Unaveni sluncem
Utomljonnyje solncem
Soleil trompeur
Burnt by the Sun
Obsahy(1)
Svedectvo o temnej dobe "kultu osobnosti" v bývalom Sovietskom zväze. Píše sa polovica tridsiatych rokov a zaslúžilý hrdina revolúcie plukovník Kotov trávi dovolenku spolu so svojou rodinou. Tento šarmantný a významný muž má mladú ženu a šesťročnú dcéru Naďu. Jeho prázdniny prebiehajú celkom uspokojivo, je nádherné počasie a v dome vládne pohoda a blahobyt, aký si v Rusku ešte nemohol dovoliť len tak niekto. Zásahy okolitého sveta narúšajú idylku len zriedka, ale bývajú o to závažnejšie. Jedným z takýchto narušení sú tanky, ktoré sa objavia neďaleko Kotovovej chaty na poli. Každý človek pochopí, že robiť vojenské cvičenie v dozretom obilí je nezmysel a Kotov má slušnú autoritu. Vojaci teda zase odídu a dovolenka môže pokračovať. Potom príde Míťa, ktorý si kedysi chcel zobrať za ženu terajšiu Marusju Kotovovú a teraz pracuje pre tajnú službu... Problémy tak na seba nenechajú dlho čakať. Film bol v roku 1994 ocenený Hlavnou cenou poroty na festivale v Cannes a o rok neskôr Oscarom za najlepší zahraničný film. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (259)
ZSSR, leto 1937. Členovia prominentnej rodiny plukovníka Kotova si vychutnávajú prázdniny zdanlivo bezpeční a izolovaní od stalinistického besnenia. No ešte netušia, že do ich domova a životov vstúpil tieň červenej smrti a to celkom nevinne, nečujne a prirodzene ako guľový blesk. Nechajme ich však dnes snívať, veď oni sú len unavení slnkom... Pre mňa jeden z najoriginálnejších a najpôsobivejších eur. filmov 90-tych rokov, ktorý šokuje bolestným kontrastom rodinnej idylky a drsnej sovietskej reality. ()
Stalin nebyl dobry clovek. ()
Film mne zaujal už před léty, ale až teď při opakovaném shlédnutí jsem docenil jeho geniální scénář. Zdánlivě obyčejný dovolenkový letní den na "dače" s občasnými "vyrušeními" z pohody letní dovolené, které jsou vyvedeny až do absurdních scén a obrazů (i když s tou absurditou budu opatrný, ten stát na východ od nás byl a JE znám jako země "neomezených možností"). Přijíždí neočekávaná návštěva a poklidný den se nenápadně mění ve strhující psychologické drama, ve kterém hlavní postavy začínají pomalu chápat "wo co go", ale pořád tomu jaksi nemohou uvěřit. Ta geniální pohádka o malé Anad je třešničkou na dortu a zajímavé je i to, že možná ta malá nesmírně inteligentní a přirozená holčička trošku "prohlédla" jako první, i když samozřejmě v rámci jejího věku i zkušeností. Její představitelka dcera Nikity Michalkova byla neskutečná a nesmírně přirozená. I když ona vlastně ani tolik nehrála, ale "žila" se svým legitimním tatínkem. Původně pohodová rodinná atmosféra filmu se v druhé polovině nenápadně překlápí až do závěrečného strhujícího dramatu s vyvrcholením jak v antické tragedii. Není divu, je rok 1936. Tu dodatečnou hvězdičku jsem musel přidat a to nejenom kvůli vynikající Nadě alias Anad, ale také kvůli geniálnímu scénáři i budování atmosféry v průběhu celého filmu i spoustě podnětů k zamyšlení. ()
Veľmi pekný film o jednom ťažkom období v ruských dejinách. Vo filme môžeme vidieť skvelé výkony viacerých hercov (starých aj mladých) a samotný príbeh má svoju krásu a hĺbku. ()
Jedna hvězdička dolů za délku filmu. Podle mě už nebylo nutné poklidnou atmosféru umocňovat místy zbytečným protahováním. Jinak je ovšem příběh velmi zajímavý, herecké výkony vynikající a závěr nadmíru silný. ()
Nádherný a smutný film, několik vtipných scén a hlášek, Nikita Michalkov alias Kotov - hrál naprosto skvěle, a malá Naďa, tu jsem si hnedka zamiloval, malá roztomilá holčička co se už nemůže dočkat až bude pionýrkou, plná očekávání a nadějí ..., služka mochová, další moje oblíbená postava :) doporučuji všem soudruhům s chobotem i buržoazistům kteří hrají tenis a kriket :) ()
Ač minimalistické tak kurva krutě krásné.A malá Naďa ta byla k sežrání jedna z nejlepších dětských hereček co sem měl tu čest vidět nebýt rozpačitého začátku dávám plný počet. ()
Super záležitost, o pohnuté atmosféře v Rusku, v 30. letech. Příběh v podstatě lyrický je nabourán mocným Staldovým pařátem paranoie, vlastně "spravedlnosti" . 3x hnus a 5***** navrch. ()
"Unaveni dějem". Opravdu si film o zločinech ve Stalinském Rusku nepředstavuji jako dvouhodinovou exkurzi do nudné každodennosti pár výstředních (pro Rusa asi normálních) postav v jednom domě. Další takhle pomalý film, kde se, kromě posledních dvaceti minut vůbec nic neděje, není lehké najít. ()
