Amélia z Montmartru

Pripájam sa k názoru že tento film je užasný, plný optimizmu, plný pozitíva, plný krásy a ktomu ešte nádherná hudba. Určitě odporúčam. (28.02.2011)

překrásný snímek s nádechem dobrosrdečné laskavosti. Audrey je prostě okouzlující, soundtrack je jeden z nejlepších a dá se poslouchat prakticky pořád dokola ( jak mohl Yann nedostat oscara za hudbu ? ) Tři dny po shlédnutí jsem se nepřestal usmívat ... optimismus a radost z Amélie jen srší. (05.04.2011)

Co vychválit dřív? Postavy? Kameru? Hudbu? Krásný, pozitivní film, díky kterému se hned cítíte lépe... (18.04.2011)

To jsem se ještě za starých časů, když jsem nebýval takový optimista, dostal k tomuto úžasnému dílku. Aby toho nebylo málo, měl jsem tehdy až tak ponurou náladu jako málokdy a co se nestalo. Asi v třetině jsem se dostal do normálu, ve dvou třetinách jsem měl dobrou náladu a po skončení tak dobrou jako málokdy předtím! Je to prostě filmeček o nevšednosti, dobré náladě, optimismu, touze měnit sebe i svět kolem sebe, inspiraci, romantice a o Audrey Tautou a jejím nakažlivém úsměvu... :) Potěšil také "téměř jednoruký" Jamel Debbouze... ;) (07.05.2011)

Dle mého jeden z nejdokonalejších filmů za poslední dobu.. A ještě, když si u něj dáte brko a pak koukáte, tak vidíte tu dokonaloun kameru, kterou Vám nejeden z amerických filmů nedá. 5 z 5. (14.01.2012)

...a cenu za nejsympatičtější filmovou postavu získává... (17.01.2012)

Amélie je zcela antiholywoodský film, jehož genialita rozhodně nespočívá v ději,ale ve zcela novém pojetí a v detailech,těch, pokud si divák nevšímá,je ztracen a film na něj nemůže zapůsobit. Občas však to celé působí příliš protahovaně a nudně.Možná je to proto,že celé pojetí na mě příliš nezapůsobilo,ale za mě tedy jen 4. (25.03.2012)

Vidím, že Amélia sa väčšine užívateľom páči, no pre mňa je to dosť nezaujímavý, plytký síce dejovo a atmosférou nápaditý no zároveň dosť nudný snímok, pri ktorom som netrpezlivo čakal na jeho koniec a tým pádom som bol na záver sklamaný. Svoj názor asi nezmením, nakoľko si tento film už asi nezopakujem. (01.09.2012)

Trochu netradičně zpracované, ale skvělé dílo, stejně jako Audrey Tautou.100% (04.11.2012)

Po vizuální stránce naprostá fantazie, to jo. Nicméně poté, co se odprostím od famózní atmosféry, skvělé hudby, barevného prostředí, bravůrně zahrané hlavní role (bez Audrey Tautou by Amélie nebyla Amélií), parádní myšlenky, hřejívých momentů štěstí, zajímavých vedlejších postav, trošky té nutné trhlosti - zkrátké všeho, co dělá film dobrým filmem - dostaví se zjištění, že už se na film nikdy sám od sebe nepodívám. Viděl jsem, jsem za to rád, ale samotný děj nebo spíše vyprávění mě nemotivuje se na film někdy znovu podívat. A já s čistým svědomím nemůžu dát plný počet filmu, který mě neupoutal natolik, abych se na něho někdy s chutí opět podíval.. (25.12.2012)

Miluju detaily. (29.12.2012)

Tohle mi bylo doporučeno. Viděl jsem to jednou, snad někdy v červnu 2010. Mám k tomu trochu osobní vztah, ale na pět hvězdiček to popravdě asi nemá. (06.08.2013)

Tento film je opravdu krásný, Audrey se do role Amélie naprosto vžila a vytváří si svůj vlastní svět ve kterém žije. Po shlédnutí se film stal jedním z mých oblíbených a ocenění, která získal jsou opravdu zasloužená. Díky němu jsem se taky rozhodla podívat i na další filmy s Audrey Tatou, ale řekla bych, že tento je nejlepší. (12.08.2013)

Tento film, je prostě něčím zajímavým,nevím sice čím, ale je. Možná je to hereckými výkony nebo celém prostředím ve kterém se příběh filmu odehrává, každopádně jedinečnou a užasnou věcí na tomto filmu je hudba od Yanna Tiersena, která filmu dodala jiskru. (13.06.2014)

První setkání s Audrey Tatou v téhle trochu surrealistické hříčce navždycky poznamenalo můj vztah k téhle herečce. I když musím přiznat, že po letech mi tenhle film nepřišel až tak průkopnický. Ale taky kvůli skvělé muzice si ho ještě nějakou dobu ve svých oblíbených nechám. (05.01.2015)

