Atlas mrakov

Čo je to za film, ak jedinú minimálnu emóciu vo mne vyvolá len vedľajšia epizódka (zastrelenie psíka)? Inak mi bolo vcelku fuk, čo sa s kým stane. Chladné, nabubralé a zbytočne komplikované. Pri pohľade na Halle Berryovú ako dobrácku babičku široko rozvetvenej rodiny som si spomenul na jehovistické časopisy rozdávané občanmi s podobne prihlúplymi úsmevmi na perách. Ďalšie (koľkáte už???) posolstvo o výnimočných. Ak zahoríte multi-kulti láskou a nájdete to pravé materské znamienko, máte šancu. V prípade neprajného osudu ste aspoň morálnym víťazom. Pretože všetko súvisí so všetkým, charaktery sú furt rovnaké a súboj dobra so zlom nekonečný. Tieto primitívne akože filozofické zjavenia novovekého pozitívneho duchovného (a následne aj materiálneho) konzumu sú navonok zložito posplietané. Prierezom dejín sa dozvieme, že budúcnosť ovládne korporátna spoločnosť. Po celosvetovej katastrofe sa však zachráni loď vnútorne osvietených (iluminovaných). Takými sa stali zrejme vďaka štvrťhodinke pirátskeho vysielania do éteru. Celok až veľmi pripomínal médiami veľmi často opakované a prezentované teórie o vyvolených. V skratke všetkých týchto na jedno brdo teórií je v pozadí vždy nejaká apokalyptická svetová katastrofa v dôsledku mocensky nenásytných oblúd. Zachráni sa iba hŕstka. Predurčených - Vyvolených. Za všetkým týmto balastom v skutočnosti stojí to, o čo šíriteľom týchto príbehov ide – to jest o likvidáciu prebytočného ľudského odpadu. Myšlienková hĺbka preto stojí priepastne nízko. Prepisovanie dejín filmu? Pre mňa len ďalší z popcorn produktov podsunutých ako hóch umeníčko. Ak ide o prelomový film, tak ani tá budúcnosť už naozaj nie je tým, čím bývala. P.S. Myslím, že tvorcovia by ušetrili, keby všetky úlohy vo filme zverili Tomovi Hanksovi. Maskéri by to sfúkli raz-dva. Ale aby to nevyznievalo, že si z nich uťahujem - tí zabijácki divosi a ich koníky vyzerali naozaj skvele. Dúhovo - pastelovo - zabijácky skvele. (10.12.2012)

Na prvykrat sa tento film neda vstrebat, treba ho vidiet viackrat a hlavne ja si ho musim pozriet vo svojej vlastne reci, pretoze nemcina mi moc nepomohla pochopit film, ktory je uz tak ci tak komplikovany. Vidiet sest roznych dejov, to chce obrovsku sustredenost, niektori ludia v kine sa smiali pocas filmu, kde nic smiesne nebolo a niektori aj odisli, zrejme cakali nieco ine. (23.11.2012)

Láska, víra, naděje - nihil novi sub sole, kvůli tomu netřeba trávit 172 minut v kině. Ještě že do toho nenarvali přestávku, to už by opravdu Atlas měl rozměry sibiřských plání a týdne bez vody. Všechno se vším souvisí, když to má dobrou hudbu, rozhodně to není na škodu. Nutno říct, že to je velmi výpravné, postavy se vypravily ledaskam, zpravidla ty cesty provázeli mnozí efektové. Chvílemi na mě poblikávaly čtyři hvězdy, přiznávám, že skrz slzy, ale z kina jsem odcházela spíš s pocitem, že mám po těch třech hodinách strašnou žízeň, než že by mi hlavou jely obrázky z filmu. Celkový dojem je takový, že tady zas někdo evidentně zpackal docela dobrou knížku. Ten dojem mám přesto, že jsem Atlas mraků nečetla. (17.12.2012)

I když jsou kvality, náročnost a nápaditost celého projektu vidět v každé třetí scéně, pro mě zůstává nekompaktní, lehce umělou záležitostí, na jejímž konci jsem cítil především prázdno. Šest příběhů, různé doby, různé postavy, různé žánry. Intimní předválečný příběh, kriminální retro i třeba futuristický příspěvek ze Soulu. Propojují je dilemata postav nebo určité motivy. Ctižádostivý kousek snažící se o nadosobní myšlenky je sice pojatý monumentálně, každý z osudů ale jakoby nežil vlastním životem. Ve výsledku nestrhne, emočně si skákání mezi časoprostory překáží a brání tomu, aby jednotlivé příběhy silněji dozněly. (13.01.2013)

