Atlas mrakov

Což o to, ten film mluví spotřebitelsky dobře. Jen je to dlouhé a náročné, jak 19ti hodinová šichta servantek v jídelně Papá Songa. A ano, je to výpravné a plné divadelních převleků (SPOILER - masky a kostýmy), jenže film běhá jako veverka v bubnu od jedné reinkarnace padouchů i hrdinů k druhé. Vážné otázky svobodné vůle člověka být zlým nebo dobrým, karma nekarma, moc nenakousne. Neb role jsou osudem/Bohem/scenáristou jasně rozdány. Celé to působilo dost fatalisticky. Prostě - blbá karma člověka, ta přečká i apokalypsu! :-)) Navíc, v otázce reinkarnací nám dělá trochu bordel demografický vývoj obyvatel planety Země. Dnes je nás 7 miliard, v době jedné z příběhových linií, v roce 1849, nás byla jen 1 miliarda. Čili každý pirát či otrok z té doby se reinkarnoval do sedmi lidí dneška? A nebo je to vždy jen reinkarnace kus za kus? Čili je dnes na Zemi 6 miliard lidí, kteří nemají žádné minulé životy? Zřejmě pouhé tělesné schránky, v nádrži vyrobené jídlonošky :-) A to nemluvím o úsvitu faraonů, 4000 let př. n. l., kdy bylo cca jen 20 milionů lidí na Zemi, sakumprdum. Cha! 7 miliard děleno 20 miliony dává tristní výsledek 350. Čili nám tu dnes běhá 350 lidí, co byli kdysi Tutanchamónem, při tom zakopávají o pár stovek Máří Magdalén, desítky Kryštofů Kolumbů a pět, šest reinkarnovaných Hitlerů! Slovy docenta Chocholouška: „Vy nás s tou reinkarnací ale zásobujete!“ Ale nešť, logiku stranou. Berme to chvíli karmicky :-) Tak třeba já. Škodím, kudy chodím. Ok. Svobodně se rozhodnu opravit si karmu (kombinačky značky reca mám), nebýt již svině a zbytek života páchat jen dobro. Hodnej kluk! Takže v příštím životě můžu být třeba i novodobou Matkou Terezou? A nebo budu zase svině, jen o trošku menší? Atd. atd. A kolik reinkarnací je tedy potřeba, abych se konečně úplně odsvinil? A nebo Bůh hraje s našimi osudy „Škatulata - hejbejte se!“ dle rozmaru, jak ho zrovna napadne a když slyší o karmách, mlátí sebou smíchy o zem? Vlastně o beránky na nebi? Jenže všechny tyhle zásadní otázky v našem paperbackovém Atlasu světa ani nenakousli. Za dvě a půl hodiny času! Proto dávám jen 70%, za snahu. Výsledkem je jen základní informativní brožurka pro neznalé (pro které dosud karma byla jen to, co jim visí v koupelně nad umyvadlem). (20.11.2013)

Neverending Story (11.01.2013)

Jedním z kladů filmu je fakt, že mám velkou chuť se na něj podívat znovu. A pak ještě jednou. I když tuším, že při větši kompletaci drobností a setřídění myšlenek toho nakonec příliš mnoho světoborného nezůstane. S přihlédnutím k faktu, že film má 3 hodiny, mu musím tedy odebrat pár bodů, ale na druhou stranu uznat, že se na Atlas mraků velmi dobře kouká. Tohle není komnetář, tohle je spíš taková moje filmová kalkulačka. (26.11.2012)

