Život Adéle

Och bože, to je film. Ale jaký! Nikdy bych nečekal, že budu po tříhodinovém filmu svěží jak rybička a že mi bude líto, že už je konec. Od prvních záběrů jsem si navykl na styl kamery, která většinu filmu zabírá v detailu či polodetailu hlavní postavu, která v podstatě nechybí v jediném záběru. Najet na rytmus tohoto filmu bylo pro mě stejnou samozřejmostí, s níž je Adéle přijata v rodině Emmy - jako by to tak bylo odjakživa, jako by vše bylo dokonale na svém místě, a není nejmenší důvod se nechat něčím vyvést z míry. Současně je to film vyznačující se neuvěřitelnou přirozeností všech dialogů i hereckých výkonů - v průběhu sledování bylo zcela markantní, že toto je ten typ filmu, kde si herečky sáhnou na dno svých sil a vydají ze sebe na plátně vše, včetně vlastní nahoty - překvapivá divácká snadnost, s níž se tento tříhodinový psychologický opus dá zhlédnout, by však neměla zakrýt vědomí toho, jak náročné muselo být něco takového natočit. Už jenom scéna - SPOILER ALERT - v níž se obě postavy rozejdou, je emočně naprosto zdrcující, a nedovedu si představit, jaké peklo muselo být toto točit (a nejspíš i opakovaně). Současně je to film, na který se hrozně příjemně kouká, protože představitelka hlavní role je mimořádně všestranná herečka a krásná žena k tomu, která si mě bezvýhradně svým úchvatným zjevem podmanila. Sledovat její proměnu v průběhu celého filmu bylo naprosto fascinující! Osobně bych si sice z tohoto filmu ochotně odpustil všechny pornografické scény, které vnímám ve vztahu ke zbytku filmu jako redundantní a rušivé, a byl mi rovněž hrozně nepříjemný pohled na herečku ztvárňující roli Emmy, ale jinak je to zcela fascinující podívaná, která navzdory zdánlivě ohranému námětu nepřipomíná nic, co jsem kdy v životě viděl. Jsem zcela unešený tímto filmovým skvostem a nezbývá mi než doufat, že se jednak komiksová předloha, podle níž byl tento film natočen, dočká českého překladu, a jednak že se brzy zase dostanu k nějakému filmu, pod nímž bude umělecky podpsán Abdellatif Kechiche nebo Adèle Exarchopoulos - oba tvůrce budu odteď bedlivě sledovat. Nepochybuji o tom, že tento výjimečný film budu z hlavy dostávat jen dlouho a těžce. (21.09.2014)

Už když jsem viděla upoutávky, tak nějak jsem tušila, že tento film nepotřebuju vidět. Jenže pak přišla Challenge tour 2018 a já hledala nějaký africký film ... Živod Adele není africký film, je spíš ryze francouzský, b\ť od tuniského režiséra. Ale tak nějak jsem překonala počáteční nechuť a podívala se. Myslím si o sobě, že nejsem prudérní, erotické scény ve filmech mi nevadí. Ale že bych potřebovala vědět do podrobností, jak to dělají holky, to zase ne. To byl právě ten důvod, proč jsem s filmem váhala. Na druhou stranu byl zařazený mezi 100 nejlepších francouzských filmů, takže se dala očekávat slušná úroveň. Když pominu onu příliš na obdiv postavenou intimitu, objeví se mi Adéle se svým hnědě zvědavým pohledem. Holka, která se hledá, trochu labilní, trochu si nerozumí, trochu se nachází. Jako protipól kumštyřsky založená spontánní Emma. Ta je pro změnu rozhodná a pevná. Vztah, který vypadá zpočátku idylicky dostává brzo trhliny. Myslím, že panu režisérovi nešlo o to natočit holčičí porno nebo psychologický film. I když Adéle se v těchto dimezích opravdu pohybuje. Přesto je film spíše civilní, umělecky ladění, barevný se zajímavou kamerou. Stopáž mě zpočátku trochu děsila, ale záhy se ukázalo, že je příběh natolik dobře vystavěný, že nenudí. Vztahy jsou komplikované a když se povedou, není to nikdy zadarmo. Ať už homo, bi či hetero, myslím si, že máme nad čím přemýšlet. (02.03.2018)

Málokdy je nějaká festivalovka natolik vtahující a její umělecké volby naprosto přesně podporují sílu sdělení a emocionální účinek. Tříhodinová série detailů na tváře herců, jejichž dialogy i všední činnosti záměrně neodbočují od samotného procesu hrdinčina vývoje, má možná několik až zbytečně zdlouhavých pasáží, ale i ty by si režisér dokázal bez zaváhání obhájit. My Adele jen nesledujeme, my jsme Adele a prožíváme s ní vypjaté momenty tak zúčastněně, jak je to v rámci filmového vyjadřování vůbec možné. Sexuální scény možná až příliš dlouhé, ale vzhledem k důslednosti sledovacího procesu vnitřního a právě sexuálního vývoje křehké hrdinky nevyhnutelné a pro mužského diváka koneckonců nefalšovaně příjemné (obě herečky nejenže skvěle hrají, ale i vypadají). Sexualita může být tuhým břemenem a zde to vidíme nepřikrášleně a vysoce realisticky. 85% (20.09.2020)

Upřímně říkám, že jsem se projekce bál. Děsil jsem se svého subjektivního diváckého zážitku z tříhodinového francouzského lesbického artu, přesvědčen, že mu nepomůže ani fakt, že se pravděpodobně jedná o velmi dobrý tříhodinový francouzský lesbický art. Ale obavy byly zbytečné, protože mě film na začátku vtáhl a až do konce nepustil. Úžasné herecké výkony, naprosto cílevědomá režie, intenzivní prožitek. Nekrátil bych to ani o minutu, protože každá zobrazená scéna má v životě Adele své místo. (16.12.2013)

Čím to je, že na začátku je Adèle Exarchopoulos ošklivá a na konci si budete na internetu hledat její fotky a ukládat její profilovou stránku na nudography mezi své záložky - co kdyby se objevil další nahatý film. Tři hodiny jsou moc a chvílemi se opravdu děje velmi málo. Čím je Adèle i její charakter postupně hezčí, tím ošklivější se stává Léa Seydoux (ačkoliv ve skutečnosti je to docela kočka). A k těm tolikrát zmiňovaným scénám - wau, to byl dost mazec a jakkoliv kolega castor vzývá poselství, já v tom viděl především velké vzrušení. To stejný scéna v restauraci s prsty. Divně působily jen dlouhé posuny, několik minut sledujete nepřerušenou scénu, střih, a jsme o rok dva dál.. (20.06.2015)