Tora! Tora! Tora!

Nie je veľa filmov o tomto klasickom útoku zo siedmeho decembra roku 1941, ak nepočítam naozaj „skvostný veľkofilm” PEARL HARBOR režiséra Michaela Baya z roku 2001 na 60. výročie. Namiesto toho radšej odporúčam túto klasiku z roku 1970, keď dominoval iný veľkofilm PATTON, ktorý úplne prevalcoval Tora ! Tora ! Tora ! ako oscarovo, tak ale aj finančne. Domácemu publiku sa skrátka nechcú čítať titulky, lebo film sa venuje tejto udalosti z japonskej / americkej strany, samotný útok je prevedený nadmieru autenticky, 2 / 3 sa venujú práve myšlienke a následnému spracovaniu myšlienok, keď sa odhodlali na napadnutie, ale mali informácie, že sa chystajú Japonci zaútočiť, tak to vidím ako účelové z americkej strany pre okamžitú zámienku vstúpenia Spojených štátov amerických do VOJNY, aby mohli o čosi neskôr vyskúšať atómovú bombu. Najlepšie sú pasáže z japonskej strany s dvojicou japonských režisérov s vynikajúcimi hercami a kamerou, najsilnejšia časť je určite TU, americká síce v ničom nezaostáva, ale sledovať benevolentných ľudí je pre mňa ubijajúce ! Naozaj pasia je sledovať japonskú aktivitu, keď chceli bombardovať ďalšie ciele, ale bolo im to zamietnuté ! Film sa neprikláňa ani k jednej strane, skôr si dáva záležať, aby zachytil miesto a čas takmer do detailov ako sa to všetko udialo, keď to naberá na obrátkach, vyvrcholenie je v poslednej tretine, ale samotné naplánovanie nemá skrátka žiadnu chybu... ? (16.08.2015)

S maximální přesností a minimem sračiček kolem zfilmovaný památný útok na Pearl Harbor a co mu předcházelo - tedy japonské plánování a americké dešifrování a chybování. Samotný nálet zabere zhruba 20 minut a je to jednoznačný highlight, jelikož na něj bylo dost peněz. Celý film na mě působil trochu suše, ale to je hold daň za ten věcný přístup. Ve výsledku je to velmi slušná a sympaticky nestranná rekonstrukce významné události z nedělního prosincového rána roku 1941. Amerika už sice mohla mít v úmyslu jít do války tak jako tak, ale právě tento den znamenal konec váhání a učinění velmi významného rozhodnutí. [HD] (09.12.2010)

Klasický válečný velkofilm dopodrobna rozebírá všechno, co předcházelo japonskému útoku na Pearl Harbor, kterým také vrcholí. Zejména pro ty, kdo považují za skutečnost cokoli z Bayova spektáklu, by bylo přínosné se na něj podívat. Hlavní důraz film klade na chování důstojníků na nejrůznějších stupních velení. Tedy lidí, kteří měli přístup k informacím a aktivně rozhodovali o průběhu událostí. Sice netvrdím, že jsem si u mnoha postav pamatoval, kdo čemu velí, ale i tak je to zajímavá perspektiva. Snad až na drobné úlitby typu černocha s kulometem je navíc celý film až nebývale věrohodný. (06.01.2007)

"Slavný americký válečný velkofilm" a šel úplně mimo mě. To, že děj je v tomto typu filmů vždycky rozdělen na nudný uvozující začátek a následný průběh vojenských příprav či nepříprav a na konci se ve dvaceti akčních minutách všichni rozemelou na kaši, to mi nevadí a taky jsem to čekal. Jenže tentokrát mi to nesedělo. Možná to je i tím dabingem (v průměru všechny postavy měly hlasy tak o třicet let mladší, než byly samy - dabing Čt z 2006), nebo tím, že už jsem přeci jen válečných filmů viděl víc a tak mě ty jejich klišé, kdy se proti možnosti odhalit předem japonskou invazi nepostavil jenom Osud, ale i Satan a Bůh v přátelském objetí, kdy je jeden člověk uvědomělý, jenže mu házejí pod nohy příliš klacků, nikdo mu nevěří, všichni velitelé jsou o nejmíň jednu hodnost výš, než na jakou mají schopnosti a veškeré pozorování je vyhodnoceno naprosto opačně a špatně, než jak by mělo... To je na mě přeci jen příliš. Rozdělení na japonský a americký tvůrčí tým bylo podlě mě výtečné řešení, protože ta japonská část je oproti té americké mnohem lepší, skutečnější a i herecky přesvědčivější. A tak se mé díky za tento film obracejí pouze směrem k východu a k japonským režisérům a hercům, ale i tam mám výhrady, i když spíš dle scénáře. To si vážně nemohli odpustit tu pitomou, propagandistickou větu o buzení spících obrů? Ještě bych měl malou vsuvku k tomu označení zákeřný útok. Kurva když chci na někoho zaútočit překvapivě, mám mu poslat rekomando do vlastních rukou týden předem? (14.12.2006)

Je zajímavé, že dvě země, které v době konfliktu stály proti sobě, tedy USA a japonské císařství byly s to sednout za stůl, či se postavit za kameru a natočit film o téhle neblahé kapitole svých dějin.Ani jedna země nemá být nač hrdá.Je to celé ostudné, a sice jak ze strany agresora, tak ze strany toho, kdo byl napaden.Je jistě komplikované udržet v plné pohotovosti celou flotilu lodí a hlavně ohromné množství lidí, ale jestliže mám zprávy od rozvědky, tak je jistě nutné dělat něco jiného, než američtí velitelé různých stupňů v Pearl Harbor dělali.Ale to už je pasé.Film je jistě dobrou výpovědí o události, která zásadně změnila běh 2.svétové války.Technicky jsou bojové scény udělány podle mého názoru dobře.Ty počítačové hrátky u remaku na mne příliš nepůsobily. Srdcervoucí cajdákovité scény nejdříve na obloze s ženskou ve stíhačce, poté ve skladu padáků jsou ohavné.Tenhle film z r.70 vysoko převyšuje svůj remake. Tak si říkám, že bychom mohli spolu s Němci, Francouzi, Italy a Angličany natočit cosi o tom, co předcházelo dohodě v Mnichově. (15.10.2008)