Zkraje jsem se moc nechytal a i po dobré hodině filmu jsem se začal smiřovat s tím, že si budu užívat ty dílčí příběhy, které mě baví, a širší souvislosti mi zůstanou utajeny. Ale postupně do sebe začaly kamínky zapadat, a přestože mi doteď není celková pointa a souvislosti příběhu úplně jasná (potřebuju ho vidět znovu), určité podobnosti zjevné jsou – jde o 6 příběhů různých žánrů (sci-fi, krimi, dobrodružný, komedie), které v některých místech paralelně zachycují stejnou myšlenku nebo děj, ke kterým se dospěje z jiných okolností, případně na sebe místy dějově navazují. Určitě zaujme kvalitní vizuál, kamera, skvělý střih (poskládání příběhů tak, aby dějově, obrazově nebo i zvukově jakoby navazovaly). Kombinace žánrů je taky nevídané, ale ne že by mě všechny příběhy braly – nejvíc mě oslovilo sci-fi (tematicky mi hodně připomínalo Andrewa Niccola), kde nezapomenu na oči a gesta Du-na Bae, a pak komediální příběh s Jimem Broadbentem (aka prof. Slughornem z Pottera), kde je geniální scéna s kočkou a další dost zábavné. V poslední řadě musím vyzdvihnout masky, protože nejednoho herce jsem vůbec nepoznal, za ty očekávám spoustu cen. Ještě za zmínku stojí, že zatímco první půlka je pomalejší a výpravná, druhá je akční. A Rko filmu prospívá. # viděno: kino # příběh 7 | hudba 7 | humor 3 | akce 5 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (29.11.2012)

Přes hodinu jsem seděl v kině, aniž bych měl tušení, o čem to je. Ale tak neuvěřitelně mě to bavilo, až jsem na tenhle drobný neduh zapomněl a nechal se unášet filmovým zážitkem, na který jsem čekal celý rok. A poté, co Atlas mraků představil poslední titulky, mi bylo jasný, že takový film nemůže natočit nikdo jiný, než dva divný týpci + týpek, co nikdy nebude mít jasno v tom, je-li týpkem. Tleskám (21.12.2012)

I když jsem neměla vysloveně pocit, že by tento film přinášel nějaké velké a skutečně závažné poselství, zanechal dojem jisté "významnosti". Zpočátku pro mě bylo těžké chápat souvislosti, ale v průběhu jsem si film užívala víc a víc, až mi nakonec dokonce ani nepřišlo, že už uběhly ony tři hodiny délky. Některé dějové linie se mi hodně líbily, ať už to byla futuristická linka zasazená v "Neo Soulu" (ano, i Du-na Bae se mi zde líbila, oproti tomu, jaký dojem na mě udělala ve starším filmu Linda Linda Linda (plus musím uznat, že "pokorejštěný" Jim Sturgess byl ve výsledku dost "cool")) nebo vtipný příběh Cavendishe. Obzvlášť mě zaujala struktura, v jaké se jednotlivé příběhy prolínaly a komplexnost celého filmu. A samozřejmě také různé role, ve kterých se jednotliví herci objevili (co všechno dokáže líčení, změna oblečení a účesu! V některých rolích jsem herce ani nepoznala a jen jsem se v závěrečných titulcích divila). No a potěšila také ta jedna z hlavních myšlenek filmu, že naše životy jsou propojené s ostatními a stejně tak minulost a budoucnost tvoří jednotu. Zbývá jen zavolat "bravo"! Nepohltilo mě to sice na sto procent, ale myslím, že to je jeden z výjimečných filmových kousků tohoto roku. Aktualizace 17.2.2013: Po druhém zhlédnutí (opět v kině) zvyšuju své hodnocení a dodávám, že nejenže to byl jeden z výjimečných filmů roku 2012, ale možná nejlepší film, který jsem tak za poslední dva tři roky vůbec viděla. Tohle je přesně ten druh filmu, který stojí za to vidět podruhé za účelem skutečného docenění. Zatímco po prvním zhlédnutí jsem byla od začátku trochu zmatená ze všech dějových linek, při druhém zhlédnutí jsem si už dokázala naplno všímat všech těch báječných a dokonalých detailů, plně ocenit scénář, hudbu, masky, zpracování... Musím podotknout, že je skoro hřích, že Atlas mraků nebyl nominován na žádného Oscara....dokonce ani za masky! Bez váhání můžu tvrdit, že tohle je ten "nejmaskovější" film, jaký jsem za celý život viděla. ~(4,8★)~ (22.12.2012)

