Dieťa 44

Tento film nevie čím chce byť. Na jednej strane ponúka slušnú politickú drámu ukrajinského vojnového hrdinu, ktorý pracuje po vojne pre stalinistickú organizáciu podobnú našej ŠTB. V tomto smere treba vyzdvihnúť kvalitnú dobovú atmosféru a psychologický aspekt postáv. Všetko sa začne meniť prípadom záhadných vrážd detí sériovým vrahom Čikatilom. Tieto dve roviny fungujú veľmi ťažko, snímok sa zadrháva a vyvoláva rozpaky. Každý jednotlivo by však fungoval dobre. Záverečná scéna je len smutným pripomenutím všetkých mojich výhrad... (26.07.2015)

Že režisér neměl žádný velký ambice, zjistíte hned, jak se objeví název. Následná přestřelka vás pak vyloženě znechutí, protože ačkoliv je z výpravnýho hlediska všechno správně, kamera je tak zbytečně roztřesená, že jsem málem dostal epileptickej záchvat (tak je to vždycky, když dojde na akci). Mínus je i to, že jakkoliv brutálně a vážně se film tváří, není ani dost drsnej, nekompromisní nebo smutnej či snad strhující – skvělý a zajímavý téma je naprosto utopený v režijní topornosti a scénáristickym tápání, zda stvořit dobovou kriminální žánrovku, nebo dramatickou výpověď o tehdejším režimu. Ta poruštěná angličtina pak v čele s nudnym soundtrackem dává filmu pomyslnou korunu hrůzy. Sečteno podtrženo: Film tak ruskej, že už ani víc americkej nemůže bejt! Ty dvě hvězdy jsou koneckonců ještě docela vstřícný, ale už jsme všichni viděli větší pohromy. (30.07.2015)

Přes počáteční nezajímavost, jsem se přistihl že bych se na opět skvěle hrajícího Hardyho vydržel koukat asi až do omrzení. Knížka musí být suprová a líbí se mě že film si vlastně od počátku dokáže držet několik dějových linek a ani jednu nějak výrazně nešidí. Takže se nejedná jen o plochou detiktivku, ale vyloženě divák téměř hmatatelně cítí tu hnusotu 50. let v Sovětském svazu. Tehdy člověk opravdu nemohl říkat co si myslel a pokud chtěl přežít musel prostě jen šlapat lajnu a nikomu nevadit. Hrozné a fascinující zároveň. Určitě si Dítě 44 časem moc rád připomenu. 65% (10.08.2015)

Podle tak pitomé knihy, jakou dítě č. 44 je, se dobrý film ani udělat nedal. Co ještě v knize u motivace postav dává smysl, tedy, je to za vlasy přitažené a peklo na zemi, ale řekněme, že tomu může vstřícně naladěný čtenář, kterým jsem nebyla, s trochou alkoholu v krvi věřit, se změnami ve scénáři stalo už totálně na hlavu postaveným. Sice to tak víc jde k tomu zbytku, už to je vzhůru nohama komplet, ale tím se z toho, navzdory logice, kompaktní celek nestane. Relativně vysoko hodnotím kvůli Garymu Oldmanovi, krásným záběrům na projíždějící vlak a škodolibému potěšení, které mi působil pohled na Toma Hardyho válejícího se v blátě. Mám obavu, že se zas zvedl a potácel se směrem k dalšímu filmu. Pro ty, jimž konec připadal přeslazený. Tohle si kupodivu scenárista nevymyslel. Je to začátek navazujícího románu stejného autora. Kam se děj odebíral dál netuším, do druhého dílu jsem odvahu neměla. (25.07.2015)

Mně přišla z dějového hlediska nezvládnutá už předloha, takže samozřejmě je film ještě větší blbost. Pátrání po hromadném vrahovi je tu vyloženě na vedlejší koleji a zbyla jen vybíjená mezi soudruhy u moci. Na začátku je vražda oficiálně označena za nehodu, protože „v Rusku vraždy nejsou“. A v závěru se hlavní hrdina ohání 43 vraždami, ze kterých bylo usvědčeno 43 vrahů. Takže zjevně blbost na n-tou, u které nemysleli ani tvůrci. To pak nezachrání ani Tom Hardy. (01.02.2021)