Réžia:
David FincherScenár:
Steven ZaillianKamera:
Jeff CronenwethHrajú:
Daniel Craig, Rooney Mara, Christopher Plummer, Stellan Skarsgård, Steven Berkoff, Robin Wright, Yorick van Wageningen, Joely Richardson, Geraldine James (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Reportér Mikael Blomkvist pátra po praneteri švédskeho priemyselníka, ktorá záhadne zmizla v roku 1966. Spojí sa s nekonformnou hackerkou Lisbeth Salanderovou, ktorá je aj napriek výstrednému vzhľadu punkerky vynikajúcou špecialistkou a detektívkou. Pre svoju tragickú minulosť nenávidí spoločnosť aj ľudí, a má na to vážny dôvod - kedysi bola sama ich obeťou, obeťou sadistických a psychopatických mužov, čo nenávidia ženy.
Keď si finančný reportér Mikael Blomkvist chce očistiť meno po tom, čo ho obvinili z verejného ohovárania, nečakane sa naňho obráti magnát Henrik Vanger, jeden z najbohatších podnikateľov vo Švédsku, a požiada ho, aby mu pomohol rozlúštiť tajomstvo dávneho zmiznutia jeho milovanej pranetere Harriet, ktorá sa stratila ako 16-ročné dievča ešte v roku 1966. Priemyselník Vanger je presvedčený, že ju zavraždil niekto z členov jeho rodiny. Mikael sa vydáva na odľahlý ostrov pri švédskom pobreží bez toho, aby tušil, čo tu naňho čaká. V tom čase spoločnosť Milton Security poverí svoju výstrednú, ale veľmi výkonnú a úspešnú detektívku Lisbeth Salanderovú, aby preverila osobu Mikaela Blomkvista. Pri plnení tejto úlohy sa Lisbeth s Mikaelom stretnú a spoja svoje sily pri vyšetrovaní vraždy Harriet. Hoci sa Lisbeth dištancuje od sveta, ktorý ju opakovane zradil, jej hackerské schopnosti a dokonalé sústredenie sa ukážu ako kľúčové a vďaka nim nakoniec dokáže spolu s Mikaelom odhaliť šokujúce tajomstvo rodiny Vangerovcov.
(TV JOJ)
Videá (7)
Recenzie (1 536)
Bolo by neadekvátne vyčítať filmu absenciu emocionality či chladné poňatie príbehu, pretože niektoré námety ždímanie sĺz jednoducho nevyžadujú. Keď už však samotný dej nemá čo ponúknuť a scenár recykluje desiatky už videných thrilerovských schém, tak nemám potrebu zvyšovať hviezdičky len pre to, že to natočil Fincher. Film je zbytočne dejovo rozvrstvený, vraždenie či profil vraha nedosahuje potrebnú hĺbku, deviantná Lisbeth je pre ostatné pokračovanie úplne zbytočná a jej motivácia (a rovnako i motivácia vraha a Blomkvista) zostáva záhadou. Hrozivé tóny Howarda Shorea v Sedem alebo Mlčaní jahniat dotvárali stiesnenú atmosféru na maximum, no tu je hudba pomerne mdlá. Utieram slzu nad ďalším Fincherovým počinom, ktorý ho natočil ako za trest - je elegantný a presný, no necítiť v ňom žiadnu iskru či osobný vklad. Už mi je naozaj smutno za delikátnymi thrilermi 90.rokov, ktoré pod Fincherovým vedením vyvolávali skutočné emócie, hrôzu, napätie či možnosť pitvať psychiku šialených vrahov. Kedy zas niečo podobné natočí? ()
Technicky lepší než švédská verze, mému srdci ale vzdálenější. Skandinávci totiž umí natáčet exteriéry tak, že dokreslují atmosféru celého filmu, že z nich přímo cítíte tu osamělost, melancholii, ponurost. Fincher je naproti tomu řemeslně precizní, což by v běžných podmínkách asi byla výhoda; tady ale cítím, jako by se s jeho dokonalostí vypařila i ona nejistota, lidskost a osobitost, kterou jsem na dřívějších Mužích, kteří nenávidí ženy tak oceňovala. Zkrátka dobře natočený, nicméně chladný film, ve kterém naprosto scházejí emoce, který působí vyumělkovaně a který si je sám sebou až moc jistý. Nemít srovnání s původní verzí, šla bych nejspíš po čtyřech hvězdách, když ale The Girl with the Dragon Tattoo postavím vedle Män som hatar kvinnor, víc jak tři dát nemůžu. ()
