Hannibál tanár úr
Professor Hannibal
Réžia:
Zoltán FábriKamera:
Ferenc SzécsényiHudba:
Zdenkó TamássyHrajú:
Ernő Szabó, Noémi Apor, Emmi Buttykay, Hilda Gobbi, Manyi Kiss, Karola Zala, Oszkár Ascher, Ödön Bárdi, Béla Barsi, Ferenc Bessenyei, László Mensáros (viac)Obsahy(1)
Maďarský umělecký film natočený podle novely spisovatele Ference Móryho ,.Vzkňšení Hannibala", významným režisérem Zoltánem Fábrim. Hrdinou tragického příběhu je nenápadný, věčně nedoceněný profesor Béla Nyul, jehož svérázné pojednání o Hannibalovi náhodou vzbudí velkou pozornost a stane se dokonce předmětem jednání v poslanecké sněmovně. Profesor je nařčen z propagace režimu nepřátelských revolučních myšlenek. A i když na protestním táboře dostane uštvaný Nyul slovo a odvolá vše, co ve svém pojednání napsal, přece se stane obětí fašisty rozvášněného davu. Film „Pan profesor Hannibal", který „umělecky silným způsobem bojuje za důstojnost člověka ubíjeného fašismem a v němž podal neobyčejně lidsky obsažný a umělecky přesvědčivý výkon hlavní představitel Ernö Szabó, byl na X. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1957 oceněn Hlavní cenou. (FILMOVÝ PŘEHLED 34 / 1957) (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (10)
Profesor Nyúl Béla napíše studii o Hannibalovi, která vzbudí pozornost politickým podtextem, který v ní jeho kolegové čtou, ačkoliv tam nebyl autorem zamýšlen. Ze zprvu nepříliš významné studie se stane politická kauza, která se dostane až do poslanecké sněmovny. Profesor Nyúl se za svou práci staví, patrně mu nejprve nedochází, o co v celé kauze jeho protivníkům jde. Nakonec je ale donucen odvolat a i přesto je obyvateli města lynčován. Film svým apelem na morálku a jednoznačností stanoviska připomíná český film ze své doby, Vyšší princip. ()
Film se celou dobu odehrává ve více méně nadsazené, humorné rovině, v níž všechny peripetie chudáka pana profesora vyznívají jako milé absurdity. O to víc zarazí závěr, který je zcela nemilosrdný a dokonale bezútěšný. Film hodně trefně vykresluje obraz toho, na jakou otrockou šlejšku se zcvrkává lidské myšlení, když je zasažené davovou ideologickou horečkou, v tomto případě nacionalistickou. Kromě úžasně manipulovatelné masy jsou ale nelítostně vykreslené i jednotlivé postavy (výborně obsazené a zahrané!), které se mění z roztomilých figurek ve strachem zlomené oportunistické korouhvičky. Historicky cenný film, navíc gurmánsky natočený. ()
Tragikomedie, neboli zde spíše komická tragédie, patři k nejtěžším divadelním, a potažmo filmovým žánrům. A většinou z něj nemám příliš dobré pocity, a neměl jsem je ani u tohoto filmu. Béla Králíček je srandista (v té době by jako profesor sotva mohl obstát), filantrop, tak trochu motovidlo, a tak odvolává to, co neodvolal, když to měl odvolat. Jeho postava nepůsobí příliš sympaticky (i když by asi měla), jeho chování je chaotické (i když by asi nemělo), a tak se jen diví, že mu není spláceno stejnou mincí. A tak jediné poselství, které jsme z Fábriho filmu vyčetl a vyslechl je: "Tak pánové, tudy ne! Tohle je jedinec a tohle je dav! A ty si nikdy nebudou rozumět, ať už jedinec tvrdí to nebo pravý opak!" (Viz též Sigmund Freud: ,,Massenpsychologie und Ich-Analyse", a spojitost mezi davem a sumou vytěsněných a sublimovaných psychických obsahů.) ()
V kontextu doby se jedná o velmi odvážné poselství o principech totality. Jeho problém ale tkví v neslučitelnosti komediálních prvků zápletky s tragickým zobrazením morálního pádu hlavního hrdiny. Stejně tak sama komika dnes působí už dost vyčpěle. Snad má také Exkvizitor pravdu o spřízněnosti s neorealismem, což je období, které mě estetickou působivostí úplně míjí. Přesto všechno je absurdně inscenovaný konec filmu sliným zážitkem, který výsledný dojem ze sledování výrazně pozvedá. ()
„Film ,Pan profesor Hannibal' chce v několika výrazných tazích charakterisovat Maďarsko let 1930. Byla to doba, kdy horthyovský fašismus dusil už v zárodku každou samostatnější myšlenku, kdy fašistická demagogie sváděla masy a nutila je ke zlu, kdy tma nevědomosti byla horši než cokoli jiného. To bohužel necharakterisovalo jen maďarskou skutečnost. Tato nákaza zrodila Oradour a Lidice, Dachau a Osvětim, i všechny válečné rány, které se ještě dnes velmi těžce hojí. Během deseti let, která uplynula od osvobození, snažili se tvůrci maďarského filmu zničit tuto zhoubnou ideologii a zamezit jejímu znovuzrození. Musíme přiznat, že tento boj přes dosažené úspěchy neměl vždycky jen kladné výsledky. Vždyť před několika měsíci ožily ve skutečnosti přízraky, které obklopovaly pana profesora Hannibala. S mnohonásobnou naléhavostí tedy dnes cítíme výstražná slova tohoto filmu: Lidé, nezapomínejte! Maďarští tvůrčí pracovníci si vzali tuto výstrahu k srdci a mám dojem, že vám mohu jejich jménem slíbit, že na všech příštích karlovarských festivalech budeme promítat takové filmy, které usiluji o trvalé přátelství mezi národy a které přispívají k prohloubaní šlechetných vztahů mezi lidmi." Z projevu vedoucího maďarské delegace lstvána Kondora před uvedením filmu "Pan profesor Hannibal" na X. MFF v Karlových Varech. Dvojnásobný laureát Kossuthovy ceny Zoltán Fábri patří k nejvýznamnějším maďarským filmovým režisérům. Z jeho filmů byly u nás promítány v r. 1954 „Bouře", v r. 1955 „Pro 14 životů" a v r. 1956 „Kolotoč". Filmový přehled 34/1957 ()
Reklama