Arrietty ze světa půjčovníčků

Požičiavať si veci nevyhnutné pre život zo sveta navôkol. Tak aby to tomuto svetu a jeho obyvateľom nevadilo. Pokúsiť sa žiť v jednom priestore veľkých a mocných a malých - bezbranných. Byť ostražitý pred živočíšnymi predátormi. Nie vyhubeniu, áno koexistencii. Všímať si maličkosti, nadväzovať kontakty s maličkými zvieratkami. Pretože v rôznosti života a rešpektu k nemu sa ukrýva nádej nevyhynutia druhov, ktoré človek dosiaľ ani nestačil spoznať. Koncept napojenia sa maličkých ľudí na už vytvorené obydlia veľkých a mocných ľudí bez ich poškodzovaní je návodom na vytvorenie účinnej sociálnej solidarity vzdaním sa časti svojich zdrojov konkrétnym núdznym ľuďom bez toho, aby darca pociťoval ujmu. Zároveň je pokusom o naznačenie prežitia vo svete, kde nikomu nič prirodzene nepatrí a preto zdroje slúžiace prežitiu a živé bytosti musia byť predmetom úcty. Prírodné a nerastné bohatstvo patrí prioritne planéte Zem a nie umelo vytvorenému konceptu "vlastníctva". Slobodné bytosti pohybujúce sa po jej povrchu je zase potrebné rešpektovať a maximálne ich a ich prirodzené prostredie šetriť. Využívať každú odrobinku, ak už sa musia loviť pre potravu, ako to robili Indiáni, ako to robia maličkí ľudkovia, prinútení k odchodu do neznáma vďaka ich prezradeniu. Snáď prežijú, aby mohli podávať ďalej správu o možnostiach iných prístupov. (11.04.2014)

Na filmech studia Ghibli jsem vždy obdivoval téměř nekonečnou fantazii, která se projevovala ať v nádherném vykreselní nereálně krásné krajiny, či v různých fantastických postavách. U tohoto snímku fantazie ubylo a až na to, že hlavními postavami jsou maličcí lidé, se vlastně tvůrci drží zcela při zemi. A vzhledem k tomu, že nijak zvlášť neohromí ani příběh jsem byl mírně zklamán- Zůstává ale naprosto dokonalé technické zpracování, ať již u aimace, či kresby pozadí. Jen film už prostě nemá takovou sílu, jakou měly ty Miyazakiho. (21.03.2012)

Milá japonská rozprávka o liliputánskej rodinke žijúcej pod podlahou domu. Už ani poriadne neviem ako som sa k tomu dostal, ale bolo to veľmi pekné. Tá japonská animácia má proste niečo do seba a má to úplne inú atmosféru ako tie nové americké animované filmy. Zachovalo si to proste svoju identitu a to je len dobre! Čo sa týka príbehu tak aj ten sa mi veľmi páčil, zaujímavé poňatie námetu o 3-člennej rodinke malých ľudí, ktorí žijú v obave, že ich niekto objaví. Dokonca aj tie proporcie dosť zodpovedali realite a nič také tam nebolo prehnané. No a tie rozhovory Arrietty so Šóom boli normálne miestami až dojemné - taká pekná empatia vznikla medzi nimi. Koniec som očakával inší, aj keď ani tento nebol na zahodenie. (18.08.2013)

Vtažení do příběhu mne úplně nadchlo, na nic se nečeká a my poznáváme maličký svět trojčlenné rodinky pidilidí, záhy se pak vydáváme se sympatickou 14-letou Arriettou na její první "půjčovací" misi, která se ale nevydaří zrovna podle představ. Po úchvatné úvodní půlhodince začne děj trochu skřípat (v domě se pidilidi ukrývají už několik generací, tak jak je může nově příchozí člověk tak rychle najít?), motivace a činy trochu haprují (proč je najednou hospodyně tak zlá?) a emoce jsou příliš rychle vytvořené a nepřirozené (celá diskuse o pidilidech jako vymírajícím druhu). Zas tak moc to ale nevadilo, stále jde o půvabnou pohádku s neskutečně nádherným a detailním ghibliovským vizuálem, dokonalou animací a působivou netradiční hudbou francouzské zpěvačky a harfistky Cécile Corbel. (31.10.2012)

Kreslená adaptace dětské knížky Pidilidi má okouzlující atmosféru ve stylu Hayaa Miazakiho. Idylická kresba studia Ghibli se přesně hodí k fantastickému světu plného nečekaných nástrah i vychytávek. Zvlášť první výprava do obyčejné jídelny má v tomhle filmu přímo epické proporce a je stejně napínavá jako nějaký horolezecký thriller. Nad tím vším doslova září roztomilá hlavní hrdinka Arrietty s ohromnou klamerkou místo spony do vlasů. Zamilujete si ji. 9/10 (18.03.2012)