České století
Bullet for Heydrich
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrajú:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (viac)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(viac)Recenzie (52)
V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()
I tento díl si zachoval dobrý standart, jsou zde vyřčena zajímavá a pro mne neznámá fakta. například postavení Beneše těsně po roce 38 , jeho vzkříšení a znovuobjevení na politické scéně, jeho strategické myšlenkové pochody (nutno říci,že jsem si upravila k jeho osobě postoj pozitivním směrem ), v neposlední řadě důvod odsunu Němců. Z hlediska dějepisného je tento díl přínosem. ()
Pro někoho (Schwarzenberg) válečný zločinec, který patří před Haagský soud, pro jiného národní vůdce a spasitel. Myslím, že doba ještě nedozrála na to, abychom mohli bez omezení studovat a chápat, o co tehdy vlastně šlo. A tenhle TV projekt na tom samozřejmě nic nezmění, maximálně posílí nějaká ta národně pociťovaná klišé. ()
Zatím nejhorší díl celé série. Není se co divit, protože když se režie zřekla možnosti popisovat přípravu, průběh a následky atentátu, tak reálně není o čem vyprávět. Beneš je schovaný v Anglii a ta ho nejdříve mlčky trpí, poté vlažně podporuje. Úmorné čekání na zázrak se vleče a projevy sympatií ze strany britské vlády jsou sice potěšující, ovšem do vyhrocených událostí Mnichova, nebo boje o vlastní stát mají daleko. Paradoxně navzdory tomu, že se také bojovalo o vznik, respektive restart Československa. Naštěstí je tu Trojan, který i z obyčejných a nezajímavých scén udělal thrillerovou záležitost. Ty nesmělé náznaky dramatu a atmosféry má na svědomí jen on. ()
Existuje taková poučka, že film by vám měl příběh ukazovat, ne vyprávět skrz dialogy. A bohužel přesně to druhé dělá Kulka pro Heydricha. Namísto toho, aby se vám pokusila postavy představit skrz pečlivě vybrané scény, jen neustále posloucháte jejich rozhovory o tom, kdo je kdo a co se kdy stalo. Uznávám, že narvat historický příběh odehrávající se v období několika let do rozmezí sedmdesáti minut není zrovna nejsnažší, ale větší scénáristická nápaditost by tomuto filmu skutečně neuškodila. ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (1)
- Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)
Reklama