Bídníci
Les Misérables
Die Elenden
I miserabili
Réžia:
Jean-Paul Le ChanoisKamera:
Jacques NatteauHudba:
Georges Van ParysHrajú:
Jean Gabin, Bernard Blier, Bourvil, Lucien Baroux, Gerhard Bienert, Christian Fourcade, Danièle Delorme, Jean Murat, Jacques Marin, Silvia Monfort (viac)Obsahy(2)
Hlavním hrdinou románu Victora Huga je Jean Valjean, který byl pro nepatrnou krádež chleba poslán na galeje, kde prožil devatenáct let svého života. Jako navždy poznamenaný člověk se vrací zpět do života. Setkání s monsignorem Myrielem, biskupem proslulým svou prostotou a nákloností k chudým, osudově poznamenává celý jeho život, další Valjeanovy činy, charakter se už nikdy nezpronevěří tomuto setkání s čistotou a dobrem. Jean Valjean, vězeň číslo 24601... Mezi nejznámější a nejoblíbenější díla francouzského básníka, spisovatele Victora Huga patří bezesporu román "Bídníci" z roku 1862. Jedním z nejúspěšnějších filmových Jeanů Valjeanů byl Jean Gabin, který ztvárnil tuto postavu v přepisu režiséra Jeana-Paula Le Chanoise z r. 1957. Po jeho boku se v roli nesmiřitelného Javerta objevil Bernard Blier, Bourvil, Serge Reggiani. (Česká televize)
(viac)Recenzie (156)
Zklamání jak noha. Film bez tempa a s prahbídným scénářem. Nevěřil bych , jak se dá jedno z klasických děl literatury zmrvit v nezáživný kýč. Už vůbec nechápu to vysoké hodnocení zde, ale holt nostalgie je mrcha. 40% ()
Výborný Jean Gabin...a jinak nic. Zub času zapracoval, a tak tu máme rozvláčný a přitom dosti nekompaktní příběh. Působí to tak trochu jako kdyby se z výpravného filmu rozstříhaly pruhy a některé se vyhodily. V první polovině to ještě tak nějak drží spolu, ale druhá už je sled zmatených scén, které sice znalec díla poskládá, ale styděl by se to takto míchat i pejsek s kočičkou. ()
Vynikající film s fantastickým Jeanem Gabinem v hlavní roli. Zaujme hlavně silný příběh, u kterého však mám pocit, že Victor Hugo tak trochu opisoval od Charlese Dickense, který Nadějné vyhlídky publikoval o rok dříve. ()
Lepšiu verziu zatiaľ nenatočil nikto. Valjeana zahraňujúceho chlapíka spod voza mám v pamäti od detstva. ()
Jedna z dokonalých ukázek, jak lze bezbolestně převést literární dílo do filmové podoby. ()
Krásné, dlouhé a přece krátké, staré a přece vizionářské, tenhle převod veledíla knižního světa se opravdu povedl. ()
Je to klasika to asi jo, jenže musím se kvůli tomu posadit na zadek? Příběh Jeana Valjeana je zajímavý, ale je vyprávěn hrozně rozvláčně. Hlavně je to díky tomu, že dle mého zbytečně podrobně sledujeme osudy i vedlejších postav. Navíc zápletky jsou postavené na tom samé, či podobném. Na tom, že dojde k změnění jména a jeho odhalení vede k dalším patáliím. Vývoj nezastavíš a to, co mohlo fascinovat v 19. století, dnes na kvalitní filmový příběh, podle mě nestačí. Se vší úctou ke klasice. ()
Hlavně ze začátku je příběh bídníků vyprávěn příliš násilně. Upozorňovat na problémy ve společnosti podobným způsobem snižuje věrohodnost. První polovina mně pravděpodobně kvůli přílišnému přehánění nepřišla jako příběh, který by se mohl stát. Knižní předlohu jsem nečetl, takže zkratkovité vyprávění, s mnoha rychlými převraty bez postupného vývoje postav a děje považuji za neúplné. Kdybych film ukončil sledovat v první polovině, možná bych hvězdičku z výsledného hodnocení ubral. ()
"Jean Valjean zemřel šťasten... protože žil!" Nejstarší verze, kterou jsem viděl. Ale nejlepší není. ()
