kikulin

Nesouhlasim s hodnotiteli, ze dialogy jsou tentokrat slabsi. Ale zase jak pro koho, a tim to tomu kteremu nemam zazle. Kdo zna dobre Ameriku a jeji kolorit, musi citit, ze kazda, byt tarantinovsky pojata veta, ma smysl a jiste konsekvence. Nektere faze filmu jsou sice dialogove presycene, ale ma-li divak co do cineni s anglictinou, staci sledovat i jine veci, kterych si vsima (Tarantinova) kamera. Dve mistrovsky natocene akcni sceny by ani nemusely byt pro me tolik propracovane (maji pro dej jen logicky dokreslujici vyznam). Muj dojem z filmu je postaveny prave na dialozich onech dvou particek "princezen", ktere zajimavosti sveho vzezreni a natury (spis herecke) hned upoutaly. Quentin dotahl svuj film, jako vzdy, az do ukrutneho "happyendu", spocivajiciho v rozdrceni Russellovy hlavy Abernathyinym podpatkem. Symbolicka tecka paradoxne odlehcuje napeti konce.