Czech Century
Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Recenzie (452)
Přijde mi to zatím jako docela dost kvalitní a zajímavý dokument... Jen možná místy až moc povídací. ()
Po shlédnutí prvního dílu nastalo mírné zklamání a v podstatě naplněné očekávání. Martin Huba myslím ztvárnil Masaryka výtečně a důstojně, ale neobyčejně mě tam nudila většina užvaněných konverzací, ze kterých se vlastně epizoda skládá. Za vrchol dílu považuji rozmluvu mezi tatíčkem a Donutilem. ()
České století má kolísavou úroveň. Někdy je dost melodramatické a nepravděpodobné (je až komické, jakou jasnozřivostí nadali tvůrci Beneše), jindy přiměřené. Některé dialogy jsou šílené (například když Edvard Beneš v září 1938 sděluje své manželce, kolik má sourozenců a že stále žijí na vesnici - to mi připomnělu jednu scénu z Plešaté zpěvačky), některé velmi podnětné. Některé postavy jsou velmi věrné (Kopecký, Zápotocký, Slánský, Gottwaldová), některé ujdou (Beneš, Moravec - Landa sice jako Moravec vypadá a vůbec mu člověk tu roli věří, ale není mu rozumět), některé jsou slabé. Například čtvrtý díl o roku 1948 nebyl nijak úžasný, ten další o letech 1950-1952 vynikající. Celkově kladné hodnocení. // Doplnění po odvysílání všech dílů: perfektní byly i díly z let 1989 a 1992, zvláště úvahy Oskara Krejčího byly velmi zajímavé. ()
Jednu hvězdu ubírám té spoustě dialogu... přitom jde o tak zajímavý projekt - herci jsou fantastičtí, kamera... skvělá cesta jak prezentovat naše dějiny a připomenout jejich silné okamžiky ()
Měla jsem možnost 17. listopadu v Brně vidět předpremiéru filmu o roku 1989 v kině Scala, i s živým úvodem od P. Kosatíka a dávám všech 5. Herecký výkon Marka Daniela mě dostal. A ostatních herců také. A hodnotím, že se nebáli i ožehavých témat jako Havlova spolupráce s komunisty. ()
Trochu provárek, nechat Benyho za pět let zestárnout o 20 a zahrát jiným hercem, nebo kroutit díl o atentátu na tu zasranou nacistickou veš Heydricha a neukázat přitom atentát na tu zasranou nacistickou veš Heydricha:-) Vznikl tak seriál, kde maže a jede mnoho herců ve svých rolích (Héla! Kléma! TGM!!!), ale zároveň má řečí jak Palacký a skutek akce utek, vkládal jsem do toho velké naděje, nevyšlo, asi nedočučím. _____ Pozn. popojel jsem o pár dílů a dekád dopředu, couldn't resist. Ač formou vlastně furt stejný, seriál se značně zlepšil, Havel s Jirousem jsou úplně super. "PIČO, banán zná každej.":-) A Táňa Hlostová je moje skorosousedka, se kterou jsem v 90s na chodbě vezdejší ZŠ měnil hokejový kartičky, takže jsem na ni dílem i pyšný:-) ()
Veľmi zaujímavý filmový počin. Nedá mi však nespomenúť, že hoci si uvedomujem, že sa volá České století, my Slováci niektoré drobnosti možno vidíme inak :-) ()
První díl přinesl obrovské zklamání, tvůrci si vzali velké sousto, které se jim rozpadlo pod rukami, velký problém je už scénář, celé to působí naprosto roztříštěně, je to jen sled scén ze života Masaryka, navázaných bez jakýchkoliv souvislostí, navíc pro pochopení působení Masaryka v exilu naprosto nerelevantních, podstatné věci jsou jen zmíněny či úplně vypuštěny. Navíc postavy vedou spíše intelektuální dialogy, které snad kromě rozhovoru s Thurnem, nevysvětlují absolutně nic z názorů našeho prvního prezidenta. Měl jsem problém s obrovskými skoky v závěru a také s vykreslením samotného Masaryka, hlavně během hovoru s Donutilem, který Hubu naprosto přehrál. Druhý díl byl mnohem lepší, emotivní mrazivé rozpravy Beneše s generály byly velmi působivé, postava Moravce trefným protipólem, škoda jen, že Landa neumí hrát bez afektovanosti. Třetí díl již potvrzuje stoupající kvalitu, příběh má dvě linie, avšak ukončí pouze tu s Němci, navíc každého předčí výtečný Trojan. Čtvrtý díl je konečně ve formě v jaké bych si představoval celý seriál, je napínavý, dobře