Devilish Honeymoon
Réžia:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Vladimír OpletalHudba:
Angelo MichajlovHrajú:
Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Iva Janžurová, Jan Libíček, Jiřina Jirásková, Josef Beyvl, Darja Hajská, Jaromír Hanzlík, Jaroslav Moučka (viac)Obsahy(1)
Černá komedie s Vlastimilem Brodským v roli geniálního vynálezce vypráví o tom, co se může přihodit, když dvě mladé chytré a hlavně krásné ženy věnují všechnu svou energii na získání jednoho muže. Tato snaha vede ke zločinům všeho druhu a nevyhne se ani vraždě. Vražednická komedie, natočená na úsvitu normalizace, se vědomě oprostila od jakýchkoli spojnic s dobovou realitou. Režisér Zdeněk Podskalský se cele oddal spřádání výstředních zápletek rozvířených kolem dvou podnikavých žen, usilujících o přízeň téhož muže. Soupeřky totiž chtějí odstranit nejen jedna druhou, ale v případě nezbytí i vyhlédnutého muže. Film dovolil hvězdné galerii našeho herectva dle libosti si zařádit, předvést nejrůznější výrazové škály od jemné komiky po cynické morbidnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (95)
Takový malý filmový důkaz o tom, že ani v období české Nové vlny se netočily jen samé filmové skvosty a že kvalitní herecké obsazení ještě nutně nemusí znamenat kvalitní film. Zdeněk Podskalský zfilmoval námět manželské herecké dvojice Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, které do své komedie také obsadil...a bohužel jen potvrdil, že to byl takový Zdeněk Troška své doby...(který točil především ,,pro diváky"). Místy hodně laciné, místy bez humoru, on ani sám scénář není bůhvíjak nosný a silný - připomíná mnohdy ozvěny dobově populární české crazy komedie a spoléhá především na obsazení osvědčených tváří, které zřejmě všechno zachrání... Mnohé se jim ale zachránit nepodařilo... Zdeněk Podskalský však někdy dal vzpomenout i na to, že natočil i geniální filmy (Světáci, Bílá paní...) - aluze na modrpartu rady Vacátka (pánové z ,,pětky", Mrázek a Bouše, se osobně ve filmu také objevili), reflexe politických procesů padesátých let (,,dostanete provaz, ale než vás rehabilitují, budete již dávno z kriminálu zpátky...") či hudební stránka filmu s několika ,,živými" písněmi Václava Neckáře. Ďábelské líbánky zkrátka nejsou až tak úplně ďábelské, jak by se podle doby vzniku a hereckého obsazení dalo čekat... ()
"Za deset minut o samotě tady dám deset minut o samotě kdekoli." Pánové, nežeňte se. Ďábelské líbánky můžete brát jako další varování. :-) Jaroslav Dietl a Zdeněk Podskalský nechali na chvíli stranou komunální satiru a zkusili štěstí s crazy komedií. Na úroveň králů žánru Macourka, Vorlíčka a Lipského se sice nevydrápali, ale v kontextu jejich vlastní tvorby je to jeden z vrcholů. Je tu trochu problém s udržením jednotné míry nadsázky (třeba sci-fi prvky ze začátku filmu se později ukážou jako bezúčelné a nepodstatné, stejně tak návštěva pánů Boušeho a Mrázka ze seriálu o Hříšných lidech), ale sranda to tedy rozhodně je! A to neobyčejně cynická. Už jen obsazení Jany Brejchové do veskrze záporné role (když pominu její tendence v Zabil jsem Einsteina, pánové!) je něco nevídaného, a co teprve ty dialogy! Vynikající je i kuriózní spojení Libíčka a Jiráskové jako popleteného kriminalisty a jeho sarkastické pravé ruky. Polozapomenutý klenot české komedie, originální a s humorem černým jako peklo. 80% ()
