Réžia:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrajú:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (viac)Epizódy(3)
-
Nový svet (E01)
-
Tajomstvo strieborného jazera (E02)
-
Posledný boj (E03)
Obsahy(1)
Mladý nemecký inžinier menom Karl May, pricestuje do Ameriky, s cieľom pomôcť neskrotenému americkému západu v rozvoji a výstavbe. Do krajiny sa okamžite zamiluje a chce byť pre ňu užitočný. Čoskoro zistí, že okrem takých ako on, pricestovalo do tejto krajiny aj veľa ziskuchtivých neprajníkov a uvedomuje si, že ich nenásytnosť a neúcta k nej, narúša životy pôvodných obyvateľov, ktorí v nej žijú. Karlovou prácou je preskúmať pozemok, ktorý patrí indiánskemu kmeňu Apačov. Na svojom prvom výjazde do prérie sa zraní a je zajatý synom náčelníka Apačov, Winnetouom. Karla vylieči Winnetouova krásna sestra Nšo Či a dvaja mladí ľudia sa do seba zamilujú. Karl sa vydá na dlhú a náročnú cestu uzmierovania Apačov a „Bielych", ale tí medzi sebou zvádzajú stále intenzívnejšie boje. Pre Karlovu lojalitu a oddanosť mu Apačovia udelia čestný titul „Old Shatterhand" a mladý náčelník Apačov mu prisľúbi, že jeho trvalým úsilím bude udržiavať mier medzi Indiánmi a Bielymi. Každý vydobytý mier a každé dobrodružstvo prehĺbi puto priateľstva medzi Old Shatterhandom a Winnetouom. (STV)
(viac)Diskusia
Tak tohle je tedy něco: http://karl-may-wiki.de/index.php/Winnetou_und_Old_Shatterhand_%28Fernsehfilm_2016%29
Old Shatterhand a Nšo-či žijí jako manželé na farmě na Divokém západě. Budou se i starat o zraněného Vinnetoua. Apači a Irokézové žijí v blízkém sousedství. Santer senior navštěvuje někoho ve vězení (zřejmě svého syna). Čekal jsem, že se spolu Old Shatterhand a Nšo-či v novém snímku vyspí, ale aby byli manželé? Tohle už mi skoro připomíná Tři mušketýry na vzducholodích...Tanguu má hrát Predrag Bjelac. To je celkem dobré obsazení.
Uživateľ Kakho-oto zmazal svoj príspevok.
Zfilmované mayovky ale rozhodně mohly mít či mohou mít i větší potenciál. Obliba Mayových knížek nebyla zcela omezená jen na střední Evropu. Knihy uspěly rovněž v Nizozemsku či carském Rusku (naopak nikdy neuspěly ve Francii či Anglii). O množství překladů nemluvě. Tím netvrdím, že je Vinnetou stejně známý jako Tři mušketýři. Na druhé straně desítky adaptací Vinnetoua a jedna horší než druhá - děkuji nechci!
Chybou filmařů v 60. letech byl většinou naprostý odklon od knižních předloh. Kdyby někdo pořádně natočil Old Surehanda, případně dobrodružné příběhy ze střední Afriky (cyklus Mahdí), tak tu máme skvělé dobrodružné filmy. Před lety chtěli Němci natočit Žuta, pak se ale rozhodli, že nebudou dráždit islámský svět... Řada dalších projektů rovněž ztroskotala, např. již dvakrát mohl být natočen Červenomodrý Metuzalém, před 30 lety Poklad Inků (situovaný až do 20. let 20. století) - to by byla velká kuriozita.
Ani nová adaptace se zřejmě knih nebude moc držet. Vůbec jsem si nevšiml, že by v nich měla být postava Klekí Petry. Ovšem jeho knižní vrah Rattler je obsazen. V trilogii se objeví i Santerův otec (v knihách není, na rozdíl od Santerových synů). Jen těžko můžeme čekat, že Vinnetoua zabije Indián jako v knihách.
na príspevok reagoval fragre
May je prostě jen fenomén zemí, které byly pod vlivem německé kultury (tedy vlastně jen středoevropský), jinde se moc nechytal. Na Dumase, ktrerý byl euroamerický fenomén prostě neměl (a dodnes nemá). Takže to ten autor článku neodhadl. Jaké bude nové zpracování se teprve uvidí, ale vypadá to, že sami tvůrci si příliš velké cíle nekladou.
Mám doma kopii článku z časopisu Kino z roku 1963 nebo 1964, kde se píše o natočení prvních dvou mayovek (Poklad na stříbrném jezeře, Vinnetou I). Autor článku píše v duchu: uvidíme, jaké to bude a jak se to bude krýt s našimi čtenářskými představami (správně tipl, že se to moc krýt nebude). Velmi špatně však odhadl situaci ohledně dalších filmů. Věštil totiž Vinnetouovi i jiným slavným Mayovým postavám, že budou brzy ztvárněny i v jiných než německých filmech a vznikne mnoho verzí příběhu (jako např. v případě Tří mušketýrů). Jak známo, nestalo se tak. V šedesátých letech vzniklo 17 celovečerních filmů (v 11 z nich byl Vinnetou), z nichž ovšem maximálně 10 slibuje opravdu kvalitní podívanou. Ještě mnohem méně z nich se alespoň z 50 procent drží literárních předloh.