napsaný i zahraný a hlavně vysvětluje a poodhaluje pohnutky postav i událostí, což mělo být stěžejním cílem. Díl č. 5 sice přináší atmosféru strachu a neklidu, ale dějově plyne tak nějak pomalu a divák se do něj příliš neponoří, navíc se zde velmi vyplatí znát poválečnou historii sovětského bloku. Díl o roku 1968 se výborným komorním dramatem, plným silných dialogů a skvěle nastíněné atmosféry tlaku a rozdílných názorů. Historickou stránku těžko hodnotit, když nemáme žádné prameny z kterých pořádně čerpat. Díl o Chartě 77 se nepovedl, byl příliš rozkouskovaný, dialogy byly takové unylé, herecké výkony slabší (až na Patočku). Bohužel v této rozvláčnosti zaniklo v podstatě vše co chtěli tvůrci vyjádřit. Epizoda o roku 1989 byla zatím největším zklamáním, díl plný prázdných dialogů, vytržených z kontextu vedoucích absolutně k ničemu. Vyloženě nezajímavé, herecky nevýrazné. Poslední díl to završil nudnou debatou nad rozdělením a zbytečným vysvětlováním názorů Václava Klause a původem kupónové privatizace. Celkově seriál hodnotím průměrně, většinu dílu tvoří konverzační šeď bez minima dramatu a bohužel občas i bez návaznosti. Najdou se zde i výborná dramata, hlavně z období počátku komunistické totality. ()
1. díl (1918): Zpracovat tak obsáhlé téma jako je vznik republiky do jednoho dílu bylo nad síly tvůrců. Seriál podobného ražení je určitě potřeba a je skvělé, že se do toho někdo pustil, ale tímhle způsobem to asi nepůjde. 50% // 2. díl (1938): Podstatně lepší než první díl, pomohlo hlavně menší časové rozpětí. Některé dialogy opět trochu šustí papírem, ale společné scény Beneše a Moravce vůbec nebyly špatné. 70% // 3. díl (1942): Nejsem si jistý, jestli na Heydrichově atentátu bylo nejzajímavější jednání Beneše a exilové vlády. 60% // 4. díl (1948): 65% // 5. díl (1951): 70% // ()
Mě na tom vadí hlavně jedna věc: "charakter" (a to nemyslím positivní, ale vůbec nějaký) mají zpravidla jedna dvě postavy každého dílu; ty ostatní jsou taková jako universální povaha - jak si asi Sedláček představuje 'muže obecně'. Konfrontace (což je, vzhledem k někdy možná až převážnělému ladění seriálu, vlastně jakákoliv zobrazená konversace) těchto postav působí hrozně primitivně a machisticky (skoro má člověk při těch dlouhých 'měřeních se pohledem' až dojem, jakoby jeden vrčel, zatímco druhý stahuje ocas mezi nohy). Asi nejlépe to bylo vidět v díle o 68., kde se 'muži obecně' nějak vymykal snad jen Dubček (a možná paradoxně ještě Brežněv) zatímco ostatní (včetně Kriegela) si smečkově vyštěkávali alfa-posici. Neříkám, že to tak mezi muži často nechodí, speciálně v politice je asi vlastní ego často opravdu těžké břemeno. Na druhou stranu postavy až na výjimky měly zobrazovat lidi poměrně inteligentní a u mnohých z nich by se dala předpokládat přinejmenším snaha povznést se nad první signální (už vzhledem k problémům, které museli řešit a které často určitou míru takového povznesení vyžadovaly). Mnozí pravděpodobně také znali mnohem lepší prostředky, jak dosáhnout svých cílů (ať už jakýchkoliv), než stříkat kolem sebe testosteron. Jenže, jak se mi tak zdá, pro Sedláčka musí být člověk nejméně Dubček nebo Havel, aby by mohl dovolit ho nestříkat, a i u těch jako by říkal "lidi ty chcípáčky prostě respektovali, ale vůbec nechápu, jak je to možné". Nicméně abych byl k seriálu spravedlivý, právě popsaná Sedláčkova šovinistická necitlivost se asi týká všech jeho režijních projektů, a co se konkrétně 'Českého století' týče, během posledních dvou dílů se (pravděpodobně díky obecnější známosti vystupování zobrazených) poněkud zmírnila. Na druhou stranu ale souhlasím, že letošní série se stává dramaturgicky stále chudší a chudší, "pohřební" chování postav méně a méně uvěřitelné a vzhledem k historické blízkosti jde stále více a více o subjektivní interpretaci. - proto první 4*plus, druhá: 3*minus ()
