Florencino knihkupectví
Der Buchladen der Florence Green
La librería
The Bookshop
The Bookshop
The Bookshop
The Bookshop
Réžia:
Isabel CoixetScenár:
Isabel CoixetKamera:
Jean-Claude LarrieuHudba:
Alfonso de VilallongaHrajú:
Emily Mortimer, Bill Nighy, Patricia Clarkson, Honor Kneafsey, Michael Fitzgerald, Jorge Suquet, Frances Barber, Gary Piquer, Nigel O'Neill, Mary O'Driscoll (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Florence Green - vdova, stále plná života - sa rozhodne otvoriť prvé kníhkupectvo v ospalom prímorskom anglickom mestečku. Bojuje s depresiou, chladom a značnou apatiou miestnych obyvateľov. Sama sa snaží vytvoriť a priniesť niečo nové, v čom sa jej čoskoro začína dariť a jej život sa pomaly mení k lepšiemu. Systematicky sa snaží “vychovať“ tak trochu obmedzených miestnych obyvateľov, ktorí vďaka nej nachádzajú cestu k najlepšej súčasnej literatúre, vrátane Nabokovej škandalóznej Lolity a knihy 451 stupňov Fahrenheita od Raya Bradburyho, ktoré im začínajú otvárať oči a prebúdzať emócie. Florencine aktivity a angažovanosť jej časom prinášajú spriaznenú dušu a spojenca v postave pána Brundisha. Táto spoločenská revolúcia jej však postupne vytvára aj zúrivých nepriateľov: vyvoláva nevraživosť u miestnych obchodníkov... (Film Europe)
(viac)Recenzie (34)
Pokud se vám film nelíbil, nebo pokud ho ohodnotíte méně než čtyřmi hvězdičkami, jste negramot. Pokud jste nikdy nečetli nic od Raye Bradburyho, jste negramot. Pokud vám na konci filmu neukápla slza, jste negramot. Pokud si nemyslíte, že je Bill Nighy největší frajer, jste negramot. A pokud si nemyslíte, že je knihkupectví nejlepší místo na zemi, jste, wait for it, ano, jste negramot. ()
Mám rád knihy. Možná i proto jsem přidal tu pátou hvězdu, ač se to tu vymyká od normálu. Pořád ale musím říct, že se jedná o krásně obyčejné lidské drama Florence Greenové, která se lopotí se svým životem, až se rozhodne na krásném anglickém místě otevřít knihkupectví. Kolem ní ale korzují lidé jak z klasického shakespearovského dramatu. Jednou dobří, podruhé zlí a tento film je právě o vztazích s těmito lidmi. Emily Mortimer tu melancholií nasáklou dámu zahrála s naprostou grácií a musím říct, že o chlup lepší byl už jenom Bill Nighy, který ten její mužský protipól zahrál s takovou lehkostí, a přidal k tomu myšlenky tak vznešené, že se mi rázem tato jeho postava stala jednou z těch nejmilejších a nejzajímavějších, které kdy zahrál. Florencino knihkupectví mi neskutečně sedlo. Je pro mě zážitkem, který mohu zažít jen v případě, kdy od filmu nic neočekávám (zde je v modrých číslech) a pak mě uchvátí svojí náladou, která mně osobně neskutečně sedla. ()
Florencino kníhkupectvo je ten typ filmu, u ktorého si poviete, že je presne zo života a že ľudia sú skrátka takí a ani nevedia prečo. Nižšie hodnotenie pričítam tomu, že mnohí asi očakávali druhú Čokoládu a dostali niečo temnejšie, avšak niekde v hĺbke stále víťazí odvaha a optimizmus. Herecky úplne dokonalé a som rád, že niekto dokáže stvárniť boj protagonistu s antagonistom takým spôsobom, že sa tieto dve postavy videli počas sujetu iba raz a absolútne to neprekáža, skôr naopak. Film odkazuje na lásku ku knihám aj voiceoverom, pričom v závere sa dozvieme, kto je rozprávačom príbehu a možno si kvôli tomu aj poplačete. Mne je skôr do plaču z nedocenenia tak kvalitného filmu širšou verejnosťou. ()