Zpočátku jsem se tohoto filmu bál, hlavně kvůli jeho délce, nicméně mé obavy byly zbytečně. Ty necelé tři hodiny mi utekly jako voda a já si tak mohl vychutnat epický film, který (podle mého) má na to, aby se z něj stal kultovní. Komplexní děj, skvělé efekty, parádní casting… Opravdu se nemůžu dočkat druhé projekce. 100 %. (16.11.2014)

Podobnost s Mr. Nobody je do očí bijící, naštěstí ale Atlas netočila taková nula. .. a především si nepsali scénář. K průšvihu ale stačí i to, že Tykwer má krizi a Wachovští nemají koule. Přes kýčovitost, mainstreamovou šablonovitost, nedomrlé prolínání dějových linií a konečné optimistické ladění nemám v průběhu sledování urgentní touhu zemřít a nesralo mě to zdaleka tolik, jak bych čekala. Za práci s různými žánry a masky velké plus. Za boření pyramid nedík. (03.02.2013)

Film skladajúci sa z niekoľkých príbehov, ktoré nezávisle na seba, v samotnom závere, uzavrú kruh nezodpovedaných otázok. Divák bude počas sledovania tohto snímku súperiť s niekoľkými problémami. Dlhočiznou stopou. Chaotickým dejom, ktorý z minúty na minútu mení smer sledovania "odlišných" príbehov, či pochopením myšlienky "režiséra", čo chcel vlastne týmto filmom povedať. Originalita a fantázia v tomto snímku dosahujú strop možností. Prešpekulovaný príbeh bratov Wachowski´s ma však pre tento krát neohúril natoľko, aby mi padla sánka. Na kultový Matrix sa to nechytá aj keď človek musí uznať, že táto dvojka dieru do plátna, rozhodne, vie urobiť. (03.09.2013)

Ačkoliv mi bylo jasné, že všechno z knihy zfilmovat nelze, do kina jsem se velice těšil. Jak by se mi ale Atlas mraků líbil, kdybych neznal předlohu? Možná víc. A možná bych ho i pochopil úplně jinak (pokud vůbec). Tak napřed výhrady. Tvůrcům neodpustím: Hnusné osekání příběhu Roberta Frobishera (že se děj přesunul z Belgie do Edinburghu, vem čert, ale že úplně zmizel vztah s Ayrsovou manželkou i jeho dcerou, to tedy byla rána). Zkaženou část z Neo Soulu (sáhodlouhé a zbytečné digitální akční honičky na úkor děje a hrozné zjednodušení vůbec). Dále bych měl jisté výhrady k pár maskám, které byly vyloženě směšné a rozptylovaly (Hugo Weaving jako sestra Noakesová, Hugh Grant coby Cavendishův bratr), a mrzelo mě, že tvůrci nebyli o něco vynalézavější. V knize je totiž každý příběh vyprávěn jinou literární formou - námořní deník, dopisy, thriller, autobiografie, rozhovor... Proč to jen Wachovští s Tykwerem nezkusili udělat i s filmem? Škoda, škoda. Tak a klady: Tom Hanks a Jim Broadbent v každé jejich roli (Hanks především jako doktor Goose a Zachry), Weavingův Starej Georgie, nádherná hudba, moc pěkně zpracované části s Timothym Cavendishem (je to přesně taková sranda, jakou jsem čekal), z Tichomoří a z postapokalyptického světa. A fakt, že kromě toho zpackaného Neo Soulu jsem se během necelých tří hodin skoro nenudil. Ale mohlo to být lepší. Se Stromem života rozhodně nepoměřovat, jinak Atlas mraků vždycky prohraje. (10.01.2013)