Všetky časti som ešte síce ani zďaleka nevidel, avšak po zhliadnutí poniektorých môžem s kľudným svedomím skonštatovať, že moje pomerne vysoké očakávania boli viacmenej aj naplnené. Ozaj slušná práca. Chcem oceniť hlavne samotný nápad, pretože takáto snaha atraktívnym spôsobom ľuďom priblížiť národnú históriu (minulého storočia) + niektoré z jej najvýznamnejších miľníkov je nepochybne pozoruhodná a v tunajších končinách ide skutočne o niečo originálne. Jeden bodík však predsalen strhávam, a stručné zhrnutie dôvodov je asi takéto - jednotlivé časti ani zďaleka neboli rovnako kvalitné (čo je pochopiteľné, navyše každého môže niečo zaujímať viac a niečo naopak menej); niektorí obsadení herci mi absolútne nesadli a s danými osobnosťami som si ich nedokázal alebo skôr ani nechcel stotožniť (spomeniem aspoň Marka Daniela v roli Havla alebo napríklad Mareka Ťapáka v roli Mečiara...); v niektorých mnou videných častiach som mal, ako človek ktorého história zaujíma, pocit, že informačná úroveň nie je dostatočná a patrilo by sa spomenúť aj niektoré ďalšie súvislosti, ktoré boli, i keď nie úmyselne (nedá sa pochopiteľne zachytiť všetko, to by museli mať časti omnoho väčšiu stopáž) opomenuté respektíve vynechané. Ale hoci som tu tie negatíva opísal pomerne rozsiahlo, tak vedzte, že o nič katastrofálne sa naozaj nejedná a jednoznačne u mňa prevláda spokojnosť. Keď budem mať viac času, rozhodne sa pustím aj do zvyšných častí, ktoré som dosiaľ nevidel. 4/5 ()
Díly o novějších událostech jsou sice pikatní v konfrontaci s účastníky, kteří žijí a v situacích , které všichni pamatujeme, ale nejsem si jist, zda to je dobré. Zato díly týkající se první republiky jsou solidní a díl s Gottwaldem je famózní - opravdu odhaluje pohled na ty děje bez příkras a věrohodně. Vše podtrhuje excelentní výkon pana Zaorálka. ()
Pokud to člověk bere s rezervou a má určité povědomí o historické skutečnosti, je to dívatelný seriál. Sám jej viděl celý už několikrát. Kdo to chce brát jako doslovný dokument a přepis historie, ten bude asi dost zmaten (v tom lepším případě), nebo dost zklamán a naštván (v tom horším případě). Autoři se snaží provokovat, na můj vkus někdy až moc zbytečně (např. komunisti s párkama, nahý Beneš, sprostý Kopecký apod.). Ale silných momentů to má opravdu hodně (např. rozhovor Beneše s Moravcem, jednání v Moskvě 1968 aj.). ()
Strasti samostatné země založené před 99lety se snaží přiblížit devítidílný cyklus mapující největší a nejvlivnější politické zvraty našich dějin. Sedláčkova forma zobrazení událostí se soustřeďuje pouze na jednání mezi postavami, takže si dění tam venku, nebo atmosféru nevědomého národa musíte pouze představovat. Scénáře jsou náročné a hlavně velmi dlouhé. 15minutové diskuze v mnoha scénách jsou dost vyčerpávající, a tak jsem hlavně v druhém a třetím díle zavřel oči a poslouchal formou rádia. Obsazení bohaté a dosti věrné. Huba v roli T.G.Masaryka byl opravdu vážený a respektovaný. Po něm přišlo bohužel únavné zklamání Martina Fingera v roli Beneše. Chápu, že tehdejší prezident prožíval těžké období a nebylo proč se smát, ale to co mu ještě přidal na zoufalé nudnosti Finger, těžko jsem udržoval pozornost. Po slabém atentátu na Heydricha, paradoxně čerstvý vítr přinesla banda kolem Klémy Gottwalda zahraného výborným Jiřím Vyorálkem. Nekompromisní a drsný Iljič Brežněv a nechutné komunistické popravy včetně vlastního člověka Rudolfa Slánského. V době zakázaných koncertů Plastiků neopomenu ani skvěle zahraného Havla či tak typicky, strojového Klause v roli Jaroslava Plesla. Čechům bude ještě trvat přestat se cítit okraden, ublížen, zhrzen. Je to už zakořené v historickém údělu malého státu, který je i nadále zkoušen v dobrém či zlém. Nakonec stát dělají občané, takže ruku na srdce každého z vás koho volíte u ´´zatím´´ svobodných voleb. 80% ()