Atlas mrakov v detailoch pripomína Soylent green, I robot, Minority report, seriál Lost, Pána prsteňov, Bounty, Matrix, Equilibrium, Prelet, Shine, Čínsky syndróm, možno My private Idaho, Hooligans, alebo Schindlerov zoznam. A mnoho ďalších. Dôležité je, že pôsobí napriek tomu konzistentne. Jeho myšlienky sú jasné: previazanosť minulosti, prítomnosti a budúcnosti, vplyv činov jedného človeka na udalosti v budúcnosti, túžba po slobode, vzdor voči utláčaniu a tak ďalej. Mňa ale ohúril vtedy, keď sa v jednotlivých poviedkach občas odohráva to isté, ale v kontexte svojho príbehu a je to zároveň súbežne natočené. Napríklad útek, akcia, alebo smrť niektorej z postáv. Vtedy dokáže byť film strhujúci. Nie je ani zďaleka dokonalý, ale keďže zase veľmi dlho, vzhľadom na náročnosť natáčania takto veľkého a ambiciózneho projektu a jeho tržieb nič podobného v kinách neuvidíme, ohodnotím ho maximálne. P.S. : Wachovski ma trochu sklamali v jednej sekvencii, keď sa nechali zbytočne akčne uniesť a dopláca na to logika. (25.11.2012)

Rada by som dala 5 ale tu jednu hviezdicku si setrim pretoze planujem precitat knihu... (20.12.2012)

Na začátku jsem se vůbec nemohl chytit. Ztrácela se mi návaznost všech příběhu. Nakonec se, ale vše dalo skvěle dohromady a zapadlo do sebe. 4*, 20.9.2014, pc (26.09.2014)

Než jsem se do toho dostal, tak jsem se docela nudil a nevěděl která bije. Každopádně v druhé polovině se to rozjede na plné obrátky a film uteče jako voda. Určitě to stojí za to vidět ještě jednou, ale během těch 3 hodin bych stihl klidně 2 jiné nové filmy a dívat se na to s kamarády nebo s drahou polovičkou tak si právě myslím, že v té první polovině usnou :o) Nejzajímavější příběh : Sonmi 451 (24.03.2018)

Naprosto nejvíce mě uchvátilo multiherectví mnoha postav. Někdy maskéři odvedli tak dokonalou práci, že mě konečné shrnutí, ve kterých rolích kdo vystupoval, velmi šokovalo. Film kráčí odvážnou cestou. Různé prolínání příběhů už to bylo mnohokrát, ale tvůrci v tomto filmu to výrazně pozvednuli. Atlas mraků, ať už se tváří jakkoli, vznikl za jedním jediným účelm. Rád by oslovil co nejširší divácké publikum a pořádně si vydělal. A nesoudím tak jen podle toho, že jsou zde zastoupeny všechny věkové kategorie a samozřejmě nechybí ani páreček pořádně teplých gayů. Bohužel, gayové se ve filmech vyskytují stále častěji. Žádné závratné poselství ani jeho náznak skutečně nepřichází. Film je pouze takovou milou pohádkou pro dospělé. Nutno podotknout, že velmi kvalitně a zajímavě zpracovanou. Ve filmu jsou samozřejmě zbytečné pasáže, ale není to vzhledem ke stopáži nijak překvapivé. Kromě asi dvou vtipných momentů mi zde opět scházely emoce, takže to vidím na solidní 3*. (21.12.2012)

Musím uznat, že příběh by byl na 5 hvězd, jelikož je opravdu vynikající, ALE vadila mi velmi častá změna podscén (dob) klidně i po minutě děje a délka snímku. Rozhodně chci největší poklonu udělit maskérům, protože to, co předvedli tady je neuvěřitelné; ani nebylo potřeba velké množství herců a hereček a bylo to dokonalé. Děj je složitý a nutí k přemýšlení, to je si myslím, ale dobře, pochopit jde dobře. Herecké výkony i doprovodná hudba byly na jedničku + vtip, který jsem ani nečekala mě opravdu dostal. Hodně delikátní podívaná v kině. (08.12.2012)