Ďábelsky dobrý film (crazy komedie) s osvědčeným Brodským a na druhé straně s výborným protikladem v podobě okouzlující energické ale i trochu extravagantní ženské Jany Brejchové. Manželé Brodští J+K si už předtím společně zahráli pod taktovkou režiséra Podskalského ve filmu "Ženu ani květinou neuhodíš", později v "Noci na Karlštejně". Herecké výkony, živé písně (Neckář s Golden Kids), černý humor a dialogy. Za lepší 3*. ()
Je to zvláštní, ale typově podobné crazy komedii Pane, vy jste vdova, která vznikla v témže roce, jsem svého času nadělil 4* a i když bylo hodnocení možná trochu ovlivněné nostalgií, jednoznačně převládala spokojenost. Podskalského film ale ze všeho nejvíce připomíná zácpu. Zkušený Jaroslav Dietl tentokrát tlačí, tlačí, ale vytlačit funkční zápletku a humor nějak neumí. Ďábelské líbánky představují snímek, který funguje v jednotlivostech, jako jsou Libíčkovy hlášky a průpovídky nebo půvaby Jany Brejchové, jako celek je bohužel ale zoufale nevtipný a křečovitý. Dal bych výstižnější 2* už za tu spoustu známých a oblíbených herců, jenže řada výstupů, jako je např. Brodský křepčící s parožím na hlavě po lese nebo Růžičková svíjící se na diskotéce, sráží film do míst, kde se dnes sebejistě pohybuje pan Troška. Celkový dojem: 30 %. ()
„Spěte sladce vy obětavé pomocnice vědy.“ Snad za to mohly půvaby Brejchové či sahání na „termosku“, že se ke mně tento film v dětství nedostal. Napraveno! No, snímek je „crazy“ hodně, někdy až na úkor vtipnosti. To ale nemění nic na tom, že jsem se místy smál velmi, ačkoliv hlášky a vtipné situace vyzněly hlavně díky těm, kteří je uměli „prodat“. Ať už jde o svůdného génia Brodského, zákeřné rivalky Brejchovou a Janžurovou, Růžičkovou silně pomrkávající po své Droběně, Vinkláře a Filipovského ve svých profláklých rolích, a asi vůbec nejzábavnější pár v podání Libíčka (1 z jeho nejpovedenějších výstupů vůbec) a Jiráskové (překvapující komediálním talentem). Za slabší se dá považovat jistá „nedějovost“, kolísající tempo, Neckář (snad ta jeho titulní píseň na závěr, ale jinak?!) a trapná pasáž honu (opozice vůči naopak skvělému soudu), které hodnocení filmu sráží „jen“ na slušné 4*. „Takový manželství tady ani nepamatuju.“ - „Snad jenom ten čtrnáctiletej co přived do jinýho stavu tu pětatřicetiletou, to bylo taky takový harmonický.“ ()
Pokus o vytříbenou crazy komedii kříženou se sci-fi nemusí vždy dopadnout dobře. Ale také ne vysloveně špatně. Už Šalda napsal, že v umění se nemůže vždy vítězit. V dnešních poměrech by to ovšem byl nadprůměrný film. ()
Pěkně černo-humorné dialogy, překrásná Brejchová v záporné roli a skvělý Brodský v roli génia. Tohle si budu zřejmě pamatovat nejvíce z tohoto filmu. Teda, ještě duo Libíček + Jirásková (speciálně Jiřina tam sype jednu suchou hlášku za druhou). Ale jinak to není nic, co bych musel vidět podruhé, lépe řečeno Ďábelské líbánky budou vždy až za těmi klasikami, které vyprodukovalo Československo (nebudu je zde všechny jmenovat a všichni navíc víme, o které filmy se jedná) především v pozdních sedmdesátých letech. 70 %. ()
Proklatě černá crazy komedie, místy tak suchá, že se z ní práší. Zdeněk Podskalský v ní spojil mnoho druhů humoru od klasické grotesky po satirické špílce a díky obsazení, které je napěchované přímo obdivuhodně, se podařilo všechnu tu legraci jakespatří přenést ze scénáře na filmový pás. Mě osobně nejvíce bavila dvojice Jan Libíček a Jiřina Jirásková a vyzdvihnout musím i velice vtipnou a nápaditou hudbu Angelo Michajlova. "Víš co, miláčku, pojď na procházku." - "A můžu si vzít tu pilu s sebou?" - "Ale poneseš si ji sama." ()