Pěkně udělané, ale obsahově to není nic než to, co se dalo čekat - republikánská propaganda. ()
Konečně se ČT projevila trochu, jako veřejnoprávní médium a podílela se takén na něčem co by mělo pozvednout národní hrdost. k 1. dílu - Chtěl bych podtrhnout vynikající výkon slovenského herce Martina Huby, který perfektně zvládl roli TGM. Když uvážím, že Masaryk se česky musel naučit teprve až po nástupu na Univerzitu Karlo-Ferdinandovu, vůbec nevadí, že p. Hubovi není někdy rozumět. Aroganci britského premiéra perfektně předvedl herec Donutil, který perfektně odhadl mentalitu českého národa, když Masarykovi vysvětlil, že kdyby byl doma, jeho vlastní Češi by ho zavrhli. Bohužel celému vyprávění ohromně ublížilo, že nebyl vůbec zmíněn Milan Rastislav Štefánik. To je prostě ostuda, která se nedá nijak omluvit. Původně jsem chtěl dát 5*, ale tato snad manipulace, mě donutila dát 3*. 2. díl je snad ještě horší než než ten první. Výběr herce pro postavu prezidenta Beneše moc nesedí ani ne tak z důvodu podoby, ale spíše z důvodu mluveného projevu. Hles Beneše lépe napodobí Landa, který ovšem hraje E. Moravce :-) Dramatické předání výsledku Mnichovké zrady E. Benešovi, který je v rouše Adamově, to už je skutečně výsměch. Možná se mohli autoři více věnovat E. Moravcovi, který byl 14. 11. 1938 poslán do výslužby pro jeho veřejný nesouhlas z politikou přijetí Mnichovského diktátu. Možná zde začala jeho kariéra největšího kolaboranta tehdejšího českého státu. Já dávám za snahu 1* Což průměrně snižuje zatím hodnocení celého seriálu na 2*, uvidíme, jak dál si seriál povede v dalších dílech. Rozpočet na jeden díl byl údajně 9 milionů korun... 3. díl - nazvat díl Kulka pro Heydricha, když k antentátu byl použit granát a pak ukázat jem letadlo ? Je to další velké zklamání 1* Končím s tínmto zavádějícím seriálem v půlce, na víc nemám nervy... Další ostuda ČT, jak jinak :-( ()
Bezesporu odvážný počin. V prvním dílu Huba krásně odkoukal pohyby a gesta našeho tatíčka Masaryka. V tom druhém oceňuji především to, jak autoři poukázali na řadu protichůdných názorů a faktorů, které hrály roli v událostech kolem Mnichova. Místy je seriál trošku utahaný a nudný a nechápu především proč je tak špatně ozvučený - lidem je někdy opravdu špatně rozumět. Uvidíme, co přinesou další díly. Zatím 70% ()
Výborný, podněcující diskuzi a zájem (doufám!), důležitý. ()
První díl, ač jsem byl nadmíru spokojen, je u mě za 4*. To, co jsem viděl, bylo výborné, ale čekal jsem, že toho bude víc. Vynechali Štefánika, celou úlohu USA a najednou oznámili, že se zadařilo. Tento skok mě nemile překvapil a srazil mé hodnocení. --- Druhý díl byl opět výborný, tak kvalitní seriál tu už dlouho nebyl (a dlouho zase nebude). 5* --- Třetí díl drží laťku, tady jsem však pochopil, že tohle bude jen o dialozích, jako milovník historie to ale překousnu. Martin Finger a Ivan Trojan výborní. 4.5* Čtvrtý díl - místy jsem pokukoval po hodinkách. Mezi českými seriály je to na 5 hvězd, ale v rámci průměru Českého století 3* U 5. dílu jsem pokukoval po hodinkách opět, ale tentokrát jsem nechtěl, aby to už skončilo. Ačkoliv nemám období komunismu rád, tak tenhle díl byl patrně nejlepší. Snad nebudeme na srpen 68 čekat příliš dlouho...Srpen 68 přišel den před 17. listopadem (???) a...bylo to ok, sedmý díl o Chartě 77 mohl, ale v této podobě spíše nemusel vzniknout, pád komunismu nebyl špatný, ale tady jsem očekával trošku víc. No a pak je tu díl o rozdělení - tleskám, ačkoliv tématicky asi ne nejzajímavější, co do provedení bezesporu nejlepší díl, taková třešnička na konec. Zhodnocení - České století je nadprůměrný seriál, který v českém prostředí u mě nemá konkurenci a přál bych si více takto kvalitních počinů. Obrovská poklona hercům, kteří své úlohy zvládli výborně a Havel s Klausem, kterých se lidé nejvíce báli, byli asi úplně nejlepší. ()
