Muži, ktorí nenávidia ženy

Kulyk nečetl knihu, protože nestíhá. Není tedy ovlivněn předlohou a může hodnotit pouze filmové dílko. - Švéďáci uměj žít. Chlapici si krátí čas depresivními potulkami po divoké severské krajině, popř. v ještě divočejší nordické hlavě. Kočeny si surfnou rády po netu, protože v cizích kompech jsou občas perličky na dně, a když jim termín dovolí, olíznou si s kamarádkou polárky. Investigativci investigativně investigují. A když je nuda největší, ďouča ve sklepě zaječí. U čehož se sejdou všichni klíčový ikeomilové a gradují. I přes příznaky určité provinčnosti, respektive i přes jisté nedodělky, se jedná o bezzávadovou detektivku, natočenou velice solidně. Hvězda navíc za evropský původ. (25.04.2012)

Filmová adaptace megaslavné detektivky Stiega Larssona se úplně nepovedla. To, co na papíře vypadá zajímavě a originálně, náhle na filmovém plátně dostává nádech lacinosti. Mám rád pomalé filmy a ještě více detektivky, dokonce i ty temné, ale tohle je doslova nuda u Vangerů. Mimo neobvykle pomalého tempa a extrémně dlouhé stopáže je tahle detektivka prošpikována všemi myslitelnými schematismy hollywoodských temných béček, nechybí nezbytný naprosto neomylný hacker (tady samozřejmě v přechýlení s klišovitou vizáží gotické rebelky), který musí být snad v každém americkém thrilleru, stejně jako tak zprofanované citáty z Bible a jejich o to více podivuhodné propojení se sériovými vraždami, umírání při autonehodách s nezbytnými flashbacky, zachránění před smrtí rukou sériového vraha sekundu před usmrcením, bezradná policie, psychopat, kam se podíváš a tradiční sluníčkový happyend to vše tak nějak mile zvrhle završuje. Překvapivě tuctový severský snímek. Ta dlouhá zima a nedostatek slunce dělají své... (12.02.2011)

Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %. (20.07.2010)

První díl z takzvané "Millenium trilogie" mě vcelku potěšil hlavně věcí, kterou miluju na "severských filmech". Ta téměř až chladná reálnost. Např. vidíte scénu, kdy si detektiv prohlíží fotky zavražděných žen a vás (teda alespoň mě) vůbec nenapadne, že to jsou všechno jen dobře namaskované herečky. Podobné scény jsou v dalším skvělém filmu Let the Right One In, ale to už trochu odbočuju. The Girl with the Draggon Tattoo je působivým, místy až dokonalým filmem. Hlavní představitelka (Noomi Rapace) je bez nadsázky dokonalá. Už z jejího pohledu poznáte, že její postava není jen nějaká jednoduchá emařka, ale že pro vše, co dělá, má důvod. Nicméně film jako takový je poměrně dlouhý. A vy, jak se na něj koukáte, najednou zjišťujete, jak to skončí asi půl hodiny předtím (a to, aniž byste kdy četli knihu, nebo něco o tomhle snímku). Navíc, i ten začátek je dost nezáživný (ale chápu, proč tam musel být). Takže, shrnuto podtrženo - snímek je určitě nadprůměrný, nicméně nevyhne se pár hluchým místům a dokáže vás navnadit na zbývající dva díly. Jsem zvědavý, jak se tato trilogie vyvine. 80 %. P. S. A z připravovaného remakeu mám docela strach, i když jej režíruje někdo tak skvělý, jako je Fincher. Uvidíme, co z toho vzejde. (06.02.2011)

De facto celou dobu ten film balancoval na hranici mezi čtyřkou a pětkou, ale ten závěr mi jinak dost dobrý dojem malinko pokazil, proto "jen" za 4*. Jinak musím říct, že mi to ani nepřipadlo tak dlouhé, mělo to místy krutě mrazivou mysteriózní atmosféru a hlavně to mr. Oplev precizně zrežíroval. Duo Nyqvist - Rapace se na place (hele, rým) pěkně doplňovalo. Jsem zvědav na další dva díly. (03.12.2013)