Normalizační krejzy komédie. Jak jen odlákat myšlenky porobených od těch Ivanů, co jim parkujou svoje pásáky na zahrádce? Zaměříme se na problematiku partnerských vztahů, to snad ještě můžem...Určitě jsou v dílku hlušší místa, ovšem na to kálí Azorek. Další důkaz toho, že před pár generacemi se lidé mohli pobavit u kvalitnější porce zábavy, než je frk za kilčo nebo Krampol ještě není dokonaný (bohužel). ()
Raroh má pravdu: během dvou minut je autor jasnej. Další dílo jednoho z "klasiků", po jehož zhlédnutí musím tím víc ocenit nedoceněného a polozapomenutého Pavla Hobla. A nevim, proč Brejchová ukazuje kozy, když žádný nemá. ()
Kromě půvabů Jany Brejchové (v jedné scéně dokonce letmo odhalí prsa) to už dnes nemá moc co jiného nabídnout. Dějově je to zcela nesmyslné, a co je nejhorší, i dost nudné, a když si k tomu vezmu ty Neckářovy otravné hudební vložky, jen se utvrzuji v tom, že kdybych to i nadále neznal, o nic bych nepřišel. ()
Mít po boku atraktivní ženu je pro muže výhrou. Vlastimil Brodský ovšem záhy bude litovat, že manželský svazek uzavřel s Janou Brejchovou. Vražedkyní. Legendární režisér Zdeněk Podskalský je záruka dobré a chytlavé komedie. Tentokrát se utrhl ze řetězu. A stálo to za to. Se scénářem mu asistoval Jaroslav Dietl, což je vzhledem k nastalé době utahování tvůrčích šroubů docela zajímavý paradox. Dietl je totiž autorem většiny normalizačních seriálů. Film vznikl na začátku normalizační éry, kdy se jakékoliv odchylky od plnění systémových rudých plánů absolutně netolerovaly. A přesto je tento film naplněn až po okraj takovými provokativními nápady, až se zdráhám uvěřit, že prošel kontrolou a byl zachován jeho výsledný tvar. Brejchová vynáší samé extravagantní modely západního stylu, Brodský představuje výzkumného pracovníka, tedy žádnou dělnickou třídu, navíc nevzorného, neboť je zpočátku vyšetřován pro úkladnou vraždu své asistentky (Iva Janžurová). Policie a její vyšetřovatelé jsou také mimořádně nevšedně pojati. Jan Libíček s Jiřinou Jiráskovou připomínají spíše tajné špiony. A pochopitelně éterem občasně prolétne dovedně skrytá narážka na politický režim. Václav Neckář interpretuje píseň, jejíž text je poskládán z názvů tehdejších písničkových hitů. Vrcholem je scéna, ve které napochodují před konsternované diváky Bouše (Josef Vinklář) s Mrázkem (František Filipovský), postavy staromilských vyšetřovatelů z jiné filmové éry (Hříšní lidé města pražského). Nejustálenější a nejpevnější, ale neméně rafinovanou podobu má film v okamžiku, kdy se dění přesune na hájenku na Šumavě. Série několika pokusů ze strany Brejchové usmrtit Brodského je naprosto nevídaná nálož. Podskalský natočil film, který je stár přes půl století. Srší z něj neopakovatelná originalita a neskonalá tvůrčí energie. Hlavní herecké duo je vynikající. A každá vedlejší postava má ve filmu své dovedně zakomponované místo. Lituji jen, že film byl natočen v černobílém formátu. 8/10 ()
Sice velmi dobře herecky obsazeno (s výjímkou chorobně unylého V. Brodského, kterého rád nemám), ale jinak dosti primitivní příběh, navíc bohužel bez vtipných situací, které by mne opravdu rozesmály. ()
