Vlasy

Vlasy na divadle nejsou ani tak klasickým muzikálem, jako spíše blýskavou hippie show s minimálním dějem - taková "abba "show ze šedesátých. Před Formanem stál na konci sedmdesátých let nelehký úkol - obalit písničky smyslupným dějem, kostrou, která má hlavu, trup i nohy ve správném pořadí, a vzkřísit dobu, která byla už v té době skoro deset let mrtvá. Myslím, že z daného materiálu vytřískal maximum (i když John Savage je opravdu děsný - poulí oči a jako dělá toho jižana), některá čísla jsou dokonalá (LSD sen o svatbě), některá skvělá (I´ve got a life), některá statická (opuštěná matka), ale choreografie T. Tharp vždycky skvěle doplňuje hudbu. Škoda, že v roce 1979 by spíše mělo smysl natočit Hair II: Od LSD ke kravatám a investičnímu bankovnictví, ovšem cestu od šedesátých ke krizi fantasticky ukazuje Fantastický pan Lišák. (19.02.2011)

Mám rád hippies, tudíž Vlasy se mi líbili. Zdobí je skvělé písně, povedená choreografie a výborné herecké výkony. (11.09.2012)

Konec atakuje maximální hodnocení, škoda že ta první půlka je tak nudná a o ničem... (10.12.2017)

Filmy Miloše Formana mám velmi rád a ani Vlasy nejsou výjimkou. Muzikály pro mě většinou znamenají film s hloupým příběhem a pár chytlavých písniček. U Vlasů tomu ale tak nebylo. Viděl jsem plno barevných, veselých, tančících lidí a slyšel plno chytlavých písniček s úderným textem. Ani příběh nezaostával. Nebyl sice nějaký extra zajímavý (nemůžeme to ani u muzikálů čekat), ale nějak jsem si oblíbil všechny postavy a zajímalo mě, co se bude dít dál A mrazivý konec, kdy Berger pochoduje ,,vstříc smrti“ mě překvapil. K Vlasům se někdy znovu určitě vrátím (12.02.2018)

Vlasy jako symbol mezigenerační vzpoury ... jako poznávací znamení květinových dětí. Nicméně ... dnes už mě neoslovuje tak jako kdysi. Nezaměnitelné kouzlo námětu a osobní sympatie k ústředním postavám tiše vyklidily pole, aby ho přenechaly poněkud pochybovačným, nevstřícně naladěným myšlenkám. Nejde jen o to, že jsem zestárla. Čím dál častěji se dostávám do konfrontace s realitou, která mně staví do cesty nejrůznější pochybná individua, množící se geometrickou řadou v místě mého - kdysi poměrně idylického bydliště. Postavy jsou to sice malebné, leč projevují se způsobem, který se mi nelíbí a který rozhodně nenavozuje pocit bezpečí. Tudíž - viděno dnešní optikou - ani hrdinové Formanova příběhu nepatří k těm, kterým bych dobrosrdečně věnovala pár drobných. Svoboda je sice hezká věc, ovšem bez zodpovědnosti za vlastní život se daleko nedostanete - a pokořující návrat do rodného hnízda za účelem získání potřebného finančního obnosu mně vážně neimponuje. Ovšem velice antimilitaristický apel vtělený do protestu proti jedné zbytečné a kruté nevítězné válce zůstává ... krom toho: Jde přece o ZLATÁ ŠEDESÁTÁ - o neochvějnou víru v zásadní změnu k lepšímu, kterou kolotoč dějin semlel po svém, aby nás vyplivl do jedenadvacátého století a postavil před nás v podstatě ty samé výzvy jako tehdy. Jenom si nejsem jistá, jak zareagujeme tentokrát - v éře sítě sítí a virtuální reality, která zásadním způsobem ovlivňuje náš způsob života a naše chápání světa. Umírněné 4* (20.04.2018)

Z filmem se míjím...ale za myšlenku hodnotím :-) (25.10.2019)

Snímek Vlasy je rozhodně jeden z nejlepších filmových muzikálů, které kdy spatřily světlo světa. Nepřestává mě fascinovat ta geniální hudba a příběh se silným protiválečným apelem, jež i po mnoha letech od natočení dokáže oslovit vnímavého diváka. Jsem opravdu hrdá na to, že se do téhle klasiky pustil zrovna Miloš Forman a vdechnul jí život v tom nejčistším smyslu slova. Právě tak, jak to uměl jedině on... (26.11.2020)

Film je to dobrý, má myšlenku, nenudí a celkově je velice hezky zpracován. Bohužel písničky mě až na několik výjimek příliš nechytly. Jelikož se mi ale Vlasy jinak líbily, strhávám za to jen jednu hvězdičku............Po druhém zhlédnutí dávám čistých 5 hvězd. Písničky sice nejsou příliš líbivé, ale mají v sobě ohromnou emoční sílu, kterou jsem při prvním zhlédnutí nedokázal ocenit (asi jsem nebyl správně naladěn). (19.01.2005)

Tak tohle fakt ne, jako děj to má, ale hodně chabej, v podstatě prošpikovanej hrozným zpíváním. To už jsou lepší ty verze co vržou v rádiu. Celej tenhle škvár je takříkajíc o hovně, až na ty myšlenky svobody a na konci obětování se pro druhý, to mi ale nevynahradí celkovou nudu, která je v drtivý většině filmu znatelná. (30.09.2007)

