Žut
Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Yellow Devil
The Yellow One
Réžia:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrajú:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (viac)Obsahy(1)
Toto je jeden z příběhů, které prožil odvážný a čestný hrdina v Orientu, kde byl znám pod jménem Kara ben Nemsi. Na počátku příběhu čeká Lord David Lindsay na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa. Místo něj však přijde obchodník Nirwan se zprávou, že Francouz byl zajat bandou obávaného Žuta. Po stopách uneseného obchodníka se vydá Kara ben Nemsi se svým pomocníkem a přítelem Hadžim Halefem Omarem. Bandité mezitím přepadnou usedlost rolníka Oska, který Žutovi neodvedl část úrody jako výpalné. Nestačí zabít všechny, protože Kara s Halefem jedou přepadeným na pomoc, ale unesou Oskovu dceru Džitu. Zatímco Kara s Halefem jsou vlákání do léčky, ze které se jim podaří uniknout jen o pověstný vlas, je dívka uvězněna v podzemní jeskyni, kde je držen i Galingré. Dívce se podaří uniknout a před pronásledovateli najde útočiště v domě obchodníka Nirwana. Netuší, že právě on je bezcitným Žutem, který z ní chce udělat svoji milenku. Stejně tak netuší pravdu ani Lord Lindsay, který Nirwana-Žuta navštíví, aby od něj koupil vzácný koberec. Také on se stane vězněm, za jehož propuštění požaduje zločinec vysoké výkupné. Také Kara ben Nemsi se zradou ocitne v zajetí nemilosrdného lupiče a vraha, nestačí však již vykonat svou pomstu, neboť na jeho sídlo zaútočí vojáci soudce Rugavy Muchtara, zburcovaného Halefem a Galingréovou manželkou Annettou. Samotnému Žutovi se sice podaří uniknout, ale Kara ben Nemsi vyrazí na svém koni Rihovi, aby jej dostihl a potrestal. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (92)
Čekal sem více, toto je spíše taková pohádka. Vše se snaží vypadat humorně (a někdy se to i daří), ale je to až příliš nereálné. ()
Bohužel, většina natočených májovek je velmi "rychlou jehlou". Zde je patrný nepříliš promyšlený scénář, ale i špatné herecké výkony, kulisy a samotná práce s kamerou. Také si nemůžu zvyknout vídat "Old Shatterhanda" i v jiných rolích. Tenhle snímek si u mě šplhl anglickým lordem a jeho sluhou Árčhím. Jak všechno vyndá z kufru a dává si tam potom čaj. To nemá chybu. ()
Poměrně příjemný "western" z evropského prostředí divokého Balkánu. Akce je sice trošku falešná, ale prostředí je velice zdařilé a vše je doplněno vtipnými scénkami těžícími ze zažitých konvencí. Celá atmosféra je přiléhající k době vzniku filmu. S nečím takovým nemám problém. 80%. ()
Viděno očima kluka někdy na počátku 80. let -bomba, nyní už hezká nostalgická vzpomínka, film to ale není špatný- pro mládež, nevím či zrovna pro tu dnešní,facebookovou, kdy May je jen měsíc v kalendáři. ()
Předloha je asi tak nejlepší díl literárního cyklu Ve stínu padišáha. Film se moc nepovedl, ale patrně je z celého, poněkud okleštěného a domotaného filmového cyklu taky nejlepší. ()
Mayovkám sedí Divoký západ a Lexi Barkerovi jméno Old Shatterhand...Hlavně a především se však stále koukáme na to samé jen v jiném prostředí... A vždy to překvapivě dopadne stejně... Pro nadšence dobrý snímek, pro nezaujatého diváka, nemá co filmařsky nabídnout... 39% ()
Lex Barker dokázal samostatně utáhnout film na rozdíl od Pierra Brice. ()
Tento film si zaslouží aspoň jedno prvenství, platí totiž za první zfilmovanou Mayovku-propadák. Po kvalitním Pokladu na Stříbrném jezeře a Vinnetouovi byl Žut vlastně takovým předvojem odfláknutých adaptací dalších románů Karla Maye. Mayovky mají morální odkaz, díky kterému lze snadno prominout naivitu, dílům Maye často vytýkanou a pro ně tak typickou, občasnou podobnost zápletek nebo různé nepřesnosti. Tento film však utopil i sebemenší náznaky mayových myšlenek v moři trapnosti. Vtipné scény jsou většinou příliš groteskní a ty dojemné zase tak nepřirozené, až člověka někdy pobaví lépe, než ty, u nichž smích zamýšleli tvůrci. Dvě hvězdičky dávám za majestátní podmanivou hudbu a za sehrané duo perfektně suchých angličanů. ()
Lex Barker se nám ukáže v roli Kary ben Nemsiho, což je vlastně Shatterhand, ale jen má jiné jméno. Jeho kolegou se stane Halef, který je sice ukecaný, ale milý a snaží se Karovi pomáhat. Žut je velmi dlouhá mayovka, ale na druhou stranu se děj docela hýbe a hluchá místa tam skoro nejsou. Za nejzásadnější zápor filmu považuji velmi málo akce (tím spíš, že má Žut 2 hodiny). K postavám napíšu jen tolik, že nebýt Angličanů, tak by se mi to asi tolik nelíbilo a opět pochválím Ricka Battagliu za ztvárnění Žuta. Příroda je hezká, ale na bílé skály z westernů to nemá. Všiml jsem si, když Kara honí Žuta, tak jede na černém koni a když je ukázka skoku je kůň hnědý. Filmové omyly neřeším, ale toto bije dost do očí. Celkově nějakých 82% ()
celkem fajn, nízké body kvůli nevyváženému tempu ale konec dojal ( na konci si ten kůň nezasloužil smrt!) ()
Velké zklamání z tohoto filmu... Příšerný střih, ukončení záběrů povětšinou tragické, nepochopitelné zápletky... Většina filmu mi přišla jak parodie a nebýt Lorda a jeho sluhy, asi bych nedokoukal, ačkoliv i jejich "akce" byly kostrbaté a prapodivné... tak něco okolo 35% ()
Na své pozdní evropské filmy může být režisér Siodmakova formátu sotva pyšný. Když jsem ale před pár dny v televizi poprvé zhlédl jeho "Žuta", byl jsem mile překvapen mírou humoru a autorského nadhledu - jako by si tvůrci velmi dobře uvědomovali onu "roztomilou pokleslost", o níž píše Gudaulin a pro niž mám já asi větší pochopení. (Mimochodem ošklivé slovo "brak" mi přinejmenším k Mayovi moc nesedí.) Lex Barker s Rážovým hlasem je kapitola sama pro sebe; jak často dnes vidíme na tváři akčního hrdiny takřka nepřetržitý milý, přirozený úsměv? ()