Těšil jsem se na nedělní večery strávené u kvalitního českého seriálu... a po druhém díle to vypadá, že bude lepší tu hodinu života klidně prozírat do zdi. Odpouštím seriálu, že zobrazuje (asi kvůli rozpočtu) situace velmi komorně, ale když už se rozhodl jít touto asi složitější cestou (protože efekty dokážou občas zavřít hubu kdejakému floutkovi), tak by měl mít kvalitní scénář. A ten zde není. Vždycky se celkem detailně probíráme krátkým údobím hlavní postavy a věnujeme se jejím problémům, kdy je nám ukazována politická, rodinná a psychická stránka hrdiny. Končí to v nějaké krizové situaci a pak je skok několika let a po něm následuje kratičká scénka, která je v rozporu s předchozím. Titulky. A já s pusou dokořán kroutím hlavou, co jsem to zas udělal za chybu, že jsem se nechal vlastenecky zlákat na český pořad. Pokud se přes tento koncept (nevím, zda se to bude opakovat i v dalších dílech, ale v těch dvou prvních to tak bylo) přenesete, tak stejně zásadním problémem jsou dialogy. Ty šustí papírem, většinou vůbec nefungují a degradují jakoukoliv rádoby osudovou scénu. Pro představu je sněm pár generálů a Beneše, kdy mu všichni nadávají a on se brání a začne jim popisovat nedávné události a své konání (které tedy všichni pravděpodobně dobře znají, protože později je téměř doslova OPAKUJÍ jiní důstojníci v kasárnách), všichni ho poslouchají, zanadávají na ostatní země a jdou. A to se opakuje ještě párkrát. Je to únavné a samotným postavám to nic říct nemůže, protože to ví, je to tam didakticky pro diváka, aby věděl, co tomu předcházelo, ale ve filmu to působí nereálně a vytrhuje to z příběhu. Nesledujeme historickou rekostrukci dějin, ale jen lekci dějepisu s učiteli v oblecích. V takovém Spielbergově Lincolnovi (který mě sice taky nudil, ale to bylo těmi třemi hodinami a tím, že se příliš v Americké historii neorientuji) diváka hodili přímo do situace a souvislosti občas nastínili naprosto přirozeně mezi řečí. Aspoň herci jsou zde fajn a patří jim má jediná hvězdička. Hubův Masaryk byl důstojný, ikdyž jej zastínil Donutil ve své několikaminutové roličce. Beneš nebyl nic moc (ani vizážově až tak neodpovídal), ale nad to se dá povznést. Trošku mi vadilo, že se herci sice snažili napodobit výrazy a vzhled svých postav, ale nedali si práci s mluvou a hlasem (Masaryk i Beneš měli dost jiné hlasy, a ve druhém díle se tomu i Landa směje a následně napodobí Benešův hlas lépe než jeho samotný představitel - že by metahumor?). A co měla ve druhém díle znamenat ta nahá scéna Eduarda Beneše? Možná měl pan prezident nějaké své oblíbené soukromé návyky, o kterých nevím, a pokud to tak je, tak pak s tím nemám problém, ale takto jsem se jen chytal za hlavu. V prvním díle také mezi řečí Masaryka a hraběte Thuna vyjde najevo, že mluví německy. A když už na to tvůrci upozornili, tak si mohli dát tu práci a točit jednotlivé scény v odpovídajících jazycích (s titulkami samozřejmě). Chápu, že by to bylo o dost obtížnější a že právě ve výborných scénách s Donutilem by ten chudák musel mluvit anglicky, ale prostě mi to vadilo. Nemuseli to tam zmiňovat a asi by mi to ani nedošlo. Pokus o Český historický velkofilm nevyšel. Kamera a herci jsou celkem fajn, ale zprasený scénář je ostuda. Může se namítat, že diváci nemusí znát podrobnosti, ale běžný divák se bude nudit a rychle to přepne a ten zbytek, který se na to dívá ze zájmu o problematiku, tak ten už přehled má a jako mě mu to asi dost leze na nervy, že mu to je tolikrát opakováno v neadekvátních situacích. Mám rád Československé dějiny, ale radši si o nich něco přečtu, než abych se díval na takovýto výkon. Je mi to strašně líto. () (menej) (viac)