Monte Cristo

Edmonde, ponech na Bohu, ať soudí naše viny, míval jsi v očích oblohu, teď už jsi někdo jiný.... Co na tom, že Abbé Faria je smiřlivý a nikoliv ten, co žene Edmonda Dantese k pomstě, co na tom, že příběh si autoři muzikálu trochu upravili. Podle mně je to mnohem zajímavější a zas trochu jiné, než známe z pera Alexandra Dumase. Příběh má pointu, nádhernou hudbu velikána české hudby, za kterou budeme dlouho hledat náhradu. Text napsal neméně dobrý básník, co Karel Svoboda, coby skladatel. A nápaditá choreografie, na kterou dohlížel Richard Hess. Když se tito tři pánové dali do hromady, vždy to mělo něco víc než nadstandard. Teď z těchto tří mušketýrů tvorby hudebního šou žije jen jeden. Je mi smutno. Ale jakmile si pustím toto dílo, zaplesá mi srdíčko. Doteky mých řas, povzdech jenž se smál.... (05.01.2014)

Těžko říct, které dílo Alexandra Dumase je vlastně nejlepší nebo nejslavnější. Ale Hrabě Monte Christo je prostě klasika. Po úspěšném Draculovi si tvůrci opět vzali na paškál těžké dílo, které každý notoricky zná a bude kriticky hodnotit. Navíc znovu vsadili na Daniela Hůlku. Ale i další hvězdné jména včetně Karla Černocha či Jiřího Korna. Zrovna Korn se do muzikálů dost hodí a i zde mě potěšil. Monte Christo zaujme především scénou, která je výborně připravená a otevírá se a zavírá dle potřeby. Obsahuje nejen propracované vězení, ale třeba i loď. Bohužel je to ale též na škodu. Tak trochu. Protože děj poněkud nepochopitelně poskakuje z jedné doby do druhé a bez popisných titulků bych v tom měl guláš. Zrovna u tohoto díla se chronologie vyplatí. Hudba není vyloženě špatná, ale tentokrát jsem neobjevil vyloženě žádnou píseň, která by mě zaujala. Navíc Vanda Konečná je skvělá, krásná a sympatická herečka, ale zpívání není zrovna její parketa a chvílemi to bylo slyšet. Celkově Monte Christo nebyl špatný, ale znova bych si ho už nedal. (03.08.2021)

Podobnosť s Draculom nie je vôbec náhodná, osvedčené tvorivé trio (alebo kvarteto) nezaprie svoje kvality a vzniklo tak umelecké dielo všestranných žánrov, ktoré nedosahuje popularity Draculu, ale v umeleckých ambíciách ho možno aj prevyšuje. Balet, pantomíma a operná ária sa v Draculovi neobjavila. Ani jazero cez celé javisko. Duet s Karlom Černochom je za päť hviezd a podobne aj Korn, ktorý si v tomto veku strihol aj akrobaciu. A najviac asi prekvapila neskutočným spevom neznáma herečka a speváčka v titulkoch iba ako Zuza v roli Heydeé. Pochváliť treba aj prácu kameramanov, ktorí v ťažkých podmienkach divadelnej tmy a vysokých kontrastov vytvorili takmer dokonalý záznam. Vlastne ani neviem, prečo iba štyri hviezdy, ale priznám sa, že porovnávam so živým predstavením Draculu spred 24 rokov, ktoré dodnes nebolo ničím prekonané. (29.01.2024)

Pro muzikály mám slabost a obzvlášť když se jedná o muzikály Karla Svobody. Dracula je stěžejní dílo celé české muzikálové scény a Golem, byť se na něj valila kritika ze všech stran, také nesporné kvality má (alespoň co se hudby týče). Monte Cristo, kterého jsem viděl jako posledního z nich, je dle mého názoru značně opomíjený. Mnoho lidí, kteří muzikál viděli, jej srovnávali s předešlým dílem Svobody, Draculou. Daniel Hůlka jednou v jednom rozhovoru řekl, že Dracula a Monte Cristo jsou úplně odlišné a nesrovnatelné muzikály, a já mu dávám naprosto za pravdu. Monte Cristo je dosti komplikovanější, výprava je barevnější a hudba rozdílná. Ovšem něco mají tyto dva muzikáli společné... a to geniální hudbu a úžasný text. Monte Cristo už asi nedosáhne věhlasu Draculi a to je velká škoda. (21.07.2011)

70%. Narozdíl od Draculy (kterého mám radši) jsem Monte Crista zažil na živo, i když nejraději bych byl na představení prvním. Monte Cristo se vyznačuje poměrně složitou strukturou: nejenže kromě zpěvu a tance využívá i jiných uměleckých forem (to co předvádí Čas-Osud nebo jak se ta postava vlastně jmenuje, už je možná balet, loď Faraon má vlastní árii a neměli bychom zapomenout ani na pantomimu), ale hrátky s časem a prostorem dosahují úrovně v muzikálech nevídané: v první polovině děj neustále přelétává mezi Edmondem ve vězení na pevnosti If a jeho zážitky v přístavním městě (ještěže je televizní záznam vybaven titulky, v druhém dějství už děj zůstává v jediném roce, ale tempo vyprávění se prakticky zastaví a děj se tříští na výstupy, které k sobě už moc nepasují. Nevídána je i přítomnost mladého i starého Edmonda Dantese na jevišti ve stejnou chvíli, obě inkarnace spolu v několika momentech komunikují... (19.08.2010)