Místo je popsané jako „tady čte jen jeden člověk a ten zase nesnáší lidi“ a hrdinka dle očekávání se svým plánem narazí. Hlavní odpůrkyní je postava dámy Clarksonové, z jejíž povýšené blahosklonnosti ukapává jed i v nejbanálnějších větičkách, natož když se snaží vystrnadit Florence ze starého domu. Mimochodem bitva o budovu představuje vcelku nudnou záminku. Daleko zábavněji se rozvíjí skrytá válka zabalená do zdvořilého přijímání salonních trapasů. Nálada tak trochu připomene klasiku Jane Austenové jako Pýcha a předsudek či Rozum a cit, ovšem modernější maloměstské retro je paradoxně krotší a melodramatičtější. Do značné míry za to může literárně zbarvený průvodní komentář, popisující hrdinčino konání i rozpoložení ve třetí osobě, a to včetně frází typu „odvahu jí nikdo nemohl vzít, i když sen ano“. Místy se také zdá, že původem španělská režisérka Isabel Coixetová zkusila do britské zdrženlivosti propašovat více vášně typické pro ženské příběhy, ovšem převážně bez humoru. Potěšila mě postava Billa Nigha jako samotářského podivína, jenž podnikavou vdovu podporuje svým tichým způsobem: „Nepochybně vás navštívím, pokud někdy půjdu ven, což nedělám.“ Je skutečným požitkem sledovat, jak se stárnoucí rocker z Lásky nebeské mazlí se slovy, jak úzkostlivě si udržuje výraz přirozeného aristokrata vlastní mysli, stranícího se všech vůkolních malicherností. Když se pak ve finále Nighy utká ve slovní přestřelce s Clarksonovou, začne to na plátně konečně jiskřit.Na jedné straně její usměvavě proradná jízlivost, na straně druhé bravura gentlemana, který při zachování veškerých společenských pravidel dokáže zralé dámě sdělit, že je „odpudivá až odporná“. Což postava Clarksonové skutečně je, ale přitom si umí získat i pochopení se špetkou soucitu. Neboť zrod knihkupectví pro ni znamená symbol příchodu vetřelce, ohrožení jejího dosavadního vladařského statutu v ospalé komunitě izolované od zbytku světa. Coixetová už natočila průkaznější filmy, ale Florencino knihkupectví v pravý čas dokládá, že karlovarská čestná cena pro Clarksonovou je ve správných rukou. ()
Takový pěkný film a takhle ho zdepresit... Úmorná, uplakaná hudba, uondaná atmosféra, beznadějné, bezútěšné, smutné celé, přitom stačilo málo. Odlehčit to kvalitní hudbou, přidat o špetku víc úsměvných, drobných momentů a jinak bych neměnila nic. Stala by se z toho sice variace na Čokoládu, tvůrci se toho asi chtěli vyvarovat, ale udělali chybu. Já bych šmrncovní, nostalgický příběh o anglickém knihkupectví milovala. A Bill Nighy? Ten byl NEJVÍC! Romantika největší! Patricia Clarkson v roli mrchy- excelentní. ()
Unavená variace na Čokoládu, akorát bez nadhledu, depresivní a bez happy endu. Ta malá holčička mi tam lezla na nervy. Myslím, že knihy tady byly spíše takovým rukojmím - o ně ani tak nešlo, jako o to poukázání na tu maloměšťáckou prudérnost. Asi tvůrci neviděli od Hugo Haase Mravnost nade vše - tam to je taky a daleko lépe podané. Artový film cílící na festivalové publikum. A ani zde mnohými tak oceňovaná atmosféra maloměsta Anglie 50. let mi tady nepřišla nijak zajímavá a mám pocit, že tady dokonce ani jednou nesvítilo slunce. (To aby byla ta depka, víme? Ve filmech o středověku většinou taky musí být zima a depka, nevím proč. Jistě i na tohle městečko občas svítilo, mají tam jaro, a stejně tak ve středověku to bývalo.). Nemám rád příliš jednostranné filmy hozené jen do černé a bílé. ()
Takový příjemný film nejen o knihách. ()
Dovedu si představit (pokud se to již nestalo) starší dámu, která si ke mně přisedne na lavičku v parku, v čajovně či kavárně, a vypráví mi tento příběh. Ano, je to běžný, snad i tuctový příběh (mnohého ho by mohl nudit), v němž nepostižitelné zlo (tj. zločiny působící v šedé zóně spravedlnosti) deptá a ničí člověka, který chce uskutečnit svůj malý a skromný sen. Ale jde tu také o to, jak mocnou posilou v tomto klání je přítel (stařec, dítě), snad i jakákoli sympatizující osoba. Pozn 1: Český název pro tento "obchod" je knihkupectví, na rozdíl od různých druhů prodejen (ryb, PC atd.), důraz se zde ale klade na kupování a ne prodej. V ostatních jazycích (book shop, Buchladen, librería nebo Casa dei Libri) jde o pojmy spíš neutrální. ()
