Amélia z Montmartru

Krasny film o Amelii z Pariza. Zije si sama svoj osamely zivot, tuzi po laske, pracuje v akejsi hospode, trchu zlepsuje zivoty ludi okolo seba. Pohladi po dusi´nejedneho mentalneho invalida, Audrey Tatou je uzasna a skvela, myslim, ze aj prerazila vdaka tomuto filmu : 95 % (08.09.2015)

Amélie z Montmartru tak to je prostě veledílo.Scénář kdy akvarijní rybka vyskočí ze sklenice na zem pod sporák a otec musí použít hever aby ho nadzvedl nebo scéna kdy Amélie sebere otci ze zahrady trpaslíka a posílá mu fiktivní fotky z různých zemí že jako trpaslík cestuje tak to napadne jen geniálního scénáristu.Tento film s hudbou jak od mojí oblíbené zpěvačky Radůzy má však hlubší význam.Snímek ukazuje působení samoty na singl třicátnice které chtějí pomoci všem kolem sebe,ale samy jaksi zůstávají mimo dění jen s kočkou za oknem.Francouzké prostředí a všudypřítomný vítr vytváří z tohoto filmu jen ten nejlepší dojem. (30.03.2018)

O kousek níž jsem se dočetl, že je tenhle film hromada střepů, který je potřeba seskládat, aby to dávalo smysl. Tím pádem jsem v tom hledal něco víc a snažil se toho zbytečně moc postřehnout. Není to třeba, je to prostě jen zvláštní něžně a mile pojatá francouzská romantika v podání slečny Amélie. Všechno kolem bylo tak strašně pozitivní a plný energie a dobra. A nakonec završený tím tajnůstkařením kolem vztahu. Kladný recenze nelhaly, je to krásný. (05.03.2019)

Amélie je tak zaujímavo zvláštny alebo možno skôr zvláštne zaujímavý film s prvkami čiernej komédie (spôsob smrti jej matky napríklad). Dnes ho u nás v kine premietali vrámci špeciálnej akcie kultových snímkov, nemohla som ísť, tak som si urobila domáce kino a film pozrela v originálnom znení. Kedysi som to už videla, ale asi nie celé, lebo som si máločo pamätala. Audrey Tautou je ako plachá Amélie úplne presvedčivá, zahrala svoju rolu na jednotku s hviezdičkou. Veľmi pekná je aj celá výprava, dominuje červená a zelená farba, krásne zábery Paríža, výborná kamera a za zmienku stojí aj hudba. Čo ale robí Amélie tak hodnotným filmom je myslím si samotná jeho myšlienka snažiť sa urobiť druhých ľudí šťastnými. (03.05.2022)

rozpočet: 11,400,000 (10.11.2006)

Hravy film, ktory ako jeden z mala ukazuje, ze aj sucasne technicke vymozenosti sa daju vo filme pouzit naozaj ucelne. (08.04.2007)

To je tak krásnej film, až se o tom stydím psát. Ve všech třech nejdůležitějších elementech, v textu obraze a hudbě je ukryto tolik emocí, že by to posadilo na prdel i Arťuchina. Amélie Poulain je pro mě postava reálná. Jedna z rolí, která svého stvárnitele dozajista vymaže, je suis désolée Audrey. (14.09.2011)

Viem si prestaviť kopec ľudí, ktorí krochkali blahom, ale ja nie som som medzi nimi. Ale dobrý počin a palec hore. (29.01.2015)

Vážně dlouho jsem přemýšlela zda dát filmu 3* nebo 4*, nakonec jsem se rozhodla pro vyšší hodnocení. Uvědomila jsem si, že tenhle film je opravdu originální, co se příběhu týká. Ano, konec se může zdát být každému jasný ale co celý příběh samotný? Amélie je jiná než ostatní lidé a tím je jedinečná a tím si mně také získala. Navíc neuvěřitelně krásná hudba filmu dodá na pestřejších pocitech. (02.03.2015)