Už jsem viděl tu televizní verzi z roku 1982, ale nějak jsem byl duchem mimo a moc jsem nevnímal děj. Hold drogy a úzkosti. Ale tuhle adaptaci jsem vnímal pořádně od začátku do konce a na konci jsem se rozbrečel. Jean Valjean, člověk, který se z drobného zlodějíčka a galejníka stal boháčem a starostou malého městečka. A to jen díky neuvěřitelné dobrotě a milosrdenství biskupa Myriela, který by měl sloužit jako vzor všem církevním hodnostářům. Jean se zastal nebohé Fantýny a postaral se o její dceru Cossettu. V patách mu však byla minulost a neúnavný Javert, kterého však nakonec Jean zlomil svým milosrdenstvím. Boje na barikádách během revoluce v roce 1830. Historické kulisy a kostýmy nevyzařují tu bídu obyčejných lidí jako ve verzi z roku 1982. A hlavně spousta postřehů o tom, jak jsou lidé v bídě zoufalí a páchají zločiny. Je to nadčasové, dodnes se prostí lidé nemají tak dobře jak by si zasloužili, protože všude okolo číhají vlci. Vy jste to ještě nepochopili? ()
Filmové zpracování s Jeanem Gabinem a Bernardem Blierem je pro mě tím nejlepším,ostatní už mě vůbec nezajímají,viděl jsem Bídníky ještě G.Depardierem,což ještě tak nejhorší nebylo,ale viděl jsem nedávno nějakou novější verzi a po půl hodině jsem od toho utekl. ()
Gabinovi crčí charisma z uší a je to parádní Valjean. Ovšem tato verze se možná až příliš drží předlohy, já Huga moc nemusím, nejen ty jeho těžko uvěřitelné dějové zvraty, ale hlavně vnucování svého světonázoru. Verze z roku 1998 tyto nešvary trochu lépe obrousila. ()
Bezkonkurenčně nejlepší zpracování slavného románu . Skvělí herci ( především Gabin , Blier a Bourvil ) , skvělá hudba a výborná režie . Nemám co vytknout ani dodat , prostě dokonalé ze všech stran ! ()
Já mám Gabina taky rád a vůbec bych ho nechtěl srovnávat třeba se Stallonem, jen mě napadá otázečka, proč, spousta zdejších nafilozovělých, mnohdy rádobyinteligenrtních diváků má názor, že Stallone, Arnold nebo spousta dalších nejsou herci, neboť mají jeden jediný výraz v ksichtě, zatímco Jeanu Gabinovi totéž prochází? To bych rád věděl. ()
Bourvil a Gabin na jedničku, ovšem Javert je příliš odsunutý do pozadí, a to snímku dle mého soudu hodně škodí. Osobně zkrátka nemám tyhle nesyrová a čisťonká zpracování příliš v lásce. ()
I přes menší zdlouhavost a na dnešní dobu i amatérské vyobrazení některých scén - tedy téměř všech, kde se povstalci bouří proti legionářům - je toto filmové zpracování Bídníků stále na vysoké úrovni a to převážně díky jedinému člověku - božský Jean Gabin! Jeho Jean Valjean je totiž natolik charakterní sympaťák, ostatně jako samotný herec, který dokonale ztělesňuje prototyp opravdového chlapa s velkým srdcem a bedry obtěžkanými léty smutku a utrpení. Gabinův obličej je prostě pro takovou roli jako stvořený. ()
Strašně se to táhlo. Film jsem viděla proto, že by jinak byla ostuda podcenit takovou klasiku od Victora Huga. ()
Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. ()
Dokud se nezačla stavět barikáda, tak to vcelku šlo. Pak se z toho stala naprosto otřesná slátanina. ()
Dost prostý a naivní, co se dialogů a většiny hereckých výkonů týče. Přesto je to film, kterej snad díky předloze a neuvěřitelnýmu charisma Jeana Gabina jistým způsobem, obzvlášť v první polovině, dost zaujme. Bídníci sice spadají do zlatýho fondu světový kinematografie, ale nemyslím, že si to až tak zaslouží. 76%. ()