Neon Demon

Hypnoticky znepokojivé! (21.03.2017)

Plochý prvoplán snažící se to celé uhrát na obrazovou vytříbenost a jméno režiséra. Ale ND nemá krom toho poutavého vizuálu nic z toho díky čemu fungovala Valhala, Drive nebo Only Gods... Tohle nežeru. (25.03.2017)

Trocha neškodný nekrofilie a kanibalismu... fakt teda nevim, proč má tenhle nudnej paskvil nálepku horor... (03.09.2016)

Bohužiaľ, aj druhý krát od zlomového Drive, Refn dokazuje, že u neho forma víťazí nad (akýmkoľvek) obsahom. A presne taký je Neon Demon. Vizuálne síce nápaditý a Refn dokazuje, že sa dokáže do najmenšieho detailu vyhrať v každej scéne s kostýmami, prostredím, nasvietením a vytvoriť takmer až hypnotické obrazy. Ale čo z toho, keď je to iba o tej prvotriednej forme, ale poď ňou nie je žiaden obsah. Drive bol síce taktiež o tom vizuály, ale zároveň mal silné postavy a síce jednoduchý, ale dostatočne pútavý príbeh. Only God Forgives už mal iba tú formu a aj keď mňa ten film prevažne minul, dala sa o ňom viesť aspoň siahodlhá diskusia. The Neon Demon má bližšie práve k tomu druhému menovanému, avšak tentoraz už bez akejkoľvek diskusie. Ten film by asi aj chcel pojednávať o posadnutí krásou v dnešnej spoločnosti, o na oko krásnom, ale pri bližšom pohľade falošnom a skazenom módnom biznise, kde sú ľudia pre kúsok slávy ochotní urobiť čokoľvek. Problém je v tom, že BY CHCEL, ale nepojednáva. Na to je až priveľmi zahladený do seba a ukája sa sám na sebe, nad vlastnou formou. Pretože na podobné otázky by to chcelo aj niečo viac ako len tú formu. Na akúkoľvek diskusiu, nebodaj filozofovanie nad ním je Neon Demon skutočne až trestuhodne jednoduchý a v podstate banálny. Prvú hodinu ešte ako tak drží pozornosť ten niekoľkokrát spomínaný vizuál a hypnotické obrazy, ktoré Refn vie vytvoriť. Následne však film doplatí na vlastnú prázdnotu a nasledujúcu pol hodinu sa motá iba sám v sebe (s príchodom postavy do domu make-up artistky), vyslovene nič sa v ňom nedeje a v záverečnej pätnásť minútovke nastane jeden obyčajný zvrat, kde jedna z postáv umrie a do záveru film dôjde v tóne akéhosi podivného akože artového hororu. Takže ten kto od Neon Demon očakáva horor v akomkoľvek zmysle, nech sa pripraví na sklamanie. Po prevažnú väčšinu času sa jedná o prázdnu drámu, akurát vizuálne pôsobivo natočenú a ten záver je hororom akurát v tom, že predvedie jednu/dve nechutností typu, že v ňom niekto zje oko. U Refna som si síce prial, aby natočil horor a pri ohlásení The Neon Demon som bol nadšený, no po jeho zhliadnutí budem už k ďalším projektom režiséra pristupovať s veľkou opatrnosťou a radšej žiadnymi očakávaniami. Keby ma totiž ten Neon Demon aspoň rozhorčil, tak to je aspoň nejaká emócia, aj keď negatívna, ktorá by z toho filmu vyplynula. Takto to je však absolútne prázdne nič. CELKOM: 2,5* (5/10) (28.10.2016)

Neon Demon je podivnost, díky které si Refn svoji reputaci nenapravil. Spíše jen dokázal opět to, že díky úspěchu Drive mu úspěch stoupl do hlavy a i přesto, že zvládá předvést audiovizuálně podmanivou podívanou, obsahová stránka jeho filmů a postavy se pohybují mezi průměrným dramatem a pseudouměleckou křečí, která moc nebaví a díky tomu i ony šokující momenty vyznívají trochu naprázdno. Zkrátka záležitost pro úzkou skupinu lidí, kteří jsou ochotni se naladit na stejné myšlenkové pochody, jako má NWR. To já bohužel ani tentokrát nejsem. [40%] (31.08.2016)

