Čo robíme v temnotách

Co děláme v temnotách je poněkud alternativně pojatá hororová komedie na bázi dokumentárního filmu, ve které máme možnost nahlédnout do života nadpřirozených bytostí jako jsou upíři a vlkodlaci. Nápad to nebyl špatný, nicméně mě tento snímek nejspíše minul jako cílového diváka resp. nemám ten správný smysl pro humor. I přes množství nápaditých scén jsem se nemohl ubránit pocitu nudy, což je u tak krátkého filmu trošku nemilé, a tak nějak mi přišlo konání aktérů místy spíše trapné než vtipné, což měl být nejspíš účel, ale mě to prostě nebavilo. Zkrátka pro mě zcela průměrný film, který má něco do sebe, což jsem ale nebyl bohužel schopný ocenit. (12.05.2015)

Po naprosto bezchybném seriálu, který se za mě řadí na můj osobní vrchol kinematografie, jsem zkusil i původní film, ale výsledek je neporovnávatelný. Drasticky chybí humor, sympatické postavy a naprosto ujetý styl jako je v seriálu a jelikož jsou to hlavní devizy úspěchu, výsledek je hodně neuspokojivý. Tohle bych vynechal a dal rovnou seriál, protože garantuju, že zábavnější, zvrácenější a vtipnější jízdu jinde nenajdete. (02.10.2021)

Roztomilá komedie, postavená jako pseudo dokument o partě upírských spolubydlících. Povedených fórů a něčím zajímavých postav je tu přehršel. Humor je navíc občas takový minimalistický, nějaké gesto nebo způsob projevu, ale strašně vtipný. A naopak jsou tu zas scény, kde to jde rovnou - třeba, když upíři potřebují ke vstupu do klubu, aby je tam nejdřív vyhazovač pozval. Za mne každopádně milý překvapení, který funguje možná i líp než v modernějším a dražším seriálu. (27.04.2019)

Stále se dá originálně natočit film i na takové téma jako jsou upíři. Koukám že hororové komedie z Nového Zélandu jsou v poslední době na velmi vysoké úrovni. Už od prvního úsměvu Viaga do kamery jsem věděl, že je tu konečně další film, který bude naprostá pecka. Nemám co bych dodal, zasloužený plný počet! (04.01.2015)

Oceňuji, když někdo přijde s něčím neotřelým, ale k čemu je mi upírská ulítlá údajně komedie, když jen zhruba dvakrát do hodiny cuknu koutky? Ti upíří hošani nejsou ani roztomilí, gradace je nulová, vtipu s minutami ubývá, natočené je to přinejmenším nezajímavě. Nadšení je někdy fajn. Ale vážně jen někdy. Koukám, že na Nový Zéland dál spíš za národními parky, nelétavým ptákem kivi nebo po stopách Tolkiena. Ošoupané tři hvězdy!! (16.01.2015)