Jana Eyrová

Označovat Brontëové román za pokleslý má asi takový smysl jako kritizovat Berlioze za to, že zůstal v zajetí dur-mollové tonality. Romantismus je pryč a kdo by dnes tvořil v jeho intencích, zůstal by samozřejmě nanejvýš druhořadým umělcem (a uživil by se nejspíš u filmu). Velikost a originalitu všech starých uměleckých děl můžeme pochopit a ocenit jedině v kontextu jejich místa v kulturním vývoji naší civilizace. Jestliže nám na těchto dílech připadá něco banální, směšné, anebo - typicky pro romantické umění - přepjaté, pak je to právě proto, že tato díla se stala součástí naší kultury do té míry samozřejmou, že je obtížné domyslet stav, kdy samozřejmostí nebyla. Sentimentalita nezačínala jako Červená knihovna; byl to objev romantického období a představoval významný přínos ve vývoji západního humanismu a individualismu; je to cosi, co většina nezápadních civilizací dodnes pořádně nechápe nebo teprve rozdýchává (např. bollywoodské slátaniny mají v Indii kvalitativně odlišnou recepci než u nás). --- Charakteristický je zdánlivý paradox, že nad historicky „překonaným“ uměním nejčastěji ohrnují nos týpkové s gramotností na úrovni houpacího koně, kteří například horují pro hudbu, jejíž kvality by pokládal za předpotopní a primitivní už Bachův dědeček. --- Převyprávět klasiku pro soudobé médium, tedy například zfilmovat prachstarou předlohu, je pro umělce zvláštní a dost riskantní úkol. Nechť se s problémem vypořádá jakkoli, dílo je zásadní a objevné jen jednou; jakmile je jednou vstřebáno, namísto kontroverze a ohromení nastupuje pieta a úcta. Jana Eyrová už prostě nikdy a nijak nemůže vyvolávat tytéž pocity, jaké měla v době svého vzniku. Má se soudobý umělec svědomitě snažit o intepretaci díla přísně dobovou („historically informed performance“), anebo je provést tak, aby co možná nejsilněji oslovilo soudobého recipienta? Podle mého názoru oba póly (i všechny polohy mezi nimi) mají své opodstatnění a hodnotu. Obojí ovšem klade na interpreta velmi vysoké umělecké nároky a nevkusný hybrid bývá velmi častým výsledkem takových pokusů. --- Fukunagův přístup bych zařadil spíše mezi ty pietní. Dopouští se zkratek a zjednodušení právě jen v té míře, v jaké je to u filmové adaptace románu nevyhnutelné. Jinak využívá jen ty výrazové prostředky, které jsou adekvátní. Nemodernizuje, nekomentuje, nesnaží se dílo přiblížit soudobému vkusu. Podle mého prostého diváckého názoru to snad lépe zfilmovat ani nešlo. Vkusná a přiměřená je i kamera a hudba. Berte nebo nechte být, ale neprozrazujte v sobě ignoranta tvrzením, že je to kýč. --- (11.06.2012)

Romantická to byla doba, kdy panny Brontëovy chrlily mezi pěstováním koček a pitím čaje své upjaté, temné, viktoriánské harlekýny, přičemž pokrytecky mlsně pokukovaly po všech předmětech, co měly minimálně pět v průměru a dvacet na délku. Romantická to byla doba, kdy si gentleman musel zauzlovat jazyk krkolomným tokáním, aby mohl své vyvolené před svatbou alespoň požvýkat ucho a dámy cudně klopily zrak, aby se přesvědčily, zda to myslí opravdu vážně a dělaly frigidní upejpavky. Vždycky mě hrozně zajímalo, co se v intencích šosácké morálky konzervativní Anglie dělo, když pak o svatební noci zjistili, že to s tou erekcí a rozměry sira není až tak valné, jak se při tom verbálním žonglování jevilo, a madam ty směšné pohyby absolutně neuspokojují a xmrti ráda by se vrátila k vyšívání hedbávných kapesníčků. Toho se však romantická literatura bála jako jehovista transfuze a tak můžeme jen z letmých náznaků usuzovat, že si pánové vybíjeli své frustrace urputným hřebelcováním svých koní a honěním blackhoundů v lesích svého panství a dámy, mimo vášnivých her s dobovými, voskovými žárovkami, týráním svých potomků, které náhodou zplodily v tom památném roce, kdy si dal manžílek pár drsných škopků v Hospodě Jamaica a s trojkou v žíle si pak navzdory "dokonalé edukaci" dobovými příručkami spletl otvory. Romantická to byla doba. Ač tímto pokleslým žánrem veskrze pohrdám, jedná se o opravdu zábavnou a výborně obsazenou adaptaci, tak proč si občas nezabučet se stádem a pokrytecky to neosolit, že jo. (04.02.2012)

