Válečná generace

Na TV film to nie je zle natočené, aj keď s Band of Brothers sa to porovnávať nedá, no miestami mi ten dej pripomínal telenovelu a celé mi to prišlo hrozne umelé. Áno, určite sa aj medzi Nemcami našli správni ľudia, no z tohto filmu to vyznieva takmer tak, že veď aj všetci ostatní (Ukrajinci, Rusi, Poliaci) boli rovnaké svine, ktoré nenávideli Židov a vlastne Nemci neboli tí najhorší, len medzi sebou mali niekoľko asshols. Síce aj hlavné postavy občas robili nesprávne veci, ale to len tak, aby nevyzerali ako svätí. No nevytvoril som si k nim počas celých 270 minút žiadny vzťah, takže sa nedostavili ani žiadne emócie v momentoch, kedy by sa mali. Navyše celé to vzájomné stretávanie hlavných postáv počas celého priebehu bolo veľmi zvláštne, vrátane toho posledného, keď prídu behom minúty všetci preživší do ich obľúbeného baru. Točené na efekt a veľa nám to o Nemcoch, ktorí bojovali za svoju vlasť nepovie, takže miesto názvu Unsere Mütter, Unsere Väter, by sa skôr hodilo Fünf Freunde, lebo to je to, o čom to je. (08.11.2015)

Tak toto je zatiaľ to najlepšie, čo som od Nemcov videl. Tradične to u vojnových filmov býva tak, že Nemci sú tí zlí a ostatní sa ich snažia stoj čo stoj zraziť na kolená. Vojnová generácia ponúka úplne iný pohľad. Na príbehu piatich priateľov nám ukazuje hrôzy vojny z pohľadu nemeckého národa. A nielen to, perfektne odhaľuje ten názorový posun, ktorý sa v hrdom národe odohral. Od nadšenia, pýchy a túžby po pomste, až k tvrdému precitnutiu, strate ilúzií a rezignácií. Ďalším skvelým detailom tohto diela je, že nerozlišuje dobré a zlé na Nemcov a tých ostatných, ale perfektne ukazuje, že je to o ľuďoch, nie o rase, či národnosti. Scenár znamenitý, bojové scény skvelé, herci dokonalí. Toto sa fakt podarilo. (04.11.2019)

Pro zemi, která byla ve válce agresorem a nota bene tu válku i prohrála, je choulostivější se s podobným tématem vypořádat, zvlášť když je na krku obvinění z genecidy a slušná várka válečných zločinů. Německá televize se pokusila s kostlivci ve skříni vypořádat ambiciózní minisérií. Nejlepší a v podstatě jediná rozumná cesta, jak se s bolestnou minulostí vypořádat, je prezentovat vítězství Spojenců nikoliv jako porážku Německa, nýbrž jako porážku fašismu a osvobození země od nacistické diktatury. Viděl jsem už dost německých filmů, kde se to jen hemžilo antifašisty, kteří neměli na práci nic jiného než zachraňovat Židy před transporty a pomáhat odbojářům, kde si člověk jen říkal, odkud se ten režim vzal a jak mohl fungovat, když evidentně neměl žádné stoupence. Nemyslím si ale, že jde o tento případ. Můžu sice Našim matkám, našim otcům vytknout řadu drobností, ale když si spočítám všechna pro a proti, jde podle mého soudu o zatím nejlepší německou práci na dané téma, minimálně v seriálu pro široké vrstvy diváků. Samozřejmě indoktrinace nacismem byla díky dlouhodobému působení Hitlerjugend na mladé vojáky větší než seriál předjímá, ale to podstatné sděluje přesvědčivě. Kdyby se každý národ vyrovnával s běsy minulosti aspoň takhle, můžeme si v mnoha ohledech oddechnout. Příběhy pětice seriálových kamarádů pomáhaly v Německu těm, kteří 2. světovou válku osobně nezažili - a těch je v dnešním Německu konec konců drtivá většina - vytvořit si názor na nejtemnější období svých moderních dějin a z postav podobným těm ze seriálů učinit vzor a součást poválečné demokratické a antinacistické identity. Na čistých 5* to sice nevidím např. proto, že tam absentuje německá herecká extraliga (tím ale rozhodně neříkám, že by herecké výkony byly špatné), nebo proto, že scénárista, jak už to u podobných rozsáhlejších děl bývá, někdy ujede. Např. to, jakým způsobem se scénárista vypořádal s koncem Friedhelmovy válečné databáze, vypadá určitě strašně hezky a pateticky ve scénáři, ale v praxi to odporuje duchu postavy a realitě posledních válečných dní říše. Daleko praktičtější a pravděpodobnější by byla kulka do zad při pokusu o přechod do zajetí. Na druhou stranu, ten nedokonalý seriál je mi tak sympatický, že asi zamhouřím oko. Každopádně podle mého soudu jeho kvality výrazně převyšují populární německý snímek Stalingrad. Celkový dojem: 85 %. (06.06.2014)

