Boxer a smrť

"Skončite to, doktore. Zabije ho!" - "Kto koho?" Skvělý, skvělý, skvělý film. Atmosféra koncentračního tábora působí nesmírně tísnivě a v pár scénách i dosti děsivě, herecké výkony Štefana Kvietika a Manfreda Kruga jsou dokonalé, scénář je jednoduše přímočarý, ale o to působivější. Doporučuji všem - zdaleka to není jen "válečný" nebo "sportovní" snímek, ale vypiplané nadčasové poselství o nezlomnosti ducha. Čistých pět hvězd. (15.06.2012)

Parádní filmový zážitek za poslední dobu. Vůbec všechny tyhle ty filmy z koncentračních táboru a z období nacistických hrůz, a vůbec filmy zabývající se touhle tou tématikou jsou vždy neuvěřitelně silné a vždy v sobě nesou i kus poselství, a navíc diváka všemi svými prostředky vtáhnou naplno do svého do děje. Německé dialogy jsou tu proloženy docela rychlými titulky tak jsem měl fakt docela velký problém je stíhat. Jinak se ale jedná skutečně o krásný (každému po svém) a neuvěřitelně vypjatý psychologicky dramatický film od začátku až do konce z období fašismu. Roli vězně boxera si tu střihl Stefan Kvietik (Komínek) který tu musel přistoupit na nelehká pravidla hry svého pána, podal skutečně fantastický výkon který mě chytil naplno, špatný nebyl ale ani velitel tábora Manfred Krug (Walter Kraft), který si jej později natolik oblíbil že mu udělil až neuvěřitelná privilegia (fyzické práce sice odpadli, ale nastalo výrazné psychické vypnutí a výrazná psychologická propast mezi ostatními), což se ale zase nelíbilo ostatním vězňům, především fanatickému dozorcovi..Ve filmu najdeme krom tréninku a zápasů ale i tvrdé tresty, psychickou a fyzickou šikanu, smutné pohledy na doutnající komíny, koupání v bahně a zastřelení nejlepšího parťáka Komínka starého vězně, poté co si na něj posvítil fanatický dozorce atd. Neuvěřitelně silný Solanův film byl natočen podle adaptace polské literární předlohy Józefa Hena (česky 1958), a fascinoval mě důsledným pojetím relativizace hodnot a schopností představit tradiční klišé v nečekaných souvislostech. Co tu znamená svoboda, když musíte dýchat popel svých spoluvězňů? Divák si zde zprvu nedovede představit ani porážku svého nadřízeného, vždy se jen jakoby brání a své schopnosti tu tedy nemůže využít naplno, i když je určitě lepší a moc by chtěl...Scéna konečného velkého zápasu, na který se přišel podívat celý velitelův ansámbl se svými hosty, byl vypjatý až do poslední chvíle ostatně jako celý tento film o tragickém osudu jednotlivce který to měl kolikrát horší než všechny ti nevinné oběti protože dopředu nevěděl co jej čeká. Slovenskou filmografii moc probádanou nemám ale prý tento film ještě společně a Uherovým Slnkem v sieti je považován za první film z takzvané Slovenské nové vlny. Obdobný i když novější film : Vítězství ducha. Za 5*. (17.03.2007)

Není to film o válce, o koncentračních táborech. Solanův snímek je především o lidské (ne)důstojnosti v nelidských podmínkách. Technicky brilantní film je podpořen famózními výkony tehdy neznámého Štefana Kvietika a Manfreda Kruga. Přidejte k tomu si kvalitní scénář, vynikající hudbu Willama Bukového a absenci jakéhokoliv patosu a máte tu jeden z nejlepších slovenských filmů všech dob. (09.05.2009)

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. (08.08.2012)

V roku 1962 natočil Peter Solan film Boxer a smrť na motívy rovnomennej poviedky poľského autora Józefa Hena a veľkými písmenami sa tak zapísal do dejín slovenskej kinematografie. Dej filmu sa odohráva v ťaživom prostredí koncentračného tábora a jeho ústredný motív predstavuje (ne)férový zápas medzi uväzneným pästiarom Jánom Komínkom (Štefan Kvietik) a veliteľom lágru, mimochodom profesionálnym boxerom Walterom Kraftom (Manfred Krug). Snímka je psychologickou drámou, zobrazujúcou existencionálne vypätú situáciu jedného opusteného človeka. Ten sa zo dňa na deň stáva len hračkou v rukách Sturmbannfűhrera Krafta a zároveň tŕňom v oku iných väzňov, kvôli získaným privilégiám. Film je ukážkou hereckého majstrovstva dvoch spomínaných hlavných predstaviteľov, nasnímaných úspornou a zároveň veľa vypovedajúcou intímnou kamerou Tibora Biatha s hudbou Wiliama Bukového, ktorý za ňu získal cenu Daria Milhauda za najlepší hudobný doprovod na MFF v San Franciscu roku 1963. (20.10.2008)