Reklama

Reklama

Životný príbeh legendárneho hokejistu Valerija Charlamova od jeho detstva, kedy strávil nejaký čas v Španielsku, odkiaľ pochádzala jeho matka, cez vzostup kariéry a vzťah s trénerom Anatolijom Tarasovom, považovaným za otca sovietskeho hokeja, až po začiatok takzvanej Série storočia, ôsmich nezabudnuteľných zápasov, ktoré proti sebe zohrali najlepší hráči Kanady a ZSSR v roku 1972. (STV)

(viac)

Recenzie (188)

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

O legendární sedmnáctce, jak by se zdálo v úvodu? O jednom z nejrozporuplnějších a nejsvébytnějších trenérů/diktátorů hokejové historie ve vynikajícím Menšikovově podání? Pohádka o sborné a jejím "sovětském Naganu"; tedy té legendární sérii "studená válka na ledě", která ve spojení s následným evropským turné jednou provždy srazila gloriolu kanadského týmu? Je to mišmaš výše uvedených, ale ani jedno z témat není dotaženo. Charlamovovi nejzajímavější osudy to překvapivě ignoruje a pohádka tu končí prvním zápasem. Působí to spíše jako nažhavování domácího obecenstva na Soči. Celkově je to totiž ruskému divákovi šité na míru a tak to jen bují naivní ruskou "v prsa se bíjící" nabubřelostí dobře známou ze sovětských válečných snímků. Pokud to neskousnete, tak se to lehce změní v nechtěně sebeparodickou záležitost, pokud to však ustojíte čeká vás solidní žánrový snímek, kde je vše vypulírovaně bílé či černé (a pokud náhodou ne, tak se to raději neukáže) a kterému nestačí vzdát poctu a tak raději rovnou vystavuje zbošťující piedestal. PS: Až budeme točit film o Jágrovi, tak doufám, že si odtud vypůjčíme tu scénu s chladícími věžemi; úplně to vidím. Jágr v životní a kariérní krizi leze jednoruč mezi dvěma komíny Poldovky, přemýšlí o hlubokomyslných problémech a sleze jako o několik tříd lepší i cílevědomější hráč. ()

triatlet 

všetky recenzie používateľa

Poprvé v životě jsem fandil sborné. Zjednodušený scénář se dá omluvit legendickým zpracováním, ale v závěru film působí (asi nechtěně) trochu jako parodie (sledování utkání s Kanaďany v nemocnici, ve vězení, maskérská práce u herců, kteří představují kanadské hokejisty...). Motivace přečíst si nějaký životopis o Charlamovovi. ()

Reklama

lillien 

všetky recenzie používateľa

No ono nebylo tak těžké v tom závěrečném souboji fandit rusům, dokonce i pro nás zapřisáhlé antisoudruhy. S typicky ruskou potřebou přehánět se podařilo tvůrcům kanadský tým znechutit i nezávislému divákovi. Nikdo nevypadal na míň než pětačtyřicet a vizáží by mohli zabíjet na jatkách. V kontrastu s téměř bojácně a uhlazeně působícími rusy ( kdepak, žádný Ovečkin), s kterými jste museli soucítit, se chovali fuj fuj odporně, což nenápadnými detaily ještě zdůrazněno. Mezi námi hnidopichy nevěřím, že by se i v roce 72 celým zápasem kanadský tým prožvýkal a že by opravdu ani jeden z nich, na rozdíl od soupeře, frajersky nenosil přilbu. Byl by to opravdu povedený sportovní film, nebýt toho prosakujícího ruského patosu, který skutečně nesnáším. Hodně se povedl charismatický trenér Tarasov s až psychopatickými tréninkovými metodami, i Charlamov byl dobře obsazený a zahraný. Atmosféra socialistického Ruska je taky něco, co mi stačí si připomenout jednou za padesát let, nicméně filmařsky výborně zvládnutá a k příběhu to patřilo. Na mě trochu přepálená stopáž a především absolutně nestravitelná hudba, která i dramatické okamžiky dokázala silně podkopat, ubrala na atraktivitě, takže jen 3,5. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Kdo umí, ten umí - tak nejlíp bych asi shrnul práci režiséra Nikolaje Lebeděva. Dokázal totiž, že já, nikterak velký fanda ledního hokeje a už vůbec ne Rusáků, jsem po dvě hodiny seděl v křesle jako přikovaný a klukům v bílém s pracovním náčiním na dresech držel palce na všech končetinách, aby těm arogantním opičákům s javorovým listem na pupku pořádně nakopali zadní části těla. Ať už je to oproti realitě jakkoli přikrášlené (i kdyby, tak sportovní nacionalismus je mi vždycky milejší, než politický), pro tyhle pocity se také točí filmy. Smekám před výborným Danilou Kozlovským i před Olegem Meňšikovem, který tím "otcem sovětského hokeje" prostě je! A co my? Natočíme něco o Naganu? 95%. ()

Cappuccino 

všetky recenzie používateľa

Súdruhovia, dostali sme z Moskvy nové inštrukcie! Môžeme hrať na remízu! Tak týmito dvoma vetami sa skvelo sparodizoval vtedajší diktátorský centralizmus ZSSR. Čo sa filmu samotného týka, pôsobil na mňa väčšinu času dostatočne uveriteľne a prirodzene (až na niektoré scény ako napríklad lezenie po šnúre xx metrov nad zemou) a primerane oslavne. Danila Kozlovsky čo by legendárny Kharlamov, bol vo svojej roli skutočne sympaticky pôsobiaci hráč plný entuziazmu a Oleg Menshikov a.k.a. tvrdý tréner Tarasov predviedol naozaj skvelý herecký výkon. Ale na plný počet to nebude, natoľko ma Legenda 17 zase nepohltila. ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (22)

  • V prvních zápasech Série století '72 nehrál Charlamov se svými obvyklými spoluhráči Michajlovem a Petrovem, nýbrž na levém křídle s Vikulovem a Malcevem. Proto také nemohl nahrávat na poslední gól. Poprvé se sešla trojka Michajlov-Petrov-Charlamov až při čtvrtém zápase série, posledním na kanadské půdě. (Robbi)
  • Kanaďan Clarke z týmu Philadelphia Flyers sekl Charlamova po levém kotníku a způsobil mu zlomeninu, to se ale stalo až v šestém zápase série. (Gogen)
  • Charlamov měl 27. srpna 1981 autonehodu, na jejíž následky zemřel ve věku 33 let. (Luky-7)

Reklama

Reklama