Reklama

Reklama

Recenzie (1)

mahler 

všetky recenzie používateľa

Les Miserables made in Italy. (Natočeno 1947) Komentář obsahuje spoilery od začátku až do konce: Protože se k tomuto filmu asi pravděpodobně málokdo dostane musím ho náležitě popsat. Jean Valjean ukradne z pekárny chleba a jakmile se otočí a dá na útěk střelí ho pekař do zad. Valjean je na galejích a pokouší se o útěk na důlním vozíčku (ala Indiana Jones a chrám zkázy) ale vykolejí - a je střelen do zad. Valjean je na galejích 18 let. Pustí ho. Stává se starostou městečka. Nezachrání nikoho z pod vozu, nejede se udat do soudní síně v Arasu. Javert který ve městě vede gestapo ho nikdy nepodezříval. Valjean se ale přesto poradí s jeptiškou a udá se. Javert ho jde s gestapem zatknout. Jakýsi slévač však považuje za nutné Valjeana ochránit a rozpoutá požár při nemž evidentně uhoří mnoho dělníků - Javert slévače zastřelí a Valjean může uniknout. Vyškubne Cossetu Thenardierovým a tadá do paříže - bla bla bla. Revoluce - nejenže se Javert nikdy neobtěžuje jít na barikádu, takže ho Valjen nemohl zachránit, ale Marius je synem barona Gillenormanda (jakého-si tajného prefekta policie nebo co?), tudíž je jeho účast na revoluci beztrestná, a to už Javert nevydržel a došel k nejbližšímu mostu. V den svadby Mariuse a Cossety se Valjean setká s Thenardierem - ten na Valjeana vystřelí a sám pak spadne skrz padací dveře a prosklené okno kamsi úplně do prdele a zabije se. Valjean se pak chytne za hruď s výrazem člověka majícího zácpu a sotva přiběhne Marius a Cosseta tak zvesela zemře. The end. BTW jednoho z revolucionářů hraje mladičký Marcello Mastroianni , je tam cca 30 sekund :-) Zhodnocení: Kdyby to neneslo název Les Miserables byl by to vcelku průměrný film (na tehdejší dobu) pro znalce předlohy jasný odpad - ale pro to že jsem nikdy nic podobného neviděl a po celý film nevěřícně zíral musím tomu dvě hvězdičky dát. Javert již od začátku vypadá jako kdyby mu někdo nadloubal a sebevražda na mostě při které se v každém záběru střídá noc a den byla nevyhnutelná. ()

Zaujímavosti (1)

  • V italských kinech vidělo film bezmála osm miliónů diváků a v letech 1945-1950 se jednalo o největší komerční úspěch italské kinematografie. Rekord překonal až o několik let později film Ultimi giorni di Pompei (1950). (argenson)

Reklama

Reklama