Polnoc v Paríži

Tak tentokrat to Woodymu skvele vyslo a po Whatever Works dalsi vysoce prijemnej soucasnej Woodyho film. Tentokrat je zapletka hozena lehce do fantasy, kdy hlavni hrdina potkava historicky osobnosti, at uz malire, rezisery nebo spisovatele. Sice by se mohlo zdat, ze aby se clovek neztratil, chce to mit aspon nejaky znalosti, ale tohle jsou takovy zakladni postavy, ktery zna snad kazdej. Jinak dej je pomalu ubihajici a znacne predvidatelnej, ale zaroven taky naprosto pohodova atmosfera. Tim, ze se ty "cesty casem" odehravaj v noci, nebylo ani potreba vytvaret nejaky digitalni verze mesta z minulyho stoleti. Co se tyce hercu, Wilson skvelej sympatak, ale McAdams tentokrat docela otravna. Ostatni maj vicemene jen drobny role, ale jsou docela fajn. Celkove tak proste pohodova zalezitost se sem tam nejakou tou romantikou a sem tam nejakou tou super hlaskou nebo forkem a celkove tak lepsi 4*. (20.09.2011)

Popocházení a posedávání po Paříži, jak ji vidí Allen, je v prvé řadě příjemné. Naštěstí bez nesnesitelné nasládlosti a s ochotou přiznat, že líbivý žánrový povrch jen skýtá útočiště šavlozubé mrše jménem život. Vyznání lásky bývalému intelektuálnímu a uměleckému středobodu Evropy si počínaje pohlednicovou předehrou říká o srovnání s Manhattanem, natočeným ovšem v době, kdy byly Allenovy vtipy vybroušenější a poznání, k nimž docházel, skeptičtější. Společné mají oba filmy schopnost přimět vás vzít tenhle idealizovaný portrét velkoměsta za svůj a konkrétně v tomto případě po skončení projekce zasněně pronést „Paris, je t'aime“. Owen Wilson se do Allena „přehrál“ nečekaně hladce, v souladu s rozesmívacím potenciálem své tváře ubral na intelektualismu a přidal na – rozumně krocených – grimasách. Oproti průtokovým romantickým komediím je Půlnoc v Paříži uvědomělejší a stylem umírněnější (herci se v dlouhých záběrech hezky nachodili), pouze zesílila mé obavy, že Allen buďto definitivně rezignoval na snahu natočit ambicióznější film s více významovými vrstvami a promyšlenější narací, nebo mu jednoduše došly náměty rozpracovatelné nad rámec milé anekdoty. 80% Apendix: Nejvíce pobavilo setkání se surrealisty (kouzelně excitovaný Brody) a ujištění, že Buňuelovi trvalo strávit výchozí situaci Anděla zkázy zhruba stejně dlouho (cca 30 let), jak bude pochopení jeho satiry trvat nepřipravenému divákovi. Zajímavé komentáře: DaViD´82, FlyBoy, Vančura (29.09.2011)

Ano, svým způsobem je příběh takovou šálovinou, nad kterou když se zamyslíte, tak najdete spoustu logických děr a nezodpovězených otázek (např. jak se dostával do minulosti), ovšem když se od těchto věcí oprostíte a vnímáte tento snímek jako poetický, romantický a oddechový film s trochou fantasy a velikou atmosférou denní, ale i noční Paříže za tónů melancholické a sentimentální hudby, dokáže vás Woody Allen se svou Půlnocí v Paříži nadchnout. P. S. Chtěl bych takový děj vidět zasazený do Prahy - setkání s obrozenci, Nerudou, J. K. Tylem, B. Smetanou, apod. :) (03.03.2013)

Nenáročná, zábavná jednohubka o cestovaní začínajúceho spisovateľa do obľúbených miest histórie Paríža v rámci jeho osobného vnímania dejín. Scéna so Salvadorom Dalím, Luisom Buňuelom, Manom Rayom a nosorožcom nemala chybu a posúva film spoločne so scénou dvojitej interpretácie Picassovho aktu v galérii pre ich dlhodobejšiu zapamätateľnosť - na rozdiel od monotónnejšie pôsobiaceho zvyšku - do štvorhviezdičkovej úrovne. 78,68% (07.02.2012)

Na první pohled není film ničím objevným, ale hlavní zápletka je orginální a zajímavá, k tomu si přičtěte velmi příjemnou atmosféru 20. let, decentní humor, denní a noční Paříž a dostanete slušnou 4* podívanou. Je vtipné pozorovat postavu Wilsona, ktera způsobem vyjadřování až nápadně připomíná režiséra Allena, možná, že Woody mohl obsadit do role sám sebe. Z vedlejších postav mě pobavil Adrien Brody alias Dalí, Marion Cotillard mi zase přišla velmi přesná. Za zmínku také stojí výtečný soundtrack, navíc krátká nahrávka Belle nuit, ô nuit d'amour, kterou zbožňuju už od filmu Život je krásný, v instrumentální podobě moc potěšila. Škoda jen, že až na několik výjimek jsem představené osobnosti neznal, jinak by se mi film líbil možná ještě víc. (12.11.2011)