Amélia z Montmartru

Nevím, jestli to není příliš silné slovo, ale tenhle film je můj neojblíbenější. Tohle je ten snímek, který mě přivedl k lásce k filmu. Audrey Tatou na mě působí tak přesvědčivě a působivě, že mi přijde, že se pro tuhle roli narodila. Miluji počáteční pasáž filmu, při popisování aktuální situace a charakterů. Každý obraz, každá část filmu je pro mě absolutně vyšperkovaná a dokonalá. I při dvouhodinové stopáži jsem si film užíval každým momentem a každou vteřinou............... Já jsem se vždycky na tento film obával psát komentář, abych to "všechno" nezkazil a abych dokázal trochu přiblížit moje pocity a zaujetí pro tuto filmařskou perlu. Doufám, že se mi to aspoň z malé části podařilo. Pro mě jasných 100% a co pro vás? (07.01.2008)

Neskutečně krásný a miloučký film, který je doslova přecpaný originálními momenty; je neuvěřitelně nápaditý a vypiplaný do posledního detailu! A Audrey Tautou jako Amélie? Prostě nádherná! (17.06.2008)

Gejzír fantazie jakoby mimo svoji dobu a kupodivu přístupný všem. Neuvěřitelně svébytný způsob vyprávění (kamera, zvuk...). A důvod, proč milovat francouzskou kulturu a přemýšlet o hranicích kýče a jejich smyslu. (24.08.2008)

Zpočátku jsem měl dobrý pocit, z tohoto dobře natočeného filmu, plného originalit a dívání se do vnitřního světa lidí všude kolem Amelie. Viděl jsem nepříjemné jednání zelináře ke svému zaměstnanci a potom, jak mu to Amelie odplácela a to mě velmi znepříjemnilo zbytek dívání. Cožpak nechápe taková bezvýznamná a hloupá holka, že mu může ublížit. Vemte si, kdyby vám někdo schovával věci, nebo dával na jiné místo. Slyšel jsem o jednom chlápkovi, kterému to dělali. Je to jistá cesta ke zbláznění a řekl bych naprosto každého. Tohle mě znechutilo Amelii a tak zásadním způsobem, že jsem si ji začínal užívat až ke konci, kdy se líbala se svým princem. Začátek, kdy je natočena při sexu, to je něco strašlivého. Jestli se podle tohoto filmu budou učit malé holky kolem 15 let, tak to se tedy máme na co těšit. Chtěl bych, aby na obálce bylo napsáno, že život téhle holky je v mnohém hloupý, nesmyslný a plný nepochopení některých lidí. Měli bychom se od ní učit co nedělat, ne ji napodobovat, jako moje malá sestra. Nemohu dát za 5, dávám za 3 a to ještě se znechucením, když domyslím k čemu to povede... (02.09.2008)

Kouzelný, úžasný, milý, příjemný, vyvolá úsměv, pohladí, potěší...a takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho... (18.09.2008)

Aj ja rada utekám do sveta fantázie, vlastných vyfabulovaných scenárov a príbehov, radosti z detailov. Bola som zaskočená, pretože zatiaľ neexistuje taká filmová postava, s ktorou sa môžem tak stotožniť. Aj ja som bola to "dievča s pohárom vody", ktoré sa bálo konať. Je to o mojom detstve, o mojom hľadaní sa. Samota, hľadanie lásky, empatia s inými, túžba pomáhať celému svetu. Až na pár pre mňa až píliš uletených detailov (rátanie orgazmov, scéna na toalete) a trochu rýchly spád udalostí medzi zaľúbenými v závere (povzniesla som sa nad tým, pretože ide o francúzsku mentalitu a Jeunet je tak bláznivý) očarujúce, krásne, bláznivé, melancholicky hrejúce pri srdci. A výborný soundtrack, ktorý si stále rada prehrávam dookola. (01.11.2008)