Natočit Vinnetoua po téměř 50 letech (seriál z roku 1979 ani dvoudílný TV film z roku 1997 nepočítám) je určitě velmi odvážné. Osobně si myslím, že trilogie se Shelilajem moc neuspěje - právě kvůli nostalgii řady diváků z Německa, Rakouska, Švýcarska, případně České republiky, Slovenska a Maďarska (v jiných státech ani slavné snímky s Bricem a Barkerem příliš neuspěly). Já jsem na nové filmy velmi zvědavý a moc se těším. Jsem totiž především příznivec Karla Maye, kterého považuji za klasika dobrodružné literatury.
Na závěr odkaz na další záběry z natáčení: https://www.youtube.com/watch?v=7sUsfzkXZ3k
na príspevok reagoval fragre
Proč? Společnými silami jsme dospěli k tomu, že filmy o Vinnetouovi ilustrují pronikání kapitálu na tzv. necivilizované území a jeho prorůstání americkou společností. Jsou to vlastně společenskokritická díla, ne žádné laciné romantické povídačky.
No a v Posledním výstřelu je vývoj padoucha dotažen do konce. Největší šmejd už ani nikoho přímo neřídí, ani akce se nezúčastňuje, jen využívá svých prachů a zadává úkoly z kanceláře. Rollins je vlastně takový Cornel, ale tady už je jenom loutkou nových zlodějů ve fracích. Poslední výstřel považuju za nejlépe zrežírovanou část s impresivní vizuální stránkou. Taky je dospělejší a v jistých ohledech méně naivní.
Prostě Cornel byl lupič historicky primitivnějšího typu, který ještě sám nastavoval krk. Forrester a hlavně Santer už tvořili náběh k pokrokovějšímu typu lupičů korporátních. Nebýt zásahu Vinnetoua a Old Shatterhanda mohli to dotáhnout dále. Zvláště Santer, který už kšeftuje se státními zakázkami ve věci železnice, je pomalu takový podnikatel jako Morton z Tenkrát na Západě.
na príspevok reagoval kkarx
Pravda, takový výrazný padouch by si zasloužil výraznější konec. Jinak, s vyjímkou Cornela Herberta Loma jsou hlavní záporáci vždy slušně oblečeni v kvádru. Takový imprint v dětství nezůstal bez výsledku. Dodnes mám za to, že hajzli v kvádrech jsou hajzli největší.
na príspevok reagoval Mirokukii
Naprosto souhlasím, z klasických Reinerovek u mě také jednoznačně vedl Poklad na stříbrném jezeře. Ale taktéž se mi vždy líbilo oddělání záporáků, ať už to byl Adorf visící na skále, šípy do zad Anthony Steelovi ( teď kdyby jste měli zabili nevzpomenu si, jak oddělaj Kinskiho - ale určitě na skále :-) ) no a utopení Herberta Loma v bahně je prostě pecka.
na príspevok reagoval čenda
To je fakt, že jako malý jsem to, co mi přijde dnes docela špatně udělané, vůbec nevnímal. Romantickou linii mezi Vinnetouem a Rybannou jsem asi ani moc nechápal. Jak říkáš, v paměti mi utkvěl konec v jeskyních, skon hlavního padoucha a pak ještě přestřelka s bandity, kde Old Shatterhand opět předvedl svoje brilantní střelecké umění. Taky myslím, že z těch 4 slavných Reinlových indiánek je tato nejslabší. To další díl "Poslední výstřel" stojí skoro na opačném pólu, co se týče atmosféry a vyznívá až temně. Nejraději jsem ovšem jako kluk měl Poklad na Stříbrném jezeře. :-)
na príspevok reagoval hrona
Rudý gentleman se mi z Reinlovek líbil nejméně, ale přesto i ten byl v porovnání s jiným soudobými indiánkami skvělý. Byly tam skvělé scény z jeskyně, nádherná hudba a krajina, a jak zmiňuje fragre: Karin Dorová a mimořádný záporák Kinski. Jinak, myslím, že u Reinla se dá o kýči (či o častém balancování na hraně kýče) určitě mluvit. Jenže, to je to, co dětský divák nevidí. A s odstupem, s nostalgií, přiznám se, mně se určitá míra kýčovosti u filmů 60.let docela líbí. Viz např. Reinlova "Hadí jáma a kyvadlo". A jistě velká dávka kýče je v jeho heimatfilmech.
na príspevok reagoval kkarx
Uživateľ Mariin zmazal svoj príspevok.