Když se moje kamarádka v létě 2001 vrátila plná dojmů z MFF v Karlových Varech, mluvila jen o ní, o Amélii. Tu musíš vidět! Za pár měsíců ji dávali ve Filmovém klubu u nás v kině a já prostě musela. Vstoupila jsem s očekáváním a odcházela plná nadšení a euforie… Od té doby ji miluju, od té doby je to moje láska. Je to taková moje kamarádka do nepohody, přichází vždy, když mi je úzko. Je to snímek o dívce, která si jako malá stvořila vlastní svět plný imaginárních přátel, aby se vyrovnala s poněkud zvláštní láskou svých rodičů, vlastní dětskou samotou a docela kuriózní smrtí matky. Je o dívce se samaritánským sklonem, která po nalezení malého pokladu u sebe v bytě, začne pomáhat ostatním lidem odrazit se od pomyslného dna vlastních stereotypních životů, aby mohli konečně začít/zažít (nebo žít?) něco jinak. A taky je to o lásce, kterou jednoho dne potká ve velmi zvláštním a jí v životních osudech velmi podobném muži, jenž sbírá roztrhané fotografie u automatů a lepí je do alb. Pokaždé se od srdce zasměju, pobrečím si, užiju si úžasnou francouzštinu a uzdravující hudbu Yanna Tiersena a vypínám film vnitřně naplněná. Je to moje srdeční záležitost souznící s každičkým kouskem mě samotné. (30.03.2015)

Krásny vo všetkých smeroch. Nechýba svojský vtip, originálna kamera, neskutočná hudba, jednoduchý príbeh, ktorý nie je nevýhodou ba práve naopak, vedľajšie postavy nie sú obraté o svoj čas pri čom nenudia a neskutočne zlatá Audrey Tautou ako Amélia je skrátka dokonalá. (29.04.2015)

Úžasně krásný film, který je ale asi nutné zhlédnout vícekrát, abyste pochopili celou skládanku příběhu. Alespoň já jsem to tak měl. Podruhé mi už ale stačilo vidět jen prvních pár minut, aby mně naprosto učaroval a abych si dokonale vychutnal každou sekundu tohoto vyjmečného díla. S lehkostí a úsměvem na tváři, se kterým byl snímek natočen, musí potěšit a rozveselit snad úplně každého. Nemusíte vlastně ani pozorovat film, postačí, když se zaposloucháte do hlasu vypravěče a on vám už prozradí vše, co se na scéně děje s každou danou postavou, navíc když v pozadí hraje skvělá hudba. Sledovat příběh Amélie je prostě úchvatný zážitek, který se nikdy neomrzí, zvlášť pokud můžete spatřit nádhernou a okouzlující Audrey Tautou v této nezapomenutelné roli. (13.09.2015)

Nejlidštější film, který jsem kdy viděl. Dobře vystavěný příběh, vynikající psychologie postav, neobyčejná hravost, hudba, vtip, obsazení.... Moc se mi líbí i nasnímání a zvláštní barevnost filmu. Od Jeuneta mě bavily již Delikatesy, které byly trochu morbidnější, ale teď vidím, že to, co naznačil tam, pak bohatě zužitkoval v Amélii: zvláštní skladbu příběhu, smysl pro detail a intimitu. Navíc moc dobrý český dabing - pan Brzobohatý v roli Skleněného muže je snad lepší než originál. (01.11.2015)

Tak tady jsem se asi minul s většinou, a to dost zásadním způsobem. Nedá se říct, že by to byl film špatný, to ne, jistou atmosféru a kouzlo to pro někoho asi má, i když je to přeslazený, až to hezký není, ale mě to celkem těžce nudilo, nezaujalo. Exteriéry, vizuální stránka - budiž, hudba sice neurazila, nevadila, ale mě v tomto případě nijak mimořádná, kostýmy - nic extra, mimochodem, ty "komisky", co Audrey neustále nosila, to je nějaká součást dobové atmosféry nebo ona má něco s nohama?? A to ostatní? Amélie mi připadala jako neuveřitelná slepice, jakési "přerostlé dítě", což bylo do značné míry asi dáno jejím dětstvím a výchovou v ne zcela idylické a trochu pošahané rodině, což mi teda nějak milé a vtipné nepřišlo. Ve své uzavřené bublině dospěla do věku, kdy možná potřebuje drbátko, ale vlastně ani ona sama pořádně neví, jestli ho chce, a vždycky, když ho má na dosah, tak zdrhne nebo udělá něco, čím situaci zcela zazdí. Ty dvě hodiny začaly být někde za polovinou docela utrpení a Audrey taky zrovna nepatří k herečkám, které bych musel vidět minimálně jeden raz týdně, ona je taková ... zvláštní... Nad hodnocením vytrvale uvažuju...když dám tři, tak tím budu docela křivdit filmům, kterým jsem dal poctivé tři proto, že mě na poctivé tři zaujaly, někde kolem 65%, což tady teda nebylo. Čili za dvě a víc ani cípek další hvězdičky. (10.06.2016)