,, Nejdříve jsme bojovali za vlast, za Německo. Pak jsme bojovali proto, abychom nenechali kamarády ve štychu...Ale nyní, když všichni již padli... za co a za koho vlastně bojujeme? To co jsme napáchali, to nám jen tak neprojde... '' Tenhle seriál mne dostal. A to i přes to, že mám u tohoto typu filmů problém se identifikovat s hrdiny, kteří jsou okupanti. Těžko se mi sleduje jak přepadají cizí zemi a jak střílí nepřátele, kteří si jí brání... Film se snažil odprostit od ideologie a diváckých předsudků a ukázat nám pětici přátel (takový tehdejší běžný vzorek poplace), která vichr druhé světové války roznesl po Evropě. Hlavní děj se odehrává v Rusku, protože děj filmu začíná těsně před napadením Sovětského svazu. Zde také prožíváme první vystřízlivění hned první mrazivou zimu ze snadného postupu Polskem a Francií. Souhlasím s většinou, že se Němci v Rusku a ana Ukraině chovali jako zvěř a to vesměs veškerém jednotky, tudíž ne jen SS a ukrainské pluky. Propaganda Rusy (komunisty) přirovnávala vojskům ke zvěři a nutila jednotky se tak k nim i chovat. Tady opravdu tvůrci hrdiny dost idealizují... Ale možná, že jsme měli právě kliku na těch pár, kteří o věcech přemýšleli a kteří také pochopili ten obrovský podvod na sobě i na Německu. Proměnu můžeme sledovat nejen na zdravotní sestřičce Charlottě, ale zejména na bratrech Wilhelmovi a Friedhelmovi. Zatímco Wilhelm je voják z ocele a otcova pýcha, Friedhelm je filozoficky založený člověk s odporem k zabíjení za nějž se otec stydí. Ale válka oba semele tak, že první si začne klást nepříjemné otázky - proč, a druhý vzdaje se všeho bez problému popraví na rozkaz děcko. Krásná je věta frontového velitele Wilhelma poté co Wilhelm protestuje proti brutalitě SS: ,,Wilhelme, zapomeňte na svět který jsme znali...'' Válka zkrátka lidi mění ve zvířata. Obzvláště ty co mají moc a sílu. Film je spíše psychologický, i když několik hodně dobře provedených bitek také uvidíme. Seriál má klasickou nemoc všech seriálů z válečného nebo historického prostředí a to, že se hrdinové vždy nějak potkávají. Ačkoliv válka v Rusku se táhla na statisících čtverečních kilometrech, naše parta se tu a čas spolu setká. To se pak později týká i Polské lokace. Ale přesto přeze všechno to bylo řemeslně skvěle zvládnuté, na TV film opravdu dobře! Osudy hrdinů mne chytly za srdce i jejich proměna během války. Po dlouhé době jsem viděl zase hodně dobrý válečný film, který nezbývá než doporučit k vidění! U mne je to za 5 přátel na fotografii. * * * * * (25.08.2013)

Nezkutečně dobře zpracovaná válečná minisérie. Snaží se nezkreslovat a idealizovat hrdiny ani na jedné straně. Obraz reálií války, utrpení a změny člověka v tomto všem je velmi silný. Pokud se Němci tímto způsobem snaží vyrovnat s válečným komplexem a utrpením, které bylo způsobeno, mohu ji jim tleskat. Většina vojáku byli jen kluci plní ideí a propagandy. Odraz válečných hrůz je však zlomil a často zničil. Reálný odraz jedné z nejhnusnějších kapitol historie. (01.12.2016)