Zatial najlepsi film o knihkupcoch, predavacoch knih. Od reziserky Coixet som videl Umirajici Zvire 2008, len toto je rezisersky a dialogovo este lepsie. A to nemam rad beletriu, najradsej citam kroniky, encyklopedie, lexikony. Proste naucnu literaturu : 76 % ()
THE BOOKSHOP má hviezdne obsadenie, krásne prostredie, retro atmosféru a kostýmy, peknú melancholickú hudbu a výborné herecké výkony. Z hercov je najlepší Bill Nighy. Jeho filmová rola osamelého človeka, ktorého vlastne nikto skutočne nepozná, dokáže chytiť za srdce a dojať. Na malom priestore práve on dodáva filmu potrebnú hĺbku a tie správne emócie. Emily Mortimer ako Florence Green je tiež veľmi sympatická postava a to nielen kvôli jej odvahe ísť si za svojim snom a preto, že mám rada meno Florence, keďže tak sa volá moja "adoptívna" babička. Páčilo sa mi ako dokázala inšpirovať mladšiu generáciu a odovzdať svoju lásku ku knihám ďalej a to niekomu, kto o sebe povedal, že nerád číta. Patricia Clarkson už tradične dobrá, tieto chladné typy bohatých paničiek jej sedia. The Bookshop je milý a príjemný film. Myslím si, že ulahodí najmä cieľovej skupine, ktorou sú podľa mňa ženy 40+. Keď som bola malá, často som sa hrala na knižnicu a teraz sa tak hrajú moje deti. Vždy som mala rada knihy a ich vôňu, ale teraz mám radšej filmy🙂. She, more than anything else in the world, loved the moment when you've finished a book and the story keeps playing like the most vivid dream in your head. Mr. Brundish: "Understanding makes the mind lazy." 70%. ()
Anglie v roce 1959. Ve východní Anglii malém městě se žena Florence Green rozhoduje otevřít knihkupectví a to i přes odpor místní opozice. ()
Můžete to brát jako film o naději a o lidech, kteří za ni bojují, nebo jako já, jako film o hořkosti a faktu, že stačí jedna vlivná osoba a všechno snažení je marné. Pochopila jsem to špatně? Snad, každopádně tak depresivní film už jsem dlouho neviděla. Místo, kde se děj odehrává je úžasné, ale jinak by to za mne mohla být rozhlasová hra - minimálně by to přidalo na tajemnosti. ()
Připomíná mi to film Čokoláda, ale o knihách <3 byť některé jsou peprné. Patricia Clarkson je stále vostrá. Film o tom, jak se rodí zlodějky knih. I když food porna pomálu, až na jednu vypečenou bábovku, tak potravy pro duši do sytosti. ()
Pěkný film čerpající z odkazu Čokolády. Podobná atmosféra, podobné kulisy, místo čokoládu se tu ale zamilujete do vůní knihy, kterou vám film dobře zprostředkovává. Velmi překvapil Bill Night, jehož scény mě bavily nejvíce. Emily podala svůj tradiční výkon, jen občas mě její příliš upjatý výraz neseděl. Škoda jen trochu nevyrovnané režie a především absence lepších dialogů a silnějšího vyústění. ()
Někde mezi *** a ****. Ten konec člověka dostane... ()
Takto to dopadne, keď vás k filmu zláka názov a láska ku knihám.. Film mal obrovský potenciál, o to viac som sklamaná tou nepríjemnou nudou, ktorá sa, bohužial, tiahla celým príbehom .. Jednu hviezdičku knihám, druhú roztomilej herečke v hlavnej úlohe. ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Španělsko / Velká Británie. ()
Poéma o životě mezi knihami. ()
Film je fakticky takovou personifikací nucené společenské konverzace. A stejně tak jako z ní jsem ráda unikla na svém konci i tomuto filmu. ()
Ač má film cca hoďku a tři čtvrtě (bez titulků), tak zřejmě nestihnul pojmout dostatečně všechny příběhové linie. Chtělo to navíc minimálně několik scén. Ještě jednu o prohloubení vzájemných sympatií Emily a Nighyho, ještě nějaké studené setkání Emily a Patricie a ještě zobrazit pár dalších postav celého městečka. Když už teda objednala 250 výtisků Lolity, tak těch obyvatel muselo být aspoň tisíc. Bylo to pěkně natočené, jako byste v tom městečku už kdysi byli ... ale ta zkratkovitost lépe řečeno nerozvití toho příběhu tomu uškodila. Docela by mě zajímal názor někoho, kdo četl předlohu a snad mi potvrdil, či vyvrátil domněnku, že kniha toho obsahovala daleko více ... ()