Křižník Potěmkin
Bronenosec Poťomkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Réžia:
Sergej M. EjzenštejnHudba:
Edmund MeiselVOD (1)
Obsahy(1)
25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (331)
Některý filmy holt mají historickou hodnotu, ale koukat se na ně nedá. ()
ocenenia : Bruselská anketa (vznikla v roku 1958) - 1. miesto ()
Jednoznačně jeden z nejlepších ruských filmu. ()
Tvrdim, ze nielen Obcan Kane je najlepsi film vsetkych cias, ale ma aj dvoch spolocnikov - Tokyo Monogatari 1953 od Jasudziro Ozu-a a tento Kriznik Potemkin 1925 od Ejzenstejna. Skor daco pre artovych divakov, nic pre verbala, stuntmanmika a podobnych : 100 % ()
Režie, hudba i kamera jsou na vysoké úrovni, to se musí nechat. Taktéž množství scény, které berou dech, je valné. Nicméně musím konstatovat, že zde něco chybí. Něco co by z "Potěmkina" udělalo něco víc, než jen agitku s průkopnickým přístupem. Ale tu čtvrtou hvězdu jsem ochoten dát - vzhledem k době vzniku asi nešlo na politiku zapomenout. . . ()
Revoluce je válka aneb děs na Oděském schodišti v nesmrtelné a téměř nedotknutelné němé klasice Sergeje Ejzenštejna, kde jsem u části zvané "Oděské schodiště" ani nedýchal. ()
Jako občasný masochista jsem shlédl obě dvě verze. Rekonstruovanou s působivou hudbou Šostakoviče (i když ani ta nebyla původní) a pak cenzurovanou s hudbou Krjukova, trochu odporným zasvěcujícím komentářem a bez těch nejsilnějších scén, obzvláště ze schodiště. Po filmařské stránce se jedná o velmi působivý film plný symbolů. Prostí námořníci trpící zkaženým jídlem, maso prolezlé červy, důstojníci, kteří každý odpor trestají popravou, církev, která nestojí za prostým člověkem, zaťaté pěsti, které znamenají zlobu a začátek vzdoru, mušketýrské heslo "všichni za jednoho, jeden za všechny". pokojná podpora nespokojenosti krutě potlačená. A plno dojemných scén, jako je utíkající beznohý invalida, nevěřícnost prostých měšťanů, matka s dítětem zastřelena, matka s kočárkem zastřelena, učitelka zastřelena a s krvavou hrůzou v očích, vcelku mírumilovné přidání ostatních lodí carské flotily k původcům povstání. Po filmařské stránce se jedná o výjimečný film, ale duch filmu je agitační, vyrobený na zakázku oslav vítězství komunistické moci, která se zaštiťovala masovou podporou široké vrstvy prostých lidí. Ale i přes kontroverzního ducha tohoto díla jde o fascinující film z jeho počátků nových originálních postupů a forem. ()
Nuda k posrání #132. Viz Osvícení. 15% ()
Zrejme prvy akcny film vobec:) Ejzenstejn do plnej miery vyuziva svoju novu teoriu strihu,ktora sa stala predobrazom dalsieho filmoveho vyvoja a ovplyvnila film ako malo co.Obrazy uz nie su len navzajom poprepajane strihom,ale ten sa stava umeleckym vyjadrenim a gradovanim jednotlivych scen. Poprava na lodi,Odesa,stretnutie s flotilou,uzasne sceny s uzasnou atmosferou,ktoru doplna mimoriadny hudobny podmaz. Plus dodatok pre tych menej znalych historie...po tom ako skoncia filmove titulky, Kriznik Potemkin sa plavi dalej pod cervenou revolucnou vlajkou,zastavi vsak niekde pri Rumunskom pobrezi,pretoze nema dostatok zasob,cela posadka (resp.jej vacsina) je vydana do Ruska a popravena,pripadne vyhnana na Sibir. Takyto zaver by sa vsak do filmu, ktory sam Goebells povazoval za vrchol dovtedajsej umeleckej propagandy zrejme vonkoncom nehodil :) ()