James Bond by neměl radost. Protřepali, ovšem poté i zamíchali natolik, že se kýžená chuť ztrácí. Než se dopustím filozoficko-náboženských úvah, krátce i k filmu: pro herce musí být prudká radost, moci si v jednom díle prostřídat celé spektrum postav. Pan Tom Hankey si to evidentně užíval, čest a sláva mistrovi. V ději je snad i vložen nějaký ten klíč, který by dopomohl k uchopení onoho karmického vývoje figur z hlediska časové linie, to bych si však za 1. musel kreslit grafy 2. musel dávat pozor 3. musel pustit Atlas ještě jednou.... a tož to nasrat, přátelé. Nikdy jsem kloudně nepochopil, co lidi přitahuje na představách o reinkarnaci. Zajisté, vidí to jako podobnou vzpouru proti obavám z nicoty, jakou je víra v posmrtné toulky Edenem, posedávání u Machometových nohou či energetické šumění s ostatními Thetany. Někde však čuji chybu. Jsem, co jsem. Jsem mé vzpomínky, jsem osobnost, formovaná konkrétní výchovou a vzděláním, prostě láskyplnou šikanou mých bližních. Pokud toto vše mám provždy ztratit, aby můj soul mohl pokojně vstoupit třeba do jaka, je veškerá útěcha v prdeli. Já jako ono stěžejní Já v takovém případě končím, takže s tím mi jděte k čípku. (19.03.2014)

Kdybych nevěděla na co se dívám, přepnula jsem to už po 20 minutách. Ale já to CHTĚLA vidět, tak jsem vydržela. Asi po hodině to začalo vypadat slibně. Přeskakování mezi příběhy mě nerušilo. Neskutečně mě bavilo odhalovat, který herec právě nastoupil, lámala jsem si hlavu, jak to může spolu souviset a těšila se na rozuzlení. Hlavně banda staroušků byla k sežrání. Film mi zkolaboval asi třicet minut před koncem. Než jsem sehnala bezchybnou verzi, byla jsem celá natěšená. Jenže závěr nebyla zdaleka tak slibný jako sám příslib. Přesto má film jistý půvab a nemrzí mne, že jsem ho viděla. (16.04.2014)

Atlas mraků je úchvatné filmové dílo. Film tvoří šest příběhů, všechny nám jsou představeny v první půlhodině, pokud diváka během této půlhodiny film nevtáhne, patrně ho čekají tříhodinová muka, protože po této půlhodině, kdy je nám představena základní kostra všech příběhů, přestanou platit všechna pravidla. Film skáče mezi příběhy, z minulosti do budoucnosti, jeden herec hraje šest postav, muže i ženy a střídají se různé filmové žánry a to během pár minut. V tomto všem se však divák neztrácí a na to je potřeba velký vypravěčský talent, který bez debat Wachowští a Tom Tykwer mají. Téměř tři hodiny divák hledá souvislosti jednotlivých příběhů a snaží se dát si to do jednoho obrazu, toto hledání mě na filmu strašně bavilo, a když už přišel ten moment rozuzlení a pointa, já ztratila dech a jen se mi chtělo někam utíkat a hrozně brečet. Poslední minuty za doprovodu ústředního hudebního motivu patří k mým nejintenzivnějším filmovým zážitkům tohoto roku. Forma je absolutně odzbrojující a nic se jí už letos nevyrovná. Pátou hvězdu ještě nedávám, protože tento film musím v kině navštívit ještě jednou, jelikož u tohoto filmu nikdo nedokáže vstřebat vše během prvního zhlédnutí a já chci, moc chci chápat všechna propojení a souvislosti, na to mi ale možná nebude stačit ani to druhé zhlédnutí. Bravo. O den později: Tak jo, stačil mi jeden den a tu pátou hvězdu přidat musím, s větším odstupem jsem filmem fascinována pořád víc a víc, a když už nedat plný počet tomuto filmu, tak kterému. (23.11.2012)

Po druhém zhlédnutí hodnocení zvedám, při prvním sledování nevědění o čem Atlas mraků vůbec je a zblázněném neustálém přebíháním mezi příběhy nemělo ve finále moc dobrý efekt. Příběhy jsou zajímavé a i po dalších dnech nad tím přemýšlím a vyšší hodnocení je oprávněné. ( Hodnocení: 7/10 ) (21.04.2013)