1996, Pusher. Refn dokázal, že film nerobí rozpočet - a po dvadsiatich rokov sa to len potvrdzuje. Nudné, infantilné a prekvapivo bez emócií. Vizuál - skvelý, ale stále je to len ako obyčajné porno natočené vo FullHD....a okrem toho to celé drží na nohách skvelý Martinez.. Malo to byť Noé, ale je to celovečerák Gucci Première . Napriek tomu považujem Refna za vrchol modernej filmografie. Enter the Void beta verzia. (13.09.2016)

Pekný bodrel toto...Dve hodiny absolútnych hovien.Refn by mal prestať fetovať a pozerať Lyncha.Mrdam na tieto takzvané artovky a debilný surrealizmus,nakoľko toto sú fakt len feťácke potraty....Obyčajná prázdna poza,nič iné... (26.09.2016)

Pokud chtěl film ukázat, jak prázdná může být krása, tak se mu to povedlo. Vizuálně vypiplaný, ale bez výraznějšího obsahu. (09.09.2016)

Neon Demon v sobě nemá mnoho démonického, spíše jen vizuálně estetického. Je to ohňostroj plný třpytek, pozlátek, povrchnosti.Přehlídku závisti od sektářských supermodelek bych si představovala jinak. Modeling začínající modelku- elévku pohlcuje, ale mě to jako diváka nechalo nenasycenou a emočně chladnou. Výpověď o násilí, zneužívání, narcisismu a zápasení se zlem v nás, proplula kolem mě nezúčastněně. Aniž by vedla k dumání o hlubších smyslech všeho možného a nemožného. (21.09.2016)

Absolutni pecka, podle hodnoceni totalne nepochopena. Tohle je neskutecna audio-vizualni lahudka od ktere jsem nemohl odtrhnout oci, ale ktera me kupodivu strhla i svym pribehem a nekolika vylozene silnymi momenty. Bozska hudba Cliffa Martineze, pravdepodobne soundtrack roku. 10/10 (01.01.2017)

Refn opět balancuje na hranici umění a škváru, a já ho za to žeru, i přes stále silnější sklon k levným provokacím. Nemohu s čistým svědomím doporučit, ale sázím čtyři hvězdy za nekompromisní přístup a koule. Vizuálně - totální nášleh. (26.01.2017)

Myslel jsem, že tohle bude filmový zážitek, ale ona je to skutečně jenom nuda k uzoufání. Skoro jsem pak měl pocit, že to finále je jen začátečnickou snahou co nejvíce šokovat. A asi to trochu zafungovalo, protože to dávení dovede s člověkem pohnout. Skvěle zahrané. Ale jinak prostě zklamání z nudně předvídatelného, ač vyhroceného příběhu, který se snaží být jiný formou. (11.10.2016)

It was fucking perfect... (07.12.2016)

Co se nikdy nezapře, je Refnův hypnotický styl. Navzdory velmi lacinému příběhu „neonového démona“ omračuje Refn kreativitou a opět dokazuje, že je po vizuální stránce skutečně výjimečným tvůrcem. Současně ale mám pocit, že se film od filmu na hony vzdaluje mainstreamovému divákovi. Už k jeho předchozí „asijské odbočce“ jsem měl značné výhrady a zde tomu není jinak. Nejvíc mě asi mrzí (protože mám Refnův styl upřímně rád), že jsem se párkrát přistihl v situaci, kdy už mi všechna ta světla, elektrohudba a hypnotická atmosféra připomínaly jen otravné a neustále se opakující manýry. Jestli se o někom sluší říct, že mrhá svým nepopiratelným talentem na tvorbu bezduchých bizarností, tak je to právě Refn – min. co se jeho posledních dvou filmů týče. Elle Fanning je ale nádherná, přesvědčivá a snad až příliš vyčnívající v této šedi průměrného bizáru. (24.07.2018)

