Smrť chodí po horách

Snažil jsem se a přemáhal, ale neměl jsem trpělivost to dokoukat až do konce. Možná k tomu přispělo i trochu sluníčko venku na obloze, ale spíše nuda, nuda a zase nuda. S prominutím děj je chujovina. Špatně natočené, scénář rovněž stojí za houby a ekipa známých slovenských herců to již vytrhnout nemohla. (24.09.2014)

Ve své době určitě fajn válečné drama se zajímavým hereckým obsazením. Mě osobně však film neuvěřitelně nudil. Partizánská tématika, přepadávání, přestřelky, vše je vyobrazeno velmi jednoduše, bez nějaké snahy o vyvolání hlubších emocí či nějaké prohloubení atmosféry. Vytknul bych taky minimální snahu o reálnost či autentičnost. Úmrtí vypadají velmi nereálně až komicky, přitom by mělo jít o velmi silný emoční zážitek a režisér by tak měl mít snahu o co nejvěrnější vyobrazení a ztvárnění. Snímek Smrť chodí po horách mě velmi zklamal. Absolutně promrhal slibný potenciál, který knižní předloha nabízí a nezachránilo ho ani poměrně kvalitní herecké obsazení a dobré herecké výkony. 3/10. (24.09.2020)

V tomto filme hraje mnoho výborných slovenských hercov, ale nie práve v tých hlavnejších úlohách. A. Swan je nevýrazný a právom sa nikdy neprepracoval medzi elitu slovenských hercov. Výnimkou môže byť iba Š. Kvietik, ale ani on nemá silu prebiť nedotiahnutý scenár a hlavne nevýraznú réžiu. Výkony všetkých a to bez výnimky sú takpovediac automatické až ležérne, akoby si vraveli- "veď je to len tv film". Nikto z hercov nedokáže diváka ani na chvíľu strhnúť, dej samotný by možno postačil, ale režisér to nedokázal dostatočne vygradovať a zdramatizovať. Záver nejako vyšumel do prázdna(deportovaných a zajatých Slovákov bolo okolo 20 000) a v podstate je to celé veľmi rýchlo zabudnuteľné a trochu odfláknuté rovnako ako jeden nemenovaný nemecký špión - "rakúsky, nie čistý Nemec" , ako vraví. Ten v tej baranici vyzeral ako Srb, ale určite nie nemecký špión. No, je možné, že bol vybraný práve preto...Slabé tri hviezdy.50%. (01.09.2013)

Ďalší z veľkého množstva sk filmov z 2.s.s./SNP. Ja ich rozdeľujem na tri skupiny. Na tie výnimočné, ktoré všetci poznajú (alebo by mali) a potom na tie zameniteľné, respektíve nerozoznateľné a tie sú buď čiernobiele, alebo farebné. Smrť chodí po horách patrí do 3. skupiny. Podobné prestrelky sme videli stokrát, slovenské zasnežené hory sú ako stvorené pre prestrelky s nacistami. Ono potom sa ani už nedá vymyslieť už ani poriadny názov, nejakému filmu musí prischnúť aj priblblý slogan smrť chodí po horách. Herci zvládajú zahrať smútok zo smrti blízkych (rodiny/spolubojovníkov) a o tomto smútku aj film je. Len keby neumierali spôsobom že pri prestrelke sa nezmyselne postavím, zastrelia ma, ďalší príde ku mne a chce ma prebrať a pritom ho tiež zastrelia. (04.09.2015)

Súhlasím s predchádzajúcimi komentármi. Za najslabší asi považujem scenár s replikami, ktoré by nikdy nikto príčetný nepovedal, a to ani v roku 1979, ani v roku 1945. (slovenské scenáre sú všeobecne zlo, o ktorom sa nehovorí, a malo by sa!) V kombinácii s chabou réžiou a naozaj slabými, šablónovitými a miestami fakt patetickými hereckými výkonmi hodnými inscenácie á la slovenský pondelok, sa to fakt nedá pozerať... Škoda. (29.08.2019)