Tyhle rádoby chytrý filmy, který se snaží něco sdělit, to mají vždycky těžký. Beru, že tvůrci měli myšlenku, kterou se jim ke konci povedlo jakž takž pointou utvořit a body za odvahu si jistě také zaslouží. K čemu to však je, když si Wachowští i Tykwer vybrali režijně svou nejslabší chvilku (když nepočítám Tykwerovo International) a ty myšlenky mě vlastně díky utahonosti a rozvleklosti celého filmu vůbec nezajímaly a snímek mě nedonutil nad nimi přemýšlet. A jak mám navíc celou ideu filmu brát vážně, když zde poskakuje Hugo Weaving převlečený za ženskou a je zde zbytečná linie se senilními důchodci? Ještě že režiséři v poslední hodince razantně šlápnou na plyn a dovezou do film aspoň do malinko uspokojivého konce. I tak jsem ovšem od režisérských velikánů čekal mnohem víc a z celého ambiciózního projektu jsem tak spíše zklamaný. (24.12.2012)

Atlas mraků ve mně zanechal pocity, které nelze vyjádřit tak snadno. Až tento film vstřebám, napíšu víc …možná(tak se příliš netěšte). V této chvíli však nejsem schopná vůbec ničeho. Atlas mraků mnou projel jako blesk z jasného nebe … a zanechal mě ve stavu naprostého úžasu(jestli to není tím, že jsem taky tak trochu "jiná"). Takže, až se vzpamatuji.. v což doufám… půjdu si koupit knihu. (20.05.2013)

Rozkouskovaná polovičatá artovka a zároveň experiment, co vyšel - co se kvalit týče, určitě. Silné režiserské trio zde s grácií sobě vlastní sebevědomě předvádí, že tříhodinový epos o otázce víry se klidně dá natočit. Je to poutavé, je to zábavné, a dává to smysl. Nic duchaplnějšího v kině zase dlouhou dobu neuvidíte: ultimátní zážitek. (12.11.2012)

Trailer ma možno až prehnane navnadil, mal som skutočne veľké očakávania a tie sa nie celkom naplnili. 6 príbehov v jednom je dosť a to je najzásadnejší problém tohto filmu. Každý z nich je svojím spôsobom zaujímavý, každý má čo ponúknuť, ale neustále preskakovanie z jedného do druhého film zbytočne triešti. Nemal som problém orientovať sa, nestrácal som sa, len hovorím, že film neustálym preskakovaním trochu utrpel. Film som si vychutnal na blueray a je tu vážne krásny obraz, ale to samo o sebe kvalitu filmu nedvihne. Kvalita tu rozhodne je, ale otvorené ústa od úžasu som z toho nemal. Najviac ma zaujal príbeh z budúcnosti, čo by som pred zhliadnutím netipoval. Celkovo ide o ojedinelý filmový počin, ktorý rozhodne treba vidieť, ale na kult by som to nevidel. 80%. (12.04.2013)

Atlas mraků nenechá jediný mozkový nerv nečinným! I když pro totální odvar srdce tomu něco chybí, rozhodně patří mezi výjimečné audiovizuální požitky. Next step: kniha! (14.01.2013)

megaambiciózna filmová symfónia, ktorá sa na prvýkrát nedá úplne pochytiť.každopádne budúca klasika (03.12.2012)

kde je to "poselství"? Hledal jsem, čmuchal jsem, v magickém pětistěnu nenalezl jsem... Jestli bylo to poselství opravdu ta "pravda" né nepodobna motivačních knížek ve stylu "jak snadno a rychle ke štěstí přijít", tak nevím, nevím... Ovšem to mi ani zbla nevadí. Všechny části byly natočeny perfektně, jsa velice zábavným způsobem propleteny, ani jedna z povídek mě nenudila, herci sakra dobří ve všech rolích. I bez toho pseudoposelství je to pro mne jeden z nejlepších filmů nejen tohoto roku. Edit: v mnoha věcech lepší než kniha, např linka s L. Rayovou mě v knížce nudila nebetyčně. (31.12.2012)

Kde začít při hodnocení filmu, který se nedá asi s ničím srovnat. Za vše bych uvedl závěrečný vševypovídající dialog mezi dvěma postavami: -"At uděláš cokoliv, nebude to nic víc než kapka v nekonečném oceánu." -"A co je oceán jiného než spousta kapek?" Neskutečně nadčasové veledílo. 90% (23.08.2013)