Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Animovaný

Recenzie (349)

plagát

Ennio (2021) 

Když tak o tom přemýšlím, tak v současnosti asi není příhodnější režisér pro dokument o této hudební legendě než právě Giuseppe Tornatore. Ennio a Giuseppe spolu tvořili nerozlučnou dvojici skoro tři dekády a přijde mi symbolické, že úplně poslední filmovou hudbu maestro Morricone složil pro film La Corrispondenza, který režíroval právě Tornatore. Dokument Ennio je tak pomyslným rozloučením s jednou z nejvýznamnějších hudebních osobností, která se zapsala do srdcí milionů lidí. Film nabízí komplexní pohled na mistrův život, přesněji řečeno od Enniova dětství až po vítězství vytouženého Oscara za Tarantinův snímek Osm hrozných. Největší prostor je však věnován ranějšímu období mistrova života, zatímco éra od roku cca 1990 do současnosti už je rozebrána poměrně stručně. Což je moje snad jediná výtka na tomto jinak skvělém dokumentu, i když uznávám, že do 156 minutové stopáže se rozhodně nemůže vejít vše a pro podrobnější portrét by přicházel v úvahu spíše dokumentární seriál. Pro filmové fanoušky a fanoušky filmové hudby obzlášť je dokument Ennio i tak "must see" záležitost.

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Fanfáry 20th Century Fox v rockovém stylu daly tušit, že tento filmový zážitek bude vskutku nevídaný. A mé očekávání bylo naplněno, ba dokonce bych řekl, že jsem dostal ještě více, než jsem čekal. Film je neskutečně strhující a Rami Malek se pro roli Freddieho Mercuryho snad narodil. Vše je podbarveno úžasnou kamerou, dobovou atmosférou a nesmrtelnými songy kapely Queen. Lepší poctu si Freddie ani nemohl přát. 5* jak vyšitých.

plagát

Cudzinec (2010) 

Podle mého názoru si Cizinec nezaslouží až tak zdrcující kritiku. Je jasné, že to není vrcholné dílo světové kinematografie, ale zároveň tomuto filmu nemůžu upřít, že jako oddychová podívaná na mě zafungoval naprosto parádně. Ústřední dvojice Depp/Jolie je skvělá a to říkám i přes to, že Angelinu jinak příliš nemusím (chtě nechtě musím uznat, že zde jí to prostě mimořádně sekne!). Příběh není sice světoborný, ale je podán v tak odlehčeném a podmanivém duchu, že si mě zkrátka získal. Trochu se podivuji nad žánrovým zařazením, které možná budí falešná očekávání. Spíše než o akční thriller se jedná o romantickou komedii se špionážní tématikou, která je (kromě již vyjmenovaných kladů) navíc podpořena výbornou formální stránkou, ať už co se kamery, hudby či režie týče. Po vesměs špatných ohlasech rozhodně příjemné překvapení!

plagát

Přemluv bábu (2010) odpad!

Skoro si říkám, že komunistické agitky nebyly proti téhle sračce zas tak hrozné, když nic jiného, aspoň se u nich člověk od srdce zasmál. Ovšem toto videjko není ani vtipné, pouze trapné, urážlivé a naprosto dementní. A to říkám i přesto, že nejsem nějaký zarytý levičák nebo dokonce volič komunistické strany (mimochodem, tvrdit, že levice = komunisti, je asi tak stejná blblost, jako říkat, že pravice = dělnická strana)... Faktem každopádně zůstává, že právo na svobodné volby je jedním ze znaků demokracie, proto si myslím, že tento kraťas je úplně zcestný a nebezepčně připomínající propagandu totalitních režimů, kde se rovněž využívá demagogických blábolů a urážení všech, co smýšlí "nesprávně."

plagát

Čepel smrti (2009) 

