Rodinná oslava
Festen
The Celebration
Réžia:
Thomas VinterbergKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Lars Bo JensenHrajú:
Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm, Helle Dolleris, Bjarne Henriksen, Gbatokai Dakinah (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Psychologická a spoločenská dráma, ktorá sa odohráva v luxusnej vidieckej vile počas rodinnej oslavy šesťdesiatych narodenín úspešného hoteliera, sa zameriava na rozkrývanie skutočných charakterov jednotlivých postáv. Tvorca vykresľuje individuálne rysy a psychologické problémy svojich hrdinov, ktorým sa počas oslavy vracajú traumatické spomienky na detstvo. Obraz harmonického rodinného stretnutia, ktoré sa postupne preklenie do vzájomných slovných i fyzických konfliktov medzi jednotlivými členmi rodiny, vypovedá o morálnej a etickej kríze dánskej spoločnosti. (Film Europe)
(viac)Recenzie (352)
To byla teda oslava jak řemen. Ve čtvrtek jedu na oslavu babiččiných 80.narozenin a jestli tam někdo něco podobnýho vytáhne, tak rovnou odcházim. Tolik autentické to zas nebylo, protože oslavenec by správně byl rakušák a musel by mít knírek. A teď pro ty, co film ještě neviděli - film se rozjede až po půl hodině, do té doby se nedělo vůbec nic a já uvažoval jestli to nemám vypnout. Jakmile ale nabere tempo, tak se vydržet dá. Celkově si myslím, že podbné filmy, co se tváří nezávisle, jsou hrozně přehodnocené a že toto do top filmů rozhodně nepatří...tak po čtvrtku to dopadlo dobře, nikdo u nás v rodině nikoho nezneužívá, nebo se k tomu aspoň nikdo nepřiznal. ()
Tak toto byl pořádně drsný zážitek. Popravdě díky Bohu za to, že cesta severských filmařů nikdy nebude hlavním proudem, ale spíše bude kvalitním osvěžením (neříkám že příjemným). Způsob, jakým byl film natočen, totiž pomohl tomu že se divák cítil jako součást oslavy a nakonec i jako člen této nešťastné famílie. Námět je prostý a jednoduchý, co hraje prim je tak zkoumání reakcí na dané odhalení dávného tajemství. Dosud nechápu jak je možné že snad všichni herci severských filmů hrají dokonale - jestli maj herectví povinné už od základky nebo je to nějaký vrozený talent. Psychologie postav i psychologie davu jsou postavené zcela realisticky, takže vám nezbývá než stejně jako v životě být neustále reakcemi okolí překvapován aby jste potom zpětně zjišťovali že podoba reakce na danou událost byla zcela pochopitelná (bože omlouvám se všem co tento komentář čtou). I když jde o drama které rozhodně na diváka vytváří velký tlak, jsou tu asi dvě tři scény kdy jsem se smál až se za břicho popadal - trošičku obraz reakce návštěvníků oslavy, kteří se v dusném tlaku vyřčeného i nevyřčeného zoufale chytají možnosti tance a zpěvu. Jak řiká jeden z návštěvníků - tohle mi nedělejte, mám svých problémů dost. * Tak nakonec jsem viděl po roce film podruhé a dojem je ještě silnější. Hurá do TOP 10. ()
"Festen" je první film v rámci Dogma 95, na který jsem si "troufla“, a rozhodně toho nelituji. Snímek je díky unikátním metodám natáčení až neuvěřitelně realistický a dává divákovi možnost zúčastnit se takové (ne)obvyklé rodinné oslavy. Vinterbergovi se podařilo natočit téměř dokonalé drama s mrazivou atmosférou a za to mu děkuji. ()
Klasická severská pitva! Detailní prokreslení všech vazeb, charakterů a exhumace kostlivců ze skříně, v kombinaci s aplikací pravidel Dogme 95, staví Rodinnou oslavu po bok těch největších evropských filmových děl. Teprve když se člověk začne zabývat evropským nezávislým filmem pochopí, jak prvoplánová, podlézavá a hloupá je hollywoodská produkce (samozřejmě až na výjimky) i když chápu, že pro obdivovatele vybroušených snímků, postavených na mnohamilionovém rozpočtu a dokonalých počítačových efektech, může být poctivá "ruční" filmařina velmi těžce stravitelná. Pro mě je Vinterberg neskutečně talentovaným režisérem se skvělým citem pro atmosféru záběru. S tím se musí umělec prostě narodit. ()
Po shlédnutí tohoto psycha si začínám vážit našich nudných rodinných oslav :)) Ale vážně - silný zážitek, který ve mě zanechal spoustu dojmů, psychologie postav neuvěřitelná. ()
Žádný čajový dýchánek se nekoná, připravte se na pořádnou ledovou sprchu, která odhaluje jednoho příliš velkého kostlivce, přebývajícího v rodině jednoho úspěšného otce, oslavme s ním jeho krizové 60 narozeniny. ()
Poněkud těžko stravitelné pro člověka odkojeného moderním filmem. Pravdou je, že dogmatická pravidla, použitá při tvorbě filmu z něho dělají dokonale autentické homevideo, díky kterému máte pocit, že ten vážný příběh je ryzí skutečnost, kterou někdo jen zachytil na kameru. ()
Dalsi kruto-cynicko-humorny klenot Dogmy 95, ktory sa dost dobre neda opisat, musi sa len vidiet. Cynizmus kazdodennej reality tu vykuka zo vsetkych stran, dokonca aj z parcialneho happy-endu... Bravo! ()