Když se na to díváte, tak Vás to uzemní. A když si uvědomíte, jak je to staré, tak Vás to zatluče do země. ()
Ano, jde o geniální dílo - vše je čitelné, postavy se vydělují z davu a jsou jednoduše a přesně charakterizovány, poetika rána s mrtvým hrdinou přechází v revoluci vrcholící krvavým potlačením. Tváře na první pohled ukazují, kdo je dobrý a kdo je zlý - svalnatý kulturistický proletariát proti surovému zkaženému carismu (viz černé zuby antisemity na molu). Jenže, jenže ve Francii právě (jaro 2009) Milan Kundera vydal knihu esejů "Une rencontre": perdre, en laissant la memoire du mal prendre le pas sur la memoire de l´art, l intelligence sensible du mal / L´art du roman possede comme seule certitude la saggese de l´incertitude. ()
Hodně mě zaujal komentář igi B. souhlasím s ním, ale přece nejsem z toho filmu, až tak otrávený je to přece jedna z největších klasik filmu! Stejně jen kvůli scéně na Oděsských schodech.5/10 ()
Převratný film co se týče střihu, mizanscény a celkově filmové řeči. Ejzenštejn byl vážně třída. Film nabízí onu slavnou sugestivní scénu na schodech. Ale kdybych dal plný počet, lhal bych sám sobě. Občas přišla nudnější chvilka, 4 hvězdy. ()
Fajn, tento známy film mám za sebou, videl som aj tú slávnu scénu s kočíkom, už môžem zomrieť. No, je to čistá propaganda, ale to sa dá pretrpieť, ak je dielo ozaj kvalitné a má príbehom čo ponúknuť. Samozrejme okrem hnusného boršču. Lenže ono je to aj detsky naivné, neskutočne naivné a to pretrpieť ide iba ťažko. Naštastie sa mi dostala do ruky iba kratšia verzia. Nejaké filmy od Ejzenšteina som mal možnosť vidieť, ale neviem nájsť dôvody, prečo práve tento by mal byť nejakým mílnikom či prevratným dielom, iba ak svojou všeobecnou známosťou. ()
"Zabit pro talíř boršče" ()
Politicky sice ponekud pochybne, ale naprosto strhujici a pohlcujici. Je do primarne dano tim, ze Potemkin ma neco, co ostatni neme filmy nemaji: Strihovou skladbu, ktera umocnuje vypraveni. ()
V tej dobe zjavenie. Na to aby človek docenil formu - teda montáž - strihovú skladbu, musí mať prehľad v svetovej kinematografii tých rokov. Viazanie záberov strihom, strihová tvorba napätia...Eisenstein predbehol dobu a nastolil strihovú paradigmu...to, čo dnes nazývame abecedou filmovej reči. On a W. Griffith, Chaplin, Ford a neskôr Welles ktorý nastolil novú paradigmu. Klasika na ktorej docenenie treba prehlad, inak je to len póza. ()
Sergej M. Ejzenštejn = sovětský Einstein. Filmařsky vynalézavé, sugestivní /sc/hody. ()
Nie preto, že je to jedna z najznámejších, najcitovanejších a najparodovanejších klasík, ale preto, že je to ešte stále sakramentsky dobrý film! Pri sledovaní Ejzenštejna sa zdá, že dnešná videoklipárčina spájajúca v besnom tempe obrázky bez zmysluplnej súvislosti a vnútornej súdržnosti je 100 rokov za opicami. Nielenže sú jeho filmy výsledkom teoretickej podchytenosti, ale aj po takej dobe je pôžitok ich sledovať. KRÍŽNIK POTEMKIN je rozhodne jedným z 10 nemých filmov, ktoré by mal vidieť každý, čo len trochu kultúrny človek – a nie preto, že je to kánon kinematografického vzdelania, ale že je to – hlavne s adekvátnym hudobným sprievodom – proste fantastický zážitok! Pravdaže, rozdiel medzi 75 a 137 minútovou verziou je zásadný, ale pre mňa bola aj tá dlhá strhujúca. A s vedomím všetkých súvislostí je to nielen zážitková, ale aj intelektuálna explózia. ()
Jaksi upřednostňuji jemnější formy filmového vyjádřeni ... ()