Anna Kareninová

Další kostýmní blábol, chtělo by se napsat. Jenže ono to tak daleko od pravdy není. Alespoň u mě. Trpěl jsem, a to místy hodně. Anna Karenina, opus o lásce a postavení žen v carském Rusku, prohloubila mou asi pět let starou nedůvěru v žánr kostýmního melodramatu. Možná je úctyhodné, že technické kvality filmu šlapou jako hodinky, že autoři ruskou bichly zhustili do scénáře tak, že v něm zůstaly zachované ústřední dějové linie a vztahy mezi postavami, že Keira Knightley opět vypadá díky účesům, kostýmům a dobrému světlu úchvatně.. jenže, právě Keira hraje stále to stejné(ě), Aaron Taylor-Johnson mi jako svůdce Vronský totálně nesedl, milostný trojúhelník je velmi chladný a sterilní, postavy nedýchají, leccos podřízené formální stránce postupně ztrácí smysl. Tvůrci každou příležitost tak využívají k dynamičtějšímu ozvláštnění děje, který nemá hloubku. Sedět v kině, tak asi zlostí vytrhnu sedačku!! Děkoval jsem za konec, který byl v nedohlednu.. (28.02.2013)

Divadelný úvod som v pohode bral tak ako je, lenže po niekoľkých minútach toho bolo viac, ako som čakal a začal som mať zvláštny pocit, že tentoraz som šliapol poriadne vedľa a že pozerám nejaký divadelný prepis. Až neskôr, keď sa film rozbehol a začali ma zaujímať postavy a ich vzťahy, som tie sekundové prechody medzi scénami ocenil. K záveru som bol nakoniec celkom spokojný a uznávam, že ten vizuálne nablýskaný režisérov pohľad má čosi do seba. Napriek tomu dávam prednosť reálu a radšej by som Kareninu videl ako rozsiahlu ságu v štýle veľkofilmu Doktor Živago. 70%. (05.05.2013)

Anna Karenina je příběh o hluboké lásce a vášni, ale jaké bylo moje zklamání, když jsem nejen během filmu, ale až do konce nezaznamenala téměř žádnou chemii a emoce. Strašná škoda, protože jinak by to mohla být výborná adaptace. Originální zpracování je rozhodně zajímavé i když některé obrazy mně moc nesedly, ale to se jednalo jen o malé věci. Co ale asi nejvíc rušilo můj celkový dojem, byla role Vronského v podání Aarona Johnsona. Žádné charisma, prostě nic co by mě donutilo vzplanout vášní k takovému mdlému, nijakému muži (i když Robert Pattinson o kterém uvažovali, by asi taky nebyla žádná výhra). Naopak jsem byla velmi překvapená perfektním podáním Karenina Judem Lawem, od kterého bych to rozhodně nečekala. Další postavy, které zaujali mou pozornost v tom pozitivním smyslu, byla role Levina v podání Ira Domhnalla Gleesona a malá, zatím nenápadná herečka Alicia Vikander v roli Kitty. Jinak to byla pastva pro oči, pokud jde o kostýmy a celkově to bylo vizuálně velmi příjemné. Jó, ona to není žádná legrace vytvořit dokonalou ruskou atmosféru Tolstého knih. A rozhodně se podívám ještě na jiné filmové zpracování. (18.01.2013)

Asi první Wrightův film, kde je stylizace nějak motivovaná a funkčně využitá. Ocitáme se na divadle, kde se nadsázka dá přijmout bez výhrad a kde práce s několika plány vyznívá nejen zábavně, ale hlavně přirozeně – jakkoli zcizující se může zdát. Něco víc o Anně knižní i o jiných adaptacích v mé recenzi pro Femag.cz. (04.01.2013)

Nevyšlo to. Joe Wright se i napotřetí ponořil do vod kostýmního dramatu pomocí dokonalé kamery, strhujícího Marianelliho soundtracku a královny Keiry, ale poprvé narazil. Nekoná se čarokrása Pýchy a předsudku ani intimní osudovost Pokání. Anna u mě prohrává kvůli nezajímavým vedlejším postavám, chvílemi rušivé divadelní formě a hlavně emocím, které mě většinu času míjejí. Obdivoval jsem Vronského nebo respektoval ministra Karenina, ale veškeré lásky a trápení hlavního trojúhelníku mě spíš opatrně zajímaly, než že bych jim propadl. A to je u Wrighta adaptujícího klasickou literaturu nevyhnutelné zklamání. (26.12.2012)