Nějak nemám srdce na to, abych dal tomuhle filmu odpad, i když by si to hodně zasloužil, protože je po všech stránkách příšerný (kamerou počínaje a "hereckými" výkony konče). Problém je, že díky té příšernosti je Čepel smrti svým způsobem roztomilým a poměrně zábavným snímkem (zejména dialogy jsou takřka geniální :-D), navíc zde cítím úžasné nadšenectví, se kterým byl tento film natočen. Takže se na mě nezlobte, ale aspoň 3* tomu prostě musím dát (na pět hvězdiček to bohužel nemá, jelikož "kvalit" Robot Monstera nebo tureckých Star Wars toto dílo určitě nedosahuje ;))

plagát

New York, milujem ťa (2008) 

Po fantastickém Paris, je t'aime přišla ledová sprcha v podobě volného pokračování, tentokrát z prostředí New Yorku. Je sice pravda, že povídky si zachovaly příznačný melancholicko-snový nádech, ovšem obsahově a emocionálně je to dost bída. Z celkového množství se mi líbily asi čtyři povídky; drtivá většina z nich spíše vyšuměla do ztracena. Navíc je třeba říct, že povídky z Paris, je t'aime nastavily laťku natolik vysoko, že nejlepší newyorská povídka se kvalitou rovná asi tak průměrné pařížské povídce... Závěrem dodám, že zkouknutí tohoto filmu neberu jako úplně promarněný čas, ale případný romantický večer ve dvou bych raději strávil jinak, než sledováním nemastných neslaných příběhů z newyorských zákoutí.

plagát

Pouta (2009) 

Konečně český film, který nám neukazuje dobu bolševika tragikomickou formou, ale stylem, který mrazí víc než letošní lednové počasí. Depresivní atmosféra by se dala krájet a parádní herecký výkon Ondřeje Malýho mi skoro vzal dech. Jediné, co bych filmu vytknul, bylo občasné rozvleklejší tempo. Jinak ale spokojenost.

plagát

Sherlock Holmes (2009) 

Nic proti inovátorství, ale vykreslit Sherlocka Holmese jako šaška a totálního magora s vizáží bezdomovce z Hlaváku, to chce slušnou dávku odvahy. Při vší úctě k hereckému talentu Downeyho Jr. navíc musím říct, že Robert v roli geniálního detektiva kapku přehrával... To všechno bych ale ještě dokázal překousnout, jenom kdyby z tohodle filmu nečišela tak strašná průměrnost, kterou se snaží maskovat zmíněné neortodoxní pojetí postavy Sherlocka Holmese, solidní výprava, pěkné vyobrazení Londýna 19. století a v neposlední řadě mediální masáž. Jinak příběh je mdlý, Ritchieho režie na tom není o nic lépe a z hereckých výkonů jsem si rovněž na zadek nesednul. Závěrečná pointa sice výsledný dojem malinko vylepšila, ale i tak tento film hodnotím slabšími 3*.

plagát

Kdopak by se vlka bál (2008) 

Jeden z nejoriginálnějších českých počinů za poslední roky. Skvělě vykreslená manželská krize skrz oči malého dítěte, navíc s perfektními hereckými výkony všech zúčastněných. Tento snímek ve mně vykřesal jiskřičku naděje, že se česká kinematografie konečně vyhrabe z pomyslného bahna a vznikne víc takto svěžích a propracovaných filmů.

plagát

District 9 (2009) 

Se svým názorem se zde budu vyjímat, ale podle mě jde jednoznačně o nejpřeceňovanější film roku 2009. Formální stránka by sice celkem ušla, ale jinak je to tragédie a to ať už po stránce scénáristické či vykreslením charakterů a celkovým vyzněním. Dále se zde objevuje slušné množství naturalistických scén, jenž se snaží vypadat dostatečně cool, ale v konečném důsledku akorát přispívají k už tak trapnému dojmu z tohoto snímku. Neodpustím si ještě poznámku, že vznešené téma zaobírající se problematikou xenofobie ještě nutně nedělá dobrý film.