oli009

Ve válce nejsou strany dobré a špatné. Ve válce jsou pouze strany vítězné a poražené. A vítězové píší dějiny. A přesně proto je tento film takovým unikátem. Nejenže je napsán stranou poraženou a celosvětově považovanou za špatnou i se všemi jejími příslušníky bez jakýchkoli rozdílů, ale především je napsán s velkou pokorou, sebereflexí, pokud možno co nejvíc objektivně a hlavně lidsky. Němečtí tvůrci na sebe byli tvrdí, ale stejně tak na všechny ostatní. Kdyby se se svojí historií a zvláště jejími hroznými částmi uměly takhle dobře popasovat všechny země, byla by to nádhera. Hlavními hrdiny je pětice kamarádů, docela obyčejných mladých lidí, kterým měla patřit budoucnost. Prožívají neobyčejné příběhy, jejichž konec nám má ukázat, že ty skutečné zrůdy zneužívající systém a události pouze a jen ve svůj prospěch, ti co mají na svědomí ty největší zločiny, které dělali naprosto dobrovolně a mnohdy s nadšením nakonec ze všeho vyváznout úplně v pohodě. Stačí pouze včas převléct kabát. A normální lidé se svými dobrými i špatnými rozhodnutími na válku stejně doplatí ze všech nejvíc. Zničí jejich životy, ať už zemřou nebo přežijí. A nic už nebude jako dřív. Tleskám ve stoje a utírám si slzy. Už hodně dlouho mě žádný film nerozbrečel, ale této trojdílné minisérii se to povedlo. I to je známka mimořádně silného příběhu, jenž nám byl skvělým filmem zprostředkován.

Je hodně seriálů s dobrou hudbou, ale žádný jiný mi neukázal tolik skvělých málo známých songů jako právě Orange. Ale vděčím mu za mnohem víc. A nejen já. To, co se OITNB povedlo, je nevídané. Otevřít tabu téma, které zarezonovalo celou Amerikou a nemusí se stydět ani v Evropě, je na začátku 21. století solidní výkon. Doteď jsem přesvědčená, že Orange stvořil Netflix. Protože to, co ve své době přinesl, převrátilo televizní svět naruby. V hlavních rolích banda ženských outsiderek, které celá společnost odsuzuje (dokonce i formálně), s rozdílnými životními příběhy i charakterovými vlastnostmi. Orange je skládanka mnoha osudů lidí, kterými bychom mohli být i my sami a s nimiž máme leccos společného, je to směs života, který vidíme kolem nás, svědectví o tom, s jakými problémy se potýká moderní společnost a především je to pak zdrcující kritika společenských předsudků (protože kdo jsem já, abych tě soudil) a (ne)funkčnosti amerického vězeňského systému. A nejlepší na tom je, že všechna tahle vážná témata halí do komediálního hávu. OITNB nebylo vždycky perfektní, sama to moc dobře vím, protože jsem ho kolikrát kritizovala, ale zpětně si tak říkám, že možná právě pro své nedokonalosti a chyby je ještě lepší. Protože tím vlastně nejlépe vzdává hold svému hlavnímu poselství. Že nikdo není dokonalý. Každý má své chyby. Ale nejdůležitější je nevzdávat se a snažit se být den ode dne lepším člověkem.

Šachy jsou sport. Po téhle minisérii už o tom nikdy nebudu pochybovat.

Ve chvíli, kdy už to vypadalo, že mají klasické televizní kanály na kahánku, vyjelo HBO na pomoc jako rytíř v lesklé zbroji na bílém koni, aby nás zase na chvilku přesvědčilo, že Netflix tady ještě pořád má konkurenci. Euphoria je daším letošním projektem, který na sebe strhává nemalou pozornost a díky bohu, že nepříjemné pocity, které ve vás během sledování vyvolá, nemá na svědomí bídná kvalita, nýbrž ústřední téma dospívající mládeže, drog, alkoholu, sexu, sociálních sítí a pocitů úzkosti i bezradnosti. Neskutečně se mi líbí, jak si tenhle seriál jede to svoje, absolutně ho nezajímá názor okolí, nestará se o to, co je vhodné a co není, nekreslí žádné hranice, za něž bychom neměli chodit, ale prostě do toho jde po svém, tak jak to cítí, vidí a představuje si. A světe div se, tahle originalita je vlastně docela blízká skutečnosti, jakkoli si to nechceme přiznat. Vizuální i hudební stránka je naprosto dechberoucí, pastva pro oči i pro uši je zaručena. Stejně jako herecké výkony - všemu vévodící Zendaya ukazuje, že na smětišti odhozených dětských hvězd od Disneyho jen tak neskončí. Snad jen zvláštní konec, který mě nechal docela ztracenou v časových smyčkách jednotlivých scén (jistá zmatenost, kdy se co stalo, se sice neodehrála poprvé, ale zrovna v tomto případě se tato zmatenost zdá jako klíčový nedostatek) vyvolal menší rozpaky. Ale jelikož se chystá druhá série, věřím, že se zakončení alespoň částečně vyjasní.

Geniální intro, stejně jako skoro celý seriál. Mrs. America by si rozhodně zasloužila víc pozornosti.

"And it hasn't been your day, your week, your month, or even your year but... Friends will be there for you."