Takže nejdřív klady. Má to slušný nápad, hezkou hudbu - hlavně hlavní motiv-, krásné oči hlavní hrdinky a pár celkem hezkých scén (například první rozhovor se starým malířem nebo jízda v zámku hrůzy). Jo, a vcelku dobrý úvod. Jenomže to samo o sobě nemůže stačit. Hlavní výtky bych směřoval k samotnému způsobu vyprávění - osobně výrazně preferuju vyprávění obrazem, a i když jsem si vědom, že to, že do všech scén kecá vypravěč, tady tak má nejspíš být, a že to nejspíš je promyšlený záměr režiséra, stejně to nic nemění an tom, že mi to Amélii dost zkazilo (dobře, abych nebyl nespravedlivý, na úplném začátku filmu mi to ještě nevadilo). A když už to sem tam začínalo vypadat dobře, protože se komentář už dlouho neobjevil, tak to Jeunet pokazí takovým s prominutím hnusem, jako je mluvící fotografie. Dále mi trochu vadila groteskní stylizace některých postav (např. zelinář), a znovu jsem si potvrdil, že jediní filmaři, kteří dovedou stvoři takovou tu správně lehce groteskní postavu, aby v sobě kloubila přesně správný poměr kýče, humoru a slizkosti, jsou ti britští. Jiné národy tohle prostě neumějí, nemůžu si pomoct. A ty postavy nefungovaly ani v Amélii. Nepůsobily sice vyloženě špatně, to ne, byly prostě jenom nemastné neslané. Jinak řečeno zbytečné. U ostatních postav bylo občas těžko rozluštitelné, co vlastně chtějí (zvlášť u Amélie samotné, tam jsem občas její pohnutky fakt nechápal - zvlášť ty, co se týkaly Nina). No, a nebudu chodit okolo horké kaše, prostě až na pár momentů to byla podívaná lehce nudná, vcelku bez silnějších momentů, a občas jsem si už říkal kdy bude konečně konec. Poetika filmu mě prostě nějak úplně minula. Třeba bych po druhém shlédnutí změnil názor, ale myslím, že se mi to nebude chtít vidět znovu po hooodně dlouhou dobu. Jestli vůbec někdy. (17.12.2008)

"Štěstí je jako Tour de France- dlouho se čeká, a pak je rychle pryč." První polovina byla bezchybná, druhá trochu zdlouhavá, ale závěr skvělý. (19.01.2009)

Tak originální a příjemně povznášející film v krásně barevném prostředí se nerodí každý den. Audrey Tautou coby Amélie je jedinečná, Mathieu Kassovitz sympaťák. Jeunetův styl se obdobně uplatňuje i v pozdějších Příliš dlouhých zásnubách. A hudba Yanna Tiersena tomu všemu dodala konečný lesk... (08.02.2009)

Velmi zajímavý, inspirativní a jedinečný film s dokonale vylíčenými detaily a působivou červeno-zelenou barevností. Ze začátku film působí velmi živě, ale postupně se spolu s hlavní hrdinkou zamotává do všech těch detailně popsaných událostí, až se původní kouzlo v tom mírném chaosu téměř ztratí. * Ve zkratce: Amelie z červeno-zelené dimenze. (25.02.2010)

Miluji tenhle film...miluji hudbu v něm, každý malý detail, každý malý kousek štěstí, každý malý vtípek...prostě srdcová záležitost. (19.06.2010)

Z filmu čiší dobrá nálada na sto honů. Pokud vám není dobře, anebo (via IT Crowd) vás navštívila Tetička Irma, šup tam s Amélií. 5* (13.08.2010)