Další nezfilmovatelná kniha byla zfilmována. Sourozenci Wachovští a Tom Tykwer to ovšem zvládli bravurně. Zpočátku jsem měl trochu strach z nepřehlednosti děje. Ten byl ovšem zbytečný. V těch 6-ti dějových liniích se dá v pohodě vyznat. Rozsah je od půlky 19. století až po vzdálenou budoucnost. V každé z nich se objevují všechny hlavní postavy, i když je třeba každou nepoznáte. Někteří jdou poznat opravdu těžko. Hugh Grant třeba hraje kanibala. A Hugo Weaving ztvárňuje opět záporáky a hraje například i zdravotní sestru. Je to zajímavý pohled na reinkarnaci a provázanost lidských osudů. Lidé stejně pořád opakují ty samé chyby a jsou propojení napříč staletími. Opravdu úžasný snímek. Hlavně masky byly skvělé. Nejvíc mě pobavil útěk z domova důchodců. "A neříkej mi zasraná náplavo!" :D (24.02.2013)

Možná kdyby Atlas mraků neprděl výše, než mu narostla prdel (říkáme s K.S.), udělal by lépe. Není na něm totiž až na neuvěřitelné masky (počítačové úpravy?) nic světoborného, ač i obsazení či triky se dají pochválit. Za vyloženě zajímavou považuji pouze neosoulskou linku, ostatní jsou buď více (70. léta, 19. stol.) čí méně (ostatní) zajímavé. A jako koláž šesti příběhů bez (větší) souvislosti by to i mohlo fungovat. Spoustu těch náročných keců jsem ani nechápal (nebo možná ani chápat nechtěl) a vůbec považovat myšlenku, že "historie se opakuje" či, chcete-li, že příběhy lidí, odehrávajíc se v průběhu několika staletí, mohou mít ty samé rysy (jistě nikdo nic nemůže namítat proti tomu, že v průběhu celé lidské historie nalezneme stovky či tisíce příběhů lidí, kteří bojovali za svobodu), za tak revoluční, jak se před očekávanou premiérou filmu všichni tvářili, mně přijde dosti zcestné... 70% (11.05.2013)

O čem to je?..... (23.04.2015)

Zatímco vypravěčská struktura knižního Atlasu mraků připomíná spíš rozkládání a skládání matrjošky, tak ve filmu jsou jednotlivé dějové linie vzájemně propleteny a vyprávěny souběžně, takže nevyvrcholí postupně, ale všechny najednou. Díky fantastickému střihu, přeskakujícímu přes oslí můstky, dialogy a různé detaily a vzájemné podobnosti a díky velmi ustáté režii a dramaturgii mohou všechny příběhy gradovat na podobných místech a působit jako propletený celek, aniž by přitom výsledek upadal do zmatku a chaosu. Ambiciózní a odvážné dílo připomíná adaptaci šesti knih najednou, kombinuje historické dobrodružství na moři, dobové drama, špionážní thriller, rozvernou komedii, dystopické sci-fi i mýtické post-apo a ústřední motiv reinkarnace a vzájemného propojení postav podtrhuje použitím geniálních masek a obsazením každého herce a herečky do půltuctu rolí bez ohledu na pohlaví, národnost nebo barvu pleti. Spolupráce Wachowských s Tomem Tykwerem byla zřejmě klíčovým aspektem k tomu, aby film mohl fungovat ve všech stylistických polohách a zároveň působit celistvě. Skvělá výprava, vynikající hudba, revoluční a nevídaná filmová forma, mnohaúrovňový myšlenkový přesah, provázaná práce s motivy a tématy, jedna z nejlepších knižních adaptací vůbec. (18.10.2020)

O všem a o ničem, i tak by se dalo definovat něco, co natočili bratři Wachowski… pardón bratr a „sestra“, ehm. Co se stalo v matrixu už dnes pomalu ani není pravda a ty časy začínají působit nereálně a to jen proto, že kde bylo tam bylo... jó přesně, těžko se hledají slova. Vidím, že drtivá většina z Vás to pochopila a je neskutečně unešená. No já, co by obyčejný smrtelník, jsem se minul tak okaté, hloupé a mysteriózní pointy, která mně díky bohu netrefila do oka. Nebýt Vás, myslel bych si, že jsem vadný, no opět naštěstí nepochybuju. Když čtu tady ty glosy, je mi blbě cosi. A co i já bych dal v čumnění divokém, atlas mraku určitě né, to raděj být otrokem! 2/10 (23.12.2012)