Vynikající adaptace slavného románu. Místy jsem ani nedýchala, což je zásluha nejen precizní režijní práce, ale také herců, kteří jsou do jednoho ve svých rolích perfektní. Z Mii Wasikowské roste velká herečka a Michael Fassbender potvrzuje, že je jedním z nejlepších herců současnosti a je schopen zahrát prakticky jakoukoli roli. I když co si budeme povídat, postava Edwarda Rochestera mu sedí tak dokonale, že by v ní byl už jen díky svému charismatu skvělý bez větší námahy navíc. (29.06.2011)

Oscar 1 nominace: Kostýmy (24.01.2012)

-I dream –Awaken then. Vyzrálá syntéza dvou „ženských žánrů“, melodramatu a gotického hororu. Vyprávění se drží v intencích feministického diskurzu, s přihlédnutím k mnoha omezením, jež musela žena 19. století překonávat a jež zároveň nejsou hyperbolizované natolik, aby se z filmu stal další beznadějný příběh o ženském utrpení. Hrdinka je sebevědomá, uvědomuje si své schopnosti a její vyrovnané dialogy s „pánem“ neodpovídají tradičně vykreslovanému vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Opatrná zamilovanost bez plného oddání se partnerovi otupuje sentimentální hrany melodramatické roviny a znemožňuje nám sledovat Janu jako přímočarý doják, u něhož si akorát hezky pobrečíte. Fukunagova adaptace využívá klasického románu ke kladení aktuálních otázek, aniž by v jiných ohledech – kamera, výprava, slovník postav – zavile usilovala o modernost. Jinými slovy – autoři předlohu interpretují jako lidé poučení vývojem v přemýšlení o společenském postavení ženy a jako takoví do ní logicky promítají, co Brontëová mohla ve své době považovat pouze za utopii. Moderní a klasické díky tomu dosahuje neobyčejné rovnováhy. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Madsbender, Bluntman, mm13, honajz, Maq, eye candy (01.08.2016)

Neuvěřitelné, jak se nadčasovost milostného příběhu a společnského vyznění snoubí se současnou filmařinou. Průzračně odzbrojující snímek. TUŠIL JSEM, ŽE PRO MĚ UDĚLÁTE DOBRÝ SKUTEK, JANO. (08.09.2011)

Staromilská anglická romantická dramata nejsou zrovna žánrem, který bych nějak zvlášť vyhledával, ale vysoké hodnocení mě do kina nalákalo. Zas až tolik kvalitních filmů letos v létě není, abych je mohl s klidem vynechávat :-D. No a nelituju, je to skvěle natočený film, mou pozornost si udržet dokázal. Spíš než romantické od slova romantika mi to přišlo romantické od slova romantismus. Protože romantika jako taková tu na mne nijak zvlášť nefungovala, zato chmurná atmosféra britského vidlákova fungovala skvěle. Fukunaga by mohl jako svůj příští film natočit horor, asi ve třech scénách se mu zde povedly zajímavé věci, co se týče strašení... (29.07.2011)

Šleha. Bravúrna, suverénna, cieľavedomá (a pritom neokázalá!) réžia v kombinácii so skvelými hereckými výkonmi ma občas nútili nedýchať. Je to rozprávané skratkovito (teda veľmi dynamicky), ale pritom sú tam všetky emócie a vývoj vzťahov, ktoré to potrebuje. Excelentná adaptácia. (08.08.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $11,242,660║Tržby Celosvetovo $31,987,073▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA $2,481,659 //počet predaných kusov 148,560║ V prvom rade herecký koncert v podaní Mia Wasikowska a Michael Fassbender, dej ma upútal lebo to bola pre mňa v rámci príbehu Jane Eyre premiéra, malo to čosi do seba. /70%/ (14.01.2012)

Triumf klasicismu, filmařské uměřenosti a romantických propriet. Kdybych neznal herce, měl bych problém film datovat. Každopádně právě kvůli hercům a některým nádherným romantizujícím kompozicím se Jane Eyre vyplatí. Jen mě trochu mrzí, že si jí Fukunaga nenechal na důchod a odvážně nepokračoval tam, kde na Sin Nombre skončil. (28.07.2011)

46. MFF KV .. Scénář: Moira Buffini (02.07.2011)

Jednym slovnym spojenim: "absolutne sustredene". Rezia, hudba, vyprava, kamera, herci, kostymy, ... . Obcas som ani nedychal, ako ma to pohltilo. PS: O to intenzivnejsi, tazko popisatelny bol pocit z vyjavu pri odchode z kina. V dvoch salach vedla seba sa divaci hrnuli na dva "romanticke" filmy. Jeden bol Jane Eyre, druhy bol najnovsi Twilight... . (17.11.2011)

Vrcholný romantismus skrze atmosféru à la gotický horror. Prostá gesta místo proslovů. Tokání u krbu skrze slovní výměny, které i z utkání Nadal versus Federer dělají nudnou podívanou. Náběh na kino zážitek roku zruinovaný emocionálně chladným závěrem, kde gesta ustupují proslovům a vůbec všem těm neduhům dobře známým z většiny adaptací klasik romantismu. (29.07.2011)