Jistě, mayovky (a podobné čtivo) jsou pohádky pro ty, kteří odrostli Němcové, Erbenovi či Andersenovi a ještě nedorostli literatuře. Ve filmu to platí stejně. A násilí je dost i v pohádkách, pokud nepadly v plen moderním umravňovatelům, takže je zde na místě. Akorát v pohádkách jsou čistí a nevinní ušetřeni, což v Old Shatterhandovi padá. --- Nejsem schopen posoudit, zda Rudý gentleman je kýč největší. Mám takový blok z dětství, že zde pro mne racionalita přestává do značné míry platit. Aspoň je tam božská Karin,skvělý záporák Klaus a nádherné jeskyně :-)
Old Shatterhandovi (1964) opravdu něco chybí. Zřejmě naivita vyprávění, pohádkovost, dobrodružnost, ale i poučné rozuzlení, které bylo vždycky výkladní skříní Reinlových mayovek. Řekl bych, že v Reinlových filmech je obsaženo možná i více násilí. Kolik ho tam ve skutečnosti je, jsem si ovšem všiml až nedávno. Ono je to zpracováno tak, že to člověk tolik nevnímá, zatímco v Old Shatterhandovi to násilí víc bolí. Ani Reinl nebyl bez chyb. Rudý gentleman je pro mě za hranicí přijatelného kýče a kromě dvou scén, které mi v paměti utkvěly po léta, ten film nemám moc rád. Tenhle díl zestárnul snad nejvíce a vypadá strašně lacině.
S tím by se dalo souhlasit, ale ne v tomto případě, jelikož se jedná o televizní film a u těch se tyhle věci takto neberou ;).
Taky nejsem znalec, jen mi v hlavě utkvěly všelijaké články, jak je dnes filmová technika levnější a tím pádem demokratičtější. Drahé jsou digitální triky, ale to u W & OS asi moc nehrozí. A o talent jde vždy. Jen reaguji na to, že tvůrci si vytkli nízké cíle, udělat de facto modernizovanou kopii 50 let starých filmů, takže stejné lokace, stejná hudba, herci typově připodobnění těm původním. Už to ukazuje, že si sami moc nevěří. --- No, možná, že Old Shatterhand není špatný film, ale není to zrovna mayovka. Reinl byl jen řemeslník, ale nějakou romantickou žílu měl. Tenhle Fregonese je více pokleslejší, má v tom více násilí. Už jen ta smrt chlapce, který před tím musí strpět vybutí své rodiny. Ten film je to trochu špageťák.
Expert nejsem, ale neřekl bych, že se toho moc změnilo. Pořád potřebuješ prakticky stejné zázemí, pokud to tedy není nějaký film točený na ruční digitální kameru o dvou hercích. Talentovaný režisér natočí dobrý film s tou či onou technikou. Old Shatterhand nebyl tak špatnej film, dokonce když jsem ho nedávno viděl, při jedné scéně jsem si hned vzpomněl, že už jsem to kdysi viděl! (Hawkins střílí přes rameno a kluk to odnese). :-)
na príspevok reagoval fragre
Hm, to Město 44 mi také připadalo trochu divné, takové amerikanizované. Snad chtěli přitáhnout k národním dějinámu tu omladinu. ---- Ale jistě, hodnotit lze až po spatření filmu, ale indicie moc nadějně nevypadají. Bohužel.
Já si tak říkám, že horší než Petrolejový princ, Old Surehand nebo Míšenka Apanači to snad ani bejt nemůže. Jestli to bude na úrovni Old Shatterhanda, jehož tvůrci o Mayovi evidentně taky moc nevěděli a Apače taky nechali žít ve stanech, můžem bejt ještě rádi.
na príspevok reagoval fragre
Otázkou je, co od toho každý čeká, pokud to bude slepé převyprávění prvního zpracování filmu Vinnetou I., tak mě to už z principu nenadchne, ale ani mě to nijak neurazí. Na druhou stranu pokud se to bude držet více knížky, tak tomu budu jenom rád a "moderní prvky" vřele ocením, když to nebude tak do očí bijící jako třeba v nedávno natočeném Miesto 44, kde se to sice tvůrci snažili přiblížit puberťákům, ale výsledek byl velmi rozpačitý. Navíc nikde netvrdím, že to nebude sračka, ale toto tvrzení bych si nechal až po odvysílání :)
na príspevok reagoval fragre
Ale nic proti němu obecně, ani nevím jaký je herec, ale na figuru OS mi nesedí. Důvody jsem už psal.
Souhlas, ale právě jsi sám napsal proč to s největší pravděpodobností nebude za moc stát. Ono to možná bude víc kopie jak remake. Ač Sedm statečných opisuje ty samuraje jak to jen jde, přece si jen tvůrci dali práci s charaktery hrdinů, které vzhledem ke kulturní odlišnosti jen opsat nemohli. Prostě museli ten příběh napasovat na jinou kulturu, což zas tak jednoduché není.
na príspevok reagoval Georgex