale především žádný konec, ve kterém celou dobu o nic nejde, bavil nějakou tu hoďku a půl, to chce taky nemalou dávku zručnosti. Totoro je správnej chlapík, malá sestra i přes své neustálé ječení nepůsobí otravně a scéna na zastávce s deštníkem je jak sledovat umíněné dítě rozdělit se o nejoblíbenější tyčinku – vykouzlí vám úsměv na tváři širokej jak Totorův. Kdyby měl film nějakou pořádnější pointu, tak neváhám a pět hvězdiček dám z fleku, že ale příběh zabíhá do čistého poetična, netvrdím, že mi to vadí, nicméně mi to nesedlo tak, jak mohlo. O fous kočičího autobusu dám snímku jen ty čtyři. (01.10.2013)

Jiný film pro jiné děti. (08.11.2013)

Krásná animace, skvělý Totoro, ale co se nám stalo s příběhem? Přišel mi strašně nemastný neslaný. O co, že tam vlastně šlo? O poznávání domu a jeho okolí? O nemocné mamince? O Totorovi, který se tam ale nijak výrazně nevyrýsuje? Každopádně je to škoda, čekala jsem po Cestě do Fantazie a Zámku v oblacích od Mijazakiho něco lepšího, ba jsem to dokonce brala jako jistotu. Holt chyba. Popravdě jsem někdy v polovině si už říkala, kdy začne konečně nějaký vzrůšo a ono furt nic. Jenom nějaký pošťuchování s obřím králíko-kočičákem.. Aspoň mohl tu mrňavou sežrat, chvilkama mi lezla strašně na nervy. Dokonce mi i přišlo, že jsem tam zahlédla nějaký hladový lesk v oku, ale to byla nejspíš jen špinavá televize. Škoda, škoda.. Ale stojí tam i několik věcí za to.. Třeba naprosto šílenej kočkobus a právě Totoro (kterýmu furt záhadným způsobem chybně říkám Toronto). Hlavně jeho ujetý tanec na růst stromů. Zklamání, snad mi to Princezna Mononoke nahradí. (07.02.2015)

My máme Trnku, Japonci Mijzakiho. Nezaměnitelná animace i poetika. Dokonalé dílko, s velkým věkovým rozpětím. (06.04.2015)

Nádherný svět dětské fantazie a koňská dávka entusiasmu. Ideální na dobití baterek po špatném dnu. (20.05.2011)

Miyazaki je génius, kdy tímto filmem to jen potvrzuje. I když je tenhle snímek zaměřen na mladší, no o hodně mladší publikum, tak nemohl jsem v drtivé většině od toho odtrhnout oči. Hodně mě nadchlo, jak Miyazaki dokáže nádherně ztvářnit přírodu, ale i ostatní animace byly užasné jako např. zastávka za svitu lampy. Navíc pokaždé, když se na scéně objevil Totoro, tak jsem se musel stále pousmívat, nevím proč, ale prostě to tak na mě působilo. Sečteno podtrženo, i když by si tento snímek zasloužil za mě spíše ty nejplnější 4, tak nebudu zbytečně film diskriminovat jen kvůli tomu, že je spíše pro malé děti. Dlouho jsem se Miyazakimu vyhýbal, ale po několika filmech od něj už vím, proč je taková legenda, a tak velmi jednoduše si zase získal dalšího fanouška. (16.07.2011)

Nádherný, milý a hravý filmek, ten nejdětštější, co zatím Miyazaki natočil. Nemá vlastně žádný děj, sleduje jen skotačení dvou dívenek v novém domě a okolním lese a seznamování se s přátelským duchem Totorem (viz kouzelná scéna čekání na autobus). Ke konci už ale snímku trošku dochází dech, "dramatické" hledání ztracené Mei je až příliš protahované (než přijede kočkobus :-)). (02.03.2012)