Život podle Václava Havla
Václav Havel : Un homme libre
Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
David CysařHudba:
Quentin SirjacqHrajú:
Václav Havel (a.z.), Olga Havlová (a.z.), Dagmar Havlová (a.z.), Ivan Martin Jirous (a.z.), Jiří Černý (a.z.), Stanislav Milota (a.z.) (viac)Obsahy(1)
O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotního příběh velkého Evropana doposud chyběl. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesátiminutovém dokumentárním filmu režisérka Andrea Sedláčková, která Havla představuje ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (84)
Hned v úvodu záměrně podotknu, že nejsem příznivec Václava Havla. Viděl jsem hned několik dokumentů o něm a pravdu má úvodní text v tom, že snad jen toto dílo bere Havlův život tzv. od podlahy, tedy od narození do natáčení filmu Odcházení, což je prakticky do smrti. Jenže dokument se neubrání ikonickému zobrazování bývalého prezidenta, takže se, pravděpodobně úmyslně, vyhýbá kontroverzním tématům a kritice, která se na něj občas snášela. Ano, slyšíme o prodeji Lucerny, za který byl dramatik kritizován, ale opět dojde k vysvětlení pouze od V. H. Stejný přístup je pak i k celé řadě dalších událostí. Chybí pohled jiných osobností na různé situace, a nemusí být zrovínka odlišný nebo kritický, ale prostě jiný. Dokument působí, i přes nesporný počet zajímavých archivních materiálů, zkrátka jen jako učebnicová rekapitulace Havlova života pomocí dobře známých faktů. Závěrem dodám, že se mi těžko akceptují morální poučky od člověka, který opakovaně býval své ženě nevěrný a to mnoho let a též od toho, který například podpořil útok na Jugoslávii a nevystoupil proti němu. ()
No tady je přepychově nablito, to je moc krásný! Jedná se o nadprůměrně zpracovaný dokument, který obsahuje spoustu zaprášenýho matrošu z videoarchivů. Jako průřezová záležitost plně dostačující dokument o jednom z nejodvážnějších Čechů historie. A měli by si ho vážit hlavně komouši, a to za to, že je po revoluci nezakázal (v lepším případě), za to, co mu dělali.... Update: Snižuju na objektivní 4*, protože hodnocení haterů už se jakš takš eliminovalo. 75% ()
Unikátní rozhovory s disentu, fotografie a části záznamů z Havlových her (nikdy nikde nezvěřejněných), dělá z tohoto dokumentu o vyjímečné postavě českých dějin jedinečnou podívanou. Václav Havel = symbol svobody Československa po pádu komunistické verbeže a tak to navždy zůstane!!! Komunisti mu nabídli v 70. letech vystěhování do Ameriky nebo 4 roky ve vězení. Nepolevil ve svých zásadách a vybral si to druhé. Tomu říkám pevný, nezlomný člověk!! Takových už není.... ()
Svižná jazda životom posledného česko-slovenského prezidenta. Dochované zábery buržoázneho synčeka, divadelného kulisára, dramatika, disidenta a nakoniec prezidenta sú komentované striedmo a vecne. Dokument okrem adorovania priaznivcami umožňuje i rovnako výživné čítanie pochybovačom. Veľa komentárov na čsfd vyčíta filmu slabý tvorivý vklad, iné zas hľadia na film optikou postoja komentátora k Havlovi na linke nenávisť - obdiv. Fakty prezentované filmom ukázali: 1. Havel ako kandidát na prezidenta na tlačovke dôrazne tvrdí, že vôbec nejde demontovať socializmus a už absolútne mu nejde o návrat zhabaného majetku. Sú to vraj len nenávistné lži neprajníkov. Obe „lži“ sú neskôr v dokumente ukázané ako pravdy. Takto už z úvodu fungovala u prezidenta jeho mantra o nutnosti poraziť lož a nenávisť pravdou a láskou. 2. Pri záberoch priamej voľby komentár hovorí, že všetci komunistickí poslanci zahlasovali jednoliato za Havla. Na záberoch jasne vidieť najmenej dvoch poslancov, čo ruku nezdvihli. Hlasovaniu predchádza otázka predsedajúceho: „Kto je za?“ Iste, mohli to byť ilustračné zábery, ale pri tak precízne pripravenom dokumente by som ich nečakal. 3. Havel sa rozčuľuje, keď mu vyčítajú, že časť ním zreštituovanej Lucerny predal akémusi podnikateľovi – ex agentovi ŠtB. Vraví: oni (myslí tým ľudí všeobecne) na mňa delegovali svoj strach a neschopnosť sa postaviť boľševikom a teraz si dovolia ma ohovárať. Tí, čo mali strach! V skutočnosti na Havla ľudia nič nedelegovali, jeho meno ako prezidentského kandidáta bolo dohodou politických hnutí s KSČ po uskutočnenom politickom prevrate. Nevolili ho zástupcovia ľudu, ale umelo vopred vybratí boľševickí páprdovia. 4. Citovaná časť listu z Havlovho väzenia (z knihy Listy Oľge) je tak odvážna a protirežimná (ubližujú mi tu veľmi a neustále), že v porovnaní so zozbieranými listami Magora z väzenia mal Havel asi nejaké zvláštne výsady, pretože Magorovi by akákoľvek negatívna úvaha, spomínajúca pomery vo väzení absolútne neprešla. Bol snáď VH väzňom inej kategórie? 5. Morálne úvahy o prezidentovaní ako službe ľudu nahradili, ako jasne vidieť, najmä cesty do zahraničia a nekončené potriasanie si rúk s politikmi. Našlo sa toho oveľa viac, len sa mi to tu nechce všetko vypisovať. 6. Najkrajšie sú časti s Dagmar Havlovou, skutočnou a hlavnou víťazkou zamatovej revolúcie. Naozaj nežnú vyhrala, oveľa vyššie ako ktorýkoľvek z vtedajších disidentov, revolucionárov či ich nohsledov. Takže: Happy end. ()
Chybuje každý, zvlášť když někdo přijde k funkci, která do té doby byla nástrojem, který o demokracii v životě neslyšel. Ano, v poslední době (zejména v roce 2014) je patrná určitá skepse, hlasy dehonestovat bývalou hlavu státu jsou hlasité, ale rozhodně nepředstavují nějakou masovou ozvěnu. Takže každý takový dokument „dobrý“, i když je patrné, jak loni velmi zajímavá (Fair Play) Andrea Sedláčková zesnulého exprezidenta uznává a nekritický odstup holt schází. Havel byl rozhodně komplikovanější personou, snaha jít víc do hloubky je prakticky nulová. Jiskru to však místy mělo.. ()
Reklama