Sám se považuji za optimistu, ale tenhle film mě donutil moje mínění přehodnotit (stále se za něj pokládám)... Přestože je Amélie bezesporu zajímavá i působivá bytůstka, stejně jako perfektně zahraná, tak se mi ona ani film nedokázali dostat pořádně pod kůži, abych cítil, že se opravdu jedná o něco nevšedního, výjimečného a neopakovatelného, na druhou stranu oceňuji originalitu, s tím spojené úspěšné zrealizování nápadu a také kvalitně odvedenou práci s hudbou a kamerou... (25.04.2015)

Je to taková pohádka, všechno to začíná v jednom trošku větším městě.Holka s jahodami na prstech si staví svůj svět, formuje svoje okolí a štěluje si svoje návyky. Do toho jí hraje skvělá hudba, svítí krásné sluníčko, vše se děje v umělecké čtvrti a my koukáme, až nám oči vylízají ven a voláme, kde je takový svět?A on je asi na Montmartru,a tam já byla, a mám to tam moc ráda, a chtěla bych tam zas,a proto prostě 5*. (17.08.2007)

761. hodnocený film: Neškodný a milý přběh o mladičké Amélii, která se snaží celý svůj život dělat radost. Pomáhá seznamovat lidi. Pomáhá svému otci smířit se se smrtí matky a jeho manželky. Navíc se zamiluje do člověka, který je tak trochu "divný": dělá strašidlo v lunaparku, prodává v sexshopu a hlavně sbírá nepovedené fotky z fotoautomatu. Právě poslední činnost je i obrovskou zálibou Pařížanky Amélie. Celý film má dobrý spád i kvalitní a hlavně milý příběh. Audrey Tatou je nesmírně nádherná a skvěle tu maskuje svůj věk. 4* jsou možná slabým hodnocením ode mě, ale na 5* to u mě není. Prozatím ne. 5* (18.07.2009)

Ujeté, barevné, vtipné. (27.12.2009)

Tak vysoké hodnocení bych ani nedala, ale jsou tu jisté věci, které mě o tom přesvědčily...: Amélie - Audry Tautou je strašně roztomilá a prostě rozkošná, radost, se na ni dívat! Opravdu ne-laciná sranda, vtipy jsou proste originalni. Například jak tam přijde k žebrákovi a chce mu dát nějaký peníze a žebrák odmítne se slovy "v neděli nepracuju" :D ... Z estetické stránky 100%. Originální film - ještě jsem nevidela v zadnem filmu tak vtipne a neobvykle predstavovani osob a vsuvky v prubehu filmu. Ale pak je tu jedna věc, která mě odrazuje (možný SPOILER).: Konec je docela jako z pohádky a to jsem nečekala, když už ze začátku je vše tak jako v běžném životě (Ameliina matka zemre apod). (27.10.2010)

Tento film bol pre mňa voľakedy ( tých 9 rokov mi príde ako večnosť ), keď som ho prvý raz zhliadla, niečo absolútne nové, fantastické, niečo, čo vo mne ostalo niekoľko rokov - v podstate až doteraz. Dovtedy som nikdy nevidela film plný toľkej fantázie, krásnych nápadov, plný pozitívnej farby a tak krásneho príbehu. Audrey Tatou bola odvtedy pre mňa symbolom ženy, ktorá je dokonalá herečka ( škoda jej neskoršieho zájdenia do amerických sfér ). Každá minúta tohto filmu je výnimočná. Možno si už dnes veľa ľudí povie, že sú to už obohrané scény, ale nech si každý úprimne povie, čo cítil, keď to prvý raz videl ( oblaky v tvare zvierat, počet orgazmov, cestovanie trpaslíka, tajomný fantóm z kabínky, scéna na kolotočoch, hľadanie majiteľa krabičky, potrestanie Colignona ... ). Film poznám naspamäť a nemám problém si ho pozrieť niekoľkokrát do roka. Vždy ma naplní pozitívnou náladou a vrátim sa pri ňom vždy o niekoľko rokov dozadu, do svojho detstva :). (09.01.2011)

No, o tom filme som už toľko toho počul, takže som od neho čakal trochu viac. Celkovo mi moc nesedí spôsob réžie Jieana Jeuneta, no herecký výkon Audrey Tautou bol skvelý. (27.01.2011)