Zářivými neony nasvícené hovínečko. Tentokrát vedle jak ta jedle, pane Refne. (01.11.2018)

No, vůbec nevím, co si o tom mám myslet. první hodina je fakt pro otrlé diváky a přežijí ji pouze ti nejzdatnější optimisté. Pak se to trochu rozjede a pak je konec. Hrátky s kamerou a obrazem perfektní, hudba výborná, herci v poho, ale celkový dojem značně rozpačitý. Jakoby to strašně chtělo být něco víc, něco zřídka pochopeného, něco pro fajnšmekry. Já jím asi nejsem, protože mě to teda nedostalo a znovu tomu šanci asi nedám. (01.12.2016)

Mám s tímhle filmem dva problémy. 1) Elle Fanning není atraktivní, krásná ani sexy. Prostě vůbec nemá šmrnc. A nemění na tom ani to, když tuhle mantru o její jedinečnosti ve filmu každá postava desetkrát zopakuje. Ve výsledku to pak působí skoro křečovitě, když z ní každý padá na kolena. 2) V úplném závěru se ten jemný balanc mezi brakem/campem a artem přehoupne do braku natolik, až je to nechtěně vtipný... Jinak je to ale audiovizuálně fascinující a podnětná podívaná. (28.01.2017)

Sice to hezky vypadá, ale nebavilo mě to. Ještě tak do půlky jsem to sledoval v pohodě a s jistým zaujetím, ale pak mě to tím snovým pomalým vyprávěním začalo ubíjet a nudit. Několik wtf scén v poslední čtvrtině filmu to už nezachránilo. Jsou tam hezký holky, má to hezký barvy, je to takový pomalý, snový ... no "na něčem by to bylo fajn". Ale teď, když už jsem čistěj, jsem to jaksi těžko polykal... Ani nevím, o čem to bylo. O modelkách ... dvě hodiny nudy. (11.08.2019)

Nepredpokladal som, že nový film od Nicolasa Windinga Refna uvidím vôbec tento rok. Je to iba nedávno čo začal obiehať svetové festivaly a kvôli práci sa nechystám vlastne ani na žiadny u nás. Z číra jasna sa na nete objavila obstojná kvalita. Snímka zachytáva, viac menej v surrealistickom opare, ťažký život modelingu ktorý je utopený v intrigách a klamstvách v ktorých si konkurenčné modelky podkopávajú nohy ako na bežiacom páse. Príbeh ako taký ma až tak nezaujal, ten hral druhé husle ale zvuková a vizuálna stránka, to bol jeden obrovský orgazmus. Refn je známy svojim citom pre náročné oko ale toto sa mu neskutočne vydarilo. Je to neskutočné ako spolu s elektronickou hudbou a neónovým osvetlením nás akoby vrátil do rokov osemdesiatych až na to, že vynechal tú bežnú gýčovitú vatu. Ťažko to k niečomu prirovnať, možno tak akurát ku Beyond the Black Rainbow, ktorý patrí k mojim najobľúbenejším filmom. Nesúhlasím s kritikmi, že ide o veľmi kŕčovitú záležitosť s plytkými dialógmi ( Neviem aké plodné rozhovory môžu mať šestnásťročné modelky) , nie je to rozhodne pre každého ale mne to neskutočne sadlo až som sám prekvapený. Obrazové orgie striedajú hlboké myšlienky dnešného povrchného sveta ktoré som hltal ako vychladené pivko. Po nie moc kladných ohlasoch som zostal milo prekvapený. (31.08.2016)

Objektívne skôr tak 3,5*, zaokrúhlených pre moju slabosť k neónu a Cliffovi Martinezovi hore. Chladné a plastové umenie rovnako ako jeho postavy. Ale Refn má na viac. (15.09.2016)