Obrázky pěkné, příroda a hrad taky. Ale jinak mi to přišlo trochu, bez života. Prostě mě to nevtáhlo a trochu jsem se nudil. Dokonce ani v tom sirotčinci jsem neměl chuť pozabíjet všechny ty perverzní kněží a vychovatelky a to se mi většinou u podobných filmů stává. (10.12.2011)

Viděno dvakrát na plátně. Vrcholně romantické a zároveň syrově dobové (vynikajicí kamera Adriano Goldmana), bezchybná interakce herců. Zatím asi film roku. 90% (10.07.2011)

Povinná četba už nikdy nebude jako dřív. Fassbender si dává Kačery k večeři. (3,5*) (06.07.2011)

Mohlo by se zdát, že nemá smysl zfilmovávat (po víc jak?) dvacáté předlohu Charlotte Brönteové, když se do povědomí diváků zapsalo hned několik verzí: Stevensonův gotický horror s Orsonem Wellesem (1944), Zeffirelliho přímočaře klasicistní (1996) a různé BBC seriály - soudě dle ohlasů - nesoucí se v duchu mírně historizujícího herritage cinema. Ta Fukanagova má ale své právo na existenci, protože Janu Eyrovou ukazuje jako pěkně feministické éro, které oproti dobovým konvencím vyznává rovnoprávnost pohlaví na místo pokory, což ospravedlňuje i závěrečný odklon v případě nedořečení/neukázání "prozření" jedné z postav. (Prozření se zde totiž odehrává v ryze mentální, nikoliv tělesné podobě.) Že nejde jen o ilustraci knihy, stvrzuje i narušení chronologičnosti, kdy je nám valná většina příběhu zprostředkovávána ve vzpomínkách, které jsou filtrovány skrze ústřední protagonistku. Díky tomu jsme na ni mnohem více napojeni, a tak můžeme dění prožívat spolu s ní, aniž by se sklouzávalo k sentimentu či patosu. Nespoléhá se ani na "tradiční BBC kvalitu", ačkoliv daný štempl před filmem najdeme, protože na místo předvádění výpravy je patrná snaha o větší autenticitu, kterou zajišťuje snímání ruční kamerou a upřednostňování přirozeného světla před umělým. Na místo dodržování tradičních postupů (hodně důležité je rozestavení postav v mizanscéně, pozoruhodný je i žánrový a s tím spojený formální zlom po jednom zásadním odhalení - bodu zlomu) se tato adaptace více blíží uměleckému filmu, a tak není na místě se pozastavovat nad Fukanagovým výběrem látky. (03.08.2011)

,,JSEM SNAD NĚJAKÝ STROJ BEZ CITŮ? MYSLÍTE, ŽE JEN PROTO, ŽE JSEM CHUDÁ A OBYČEJNÁ, TAK NEMÁM SRDCE A DUŠI? MÁM DUŠI, TAK JAKO VY, A STEJNĚ TAK I SRDCE! A KDYBY MĚ BŮH OBDAŘIL KRÁSOU A MAJETKEM, TAK BY PRO VÁS BYLO TAK TĚŽKÉ MĚ OPUSTIT, JAKO JE PRO MĚ TĚŽKÉ OPUSTIT VÁS!“..... /// Dobové drama plné Alenky (při kterém si jako v říši divů připadám spíš já) není kostýmní historickou podívanou, ani žádnou bod ,,G“ hledající romantikou současnosti. Je to JEN malý příběh o dívce, čisté duši hrdě nesoucí svůj osud, plný fungujících dialogů, ze kterých vyzařuje napětí a cit. ,,MUSÍM SE VÁS DOTKNOUT, ABYCH VĚDĚL, ŽE JSTE SKUTEČNÁ.“ Atmosféra plná staré Anglie, slova jako romantická básnička – jak poetické. A tajemný pan Rochester se svým démonem. Příběh čisté lásky, komorní romantika natočená velkým stylem, která jen jednu chybu má: nevešli se do ní emoce! JSI SKUTEČNÝ ČLOVĚK JANO? (Hmm, spíš UFO, o kterým si každá romantická duše může nechat zdát.) Tak hezký sny! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Každý měsíc trávím několik dní na podstavci hanby. 2.) Myslím si, že vzorem romantické ženy je Stiflerova máma. 3.) Knihu od Charlotte Brontëové Jana Eyrová číst nebudu. 4.) Thx za titule ,,maslanka“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (30.07.2011)

Ponurá doba 19.století. Při filmu jsem dokonce 2 x škubl leknutím :-) Hezky se na to dívalo. (06.08.2011)

Čo som si ako prvé počas filmu všimol boli precízne, zmysluplné a do uší bijúce literárne texty, ktoré spolu s pekným soundtrackom, výbornou kamerou a krásny prostredím dolaďovali atmosféru Jane Eyre takmer k dokonalite. Aj keď stopáž filmu je síce trošku pretiahnutá, no herecké výkony oboch hercov a krutý, ale hrozne dobrý koniec tu dlhú stopáž prevyšujú. Čo ale môžem filmu vytknúť sú cirkevné kecy ohľadom boha a pod. , ale berem to 19st. ako aj všetky storočia pred ním boli na hlavu padnuté. (22.09.2011)