Půvabný, poetický film o životních podobenstvích s lidským poselstvím. Film mohu vidět 5x, 10x, nikdy nenudí, pokaždé mi zlepší náladu a nabudí mě optimismem. Celý film je úžasný, vždy s nadšením sleduji provedení slepce ulicí, sérii dobrých skutků, doručení krabičky s dětskými poklady, cestu po šipkách, pohledy s trpaslíkem, naschvály určené zelináři, .. zkrátka, o tom je celý film. Asi proto mám Amélii tolik rád. (15.04.2011)

Je poskrovnu filmů, které vás dokážou zahřát svým optimismem a přitom být kýčovité podivně krásným způsobem - a Amélie z Montmartru je zaručeně jedním z nich. Hlavní hrdince se obrátí život naruby, když se rozhodne vrátit nalezenou krabičku s dětskými vzpomínkami jejímu původními – teď již starému majiteli. Poté jí jako kouzlem proti její osamělosti začne naplňovat pomáhat zvláštními cestami ostatním lidem z jejího okolí. A pak se zamiluje do někoho velmi zvláštního… Snímek je naplněný úsměvem a myšlenkami. Podle mě jde o zaručený lék na dobrou náladu, protože je velmi vtipný, hravý a vtáhne vás do jeho kouzelné atmosféry. A jestli máte, jako já, slabost pro milé blázny, bude se vám určitě líbit. (25.02.2012)

Jean-Pierre Jeunet opětovně dokazuje svojí hravost, se kterou buduje své příběhy. A svůj jedinečný a vytříbený cit pro obrazovou stránku svých filmových výtvorů. Každá barva, každý doplněk, každý detail má v jeho díle nezastupitelnou hodnotu, kterou se celkový vizuální prožitek prohlubuje. Navíc je příjemné cítit z filmu tolik optimismu, veselí a radosti ze života, který nám může tolik nabídnout, jen se nesmíme bát a nabízené možnosti si bez studu brát a ochutnávat ty nevšední a rozmanité chuti. Hlavní postavou je Amélie Poulain (šarmantní a roztomilá Audrey Tautou, jako malá Flora Guiet), která se shodou okolností nebývalým způsobem pokládá do role člověka, který posouvá jednotlivé figurky lidí po šachovnici života k polím, které přinášejí trvalé, nebo částečné štěstí. S nebývalou a rozpustile hravou invencí přináší radost, ale i trest. Z dalších rolí: snílek a sběratel odhozených fotografií Nino Quincampoix (Mathieu Kassovitz), Améliin melancholický otec Raphaël (Rufus), Améliina matka Amandine (Lorella Cravotta) s neustávající migrénou, muž skleněných kostí a malíř jednoho obrazu Raymond Dufayel (dobrý Serge Merlin), jednoruký zelinář Lucien (Jamel Debbouze), Améliina kolegyně Gina (Clotilde Mollet), majitelka kavárny a bývalá krasojezdkyně Suzanne (zajímavá Claire Maurier), hypochondrická prodejkyně cigaret v kavárně Georgette (dobrá Isabelle Nanty), chronický žárlivec Joseph (Dominique Pinon), neúspěšný a neúnavný spisovatel Hipolito (Artus de Penguern), odevzdaná a opuštěná Madeleine Wallace (Yolande Moreau), potrestaný a vystrašený zelinář Collignon (dobrý Urbain Cancelier), či muž, díky němuž se vše spustilo, Dominique Bretodeau (Maurice Bénichou). Amélie je pohlazení slunečního paprsku po duši člověka, je to objetí a povzbuzení, které se snaží dodávat nových sil a odvahy. Je to víra ve sny, za kterými máme jít, a ne je jen snít. Amélie je příběh radosti ze života. (31.12.2015)

Takový ten film (znám jich maximálně pět), který když skončí, tak jenom sedíte, vesele se usmíváte a je vám prostě dobře. Za prvé je to režijně naprosto geniálně a originálně pojaté. Za druhé to je špičkově napsané a zahrané. A za třetí je to tak promyšlené, až si člověk říká, jak někdo mohl narvat tolik invence do pouhých dvou hodin. Pohladí po duši, je ten správný (vypůjčený) výraz, který se nejvíc hodí pro připodobnění. 100% (21.07.2016)