Dlouho jsem Amélii odolával, dlouho jsem slýchal, o jak úžasný film přicházím, že dlouho nic tak výborného neviděli. Říkal jsem si, po těch všech superlativech mě (věčně skeptického diváka) beztak asi zklame. Vždyť jediná další věc co jsem od Jean-Pierra viděl, byl Vetřelec: Vzkříšení. Komiksová splácanina, béčko největšího ražení. A tak jsem nic nečekal. Vždyť kolik je nadhodnocenejch filmů, které si svůj červený screen nezaslouží. A pak to začalo. Už od první věty, prvního záběru, popisující mouchu někde na předměstí Paříže, je jasné, že to není obyčejné dílko (proč dílko, vždyť stopáž sahá skoro až ke dvěma hodinám). První co vás začné bít (příjemně) do očí je celková barevná stylizace filmu. Pak další rány. Poetika, kterou takhle umějí jedině francouzi; vizuální vychytávky plné nápaditých záběrů, Améliiných představ a filmových vsuvek (orgasmová scéna je prostě skvělá), samotné úvodní titulky z dětského pokoje atd atd mohl bych pokračovat do nekonečna; pak vrstvitý příběh, sledující osudy nejen Amélie "roznašečky dobra" ale celého jejího okolí. Promyšlený a zábavný, se spousty vsuvek a nekonečno nápadů, kde každá maličkost má svůj důvod. Nesmím opomenout hudbu, krásný soundtrack od Yanna Triersena jsem slyšel mnohem dříve než jsem viděl samotnou Amelii a i tak se mi líbil, nic francouštějšího už snad nahrát nešlo. Ale hlavně, Audrey Tautou. Amerika má Zooye a Francie Audrey. Ta dělá polovinu filmu. Stačí se podívat na přebal. Amélie z Montmartru není dokonalá. Že film ztrácí v některých částech dech, že je scénář plný logických děr. Ale to jsou jen maličkosti, které vás při sledování napadnou a za minutu je zase zapomenete. Je to film, který vám prosluní den, zidealizuje vám Paříž, rozesměje a dá vám aspoň na dvě hodiny pocit, že svět není tak hnusnej a zkaženej, jak ho každej den vídáte. (25.08.2010)

Optimistický, laskavý, hýřící barvami - tak by se dal stručně charakterizovat tento film. A Audrey Tautou je ve své životní roli opravdu vynikající. Proč tedy to "nízké" hodnocení? Vtip je v tom, že jelikož mám skoro pořád optimistickou náladu, tak se mě film emočně vůbec nedotkl a za další jsem těžko snášel jeho naivitu, která občas dosahovala kosmických rozměrů. Hudba ve filmu je ale božská! (09.09.2010)

"Bez tebe by mé dnešní city byly jen skořápkou citů dávných..." J:)) (19.09.2010)

75% (13.10.2010)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem se neodvratně a navždy zamilovala do Paříže, do francouzštiny, do Audry, do Tierstena, do zvuků piana.... Kouzelný příběh, který mi vyráží dech pokaždé, když ho vidím :) (15.02.2011)

Je ti ouvej?! Amélie spasitelka je tu!!!!!! Úžasné, bravurní a nepopsatelně úchvatné... Hudba Yanna Tiersena je nádherná a kouzlo Paříže vás přímo trhá za srdce!:) Nejradši mám záběr kdy Amélie hází žabky na hladinu. Nejsem tu od kritiky filmů, ale dávám spíš na pocity, které měli film u mě vyvolat a toto mě dostalo do stavu blaženosti. VELKÉ DOPORUČENÍ! (13.05.2011)

Zvláštní film o tom, co člověk dokáže a co změní, když pomáhá ostatním. Kvůli skvělé kameře a vynikající hudbě je slastí pro oči i pro uši. Pro svůj styl je Amélie z Montmartru jedinečná, těžko se najde podobný film. A možná i proto je to jeden z nejmilejších a nejpříjemnějších snímků, co jsem zatím viděl. (26.05.2011)

Srdeční záležitost. Můžete to znát už nazpamět a stejně se rádi podíváte znovu. Obrazy, barvy, záběry, zvuky a hlasy vám proženou hlavou doslova tornádo rozkoše. (23.07.2011)