Čo robíme v temnotách

Evidentně záleží na rozpoložení, v jakém se na film díváte. Já měla myšlenky trochu jinde a to možná filmu nechtěně ublížilo. Dokumentární provedení bylo super, některé scény byly natolik bizarní, že se člověk musel buď neskutečně smát a nebo jen s otevřenou pusou kroutit hlavou. Mě osobně nejvíc dostala scéna s hrou na hudební nástroje xD tu jsem si musela vracet. Konec filmu trochu ztrácí. Možná, kdyby byl koncipovaný délkou na skutečný dokument, bylo by to ku prospěchu. Ne všechny vtípky totiž vyzněly tak jak měly... celkově ale můžu doporučit a pokud vedle sebe budete mít partu lidí a možná i nějakou flašku k tomu, máte zcela jistě zlatý hřeb večera. 3,5/5 (16.12.2017)

Co děláme v temnotách je poněkud alternativně pojatá hororová komedie na bázi dokumentárního filmu, ve které máme možnost nahlédnout do života nadpřirozených bytostí jako jsou upíři a vlkodlaci. Nápad to nebyl špatný, nicméně mě tento snímek nejspíše minul jako cílového diváka resp. nemám ten správný smysl pro humor. I přes množství nápaditých scén jsem se nemohl ubránit pocitu nudy, což je u tak krátkého filmu trošku nemilé, a tak nějak mi přišlo konání aktérů místy spíše trapné než vtipné, což měl být nejspíš účel, ale mě to prostě nebavilo. Zkrátka pro mě zcela průměrný film, který má něco do sebe, což jsem ale nebyl bohužel schopný ocenit. (12.05.2015)

Dokumentární cyklus a parodie na všechny vampire / vlkodlak filmy v jednom. To chceš. Do detailu domyšlené a absolutně kreativní tvorba humorných situací na základě parodování upírské podstaty. Oceňuji, že režiséři se sami pustili do režírování a někdy mi přijde, že snad i tu kameru drželi oni. Poměrně komorní film, kde se bát nebudete a možná už nikdy. (22.01.2018)

Takhle to dopadá, když si po perfektní komedii pustím artovou, festivalovou, levně natočenou a nezáživnou nudu pro intelektuály. What We Do in Shadows má sice zajímavý nápad, pohled na upíry opět z jiného hlediska je přínos, avšak film neshledávám vůbec zábavným ba dokonce vtipným. Jakmile se při komedii, která má čirých 82% nezasměji ani jednou, je něco špatně. 3* s odřenýma ušima za 4 rozřezané krky. (29.12.2014)

Haleluja! Ani ve svých nejdivočejších představách, které kromě jiného zahrnují kapesníčky, Indulonu a DVD s nejlepšími epizodami Chcete mě?, bych nedoufal, že někdy spatřím film o upírech, kde se nebude žádný podvyživený metrosexuál s plochým ksichtem a potřpytkovaným análním věncem snažit vymrdat vlka a během celé stopáže suše mentorovat o tom, proč je vhodné, aby stodvacetiletý geront s oblibou v menstruačních koktejlech brousil tupou teenku, které v herectví zdatně konkuruje konferenční stolek a odstředivý odšťavňovač. Inu, stalo se a já jsem nadmíru spokojen! Žádná kamarádka se na to se mnou sice dívat nechtěla, protože bez Patizóna a Cukety to prej není ono, proto jsem na to čuměl zoufale sám, s kartónem džusu v krabičkách, v jednodílném pyžamu s delfíny a trenýrkách s motivy My Little Pony, nicméně jsem se chechtal, muhehe, a film si užil. Pokud tady existuje dáma, která by mi chtěla dobrovolně dělat společnost a dívat se na filmy se mnou, postačí mi do pošty poslat přihlášku, kde vyplníte hloubku a opotřebení svých tělesných otvorů a uvidíme, co se dá dělat. A pokud se dokážeš bez problému nasoukat do mého oblíbeného kostýmu postarší čivavy, nemusíme řešit už nic. Ale nesmíš být chodící parní turbína v leginách! Ale jako jinak nic proti hnusným holkám, to vůbec, mír svině. (07.01.2015)