Příliš mnoho chladného efektu, klišé a patosu maskujících organickou neústrojnost, nedostatečnou propracovanost a neuspokojivost kauzálního vyplývání. Je to pitomé, ploché a špatně odvyprávěné i jako detektivka i jako depresivní drama o tom, že se zneužívaná holka a křehká mstitelka v jednom, stejně bystrá jako naivní, při práci zamiluje do týpka, který za to (ovšem ani o to) nestojí. Honí se tu příliš moho zajíců najednou a spatlává příliš mnoho věcí dohromady na to, aby to všechna nakousnutá témata (nacismus a fašismus ve Švédsku, biblistika a sektářství, korupční kauzy, politika vs. žurnalistika, finanční mafie, zdegenerované staré rodinné klany a ostrovní klaustrofobie vs. rozpadlé městské moderní rodiny, všudypřítomné zneužívání a násilí na ženách, neopětované city a banální formy vztahů etc. etc.) neodnesla letmostí a povrchností. Navíc i forma je neústrojná a rozpadlá - po samostatném krátkém úvodu se mění místo děje a první, dost natahovanou část filmu, zabírá vyšetřování na ostrově, pak následuje opět změna místa a druhá část o pomstě, kterou Lisbeth z naivní zamilovanosti uchystá, a která působí, jako kdyby k filmu prostě přitočili jednoduchý a rychlý videoklip, nehledě na to, že i v realitě filmu by musela o pár scén dál za tohle skončit mafiánskou popravou a dopadnout stejně jako ta kočka na prahu ostrovní chaty (asi vůbec nejtrapnější klišé celého filmu, od chvíle, kdy se tam kočka objevila, jsem doufala, že to Fincher nepoužije, ale je to opravdu takhle se vší vážností takhle otrocké). Nemluvě o neustálých nevysvětlenostech či logických chybách - např. když Mikael má po tom všem na obou svých účtech dohromady pětašedesát tisíc korun, ačkoli mu za jeho několikaměsíční vyšetřování měl Henrick zaplatit královskou odměnu. --- Tadadá. --- Lapsů nebo nepozorností, resp. momentů, u nichž se pozorný divák co chvíli zastavuje a činí si mentální poznámku, nebo si chystá mimoscénářové vysvětlení, aby to nějak překlenul, je tam tolik, že z nich je film snad ušitý a nelze než to po pár zaplněných stránkách v mentálním bločku prostě vzdát a začít tolerovat, že film neobsahuje propracovanou hlubší strukturu a pod povrchem není nic, na co lze doptávat či odvolávat. Film ale ani na povrchu jako by nevěděl, co chce říct, respektive každou scénou sděluje něco trochu jiného, a jakákoli zobecňující vyznění se spíše rozkližují, než že by se synergicky podporovaly, a ve výsledku zbývá nejasný chaos, v kterém se nedá moc smysluplně hrabat. Postavy a jejich motivace nedávají v úplnosti smysl, rozporují se, a hodně volných konců a informací v mnoha scénách vede do prázdna a končí řetězícími se otázkami, jejichž zbytečné vyvstávání se rychle omrzí. Film je ztrátou času pro každého, kdo se nechce jen s polovypnutou myslí bavit u efektně natočených scén a nechat na sebe působit bez větších ambicí každé téma a jeho obecnou pachuť zvlášť, protože jinak vás to bude v konkrétnostech a detailech jen ustavičně nadzvedávat ze židle. A jinak soudím, že Fincher je čím dál línější a talent, který má, využívá na čtvrt plynu jen pro zábavu, pro prachy a pro slávu. *~ () (menej) (viac)
70 %. Craig je sympatickejší, ako Nyqvist, ale Rooney Mara je lepšia Lisbeth Salander, než Noomi Rapace (nikdy by som neveril, že raz niečo také poviem). Fincherov štýl je "filmovejší", než Oplevov. Inak je to ale plus mínus remíza s originálom, ale s tým, že kebyže mi priložíte búchačku k hlave a musel by som si vybrať, asi by som si vybral túto verziu. Finále ma nebavilo. ()
Titulky a hudba ROCKS! 11/10. Zbytok POP, ale tentokrát user much more unfriendly než Benjamin Button a občas treba zapojiť aj mozog. Ďalšej generačnej výpovede sa od Finchera asi nedočkáme ale na zákazkový film je to natočené skvele. Vidieť však to najlepšie v titulkovej sekvencii je trochu smutné.9/10 ()
Galéria (148)
Zaujímavosti (48)
- Pro zachycení a vytvoření noir atmosféry si Fincher přizval na pomoc na Oscara nominovaného kameramana Jeffa Cronenwetha a oscarového výtvarníka Donalda Grahama Burta, se kterými spolupracoval již na snímku The Social Network (2010). (Michelle75)
- Daniel Craig musel původně roli odmítnout kvůli možné kolizi s natáčením Skyfall (2012). Poté, co byl Bond odložen, se Craig projektu upsal. (Taninaca)
- Podle slov Davida Finchera jsou úvodní titulky "něco jako pravěký druh téru a bahna podvědomí, v podstatě Lisbethina (Rooney Mara) noční můra". (Zuzyzss)
Reklama