syrové, věrné, brilantní ()
Od prvních minut jsem tomuhle filmu fandil. Ruční kamera, sem tam vykouknivší mikrofon, to dodávalo na autenticitě a atraktivitě. Při prvním Christianově proslovu se film neuvěřitelně dobře rozjede. Jenže o co lépe byl příběh výborně rozehrán, o to horší mi přišel konec. Prostě jsem čekal nějakou bombičku, kterou tahle fiaskovitá oslava vyvrcholí. Jenže spíš mi celý příběh přišel zakončený trochu nelogicky - až moc přehnaná reakce Michaela a hlavně jsem nepochopil, že tam ti hosté zústali až do rána. Z filmu jsem převážně příjemně překvapený, ale bohužel podle mě konec zaostal za předchozím kvalitním příběhem. Je to jako, když v poločase vedete 4:0 a na konci prohrajete 4:5. ()
Film v style Dogma 95. Cim samozrejme odplasi asi polovicu dnesnej mladeze, kedze efekty ziadne, hudba ziadna, rucna kamera a cisto-ciste zameranie sa na postavy. Ale Thomas Vinterberg (najnovsie Jagten) to dal kvalitne. Pribeh postupne graduje, ku koncu je to uz kvalitna hustotka, herci neuveritelni. Jedna velka filmova oslava. Cena poroty v Cannes, nominacia na Zlaty Globus za najlepsi zahranicny film a k tomu obrovsky pocet cien z inych festivalov. 9/10 ()
Slušne natočené, šokujúce odhalenia, výborne zakončené. Filmová lahôdka fanúšikom drámy. Právom si vybojoval miesto z jedným z 1001 filmov ktoré musíte vidieť než zomriete. ()
Nečetl jsem recenze před shlédnutím filmu ani jsem nestudoval obsah. Tak tu teď sedím téměř s vyraženým dechem. Tenhle film je podle mne jeden z vrcholů filmového a vypravěčského umění vůbec. Tleskám vestoje. ()
Docela fajn, ale na zadek jsem se z toho úplně neposadil. Slabší čtyři. ()
Brácha odjel na tábor do kuchyně a já se rozhodl zkouknout další film (předtím to byl Sunset Boulevrard), na který bych se s ním normálně nepodíval, protože by ho nezajímal a akorát ho pořádně zkritizoval. Měl jsem od Rodinné oslavy popravdě vcelku vysoká očekávání, protože téma kritiky (dánské) společnosti, rodinných křivd, rasismu a tak mi přišlo jako velké sousto, ale procenta (85%) nasvědčovala o kvalitním zpracování. Toho jsem se také dočkal a mé obavy byly smeteny ze stolu. Jsem to ani tak kulervoucí a nabité fakticky nečekal. Už v úvodu jsme vhozeni před první hádku (jízda autem), u které jsem si opravdu říkal, že ty vole, že ten film bude fakt něco. A taky že byl. Dál to takto pokračovalo a krajně nepříjemně se stupňovalo. Nechci spoilerovat, takže nebudu zabíhat do podrobností, ale za mě nejvíce dramatický a pro mě osobně strhující byl První projev a Rasistická písnička. Tam jsem zalapal po dechu. Film hlavně těží z kvalitně napsaných charakterů všech působících postav a originálního pojetí kamery, které vždy rád uvítám. Klidně takových filmů v této formě uvítám víc, takže je v budoucnu omrknu. Pro mě to byl velmi silný divácký zážitek a jedná se o můj nejoblíbenější film z 90. let/Dánska a Švédska! Taková dramata přesně vyhledávám! Vyhodnocení: Ze všeho toho nadšení jsem se to nazdařbůh rozhodl pustit i bráchovi, který dorazil, ale stalo se očekávatelné. Absolutně se mu to nelíbilo a vypnul jsem to s ním po 50 minutách. Jeho slovy se jednalo a další absurdní, neuvěřitelnou sračku s hroznými dialogy a příšerně amatérskou kamerou. Dal by odpad! Ach jo, nejradši bych to celé dal do uvozovek, protože to zní tak stupidně... Jeho názor ale vůbec neberu vážně - je to skalní fanoušek Riverdaleu. ()
Psychologická štúdia oslavy jednej rodiny, "pekne" vykreslené charaktery (z väčšiny z nich budete grcať), gradácia atď ... všetky v štýle DOGMY. Záver trochu strojený a neprirodzený, ale to sa dá odpustiť. Treba vidieť - už len kvôli tomu, aby si človek povedal - "tak takto zlé to doma fakt nemám". :) ()
Jedna z najlepsich skandinavskych psychologickych dram. Na malom priestore a case (obycajna rodinna oslava otcovych narodenin) Thomas Vinterberg ukazuje majstrovstvo s narabanim postav. Podarilo sa vytvorit realisticky obraz filmu bez pouzitia specialnych vizualnych kras. Podla mna najlepsi clanok projektu Dogma prekonavajuci aj Trierove diela. Pre niekoho nepochopenie vtipu, naraziek a velka nuda, pre mna VELKY film. ()
Kvalitní film s hustou atmosférou a ukázka toho, že za málo peněz může být nadprůměrný film, jen škoda, že se to neobešlo bez té ruční kamery. ()
Začátek se vlekl. Úvodní desítky minut šly určitě natočit záživněji, takhle jen posloužily jako zdlouhavé a nepříliš záživné seznámení se s postavami. Zbylý čas už Oslava jen nabírala na intenzitě, nepolevovala a servírovala svinstvo a negativní emoce, které však, pokud se správně uchopí, působí očistně a nabádají k dalšímu rozjímání. ()
Parádní family horror. Hodně zajímavá kamera a skvělé detaily (zpívající babička apod.). ()