Vlasy

Už je to hodně dávno co mě kámoš zval na soukromou projekci filmu Vlasy. Bohužel jako lákadlo uvedl : je to o "hipících" a je to "muzikál". Nevím co si o mě myslel, ale tohle mě fakt spíše odpuzuje než láká. Přitom stačilo říci jedno --udělal to Miloš Forman. To je záruka toho že nebudu muset zkouřit, abych film pochopil. Nicméně je jen můj problém, že se mě nelíbí tato hudba a jako "dítě" jsem spíše plevel než květina. Je jen můj problém, že si nedokážu tento film díky tomu vychutnat jako většina z Vás. Film má však v sobě hodně myšlenkové síly a emočních nábojů /zejména konec/ na to aby mě zaujal a donutil repsektovat Vaše vyšší hodnocení. (19.02.2007)

Myšlenka, hudba, kostýmy, choreografie, herci ..... pro to všechno Vlasy miluju. Jen tak něco mě neohromí, ale tohle je moje krevní skupina. Okamžik, kdy Treat Williams mašíruje vstříc svému osudu, je tak skvěle nastřihaný, propojený s hudbou a tak dojemný a výmluvný, že bych chtěla (vlastně nechtěla) vidět toho, koho nechá chladným. (05.02.2004)

Tohle je podle mě opravdu špička muzikálové tvorby všech dob. Soundtrack doma poslouchám každou chvíli a ani opakované shlédnutí filmu nebývá na škodu. Výjmečně silný příběh (nejen na muzikál), dobrá choreografie (i když některá místa jsou pojatá trochu "nemuzikálově", patří to ke stylu filmu a má to zase něco jiného do sebe, než klasicky zpracované žánrové filmy), opravdu dobře vybraní herci a neuvěřitelně silný zážitek nejen z konce filmu. Miloš Forman ukazuje, že mu žádný žánr není cizí. (04.05.2003)

Vlasy si mě získaly od první scény. Spíš bych měl říct od prvního záběru. Treata Williamse jsem zatím viděl jen v několika rolích, a to podstatně odrostlejšího a taky zarostlejšího (Everwood), a to tedy nic extra nepředváděl. Jak můžete od kohokoliv s kým máte takovéhle zkušenosti čekat něco TAKOVÉHO? A pak už to jde ráz na ráz, sled barevných, neskutečně vitálních tanečních čísel a úctyhodných pěveckých výkonů, živé obrazy vpalující se do paměti (obzvlášť katedrála mě dostala), a celý ten střet dvou generací, názorů na svět, ale i životních stylů jedné jediné generace, se najednou zlomí do jedné z nejvíc zdrcujících obžalob války v celé historii. Na Bergerův výraz a můj pocit totálního šílenství systému a obrovské nespravedlnosti při poslední scéně nikdy nezapomenu. Teď a tady je to pro mě čistá stovka. (19.03.2007)

Zatím nejslabší film Miloše Formana. Jsem asi trošku předpojatý, protože hnutí hippies dlouhodobě nemusím. Rozhodně mají velkou zásluhu na zkvalitnění skupinového sexu, ale přelomové změny ve společnosti, které se v šedesátých letech děly všude na světě, probíhaly celkem jinde, než u hipíků, i když byli mnozí důležití - umělci, progresivní politici, feministky atd., na ně napojeni. Snímek jako takový je strašně jednoduchý. Písně jsou až na výjimky obyčejné, myšlenka vyprávění celkem jasná, až na některá tripová hudební čísla vás nic nepřekvapí. Kromě oceňovaného závěru se mnou pohla píseň černošské manželky, která trošku mířila do řad hippies - k čemu je boj proti systému, když za kecy o vesmírném napojení se skrývá pouze nechuť starat se o svou rodinu. A to, že válka ve Vietnamu byl průser, o kterém americká vláda neustále lhala, je jasné každému a vlasy k tomu také nepotřebujeme. Vážně nevím, co by u mě tenhle film mohlo zvednout z ranku průměrných. (20.08.2018)