Pokud budete nějakou chvilku brouzdat na vlnách ruského kina, tak je velmi pravděpodobné, že budete vídat tento film na každém kroku. Nutno říci, že film je opěvován právem, protože i kdyby jakýkoliv autor udělal za svoji několikaletou kariéru byť jen jeden tak silný film jako Michalkov tento tak máme bezedný filmový měšec. Film plyne pomalu, tudíž věřím, že ti, co si jej nevyberou vědomě, ale nějak se k nim oklikou dostane na obrazovkách čt - zkrátka to za deset minut přepnout. Člověku přijde, že se zde hodinu nic neděje, je to ovšem klam, protože zákulisí filmu strojí příběh, který nás na konci paralyzuje. Symbolika rádoby poklidného Sovětského svazu a demagogie Stalinského režimu zde jdou ruku v ruce, stejně tak jakákoliv forma nedotknutelnosti generála Kotova. Mrazivý zážitek, film, který by si fanoušek filmu neměl nechat ujít. ()
Asi jsem udělal chybu, že jsem nedokoukal až do konce, ale minimálně první půlhodina je nudná až za hrob. Kamenujte mne ()
Přestože někoho může odrazovat dlouhá stopáž, u tohoto filmu to není žádné mínus. Ze začátku dokáže film naladit do příjemné nálady, kdy si všichni užívají léto a přítomnost blízkých, až to člověku dokáže vykouzlit lehký úsměv na tváři. Jenže s postupem času každý divák vycítí, že se blíží něco zlého. Filmu nechybí milostný trojúhelník, zrada, pomsta. Ač se mi konec nelíbil (vzhledem k tomu, že jsem si Kotova oblíbil), tak bych chtěl vyzvednout závěrečnou scénu v autě, kdy proběhne plukovníkův a Míťův „rozhovor beze slov“. ()
Dříve než jsem viděl první film, viděl jsem druhý a ten mě vůbec nepotěšil. K jedničce jsem tedy přistupoval s menší nákloností. Tímto filmem to mělo vše skončit, tady už bylo vše dáno. Hezky provedené a příběh také není k zahození - perfektní pojetí sovětské situace, ale ve většině případů nesrozumitelné až nesmyslné. Ne děkuji, jednou to stačí! ()
Ruský specifický styl (tady je absolutní) vyžaduje obrovskou dávku trpělivosti, pocitovosti a chtění vniknout do až absurdních společenských poměrů. Prostředky a forma jsou zde extrémně pomalé. Je to můj čistě subjektivní pocit, ale mě nemusí někdo dvě hodiny zbytečně ukazovat ruskou rodinu, kde se nekonečně čeká na Godota (v tomto případě NKVD). Tohle umělecké ztvárnění mě totálně uspalo, otrávilo, znechutilo...no děs. Rozplývat se nad holčičkou, která je tak šťastná a vidět kontrast zla v podobě tyrana číhajícího za humny. Ne, tohle nestačí - topit se v melancholii předurčenou bezmocnosti člověka působí jako intelektuální neupřímná faleš. 20%. ()
Michalkovove filmy mi pripadajú všetky veľmi podobné. Tu rieši vážnu tému stalinizmu, ale znova sú to len melancholické dialógy, posedenia pri stole na presklenej verande a pridlhé scény. Bolo pre mňa veľmi tažké sa na to aspoň trochu sústrediť. ()
Jedno z těch nejelitnějších vypravěčských mistrovství, kdy je barvitost slunných pikniků u řeky a láskyplné vzájemné popichování u snídaně všech členů rodiny vystaveno nelítostné katarzi vykresleného ráje. Tento záměrně co nejagresivnější kontrast je alfou omegou vyznění filmu. Pokud si totiž prožijeme tak nádherně vykreslený domácí život tohoto ruskoruského člověka a pak si uvědomíme, že Stalin takových osudů zavraždil desítky milionů, buďme vděčni, že lidská představa bolesti neumí násobit počtem obětí, nebo alespoň od určitých cifer počítat přestává. Pro mě absolutní vrchol celé kinematografie. Tolik kachniček zemřelo před svým narozením. 100%. ()
Příběh vyprávějící o tom, že opravdové přesvědčení a víra v dobrou věc jsou vždy nakonec poraženy falší a touhou po moci. Krásný film, který ukazuje životní pravdy v té nejčistší podobě. ()
Hodně slabý film, který určitě do Top 300 nepatří. Když ze 152 minut dlouhého filmu zaujme jen posledních 20, tak si to vysoké hodnocení nezaslouží, pro mě 50% ()
Majstrovsky natočený film zobrazujúci obyčajný letný deň v živote dôstojníka červenej armády, ktorý si užíva pohodovú idylu na chate u vody spoločne so svojou rodinou. Bohužiaľ však v období krutých stalinských čistiek, ktoré ho zasiahnu na plnej čiare. Herecké výkony idú ruku v ruke s poetickou atmosférou a záver je film korunovaný tak mrazivou pointou, že otrasie aj najväčším cynikom. ()
U některých filmů by mělo být uvedeno - ponechte mě jedináčkem, solitérem, osobností a nedotáčejte mi pokračování.... Skončit v nejlepším bývá uměním. ()