Po první 3/4 hodině jsem si říkal, proč se sakra dívám na takový přestylizovaný rádoby psychologický blábol. Jenže pak to ze mě najednou opadlo, plytké sdělení filmu jsem zmačkal jako papír, vyhodil do koše a začal si užívat jiné aspekty tohoto díla (nikoliv ve slova smyslu uměleckém, ale spíše objemovém). Provázanost jednotlivých příběhů (či rovin) byla skvěle časovaná tak, aby působila na lidský mozek jako šidítko - čekáte otevření dveří v minulosti - dočkáte se ho v budoucnosti a jedeme dál.. :) Je to prvek jednoduchý, ale vzhledem k velikosti stopáže a počtu příběhů obdivuhodný a efektní. Do toho jsem si zakomponoval soutěž "Hádej, kdo je kdo?" a tříhodinová zábava byla na světě. (03.06.2013)

Celou dobu jsem si říkal, zda toho tvůrci nechtějí trochu moc. Ani by nebyl takový problém všechny příběhy vnímat a nějak se vypořádat s neustálým skákání od jednoho k druhému, ale spíš jak si je má divák všechny užít. Nakonec mi ani závěr tak neklapl, jak by pro diváka bezpochyby měl. Takže kromě pár dobrých herců a paralelismu několika příběhů mi film nic převratného nenabízí... (15.10.2013)

Ani po třetím zhlédnutí se neodvažuji Atlas mraků hodnotit. Jak bych taky mohl. Narativní perla, která za pomoci šesti příběhů komplexně zachycuje to, co si zde člověk najde. Exaktní děj není předností tohoto filmu; ba právě naopak, a tím mi ještě více učaroval. Je zde totiž zachyceno neuvěřitelně rozsáhlé spektrum všech různých myšlenek a subtémat. Pro někoho je Atlas mraků opulentní studií vývoje lidstva. Někdo v něm vidí význam síly přátelství a lásky. Další filosofické téma kauzality a etického jednání. Jeden řešení otázky posmrtného života a znovuzrození, druhý politické a náboženské odvíjení v průběhu historie a budoucnosti. Pro mě je tento snímek jako chameleon. Pokaždé jsem si v něm nalezl něco jiného, vždy ve mě dokázal vyvolat jiné emoce. Mění se i průběhu stopáže; zanechává stopy všech filmových žánrů. Ale souhrnně je pro mě jakousi dramaticky něžnou pohádkou, jejíž složitost je jemně zastíněna podmanivým vizuálem. Člověk tak tedy nemusí v průběhu stále přemýšlet, ale může i vypnout a nechat se unášet nadpozemsky krásnými scénami, které opakovanými projekcemi dostávají naprosto nový význam. Atlas mraků nepřichází v podstatě s ničím novým. Až na výjimku všechny příběhy se už v kinematografii v různých verzích objevily. Je tedy až zarážející, jak jejich zpočátku inkoherentní integrací může vzniknout téměř dokonalý film. Slovo téměř používám, doufám, dočasně. Odebrat ho společně s udělením hodnocení si dovolím až po dalších zhlédnutích, po kterých získám na film opět naprosto odlišný náhled. Co se má totiž hodnotit? Perfektní maskérská práce pozorovatelná na hvězdném hereckém osazenstvu? Soundtrack, který posloucháte s přiblbým úsměvem až z vás vypadne pár slz? Prostředí a exteriéry, které nejednou až vyrazí doslova dech? Každý příběh zvlášť? Většinou se film hodnotí celek; ale copak je Atlas mraků jednotný film? Celistvé filmy, byť sebesilnější, zanechávají většinou určitý dojem. Ne tento. Emoční rozervání, myšlenkové pochody po skončení na maximu, čirá zmatenost a s tajemným úsměvem na tváři zjištění, že další projekce jsou nutné. Dopad filmu, jaký jsem ještě nezažil, bravo Wachowski. Nejlepší soundtrack z filmu: End Title. ? % (26.04.2014)