Případ pro malíře

Detektivky paní Proškové mám rád dlouhá léta, vybudoval jsem si tedy jakousi představu o hrdinech, a to je pro mne první zásadní mínus tohoto filmu. Roli usedlého stárnoucího racionálního a pivo pijícího Vašátka hraje elegantní V. Preiss, roli psychicky citlivého a na sociálním okraji žijícího introverta Horáce "hraje" nabouchaný Matásek. Geniálně špatná volba typů. A od toho se odvíjí vše ostatní, ale mě tady hlavně chybí to napětí, které našinec možná podvědomě cítil v originále, totiž že spolu (někdy proti sobě) řešili kriminální případy člen policejního aparátu autoritativního státu a mírně undergroundový asociální (tedy ve smyslu - do budování socialistické společnosti se nehrnoucí) a neúspěšný umělec. Typy, které by v běžné detektivce stály proti sobě. ---- Pro literární předlohu je tato TV adaptace medvědí službou. (18.01.2016)

Nějak zvláště vydařená česká televizní detektivka, nicméně to celkem rychle uběhlo a ani samotný námět nebyl úplně nejhorší. Co se hereckých výkonů týče, ústřední dvojice Matásek – Preiss ušla, Hybnerová taky nebyla špatná, Stryková se mi víc líbila na těch fotkách než v reálu, no neurazí to ale ani příliš nenadchne. (04.08.2021)

Knihu Černé jako smola vlastním = četla jsem. Na televizní zpracování jsem tedy byla zvědavá. Jak to zhodnotit... To, co v knize bylo zajímavé, napínavé, v závěru překvapivé, tady vyznělo tak nějak hystericky, nedodělaně. Shrnutí: Preiss hrál hezky, ale jinak mi to přišlo blbý jak hračky z Číny. Dialogy, scénář, herecké výkony některých zúčastněných... Pokud Případ pro rybáře dostal za 3, tohle je za dvě ampule Dolzinu. (17.01.2016)

40% - Pár povídek od paní Proškové s Horácem jsem přečetl, viděl jsem i pár jiných adaptací. Tady mi vadila až příliš hysterická konfrontace mezi Vašátkem a Horácem, když se jim motal do případu. Upřímně řečeno, trochu nelogická, když v chronologicky předchozím díle Případ pro rybáře Vašátko sám Horáce nutil do amatérského vyšetřování i přes jeho zjevnou nechuť. V tomto kontextu si neumím představit, jak bude jejich vztah gradovat v posledním díle trilogie, Příběhu pro lyžaře, neboť jsem viděl přechozí adaptaci z r. 1970 a tedy vím, kdo bude vrah. A moc se na to ani netěším. Co se detektivního případu samotného týká, jedná se o klasiku. Jenom mi nejde na rozum, že v dobách socialismu prošel paní autorce literární předlohy ten vrah, tedy konkrétně jeho povolání. Pokud tedy kromě časového posunu příběhu do dnešní doby nedošlo i k posunu v povolání vraha. Ale to by mi zase měnilo celý příběh, takže asi ne (tuto detektivku jsem jako knihu nečetl, takže originál neznám). (18.01.2016)

Madam Bělohradská asi zodpovídá mimo jiné za výběr herců a tak pitomou dvojici, jakou je věčný hysterik Preiss (možná dobrý na divadle, nevím, nejsem příznivcem, ale ve filmu nikdy) a zastydlý Kendy (který nezahrál kromě Básníků a to jenom prvních dvou tří dílů nikdy nic a je jedním z těch, kterým chybí nejen schopnosti, ale i charisma) nemohl vybrat nikdo alespoň přiměřeně normální (soudný). Jenže přehlídka tydýtů pokračuje a tam kde se snese Stryková nebo Dulava, pokud jsou sami a mají co hrát a kolem jsou jiní herci, jsou zde zkoncentrování snad všichni nesmírně nesympatičtí herci snad s výjimkou Vandy Hybnerové. No a když se k tomu přidá rádobyvyšpekulovaná zápletka další madam, v tomto případě Proškové, vznikne zákonitě další sračka Made in Chrám a tvrz české kultury. Prostě odpad, co jiného. A nezachrání to ani ty tradičně pěkné pohledy na Prahu a na krajinu. Ani v tomhle to třeba na Stracha nemá ani náhodou......mám hodně rád detektivky a to hlavně ve filmové podobě, ale tohle už mně vytáčí neskutečně. A třeba perly typu Komisaře Montalbana dává ČT kolem půlnoci stejně jako historického Nicolase Flocha a stížnosti a nářky diváků, trpělivě píšícíh do ČT jsou k ničemu. (25.01.2016)