Běžte do řiti se všema těma vašima Pomádama a jinejma podobnejma srágorama, co navic hrajou na všech podělanejch diskotééékách, aby na ně mohli pařit puboši. Tohle je aspoň muzikál, kterej má myšlenku, hipísáckej styl, sem tam drogu neškodnou a když to člověk zná, tak aji dobry melodie a pisničky. A to normálně poslóchám dnb, prosimpěkně. Jasně, že někdy ty slova těch songů byly na mě trochu mimo, no ale co už... Formanovi respekt, že Čech dokázal takhle skvěle vykreslit hippie atmosféru kdesi v idiotské americe, mír, kytky, štěstí, svoboda. A láska. A navíc prostest proti válce ve Vietnamu. Sem tam dojde i ke vtipnému momentu. Sem tam dojde i k vážnému momentu. A to je konec mého komentu... (12.09.2011)

Jasná demonštrácia geniality filmovej produkcie, ktorá veľmi silným emóciou chŕliacim záverom dokáže u diváka vzbudiť pocit, že sa celé dve hodiny nonstop neskutočne bavil... Toľko deravých miest s priemernou hudbou (a žalostne podpriemerným scenárom) sa naozaj len málokedy dá divákom prekusnúť. A to ani nehovorím o glorifikovaní zhulených nímandov, čo prídu na párty k slušným aristokratom, narobia tam bordel, nahádžu im do xichtu, že nevedia správne žiť, lebo nie sú hipíci, za čo ich zavrú do basy na ich veľké prekvapenie a rozčúlenie ( "Ako mohli?!") Ak Vlasy mali byť oslava lásky, slobody a hejt vojne, tak účeľ splnený len na na slabých 50%. Každopádne hudba (až na pár šedých výnimiek) úžasná, záver ako som už bol písal dychberúci. Keď som film videl prvých pár krát, bol som unesený, ale s každým ďalším vzhliadnutím klesá po stupienkoch ku dnu. (02.11.2012)

Muzikály obecně ráda nemám, Vlasy jsou výjimka, která potvrzuje pravidlo. (12.01.2013)

Uznávám, že jsou Vlasy kvalitním a zajímavým muzikálem s jasným poselstvím. Taneční a hudební čísla mne ale nezaujala. Bohužel, tento Formanův film nemohu hodnotit více než průměrem. (11.03.2013)

Roztancovaná hippie oslava svobody nosit dlouhé vlasy, šlehnout si cokoli se naskytne, dělat, co se namane, radovat se ze života a zásadně nedržet hubu ani krok. Oslava, která se skvěle rozjede a mimořádně blbě dopadne. Napsal si někdo, na starej kůl, prostinkej nápis, válka je vůl. Před kůlem stojím, čepici smekám, v očích mám slzy a pak si klekám. Modlím se za ty, kteří ten kůl, nevidí a nečtou, že válka je vůl. (07.11.2014)

Pro mě best of mezi muzikály. Vlasy mají nadčasovou myšlenku, hudba je skvělá a hlavně mi u Hair vstávají chlupy, ať je vidím poprvé nebo podesáte. Vždycky jsou tam emoce a vždycky jsem z nich tak jako vajíčko úplně naměkko. (14.01.2017)

Výtečný songy, výbornej Treat Williams, jako tradičně naprosto výtečná režie Miloše Formana a skvělá druhá polovina. První sice byla taky dobrá, ale ta druhá půle Vlasů mě fakt dostala. Vymazlenej muzikál se vším, co má správný film tohoto žánru mít. Bohužel mi ale Vlasy nijak zvlášť k srdci nepřirostly (to je zajímavý příměr). Tenhle film miluju pro to velkolepý finále podbarvené jedním z nejlepších songů a jak už jsem psal, tu část po odvedení do Vietnamu. Bohužel ale musím konstatovat, že tenhle muzikál nepatří k těm, ke kterým bych se vracel a možná to je i tím celkovým tématem. Užil jsem si ho, ale nic víc. 75%. (23.05.2018)

Nemám rád muzikály. Ale tento ma dostal na plnej čiare. Spolu Moulin Rouge (a Dancer In The Dark). Na konci som mal slzy v očiach... (02.01.2006)

Jak vidim jsou zde velmi rozporuplne ohlasy na tento vynikajici muzikal od Milose Formane. Ja vsak nemuzu vahat ani minutu. Uz jen kvuli tem genialnim pisnickam, prokreslenumu scenari, emotivnimu zaveru a perfektnim hereckym vykonum Johna Savage a Treata Williamse. Ta atmosfera z onech pamatnych "kvetinovych" let na vas dycha ze vsech koutu a nelze se ji jinak nez totalne odevzdat. Milos Forman opet ukazal svou nespornou reziserskou a vypravecskou genialitu. Vy ostatni si rikejte co chcete, ja mam svuj nazor, svuj cit, svoje vlasy ... (27.02.2006)

Tak tenhle film byl pro mě utrpením. Muzikály nijak nemusím, ale tenhle natočil Forman, režisér mého nejoblíbenějšího filmu Amadeus. A tak jsem ho shlédl. Na takovou hrůzu jsem ale nebyl připraven. Písničky se mi líbily maximálně tři, ostatní mě nechaly (v tom lepším případě) chladným. To co se děje na plátně mi přišlo jako naprostá ubohost. A tak neuvěřitelně nesympatického a otravného hlavního hrdinu (tím myslím toho Clauda, Berger jako jeden z mála ušel) jsem ještě ve filmu neviděl. (01.08.2007)

Nejlepší hudební film všech dob. Po Přeletu nejlepší film Formana. Životní role všech účinkujících. Závěrečná scéna, při tónech jedné z nejlepších filmových písní Let the Sunshine in, i po 30 letech emocionálně nejpůsobivějším okamžikem kinematografie. (31.12.2010)