Lehce bláznivá komedie, ve které skvělá dvojice Libíček - Jirásková hravě a na plné čáře přehrává ústřední dvojici Brejchová - Brodský.. ()
Tohle se mi nelíbilo. ()
Stylová fantasmagorie, která se vyžívá ve skvělých vražedných kombinacích a hrách lásky šálivých. Brodského a Brejchovou hravě přehrává vynikající kriminalistická dvojice v podání Jana Libíčka a Jiřiny Jiráskové, přestože ani obsazení epizodních rolí není vůbec na škodu. A kromě toho, Podskalský si nebral servíky a bez rozpaků si dokázal vystřelit ze slavných Hříšňáků, když do jedné z úvodních scén loupnul inspektory Boušeho a Mrázka. Uznávám, že dokonalé to není, ale originální bezesporu. ()
Podskalský a další rozpustilá komedie s vynikající manželskou dvojicí, jimž v hereckém mistrovství stačí jen geniální Jan Libíček. Crazy motivy scénář nevystřílí všechny hned na začátku, ale pěkně je dávkuje. Málo významný, nepříliš vtipný film s mistrně obsazenými postavami, vzpomeňme skvělého hajného v podání Josefa Beyvla. A pozor, malá porce erotiky v podání Jany Brejchové! ()
Povrchní mišmaš (postmoderna by bylo silné slovo), kterému ovšem chybí kouzlo třeba takového Felliniho (odkazy na Sladký život tu jsou dost zřetelné). Silně odkazový film (Hříšni lidé města pražského, Lipského a Vorlíčkovy komedie, Zločin v šantánu), z nějž mě nejvíce bavily Neckářovy písně, rockový šanson tohoto druhu vůbec nevyčpěl. ()
Nějak jsem ze začátku netušil, na co se dívám. Začne to jako v podstatě jako němá groteska (naháněčka s klukem s prakem), přejde to do absurdního a trochu slapstickového hašení požáru v nějakém výzkumném ústavu (mimochodem v tom baráku v té době filmaři moc rádi točili, v jiném filmu představuje budovu ČsT), a poté do docela vtipného vyšetřování... které je na filmu asi to nejlepší a dvojka Libíček - Jirásková je zde fakt roztomilá. V druhé půli se film trochu zlomí do takové Války Roseových po česku, ale stejně je to stále dost poslabší. A tak nezbývá než jen koukat Brejchové na zadek (zadeček se říct žel nedá), záda, kozičky (kozy se žel říct nedá), nu a nakonec to vlastně ani nemá pořádný konec, mohlo by to takhle pokračovat donekonečna. Ale pár scén skutečně pobaví, některé nápady jsou fajn, ale celkově to prostě pohromadě nedrží, myslím, že tady měl zapracovat podstatně více dramaturg. On pan Podskalský, se vší úctou, skutečně na víc jak televizní estrády neměl, a pokud ho někdo nekorigoval, vzniklo z toho prostě pásmo více či méně úsměvných (a hudebních) scének. Btw SPOILER - se divím, když jim šlo o to, ho odstranit, že se baby mezi sebou rovnou nedomluvily? ()
"Taky zmije?" "Jo. Byla přivázaná za vocas a tudíž pěkně nasraná." Při sledování tohoto filmu jsem nemohl uvěřit vlastním očím. Vlastmil Brodský je standardně výborný, stejně jako Jan Libíček. A propos, tohle je další potvrzení toho, že tito dva pánové tvořili naprosto dokonalou komickou dvojici. Copak je tu dál? Spousta černého humoru, spousta situačního humoru, spousta slovního humoru, možná nejlepší role Jany Brejchové, v této době ještě stále velice pohledná Jiřina Jirásková a její sarkastický humr, a samozřejmě, last but not least pánové Bouše a Mrázek: "K službám, pane rado..." Sice to není tak skvostně geniální jako Světáci, ale stejně se jedná o parádní vtipnou jízdu bez dobově poplatných prvků a se skvělým obsazením... ()